Zpěv drozda

29.12.2015

Hlavně, že to má ,,happyend" :))) Je to skvost!

06.12.2015

Zvláštní a bohužel až příliš reálná vize.

21.11.2015

"Z lesa sem zaznívá jenom zpěv drozda..."

15.11.2015

Po přečtení této knihy mi běhá mráz po zádech. Nedávno jsem četla článek ve kterém jedna psychiatricka píše, ze antidepresiva by se mohla prodávat v samoobsluze a že na jejich predepisovani nepotřebovala studovat medicinu. Tak moc to vypovida o tom, že Walter Tevis svou knihou možná předpovídá naši budoucnost. Zaemě kniha s hlubokou myšlenkou, važme si toho že umíme číst a psát a považujme to za naše bohatství

08.11.2015

Tuhle Tevisovu jednohubku jsem na neutrál odzíval bezmála za den. Celou dobu mě ohromovala přímo závratnou banalitou svých sdělení a já už v duchu škodolibě spřádal nějaký cynický komentář. (Na můj vkus tam voe bilo málo akce, seksu, drok a z těch klykihákú mně voe pálylo tam něgde za vočyma...apod.) nakonec se ale ve mě všechno pomlelo a...sakra, radši to dál nebudu rozmazávat. Za 5***** a nechme to tak být.

Třicátý sedmý den už hrdina hulil už jen dva jointy denně. S takovou náloží bych snad taky zvládl to sebeupálení stoicky :o

Jedna z nejpůsobivějších knih, jaké jsem v posledních letech četl. Řadím ji do kategorie hned vedle Dne trifidů

11.07.2015

... odsunul jsem klávesnici a začal se učit zas psát ručně

30.01.2015

Představte si svět, kde knihy, čtení, čtenář, psaní jsou jen neznámá slova, ozvěny z daleké minulosti, které pamatuje jen hrstka lidí. Lidstvo v 25. století přežívá jen díky všudypřítomné marjánce, "narkokapslím", robotům-debilům /to je přesný výraz z knihy/ a robotům vyspělejší generace, kteří řídí svět. Zákony Soukromí a Individuality a motto "Neptej se a pusť to z hlavy" jsou do lidí cpány horem dolem od raného dětství. (A žádné děti už se stejně nerodí...) Co se stane, když všechno to dosud normální a přirozené chování vědomě poruší muž, který se sám od sebe naučí číst a psát a žena, která do sebe přestane cpát drogy proti plodnosti? --- Pro mě jeden z nejlepších sci-fi příběhů za hodně dlouhou dobu.

04.01.2015

Tohle by se asi mělo číst...

Vždy, když vzpomínám na hodiny literatury na střední škole, přemýšlím, kdo je tou autoritou, která jednu knihu vyzdvihne na seznam povinné literatury a druhou zatratí do šedé zóny zapomnění. Doufám, že to není nějaký robot 9. generace.

29.11.2014

Socha Soukromí v New Yorku. Neptej se a pusť to z hlavy. Výuka čtení je zločin. Se souložením je třeba se moc nepárat. Jestli Walter Tevis odhadl vývoj z hlediska vědeckotechnického je mi jedno, z hlediska společenského má ale jeho dílo spoustu tref do černého. Ani se nedivím, že tu knihu u nás vydali ještě za komančů, protože jisté pasáže Tevisovy kritiky se jim ideologicky hodily, ačkoli bych rozhodně netvrdil, že je Zpěv drozda nějaké socialistické dílo, to určitě ne. Deníkové vyprávění se mi líbilo. Div je, že Zpěv drozda nemá filmovou adaptaci, o kvalitní futuristické sci-fi je mezi diváky vždy zájem. Jen tohle by asi nebylo moc akční.

19.10.2014

Skvelá kniha, ani niet čo dodať, treba si prečítať. Pred ňou som čítal 1984 od Orwela ale táto je omnoho lepšia (pre mňa), prirodzenejšia, vyrovnanejšia aj keď tiež trošku ukecaná. Autor v nej predostiera veľmi „triezvi“ pohľad na možnú budúcnosť, rovnako tak na účinok drog (aspoň na určité aspekty pri dlhodobom užívaní), a takisto na ženské pokolenie:). Chybičky vidím najmä logické a to hlavne keď sa v jednej kapitole postava vyjadrí že niekoho nemiluje a v ďalšej zistíte že vlastne nevie čo je to láska… Najviac vyzdvihujem bizardnosť Tevisovho sveta! Prečo? Pretože takým by sa kľudne mohol stať, svetom v ktorom sú ľudia iba atrapy a pred robotmi sa môžu povyšovať jedine tak pohlavnými orgánmi, lebo svojim životom sa dostali doslova pod úroveň týchto dokonalo mysliacich výtvorov niekdajšej ľudskej spoločnosti. Docela by sa mi páčilo filmové spracovanie. Ale vlastne chvála bohu že viem čítať.

