Žítkovské bohyně
Kateřina Tučková
Vysoko v kopcích Bílých Karpat jsou řídce rozeseta přikrčená stavení. Všude je daleko. Říká se, že právě proto si tam některé ženy dokázaly uchovat vědomosti a intuici, kterou jsme ztratili. Předávaly si ji z generace na generaci řadu století. Říkali jim bohyně, protože dokázaly bohovat – prosit Boha o pomoc. A jeho zásahům i trošku dopomoci… Říkalo se o nich, že vidí do budoucnosti. Proč tedy nezachránily tu svou? Dora Idesová je poslední z bohyní. Brání se přijmout zastaralý způsob života a věštit příchozím z odlitého vosku jako její teta Surmena. Vše se ovšem mění, jakmile pochopí, že co se v jejím životě zdálo být nešťastnou shodou okolností, bylo pečlivě promyšleným plánem. Její umístění v internátě, Jakoubkova ústavní péče, hospitalizace v psychiatrické léčebně v Kroměříži… Na konci 90. let na ni v pardubickém archivu ministerstva vnitra čeká operativní svazek vedený StB na vnitřního nepřítele – její tetu Surmenu. Dora nevěřícně rozplétá neznámé osudy své rodiny i dalších bohyní… Byly bohyně nebezpečím pro důvěřivé pacienty? Nebo byly skutečně ideologickou hrozbou normalizované společnosti? Či se o vyhlazení posledního reliktu pohanství postarala obyčejná závist a lidská zášť? Nový román Kateřiny Tučkové, autorky bestselleru Vyhnání Gerty Schnirch, je fascinujícím příběhem o ženské duši, magii a zasuté části naší historie. Kniha bude zfilmována, objeví se na jevišti zlínského divadla a je překládána do několika jazyků.... celý text
Přidat komentář
Kateřina Tučková je pro mě jednoznačně novou nadanou, mladou autorkou o které se možná bude jednou učit ve školách.
Příběh Bohyň je naprosto fascinujicí, autorka mě dokázala přenést do oblasti Žítkové. Dokázal jsem si představit každý detail popisu Žítkovska. Souhr úchvatného příbehu a fakt. Kateřina se knize věnovala plně svým srdcem, což je z příběhu vycítitelné.
Strhující vyprávění. Docela rozsáhlý román, ale za přečtení rozhodně stál. Dokonce jsem toto dílo přečetla dvakrát, protože po prvním přečtení ve mně zanechal nějaké nejasnosti, a tak jsem to vzala ještě jednou - z gruntu :) Obrázek si ovšem každý musí udělat sám a názor taky. Problematika Žítkovských bohyň není jednoduchá, ale rozhodně stojí za zamyšlení. Knížka zanechala hluboký dojem...
Kniha, která ve mě zanechala hluboký dojem.
Autorka popisuje víru, která tyto ženy nazývané bohyně obohacovala, jejich úctu k bohům a sílu. Sílu nejen vnitřní, ale také sílu slova ať už myšleného či vyřčeného. Jejich pronásledování a trestání již od dob inkvizice až do doby nedávné, pramenilo pouze ze strachu a obav právě z těchto žen.
složité na čtení. Prolínání s konkrétními dokumenty je však skvělé i kdyz pro čtenáře tím složitější v orientaci textu. Ovšem čtenářský zážitek za to stojí.
Tak teda... několikrát jsem knihu odložila, protože autorčin styl psaní mi nějak ze začátku nesedl... nešlo mi to "přes hubu", hodně jsem se ztrácela... měla ve všem chaos. Asi jsem čtenář spíše na jednodušší věci, kde není třeba přemýšlet. Už na začátku jsem si ale asi měla začít dělat možná poznámky nebo rodokmen, já nevím, já měla před koncem , kdy mě kniha začala bavit nejvíc, takovej bordel kdo je čí příbuzná a proč! Musela jsem si vzít papír, listovat zběsile sem a tam a čmárat si teda kdo je kdo, abych se v tom vyznala a pochopila to. Jinak super téma, jsem si jista, že pokud by to nebylo tak zajímavé téma, knihu bych odložila a nedočetla. Moc mi neseděly určité intimní detaily a popisované intimní chvíle, to se mi zdálo zbytečné. Někteří zde popisují rozčarování nad koncem, ten mi nevadil tolik, jako občasné zbytečné "akademizování" nebo odbornost termínů. Ale suma sumárum knihu určitě doporučuji a jsem si jista, že si ji přečtu ještě jednou.
