Žítkovské bohyně
Kateřina Tučková
https://www.databazeknih.cz/img/books/84_/84764/bmid_zitkovske-bohyne-HEo-84764.jpg
4
6982
6982
Vysoko v kopcích Bílých Karpat jsou řídce rozeseta přikrčená stavení. Všude je daleko. Říká se, že právě proto si tam některé ženy dokázaly uchovat vědomosti a intuici, kterou jsme ztratili. Předávaly si ji z generace na generaci řadu století. Říkali jim bohyně, protože dokázaly bohovat – prosit Boha o pomoc. A jeho zásahům i trošku dopomoci… Říkalo se o nich, že vidí do budoucnosti. Proč tedy nezachránily tu svou? Dora Idesová je poslední z bohyní. Brání se přijmout zastaralý způsob života a věštit příchozím z odlitého vosku jako její teta Surmena. Vše se ovšem mění, jakmile pochopí, že co se v jejím životě zdálo být nešťastnou shodou okolností, bylo pečlivě promyšleným plánem. Její umístění v internátě, Jakoubkova ústavní péče, hospitalizace v psychiatrické léčebně v Kroměříži… Na konci 90. let na ni v pardubickém archivu ministerstva vnitra čeká operativní svazek vedený StB na vnitřního nepřítele – její tetu Surmenu. Dora nevěřícně rozplétá neznámé osudy své rodiny i dalších bohyní… Byly bohyně nebezpečím pro důvěřivé pacienty? Nebo byly skutečně ideologickou hrozbou normalizované společnosti? Či se o vyhlazení posledního reliktu pohanství postarala obyčejná závist a lidská zášť? Nový román Kateřiny Tučkové, autorky bestselleru Vyhnání Gerty Schnirch, je fascinujícím příběhem o ženské duši, magii a zasuté části naší historie. Kniha bude zfilmována, objeví se na jevišti zlínského divadla a je překládána do několika jazyků.... celý text
Přidat komentář
Rozmyslala som, ci dat tri alebo styri hviezdicky. Nakoniec som sa pripojila k vyssiemu poctu hlavne z dovodu, ze som mala po precitani tejto knihy dojem poctivo odvedenej prace autorky. Hladanie zdrojov muselo byt o drzku.
Pacilo sa mi vykreslenie bohyn a ich bohovania, taktiez bola velmi pekne navodena atmosfera kopanic. Postavy neboli ploche, prave naopak, bavili ma. Ci uz pre to tajomno, ktore ich v knihe obklopovalo, alebo ich svojraznost, kazdopadne sa s nimi autorka velmi dobre vyhrala. Z celej knihy je citit skutocny zaujem o tuto problematiku, o kulturu bohovania a prave tento zaujem sa podarilo aspon z casti preniest aj na mna.
Autorka velmi pekne doplnala informacie z archivov vlastnou fikciou. Vo vacsine pripadov nenasilne, plynulo.
Vztah Dory k otcovi a matke - super. Mne ako citatelovi by sa to ziadalo viac rozvinut, ale napriek tomu velmi dobre.
Teraz k tomu, co sa mi pacilo menej. Dora ako rozpravacka, ako kulturologicka bola velmi fajn. Dora ako osoba starajuca sa o brata, hladajuca si cestu k Surmene taktiez velmi dobre vykreslena. Ale Dora ako osoba, ktora citi minulost, alebo pomaha rozhanat burku, to sa mi az tak nepacilo. Asi preto, ze pripisovat nadprirodzene vlastnosti rozpravacovi je podla mna dost otrepane a prvoplanove. Taktiez rovina s Janigenou bola pre mna az prilis... nepresvedciva.
Tiez mi tam chybalo viac bohovania. V knihe je zachyteny iba malinky kusocek. Keby sa v knihe nechadzalo viac z tak krasne vykreslovanej kultury, urcite by to na jej kvalite neubralo. Takto som mala dojem, ze prave tato rovina zachadza do pozadia v prospech materiálov z archívov.
