Ali06
komentáře u knih
Dva proti Říši
Jiří Šulc
Tato kniha je doopravdy silný čtenářský zážitek! Vyvolává silné emoce, děj je neuvěřitelně precizně gradován, ovšem s nutnou závěrečnou katarzí, protože jinak by člověk nemohl ani spát. Autor opravdu mistrovsky vylíčil známý příběh... přesto napíná, stupňuje emoce, čtenáře nenechá na chvilku vydechnout, natož knihu odližit... Tak moc bych si přála happy end... Znovu a znovu, a po přečtení románu ještě víc, obdivuju statečnost parašutistů a atentátníků. Ano, toto by měla být povinná četba.
Němci
Jakuba Katalpa (p)
Okouzlil mě autorčin vypravěčský styl. "Oko kamery", které jakoby nezujatě a bez emocí snímá vše v prostoru. Přitom ale zároveň vlastně vyvolává silné emoce. Krátké kapitoly, často rychlý sled událostí přidávají příběhu na dynamice, nutí čtenáře číst dál. Je to silný příběh zdůrazňující, že opravdu nezáleží na tom, kdo je jaké národnosti, aby byl a priori dobrý, či špatný... Styl vyprávění, syrový jazyk a v naší literatuře neotřelý pohled na část historie česko-německých vztahů (nebo německo-českých?), to jsou přednosti tohoto románu.
A hory odpověděly
Khaled Hosseini
Krásný rámcový příběh sourozenců, kteří se vlastně celý život hledali... Spousta dalších příběhů postav, které byly s hlavními hrdiny těsněji či volněji svázány... Kromě poutavého příběhu je zajímavé sledovat i několik opakujích se motivů: vztah rodič - dítě v mnoha obměnách a proměnách; motiv postižení a zohavení; motiv bohatství a chudoby; motiv moci a bezmoci. Ty se opakují bez ohledu na čas i prostor a jsou dalšími momenty, které svazují příběhy dohromady. Není tedy pravda, že román je rozstříštěný, ba naopak je rafinovaně konzistentní. Promyšlená kompozice i příjemný styl vyprávění, to jsou podle mě hlavní přednosti této knihy.
Kdo z nich?
Kateřina Bláhová
Už jsem asi rozmazlený čtenář, protože literární styl této autorky mi tedy nesedl. Místy moi to připadalo jako z červnené knihovny, místo jako úryvky školní slohové práce. Fikce, řekla bych, trochu přitažená za vlasy.
Poslední aristokratka
Evžen Boček
Humoristický příběh jsem už dlouho nečetla, možná neumím hledat, možná jich je nějak poskrovnu. Na knihu jsem se těšila, chtěla jsem se zasmát, oddychnout si... V tomto směru kniha účel splnila, do poloviny mě opravdu bavila, vtipné situace vyvolávaly úsměv..., ale pak už začaly scény být nějak příliš natahované a především příliš očekávatelné, a tím mé zaujetí klesalo... Ano, kniha mě pobavila, ale do druhého dílu se již pouštět nebudu. Stačilo...