O knize jsem četla cca 2 roky zpět a hrozně jsem si ji přála.Když jsem ji dostala, nemohla jsem se přinutit ji začíst číst.Tak tam chuděra ležela ještě zabalená na poličce až do včerejška, kdy jsem po ní sáhla,vybalila ji a konečně ji začla číst. A výsledek? Dnes dopoledne dočteno.Pecka!!!Fakt skvělá knížka.Moc moc doporučuji . Autorka mě velmi potěšila, jdu shánět její další knihy.
Týden a kniha je přečtená. Pro ty co hledají knihu, která je pohltí a bude nutit k zamyšlení, májí v rukách tu správnou. Hlavně díky závěru, který mě pěkně rozhodil. Nebudu prozrazovat, ale nutně si budu muset najít někoho s kým to proberu! Je to jako nedojené poslední sousto chleba s máslem co leží na talíři a vy na něj koukáte a ne že byste neměli hlad, ale prostě na něj z nějakého důvodu nedosáhnete :-).
Jinak se mi kniha moc líbila a vřele doporučuji. Obdivuji autorku, která si dala práci a bádala v archivech STB i když ne vše je podle skutečnosti, člověk by tomu uvěřil.
Nevedela som čo od knihy čakať a milo ma prekvapila. Téma bohýň, gradovanie deja a samotné postavy sa mi veľmi dobre čítali, trochu únavné bolo čítanie spisov a dokumentácie ŠTB, občas som sa preto stratila vo vedľajších postavách. Záver bol pre mňa dosť neočakávany a trošku aj nepochopený...možno mi v kontexte dlho a pomaly rozpracovávaného jadra knihy prišiel prirýchly.
Příjemné překvapení, že i takto hypovaná záležitost je ve skutečnosti opravdu skvělá knížka, za kterou musela stát obrovská mravenčí práce. Výbornou atmosféru podporuje povedená kompozice knihy s častými výňatky ze spisů a korespondence. Je jich možná až moc, ale vůbec to nevadí. Škoda jen prakticky nulového používání nářečí, což docela sráží autenticitu některých částí. Od začátku do konce má však člověk neskutečnou chuť sednout na autobus, křivolakými silničkami dokodrcat do Hrozenkova, vyšlapat k chajdě na Žítkovou a pozdravit Surmenu. A to se počítá.
příběh o ženách, které věděly a viděly víc, než jiní.. o ženách, které byly za své schopnosti a vědomosti perzekuovány i uctívány. příběh z kraje, kde byl život život drsný a upřímný.
strhující příběh se vine jako nitka celou knihu proloženou faktickými údaji, tak že na konci nevíte, kde končí fakta a začíná fabulace..
Literární trmácení archivy, hledání, pátrání, únavné pročítání smyšlených dokumentů. Kniha není ani nijak slohově výživná, styl průměrný, téma bosorek mě neuchvátilo. Začátek umí nabudit, konec je nijaký. Dvě hvězdy je až moc.
Žítkovské bohyně mají své kouzlo (ha! to se mi povedlo :) ). Autorka využívá neobvyklé prostředí okořeněné tajemnem (doopravdy bohyně kouzlí, nebo jen umí dobře naslouchat?) i "autentické" materiály. Na druhou stranu hlavní hrdinka je taková...nemastná neslaná. I když jsem se snažila, Dořina dějová linka mě neoslovila. Zbytek knížky? Odhalování rodinné minulosti? Druhá světová válka a Němci v Protektorátu? Čaroděnické procesy? Beru všemi deseti. Bohyně mají potenciál, který bohužel nebyl zcela vyčerpán.
Mnoho povyku pro nic. Velice zajímavé téma, ale zpracování vázne. Vyprávění se zadrhává, autorce vyhovují spíš dokumentární texty, v poctivém zkoumání podkladů je její síla. Zařazení dokumentů mě rušilo, místy mi kniha přišla moc rozvláčná a závěr byl až směšně vykalkulovaný. Abych to shrnula - Tučková si umí vybrat téma - bohyně, odsun Němců - ale to je asi tak všechno.
Knihu jsem si vybral do čtenářské výzvy a netušil jsem co od ní mám čekat. Byl jsem mile překvapen. Hned od prvních stran jsem byl na Žitkovských kopanicích a úplně pohlcen dějem.
Příběh se odehrává v mém kraji a tak jsem byl skoro doma. Jen na Žitkové jsem ještě nebyl a už při čtení jsem jasno na jaký výlet se v létě vydám.