Kniha mi sprijemnila chripkove obdobie. Je to krasny kusok ceskej novodobej literatury.
Moje hodnotenie: 76%
Fascinuje mě, kolik práce si autorka s tou knížkou musela dát! I když rozjezd je trochu pomalejší, kniha mě záhy pohltila. Jedna z mých nejoblíbenějších, protože se hned po přečtení nevykouří z hlavy, naopak v čtenáři doznívá.
Pro mě zajímavé a neotřelé téma, ale trochu horší zpracování. Dlouho mi trvalo než jsem se do knihy začetla, ale vzhledem k tomu, že se děj odehrává poblíž mého rodiště, byla jsem zvědavá, jak kniha dopadne. Osud žen ze Žítkové vypovídá zejména o jejich životní síle a odolnosti, nicméně také o smutku a trápení, které musely prožít. Je to dojemný příběh a určitě nelituji, že jsem se jím "prokousala" :).
Co říct. Nedokázala jsem ji dočíst, protože mi přišla nudná, špatně napsaná, nesnesitelná. Hodlám se k ní postupem času vrátit, protože bych ráda zjistila, jestli to bylo mnou nebo tou knihou.
Ak by som mala vyjadriť pocity z knihy len jediným slovom, povedala by som čarokrásna!
Začítavalo sa mi do nej trošku ťažšie, predsa len štýl písania je na míle vzdialený dnešným moderným románom s krátkymi vetami či hovorovým jazykom, no potom som si ju užívala. Úplne. Každú vetu, niekedy rozvitú aj na niekoľko riadkov.
Presne takýto príbeh som potrebovala, akoby z iného sveta. Ten odlišný spôsob vyjadrovania. Ten pomaly plynúci dej, kde ani tesne pred záverom knihy netušíte, ako to celé dopadne. Občas ma prepadne potreba siahnuť po takýchto príbehoch, keď mám pocit, že mi z hovorovej či súčasnej reči kníh, pomaly prepne v hlave. Vtedy siaham po Jane Eyrovej, Rebeke či Búrlivých výšinách, aby som trošku vypla :)
Žítkovské bohyně mi to všetko dopriali plnými dúškami. Sledujeme osud Dory Idesovej, potomkyne žítkovských bohýň, ktorá však nenasledovala ich poslanie, nebola ich pokračovateľkou. Prečo sa dozviete :)
Cez životný príbeh Dory a jej tety Surmeny nám autorka priblížila necelé storočie života na kopaniciach Bielych Karpát, kde sa život s nikým nemaznal, bol tvrdý, neúprosný až krutý. Dora postupne odhaľuje minulosť svojej rodiny, skladá skladačku kúsok po kúsku, a to doslova. Pátranie v archívoch, ktoré jej minulý režim neposkytol, mravenčia práca postupne dostáva celistvú podobu. Kniha obsahuje podrobné zápisnice zo spisov ŠtB, listy nemeckých dôstojníkov, dobové policajné zápisy, samozrejme upravené pre potreby príbehu. Nepôsobili rušivo, skôr boli autentickým doplnením deja. Zvykla som si na ne, dali príbehu ďalší rozmer.
Autorka sa s príbehom vyhrala, pátrala, pýtala sa, a preto pre mňa bol uveriteľný a o to viac príťažlivý. Prežívala som ho, ostal mi v mysli, rezonoval pár dní. Hlavou mi lietali myšlienky na minulosť, aký bol minulý režim, vojna, Nemci, gestapo, drsný život na kopaniciach... a to "bohovanie" ~ liečiteľstvo, všetky zvyky, obyčaje, zariekavania, uzdravovania... no proste úžas, zachytené tak autenticky, že som mala chuť nahliadnuť do minulosti. Určite sa tam raz chcem ísť pozrieť, na kopanice Bedovej a Žítkovej, na úpätí Bielych Karpát...
