Zloději zelených koní
Jiří Hájíček
https://www.databazeknih.cz/img/books/12_/12935/bmid_zlodeji-zelenych-koni-gpz-12935.jpg
4
640
159
Pavel zběhne ze studií geologie a stěhuje se za svou dívkou Karolínou do Hradce. S partou hledačů vltavínů občas vyráží kopat a bere s sebou i kamaráda Kačmara. Postupem času však zcela propadá sběratelské a zlatokopecké vášni a s Kačmarem se pouští do stále větších dobrodružství. Ta brzy začnou ohrožovat jeho vztah s Karolínou a Pavel nakonec za svou umanutost a touhu žít jinak platí vším, co má, málem i životem…... celý text
Přidat komentář
"Co je to proti geologickému času..." příběh o životě, jaký opravdu je, nepatetický, uvěřitelný, zajímavý, originální. Dobré. Film se mi ale nelíbil, je ochuzen o spoustu krás, které najdete jen v knize.
Jak mám knížky pana Hájíčka ráda, tak tato mi zatím "sedla" asi nejméně... Ráda se ale podívám, i pro srovnání, na stejnojmenný film a třeba mi bude nakonec ta "kopáčova duše" přeci jen o něco bližší... Jinak honba za pokladem a výpravy za poznáním mě celkem bavily a pak hlavně pěkně zachycené tápání jedince v realitě života... ale stejně jsem tak nějak stále doufala, že přátelství a láska přeci jen zvítězí...
Možná to pro mě bylo osobní - nejen rodnou krajinou, ale i zálibou ve sbírání kamenů. No jo, to byly kdysi samý opály, granáty, turmalíny... jen ten vltavín ne a ne najít ;) Poutavý příběh o vášni, snílkovství, zradě i prozření. Zapůsobilo na mě daleko více než Selský baroko. A ten závěr: „...nic z toho, co se mnou dřív cloumalo, už tu není, síla lásky, síla kamenů. Seděl jsem na obrubníku, pil mléko z krabice a byl jsem k mání...“ Perfektní.
Asi budu na svého oblíbeného autora trochu přísná, ale ti dva kopálisti byli místy na pár facek.Na druhou stranu chápu lidi, kteří jsou pro něco zapálení a sbírat šutry, to je i moje osobní záležitost.Vlastně bych měla být nadšená a do půlky jsem docela byla, ale pak jsem se začala těšit až bude konec. To není pro knihu dobrý pocit.
Tato kniha se autorovi hodně povedla, hodnotím ji výš i než jeho trilogii Rybí krev, Selský baroko a Dešťovou hůl. Zvláštní příběh do společnosti těžko zařaditelného muže, jehož vášní je sběr vltavínů. Postupně přichází o vše, na čem mu záleželo, okolím je tlačen k přijetí tradičního konzumního životního stylu, ale on si jede svou lajnu, sám proti všem. Trošku mi připomněl Haklova "pražského lůzra", ten Hájíčkův "venkovský" na mě ale zapůsobil mnohem silněji. 5/5
Nemůžu dát víc, než tři hvězdy. Kniha dá náměty na přemýšlení, jen jevšechno podáno rychlostí blesku, bez nějaké vedlejší myšlenky. Líbí se mi, jak autor píše, ale tady možná stálo za to příběh víc rozvinout. Lidé i jejich osudy byli takovými epizodami. Hlavní hrdina byl naivní snílek bez cíle a bez schopnosti vnímat realitu.
Člověk by neřekl, z čeho všeho lze vybudovat závislost ....o mafii v oblasti hledání vltavínů jsem slyšela, nicméně autor mi určitě rozšířil obzory, a to velmi čtivou formou. V jednom komentáři jsem četla, že hlavnímu hrdinovi utíká život mezi prsty ...nejdřív mi to přišlo přesné, ale když o tom chvíli přemýšlím, nejsem si jistá, jestli to nejsme spíš my pracovně (a doma) plně vytížení, komu život tzv. "bere roha".
Obyčejné vyprávění o neobyčejné posedlosti člověka, který umanutě hledá čistotu a nevšimne si ani, že mu život tak nějak proplul mezi prsty. Optimistický konec se nekoná, z Pavla se stane v dalších desetiletích jen zatrpklý pasivní podivín bez lásky, vzdělání a práce, zato se soukromou sbírkou vltavínů.