Přesná ukázka minulé doby. Na bohyních bylo ukázáno co špatného se tady dělo, ať to bylo v jakékoliv době a jak byli silné a odolné. Jen ten minulí režim nepřežili. Hold člověk je tvor závistivý, sobecký, zákeřný a vypočítaví.
Velmi zajímavá kniha a jen ten konec mě překvapil a zklamal.
Začínal jsem věřit že všechno je pravda a nakonec bác (:.
Pro mne naposto super kniha. Z hlediska zpracovani, prolinani ruznych casovych rovin, formou vypraveni, coz me vubec nerusilo, naopak se to pro mne uplne uzasne prolinalo....
Kniha byla pro mne ctiva uplne od prvni stranky a tesil jsem se vzdy na dalsi chvili, kdy vezmu knihu do ruky. I kdyz mne odrazuji "bichle", tak tady mne to nevadilo, tech 400 stran je naprosto ucelnych.
Zkratka skvela kniha a autorka mi sve umeni potvrzuje ve Vyhnani Gerty Schnirch. Kdyby slo vice hvezdicek, tak dam klidne 6 nebo 7:-}}.
Stejne jako na cteni teto knihy jsem se tesil asi na knihy Jiriho Hajicka, Petra Sabacha ci na Vedra od Lee Childa, i kdyz samozrejme nemohu srovnavat ruznost stylu a zanru.
Proste dekuji autorce.
Přečetla jsem ji, ale jenom proto, že jsem ji dostala, sama bych si ji nekoupila, ani nepůjčila. Téma samotné mě zaujalo, ale asi jsem od knihy čekala něco víc, něco mi tam vadilo, nevím. Rozhodně bych si ji nechtěla přečíst podruhé.
Na začátku jsem si říkala, co za kravinu jsem si to půjčila, ale vysoké hodnocení mě nutilo ve čtení pokračovat. Do knížky jsem se začetla a jsem ráda, že jsem to nevzdala na začátku. Co životů dokázali komunisti zničit. Bohyně vadily nacistům i komunistům. Proč asi? Jaký by byl život mladé ženy, kdyby měla možnost vyrůstat alespoň s tetou, když přišla tak krutě o maminku? Kolik pravdy je, že existovaly ony bohyně a kolik je pravdy v příběhu? Ten konec mohl být jiný a dost mě nudilo zdlouhavé pátrání v archivech, které bylo stejně smyšlené, ale čtenář to musí brát jako román a né skutečný životní příběh. 3,5 *
Na knize této mladé sympatické autorky mě zaujalo téma i jeho zpracování. Jsem velmi rád, že si Kateřina Tučková zvolila právě téma bohyní z Karpat, o kterých jsem až do přečtení této knihy neměl nejmenší tušení. Tato kombinace přírodního a křesťanského náboženství působí v době, kdy se odehrává příběh knihy, až nemístným dojmem (když mi byla tato kniha doporučována, ujišťoval jsem se, zda jde opravdu o příběh z 20. století), kontinuálnost těchto dovedností po mnoho staletí až do moderní doby je působivá. Navíc je příběh (možná právě i díky tomuto propojení se skutečností) poutavý, ale také originálně pojatý, když hlavní postava, dcera jedné z bohyní a vědkyně zabývající se tímto fenoménem, hledá materiály týkající se pronásledování těchto žen a vzpomíná na své dětství plné tajů místních obyvatel a krajiny. Kniha je výborně napsaná, nedá vydechnout, vtáhne do děje i do samotného tématu, nedivím se tak, co vše se strhlo s jejím vydáním. Zkrátka nemám, co bych knize vytknul, a těším se na další čtenářský zážitek s touto nadějnou spisovatelkou.
Málokdy se mi stane, že knihu nedočtu, musím ji odložit. Tady se mi to bohužel stalo. Vzala jsem ji do ruky..a pokaždé, po necelé stránce na mě padla absolutní nechuť o tom číst. Nevím, čím to je, možná tomu dám ještě znovu někdy šanci, ale teď rozhodně nemohu jinak.
Štítky knihy
čarodějnice ženy věštění pro ženy léčitelství česká literatura etnografie, národopis Bílé Karpaty žítkovské bohyně Magnesia Litera
Autorovy další knížky
2012 | Žítkovské bohyně |
2022 | Bílá Voda |
2009 | Vyhnání Gerty Schnirch |
2014 | Fabrika |
2018 | Vitka |
Asi jsem čekala víc. Trochu připomíná učebnice dějepisu a v těch si čtenář většinou moc neužije.