Mínusom bol pre mňa koniec knihy, preto nedávam plný počet, ktorý si kniha zaslúži!
Akoby to autorka proste sekla, a bodka.
Nechcelo sa jej písať už? Či chcela byť "in" s čudným koncom? Mňa to aj sklamalo, priznám sa. Listovala som chvíľu späť, či som niečo nepreskočila, ale nie, naozaj to tak ukončila! A ostáva na čitateľovi to oceniť. A domyslieť si, čo sa asi stalo. Prečo sa to stalo... Škoda, trošku to zmarilo môj počiatočný úžas a nadšenie z knihy.
Napriek tomu si knihu prečítajte, ak môžete, neoľutujete (pevne verím).
Je to skutočne krásny príbeh, priam čarovný... ako žítkovské bohyne.
Velmi zajímavá kniha. Přežily všechno, až na toho bolševika byly krátké. Pěkná ukázka toho, jak to dopadá, když blbec dostane funkci, zatahá za nitky a zničí naráz několika lidem život.
Přesto, že v knize jsou i vymyšlené věci a né vše je podle skutečnosti, knížka mě naprosto uchvátila.
Knihu jsem měla koupenou už více než rok a nějak jsem neměla tu pravou chuť si ji přečíst. Teď, když jsem se vrátila do dětství a dočetla Gabru a Málinku, naladila jsem se na "žítkovskou vlnu". Do knihy jsem se začetla okamžitě a za dva dny jsem knihu doslova zhltala. Životní osudy Dory, Jakoubka a její tety nám autorka postupně otevírá pomalým tempem, kterým Dora objevuje neuvěřitelné skutečnosti o své rodině a ostatních bohyních. Smyšlený příběh o kopanických bohyních se mohl takhle docela dobře odehrát, je uvěřitelný a opravdový. Je vidět, že autorka psala o tom, co ji zajímalo, bavilo a zcela pohltilo a že rozhodně nepodcenila studium archivních materiálů i spisů, vydaných na toto téma. Dora mi byla velmi sympatická, ale potom, co odkryla pečlivě uchovávané tajemství, už jsem nevěřila tomu, že kniha skončí happyendem. Kniha mě přivedla k tomu, že se pokusím i z jiných zdrojů (knihy, internet) zjistit něco dalšího o životě těchto moudrých žen. Za mě určitě 6 hvězdiček z pěti, kniha ve mně bude ještě dlouho doznívat...
Nejprve mě kniha příliš nebavila, ale tak kolem 50. stránky jsem se začetla a nemohla jsem se odtrhnout. Tato tematika mě obecně hodně zajímá. Navíc jsem toto území navštívila a tím pádem jsem si dokázala vše zasadit do dané oblasti. Musím uznat, že i pro byl konec nečekaný, ale o to větší dojem vě mě kniha zanechala. Ještě dlouho po přečtení jsem tento příběh "rozdýchávala".
Vzhledem k tomu že se hlavní děj odehrává za kopečkem a i ostatní místa jsou mi známá, mě kniha absolutně pohltila a přečetla jsem ji jedním dechem, jenom mě na konci trošku zklamalo to že jsou postavy a děj trochu jiný než skutečnost ale i tak se mi kniha velmi líbila a určitě si o bohinich ještě něco přečtu :-)
Rozhodně velmi zajímavá kniha. Pro mě absolutně nové téma, vyprávěné věcně, ale čtivě. Knihu jsem přečetla jedním dechem, ale musím říct, že konec mě hodně překvapil. Je pochopitelný, kniha asi ani jinak skončit nemohla, každopádně si nejsem jistá, zda jsem ochotná ho akceptovat :) Mohu jenom doporučit.
A nemůžu dát pět hvězdiček konec mě zklamal.Dočetla jsem knížku včera a i druhý den závěr románu rozdýchávám.
Spíše hodně smutné a místy těžko k pochopení jaká byla dříve doba těžká k žití.
