Aileena komentáře u knih
Vzhledem k tomu, že jsem četla nahlas sedmileté dceři, dalo mi makačku "online" překládat do aktuálnější češtiny. Knížka už přece jen něco pamatuje... Když jsem byla malá, moc se mi líbila a ani po třiceti letech nijak výrazně nezklamala. Pohádky jsou různé, některé slabší, jiné veselé. Každopádně v dnešní záplavě knížek pro děti, s mnohdy diskutabilní kvalitou, mohu pohádky Elišky Krásnohorské směle doporučit, jako přinejmenším zajímavé okénko do pohádkové historie.
První díl se mi přece jen líbil víc. Závěr mi přišel trochu rozvleklý. Přesto se knížka četla dobře a fanynkám Lou Clarkové mohu doporučit.
Některé životopisné pasáže bych mohla s čistým svědomím vynechat, něco z teorie bylo ale naopak velkým přínosem. Každopádně každému kdo chce sám psát mohu jen doporučit.
Na téma "vzala jsem si muslima" jsem četla již více knih, ale Ztracené mě dostaly. Zvláště jeden příběh, mne připravil o noc klidného spánku. Nechápu, že se stále najdou ženy, které nehledí nalevo, napravo, ani na stovky zkušeností a jdou do toho. Knížka je několik skutečných příběhů různých žen, čte se velmi dobře, ale není to nic pro slabé povahy.
Viděla jsem nejdřív filmovou verzi a byla zvědavá na předlohu. Zklamaná jsem rozhodně nebyla, četla se dobře a více mi vyhovoval závěr knihy, než seriálu, kde to filmaři přepískli a neodhadli hranici vkusu.
Dnes již téměř nepředstavitelný příběh, nesoucí četné prvky komunistického režimu SSSR. V dětství jsem ji několikrát zhltla a věřila naprosto všemu (tenkrát to ještě bylo možné...) Nedávno jsem po ní sáhla znovu, abych ji přečetla dceři. Dost termínů jsem upravovala do reálnosti a srozumitelnosti, ale jinak mohu vřele doporučit všem dnešním mladistvým milovníkům koní.