Autor je uhrančivý řemeslník s jedinečným stylem, originálními nápady a schopností vytočit své nejlepší texty do takové vrtule, že člověk jen letí a letí a nedýchá. A navíc mi to vždycky zůstane ještě dlouho v hlavě, vlastně napořád. Jeho mužští hrdinové mi vždycky lezou na nervy skoro okamžitě. Tenhle byl od počátku tak nemožnej, až bych ho něčím křápla! Ty blábolivě přednášející kecy, deklarovaná čistota a opravdovost, neutuchající poučování celého okolí... tfuj tajxl! Jenomže měl nárok... mládí a rybí krev. Když zavřel hubu a začal kopat a nechal naplno rozjet celou tu svou zlatou/zelenou horečku, měl převeliké kouzlo. . "Kopat a prodat nebo nekopat a neprodat. Není to pro každého, ale pro někoho to je." Nádherná kniha, nádherná práce!
Neuvěřitelně čtivé, slova snad sama skáčou do mozku a věty letí. Ovšem nikdy jsem s knížou nezažila to, co se Zloději zelených koní. První polovinu knihy jsem doslova fyzicky nechtěla číst, protože bylo zřejmé, k čemu to směřuje. Dávkovala jsem si to po kouscích. A když se nachýlilo, zase jsem nechtěla se čtením přestat. Co bude s Pavlem dál, zajímalo mě. A konec? Vlastně geniální. Naše mysl, myslím, že to platí i obecně, nesnáší nedokočené příběhy. A tak si ho v mysli každý dopíše sám. Já tam vidím naději. Pavel prošel katarzí, je očištěn od dobrého i zlého z minulosti a připraven pro novou naději. Snad ..
Je to další kniha od Jiřího Hájíčka, která se mi moc líbila. Příjemné čtení a velmi zajímavé téma - vltavíny. Příběh, který se přečte za jeden den.
Zajímavé počtení o touze po vltavínech, která překoná zdravou mez a začne člověka ničit...
Krásná novela plná pocitů a dojmů. Devadesátá léta. Hájíček opět nezklamal. Doporučuju.
Hájíčka, coby autora zemitých románů jsem si oblíbila, jeho knihy jsou tak trochu výjimkou mezi mými oblíbenými žánry. Nicméně po Rybí krvi je to už druhý román a určitě půjdu dál. Téma vltavínů je až téměř magické. Musím říci, že u podobně štíhlého románu bych asi litovala, že se vše ještě více nerozvinulo, ale tady u té knihy to bylo tak akorát. Prostě fajn kniha. Přínosná. Budu se těšit na film s výborným hercem Liškou. :-)
Jirko, knihu jsem nyní přečetla již počtvrté od jejího vydání před 15 lety. A to díky tomu, že 8.9.2016 šel do kin konečně film, natočený podle Tvé knižní předlohy.
Všem vám životní příběh hledače vltavínů doporučuji .
Opravdu čtivé vyprávění o úplně obyčejných věcech, o životě obyčejných lidí. Rybí krev byla asi lepší, ale i tak je tohle zajímavé čtení, o hledačích vltavínů jsem nic nevěděla. Knížku jsem dala skoro na jeden zátah a teď budu zvědavá, jaký bude film.
Štítky knihy
zfilmováno manželství rodinné vztahy divočina manželské hádky jižní Čechy manželská krize České Budějovice vltavíny
Autorovy další knížky
| 2012 |  Rybí krev |
| 2005 |  Selský baroko |
| 2020 | Plachetnice na vinětách |
| 2016 | Dešťová hůl |
| 2015 | Zloději zelených koní |
Kniha Zloději zelených koní je v
| Právě čtených | 4x |
| Přečtených | 889x |
| Čtenářské výzvě | 138x |
| Doporučených | 38x |
| Knihotéce | 161x |
| Chystám se číst | 187x |
| Chci si koupit | 31x |
Jiří Hájíček nás zavádí jak už je u něj zvykem do malebné jihočeské krajiny, ale tentokrát do prostředí zcela neznámého mezi nelegální hledače vltavínů.
Zpočátku se mi zdálo stejně jako hlavnímu hrdinovi Pavlovi, že se nic moc neděje a děj se moc neposouval dopředu, ale ani Pavel si nevšiml, že díky jeho umanutosti a posedlosti po třpytivé zelené kráse, přišel o manželství, rodinu i přátele a zůstal na světě úplně sám . Určitě se ráda podívám i na filmové zpracování s Pavlem Liškou.