Obsahově ji hodnotím jako velmi bohatou,četla se dobře stále mě hnal pocit jak tohle všechno bylo.....
Bylo o čem přemýšlet a vlastně i je pro mě stále na román musím myslet a nejen kvůli tomu konci.
četla jsem jedním dechem, pro mě neznámé téma, depresivní, když si uvědomíme, co všechno se tenkrát dělo. Podle knihy vznikl scénář pro divadelní hru (nastudovalo Zlínské divadlo), viděla jsem v Brně, stojí to za vidění. M
Pro mě úžasná kniha, napínavá, originálně napsaná, plná zajímavých informací. Navíc do Žítkové a Bílých Karpat jsem od přečtení zavítala už 2x, v březnu má to místo přesně onu zvláštně ponurou atmosféru, v létě si člověk zase vychutná nádhernou krajinu. Doporučuji knihu i návštěvu.
Tak pro mě teda velké překvapení. Netušil jsem, že by mne takové téma vůbec mohlo oslovit. Začal jsem číst víceméně z nouze a nestačil se divit. Opravdu dospěle a poutavě napsané, zajímavé, dramatické, skutečně velmi kvalitní kniha. A když se ještě podívám na autorčino mládí, tak teda....
Každopádně velmi zajímavá kniha co se týče tématu léčitelství a života v období před i poválečného, opět velmi čtivý děj, jen mě osobně dost otravovalo pátrání v archivech a zdlouhavé výtažky ze spisů, někdy jsem i přeskakovala mezi řádky. Ale na její obranu nutno říct, že o to pak kniha působí autentičtěji. Takže hodnotím pěti hvězdičkami, styl psaní je naprosto kouzelný a při čtení této autorky mi pokaždé na nové stránce naskakují živé obrazy, jako bych byla součástí příběhu....jen ten konec, opravdu to není pohádka....
Tuhle knihu už jsem hodnotila na několika místech a asi nemám nic nového pro ty co mě znají, každopádně - od knihy jsem čekala víc, po tom obrovském boomu, reklamách a propagaci kam jsem se podívala. Věci o kterých autorka píše (snaží se psát?) mi jsou velice blízké (možná i proto to zklamání) a celkově mi přišlo že to "bohování" je tam jen na ovonění příběhu o komunistickém bezpráví prokládaném suchými "dokumenty". Což prostě není můj šálek čaje. Na zkoušku dáno k přečtení i mé mamince, nadšené loupatelce bestsellerů a její hodnocení taky špatné. Čím to zakončit - asi jsme divné (ale nejsme samy!)
Zas další kniha na pomezí reality a románu. (Jako by mě poslední dobou pronásledovaly :-) ).
Příběh z Bílých karpat, kde se dějí věci mezi nebem a zemí.
Výstřižky posbírané po archivech a výslechy STB působí věrohodně. Autorka odvedla dobrou práci. Těším se na další díla. (snad vyjdou :))
Hodně lidí ji chválí, a tak jsem si ji taky přečetla. A nebyla jsem zklamaná. Vlastně v jednom ohledu ano - trochu mně vadila nekonzistentnost mluvy bohyní, v zaklínání používají autentické nářečí, v běžné řeči mluví spisovně. Přivítala bych, kdyby postavy mluvily přirozeně, dalo by to knize další rozměr.
Štítky knihy
čarodějnice ženy věštění pro ženy léčitelství česká literatura etnografie, národopis Bílé Karpaty žítkovské bohyně Magnesia Litera
Autorovy další knížky
| 2012 |  Žítkovské bohyně |
| 2022 | Bílá Voda |
| 2009 | Vyhnání Gerty Schnirch |
| 2014 |  Fabrika |
| 2018 | Vitka |
Nebudu zapirat...dala mi zabrat. Rozhodne bych o teto knize nerekla,ze je nejak extremne ctiva. Nicmene namet je zajimavy, takze to cloveka donuti dojit az nakonec...ktery ponekud prekvapil.