Žítkovské bohyně
Kateřina Tučková
https://www.databazeknih.cz/img/books/84_/84764/bmid_zitkovske-bohyne-HEo-84764.jpg
4
6976
6976
Vysoko v kopcích Bílých Karpat jsou řídce rozeseta přikrčená stavení. Všude je daleko. Říká se, že právě proto si tam některé ženy dokázaly uchovat vědomosti a intuici, kterou jsme ztratili. Předávaly si ji z generace na generaci řadu století. Říkali jim bohyně, protože dokázaly bohovat – prosit Boha o pomoc. A jeho zásahům i trošku dopomoci… Říkalo se o nich, že vidí do budoucnosti. Proč tedy nezachránily tu svou? Dora Idesová je poslední z bohyní. Brání se přijmout zastaralý způsob života a věštit příchozím z odlitého vosku jako její teta Surmena. Vše se ovšem mění, jakmile pochopí, že co se v jejím životě zdálo být nešťastnou shodou okolností, bylo pečlivě promyšleným plánem. Její umístění v internátě, Jakoubkova ústavní péče, hospitalizace v psychiatrické léčebně v Kroměříži… Na konci 90. let na ni v pardubickém archivu ministerstva vnitra čeká operativní svazek vedený StB na vnitřního nepřítele – její tetu Surmenu. Dora nevěřícně rozplétá neznámé osudy své rodiny i dalších bohyní… Byly bohyně nebezpečím pro důvěřivé pacienty? Nebo byly skutečně ideologickou hrozbou normalizované společnosti? Či se o vyhlazení posledního reliktu pohanství postarala obyčejná závist a lidská zášť? Nový román Kateřiny Tučkové, autorky bestselleru Vyhnání Gerty Schnirch, je fascinujícím příběhem o ženské duši, magii a zasuté části naší historie. Kniha bude zfilmována, objeví se na jevišti zlínského divadla a je překládána do několika jazyků.... celý text
Přidat komentář
Nádherná kniha i příběh, i když souhlasím, že některé dějové linky mohly být jinak rozvinuté. Můj tatínek pochází ze Žítkové, narodil se v roce 1937,a jak sám říká, jednu z nich znal osobně a dokonce k ní vodil potřebné lidi. Vždycky mu prý dala za to korunu. Proto četba z této oblasti byla pro mě výjimečný zážitek. Je to místo, odkud pochází částečně moje kořeny.
Nečetla jsem, poslouchala audio v dokonalém podání Terezy Bebarové a Miroslava Táborského. Strhující, mrazivý leč úžasný obraz jedné doby. Naprosto chápu BarkuS, která píše, že její srdce kniha zarmoutila a zatížila. Moje také! Jsem založením spíš optimistický realista, ale po skončení poslechu knihy jsem měla asi dva dny v sobě zvláštní ponuré pocity. Přesto či právě proto dávám 5*, před Kateřinou Tučkovou smekám a děkuji za super zážitek.
Od knizky jsem mela velke ocekavani, ktere bohuzel nesplnila. Je to dobra kniha, ale ne tak uzasna, jak by se mohlo zdat. Je v ni nastineno nekolik zajimavych dejovych linek, ale jen malo z nich je dotazeno do konce. Uplne mi chybi vypraveni o Janigene, stejne jako by mohlo byt daleko vic rozvinuto vypraveni o mamince Dory. Presne zpravy z archivu STB jsou jiste zajimave, ale prostoru v knize zabiraji az moc. I presto doporucuju k precteni, kniha ma velmi dobre a neobvykle tema.
Wau, nečekala bych, že mě kniha tohoto typu tak vtáhne. Padla mi do ruky úplnou náhodou v knihovně a doma jsem jí chtěla zatím jen prolistovat a přečíst si anotaci a už jsem ji téměř nedala z ruky. Já, žena velice racionální, jsem se do tématu zcela ponořila a snad jsem mu i uvěřila. Miluji Bílé Karpaty, do nichž jsem zavítala zatím jen párkrát, a těším se na jejich příští návštěvu. Mladé autorce tohoto románu se překrásně podařilo přiblížit dřívější atmosféru a obyvatele této krajiny. Kniha mi asi nadlouho uvízne v paměti.
očarující příběhy z jedné naší zapadlé dědinky na konci světa, napsáno lidsky a srozumitelně, čehož si cením
Úžasná kniha se skvělým koncem. Velmi čtivá s nevšedním tématem a dokumentárními prvky nutí čtenáře přemýšlet a hledat další informace na toto téma a zjišťovat pravdu nebo „pravdu" - jak kdo chce. Doporučuji třídílný tv dokument o čarodějnických procesech v Evropě. Nedivím se, že kniha byla oceněna.
Už to budou tři roky co jsem knihu četla, tak jsem si ji teď dala jako audioknihu při cestách do práce. Opět pohlcena! Užívala jsem si to a věřím, že do roka a do dne si ji poslechnu znovu!
Po přečtení knihy jsem musela navštívit kopce moravsko-slovenského pomezí, abych si představila děj v téhle krásné a drsné krajině. Kouzlo lidové magie, fakt, že tyto ženy s nadpřirozenými schopnostmi ležely v žaludku snad všem režimům, to všechno se spojilo v mistrovsky napsaný a čtivý příběh. Skláním se před tak mladou autorkou.
