Zpěv drozda
Walter Tevis
Autor nás uvádí do světa 25. století, světa úpadku, který předznamenává konec lidstva. Populace celé Země je složena pouze z několika miliónů lidí a lidská civilizace se postupně, ale nezadržitelně blíží ke svému konci. Ale to předbíhám. Je to příběh o společnosti poznamenané drogami, výchovou a minulostí, která už v pamětích lidí neexistuje. Do tohoto tristního světa degenerace jsme vtaženi, abychom si prošli cestu spásy. Příběhem nás bude provázet vrchol lidského génia, robot deváté generace Spofforth, který nemůže zemřít. Univerzitní profesor Paul Bentley a jeho družka Mary Lou.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1986 , SvobodaOriginální název:
Mockingbird , 1980
více info...
Přidat komentář
Když nám tuto knihu za komoušů při jedné besedě doporučil Ondřej Neff, očekával jsem klasické sci-fi. Což ani zdaleka není, jedná se o román a i když je téma podobné, jako jiné knihy, či filmy, tenhle je jiný a velmi silný. Ani jeden ze tří protagonistů není vyslovený hrdina, spíše naopak, v určitých částech knihy nám můžou připadat až nesympatičtí. Mění se i úhel vyprávění a všechno spěje až do velmi "lidského" finále. Stejně jako u Kroků slunce se dá číst víckrát a zcela určitě si ho budete pamatovat.
Tevisova vize budoucnosti je velmi originální - lidstvo je neustále zdrogováno, zdegenerovalo v bezduché trosky ploužící se vymírajícím světem. Nad upadajícími zbytky civilizace bdí jen Robert - robot deváté generace, který je rektorem na pochybné New Yorské univerzitě.
Přece jen ale celé lidstvo není na cestě k záhubě. Objeví se totiž člověk, který umí číst...
Robot toužící po smrti, muž, který umí po staletích analfabetismu číst a poslední těhotná žena na světě tvoří hlavní postavy tohoto kvalitního románu. Popisy budoucnosti vyvolají u čtenáře až nevěřícné překvapení, poetičností popisu se blíží až Bradburymu.
Kniha, v ktorej Tevis domýšľa do konca, čo by sa stalo, ak by sa mal naplniť sen celej západnej civilizácie o ľahšom, pohodlnejšom a bezstarostnejšom živote.
A všetky povinnosti prenecháme Tým druhým...
Jsme prázdní lidé
Jsme vycpaní lidé
Skláníme k sobě hlavy plné slámy.
Hrůza!
A seschlý šepot jenž se z nás dere
je dutý jak vítr čeřící spálenou trávu ...
První dvě třetiny, kdy sis mohl jen domýšlet, co se stalo jsou výtečný. Ke konci spousta humanistických po lopatě podaných řečí, který trochu nudily... i když pokec s ideobusem a poslední dvě stránky jsou v top momentů celý knížky...
Říkám si, nejen proto, že pracuji v knihovně, zda skutečně nespějem k tomu, že lidé přestanou umět číst a psát. Zda skutečně klesáme na drogové dno a až někde pod vrstvou bahna si uvědomíme ... Některé pasáže mi nepřipadaly pět set let vzdálené ... velmi dobře napsáno.
Poslední dobou se mi čím dál víc líbí díla zobrazující postapokalyptickej svět. Ať už jde o filmy, či knížky. Tahle kniha je jistým způsobem podobná Chvalozpěvu na Leibowitze, nebo mi to tak připadá, protože jsem je četl relativně ve stejném období? Každopádně "falloutovská" atmosféra ze světa úplně čiší. Porozumnění umělý inteligence a její polidštění tu nahazuje k zamyšlení fakt, jak vlastně rozlišit člověka od dostatečně pokročilýho stroje? Co když je ten stroj potom lidštější, než lidé sami?
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie roboti New York americká literatura budoucnost postapokalyptické romány
Autorovy další knížky
1986 | Zpěv drozda |
2021 | Dámský gambit |
2021 | Muž, který spadl na Zemi |
1993 | Kroky slunce |
1988 | Planéta exilu |
Kniha Zpěv drozda je v
Právě čtených | 11x |
Přečtených | 903x |
Čtenářské výzvě | 95x |
Doporučených | 126x |
Knihotéce | 364x |
Chystám se číst | 547x |
Chci si koupit | 113x |
dalších seznamech | 15x |
Začal jsem číst a... byl jsem vyděšen. Vyděšen, že pomalounku polehounku do takovéto situace směřujeme.
A to žiju jako optimista.