vyborna knizka. najskor som sa bala ze to bude zas rovnake ako fahrenheit albeo 1984 ale nakonec sa to rozvinulo v pekny pribeh. moja najoblubenejsia pasaz - tovaren na vyrobu toastovacov :)

08.07.2014

Pro mě bohužel docela zklamání. Námět bezesporu velmi zajímavý, ale kniha mě od druhé poloviny nebavila a měla jsem problém ji dočíst. Možná jí dám v budoucnu ještě šanci.

25.05.2014

Představa budoucnosti? Ne, pomalu, ale jistě tam spějeme. Už nyní jsme oblbováni a místo tužky používáme tlačítka.
Takový pocit jsem měla po přečtení knížky. Je v ní obsaženo mnoho myšlenkových úvah, nejen o budoucnosti, jak bude vypadat a fungovat náš svět, ale také o budoucnosti lidstva samotného.
My nechceme umřít, ale musíme. Ale co Bob, námi vytvořený robot? Chce umřít, ale nemůže. Jaká ironie...
Chcete si popovídat? Nastupte do ideobusu. Ten jediný Vám odpoví. Rušit soukromí druhé osoby je totiž zakázáno!
Kniha Vás sama donutí zamyslet se. Jednou ji přečtete a budete se k ní chtít vrátit.

20.01.2014

Nádhera,patří zatím k mým nejoblíbenějším. Příběh,vize,postavy,ruzné odkazy,nadčasové uvahy,všechno skvěle promícháno. Výsledek drží čtenářovu pozornost a nepustí do poslední stránky :-)

Jedna z mých oblíbených knih, které jsem četla poprvé před 15 lety na škole a od té doby jsem se k ní vrátila a opět si ji se zájmem přečetla (ikdyž už tento krát poněkud bez napětí, jak to skončí, protože paměť ještě více-méně zapracovala). Nezklamala ani po těch letech a už jsem ji párkrát doporučila ostatním. Manžela také nezklamala a to na čtení až tak moc není. Tevis popisuje tzv. "postapokaliptickou" budoucnost velice poutavě a příběh vás určitě vtáhne do děje. Koho nadchne ZPĚV DROZDA od Waltera Tevise, tak toho určitě nezklame ani MALEVIL od Roberta Merleho a bude mít stejně poutavý zážitek při čtení... Vyzkoušejte. Nedá se to tak úplně srovnávat, ale obě patří mezi mé TOP oblíbené, k nimž jsem se po letech ráda vrátila.

26.11.2013

obsah knihy jednou větou - nikdo už neumí číst a jeden týpek se to naučí, ale prakticky nikoho to nezajímá páč jsou všichni zfetovaný kkti

hl. postavy - Bentley (týpek co umí číst), Mary Lou (žena ze zoo), Bob (robot 9. úrovně)

kdy a kde se děj odehrává - 25. století, New York a pak i částečně jinde

jo je to docela dost dobrý, i když snad k něčemu takovýmu nesměřujem, to mi nikdo nenamluví ;-)

23.07.2013

Jedna z mých nejoblíběnějších knih. Představa budoucnosti v této knize mě naprosto nadchla (jestli se to o takto pesimistické představě budoucnosti dá říct) hlavně proto, že mi přijde až děsivě reálná. Četla jsem ji už téměř před rokem a ještě teď si na ni občas vzpomenu (asi proto, že ji doporučuji prakticky na potkání:)). Občas když se porozhlédnu kolem sebe, tak mě napadne, že už se nám tato budoucnost pomalu blíží. Člověk si po přečtení této knihy uvědomí hodnotu knih a umění číst a psát, které dnes bereme jako samozřejmost. Knížka dává plno nápadů k zamyšlení a úvahám a co se mě týče, tak také chuť číst víc a víc knížek klidně i jen proto, abychom takovouto budoucnost co nejvíce oddálili:)