Tu knihu jsem pochopitelně znala, zná jí ostatně každý, kdo se zajímá o literaturu. Dlouho jsem jí ale ignorovala, říkala jsem si, co může být zajímavého na životě nějakých pomatených stařen z míst, kdy lišky dávají dobrou noc, navíc z úplně opačného konce země, než kde žiji. Stejně to u mě bylo i s Gertou. Nuda, nezájem. První jsem zkusila Gertu /díkybohu za delší virózu, při které došly knihy a tak jsem z nouze sáhla právě po Gertě/. Obdiv k mladé autorce a tomu, jak napsala Gertu, mě přivedl k tomu, že Bohyně přeci jen zkusím. Dočetla jsem před pár hodinami a stále se nemohu vzpamatovat z mimořádného literárního zážitku. Většina už byla napsána v komentářích zde, za sebe mohu říci , že pro knihu, jako je tato, je prostě pět hvězdiček hrozně málo! Jedna z nejlepších knih, jaké jsem kdy četla a opět... klobouk dolů před Kateřinou Tučkovou a jejím mimořádným literárním talentem!
Kniha mě zklamala, i když jsem se na ní po Vyhnání Gerty Schnirch těšila. Děj je místy rozvláčný, jsou tam vkládány kopie záznamů z archívu a já se musela často nutit, abych knihu vůbec dočetla.
Žítkovské bohyně se vyznačují velkou čtivostí. Relativně krátké kapitoly fungují na seriálovém principu a nechávají zásadní informace „na příště“, takže chtě nechtě musíte číst dál. Text je občas až patetický a čtenáře může přepadnout strach, aby kniha neskončila nějakým nepatřičným, příběh degradujícím happyendem. Tato slabší místa lze ale autorce snadno odpustit, drží totiž v rukou spoustu jiných trumfů. Jedním z nich je tematická různorodost prózy. Její těžiště leží v příběhu několika pozoruhodných žen, ze kterého dokáže Tučková vytěžit spoustu dílčích závažných otázek, zahrnujících politickou tematiku, mezilidské vztahy, zkázonosnost lidské nenávisti a zášti, nemožnost bránit se nespravedlnostem, složitost rodinných vazeb atd. Zajímavou složku díla představuje konfrontace pohledu dětských a dospělých očí jedné osoby na stejné události.
Žítkovské bohyně jsou nejenom výborným čtením, ale i pobídkou k cestě do Karpat
Možná proto, že jsem o této knize slyšela téměř samé pozitivní reakce, očekávala jsem o trošičku více. Příběh jako takový mne velice zaujal (respektive téma), kniha byla napsaná dobře a poutavě. Jedniné, co mi vadilo, že zde bylo spousty úřeních dokumentů a spisů, které mne nebavily číst (alespoň ne v takové míře). A rozčarování pro mne byl i závěr knihy. Je mi jasné, že vše na světě nekončí happyendem a sluníčkově, ale v závěru této knihy na mne dýchla až beznaděj a deprese...
Výborná kniha, která je skvěle napsaná a má zajímavý, napínavý příběh a končí přesně tak, jak má.
Už je to přes rok, co jsem knihu četla. Pořád se k ní musím myšlenkami vracet. Jedinečné čtení, pořídím si do knihovny, ať si v ní můžu občas listovat.
Na knihu jsem se klepala už nekolik měsíců, až ji budu číst a rozhodně mě nezklamala. Užasné postavy, několik nečekaných zvratů a napětí během celé knihy. Autorka, na to, že je tak mladá úžasně vypravuje a hned vás táhne do děje a nepustí. Jedna z nejlepších českých knih nové doby :-)
Výborná kniha. Je psána tak přesvědčivě, že by člověk i uvěřil v magické schopnosti žítkovských bohyní. A i když je čtenáři řada věcí jasná dříve, než je autorka prostřednictvím hlavní hrdinky odkryje, závěr mne osobně překvapil (i ten je ovšem v kontextu všeho ostatního naprosto logický, ale člověk si ho jaksi nechce připustit). Kromě toho je kniha skvělým připomenutím temných stránek časů ne až tak dávno minulých. Četbu doporučuji zvláště pro ty, kdo je aspoň trochu nezažili.
Po dlouhé době se mi stalo, že jsem nedočetla knihu, po půlce jsem to vzdala. A nerozumím tomu, proč si získala tolik srdcí. Moje spíš zarmoutila a zatížila. Chtěla jsem se o bohyních dozvědět víc, místo toho jsem se ztratila v popisech zla a bezpráví. Odvolání na Kladivo na čarodějnice sedí, akorát je to říznuté Přeletem nad kukaččím hnízdem, atmosférou a krutostí připomíná severské detektivky (jen chybí jejich suchý humor). Mám raději výrazně lehčí četbu, ale občas si ráda smlsnu i na něčem pořádném. Tohle mi ale přijde jen jako pořádná depka.
Štítky knihy
čarodějnice ženy věštění pro ženy léčitelství česká literatura etnografie, národopis Bílé Karpaty žítkovské bohyně Magnesia Litera
Autorovy další knížky
| 2012 |  Žítkovské bohyně |
| 2022 | Bílá Voda |
| 2009 | Vyhnání Gerty Schnirch |
| 2014 |  Fabrika |
| 2018 | Vitka |
Žítkovské bohyně si mě prostě podmanily, zaháčkovaly a totálně ovládly... Muselo v tom být kouzlo, jinak si to nedovedu vysvětlit... skvělý čtivý román, děsivě tajuplný příběh, chytrý příběh, který se lehce četl s těžkým srdcem... pro mě jeden z top!