Marťanská kronika
Ray Bradbury (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/33116/bmid_martanska-kronika-wML-33116.png
4
1411
234
Jedno z nejslavnějších děl Raye Bradburyho vlastně není románem. Je to soubor kratších i delších textů, povídek, náčrtů, popisů a příběhových spojek, které se dají pojmout skutečně pouze pojmem kronika. Kniha zachycuje události dvou planet ovládaných lidským pokolením mezi lety 1999 až 2026 okem spisovatele z poloviny minulého století, děsivou vizi budoucnosti odrážející lidský duch v celé jeho kráse a zrůdnosti. Na Rudou planetu ze Země startují jedna raketa po druhé, expedice za expedicí, snažící se prozkoumat neznámá území nebeského tělesa. Každá ze skupinek se tu setkává různým způsobem s původním obyvatelstvem – marťany. Ti si vybudovali v průběhu věků vyspělou společnost plnou výstavních měst, hradů a zámků, umění a vědy, která stojí na základní vlastnosti celé populace – telepatii.... celý text
Literatura světová Povídky Sci-fi
Vydáno: 1959 , Mladá frontaOriginální název:
The Martian Chronicles , 1950
více info...
Přidat komentář
Kultove, skoro uplne povinne Sci fi. Vystupit na povrch marsu a rozlozit si ohnik. Nieco prapovodne ludske co mi v modernej supertechnickej scifi chyba. Stretnut myslenie tak rozdielne ze sa nedokaze zmestit do naseho chapania. Ray Bradbury je u mna absolutny majster magickeho realizmu aj ked tuto knihu nevnimam ako plnokrvne sci fi - Je to viac.
Celkem je mi jedno, zda je to zdařilá fikce, či budoucí realiza. Mrazí z toho. Taky je i jedno, že je originálu skoro sedmdesát let. Z toho mrazí ještě víc.
Vidět chyby, které jsme schopní udělat - a ještě je dvakrát zopakovat. Vzpomněla jsem si na tuhle knihu docela nedávno (http://zpravy.idnes.cz/zimbabwe-pozadalo-o-vydani-zubare-ktery-zastrelil-lva-cecila-p5u-/zahranicni.aspx?c=A150731_123351_zahranicni_kha ). Taková příhodná paralela to je.
Čte se to sice trochu kostrbatě - na můj vkus - a místy jsem neodolala a něco i vynechala. Abych se pak k tomu zase potupně vrátla. Tolik příběh, logika a strhující pointa.
Poprvé mám dojem, že nejlepší možnost, jak vyhrát, je prostě nehrát... Za plný počet a s respektem.
Zajímavá povídková kniha která mapuje kolonizaci Marsu méně čí vůbec propojenými povídkami, během asi 30 let. Styl Bradburyho je čtivý, a vůbec nevadí že se nevěnuje technickým záležitostem, protože jeho psaný projev prostě strhne. Jako povinná četba velmi příjemné. 80%
Nejlepší povídky: Usher II, Pozemšťani, Třetí expedice, Marťan, Má duše se vznáší ve výši
Pro mě velký zklamání, nuda, nechápu to vysoké hodnocení. Když to srovnám s trilogií Ludvíka Součka Cesta slepých ptáků, tak to je rozdíl několika tříd.
Tuhle knížku jsem poprvé četl někdy na základce (nezapomínejme, že ji Bradbury napsal už v roce 1950!) – a byla pro mne tehdy naprostým zjevením.
Její současné znovupřečtení pro mě tak znamenalo nostalgický návrat do doby mládí a mých prvních kontaktů se sci-fi literaturou…
A ke svému údivu jsem zjistil, že kouzlo autorova nezaměnitelného vypravěčství ani po tolika letech z jeho povídek, které jsou ve skutečnosti básněmi v próze, nevyprchalo…
Sci-fi? Opravdu? Pouze Amerika na Marsu. Plus rozhovory na úrovni desetiletých dětí. Velmi slabé.
Knihu jsem přečetla před pár dny a pořád nějak nevím, co si o ní myslet. Určitě doporučuji ji číst vkuse, tzn. nečíst mezi tím jiné knížky, protože je to trochu zamotané a pokud si dáte ve čtení pauzu mohli by vám uniknout určité souvislosti. I přesto je to dílko, které je hodné hlubšího zamyšlení a v kontextu s dobou jde o velmi nadčasový příběh. Hodnotím ji 75%, ale myslím, že to bude jedna z mála knih, kterou ještě někdy přelouskám znova, abych si ucelila celkový pohled na ní.
Osídlování Marsu podle Raye Bradburyho je docela drsné, vážné i vtipné, rozhodně dobře napsané, i když jsem měl chvílemi pocit, že to nemá hlavu ani patu, ale nakonec jsem zjistil, že jsem byl jen méně pozorný. V dnešní době už je kniha poněkud zastaralá, ale to nic nemění na její kvalitě a jistém kouzlu.
Působivá kniha, do které jsem se původně pustil pouze proto, že bývá označována za průkopníka žánru sci-fi. Autor zvolil netypický styl vypravování - skrze sérii povídek vykreslil události necelých třiceti let historie Země a Marsu. Musím se přiznat, že mi tento způsob příliš nesedl, nicméně umožnil Bradburymu nastínit osidlování rudé planety na pouhých 200 stranách.
Povídkám chybí vzájemná návaznost (opět nejspíš autorův záměr, opět jsem nebyl úplně spokojen), což způsobilo, že jsem se nedokázal naplno vžít do děje. V knize je spousta úmrtí, ale žádné mě nijak zvlášť nezasáhlo.
Co ale musím ocenit, jsou detaily, zmínky o obyčejných věcech, okrajové informace nedůležité pro děj. Ohromil mě autorův postoj k otázce zotročování černochů v Americe a jeho předpověď, jak se vztah bílých a černých vyvine na počátku nového tisíciletí. Zajímavé pro mě bylo sledovat střípky informací, které dávaly vědět o tom, jak vypadala americká společnost v době, kdy Bradbury žil (myslím, že nepředpokládal, že se může postavení Afroameričanů a žen ve společnosti a postavení mužů v rodině za půl století tak změnit, jak se ve skutečnosti stalo). Promyšlený byl také přístup k telepatii; telepatické schopnosti Marťanů byly dohnány do dech beroucích důsledků. Ovšem co mě docela zarazilo, byly výroky o tom, jak se ze života lidí vytratilo umění.
Celkově se příběh osídlení vyvíjel zvláštně, avšak zajímavě. Kdyby autor napsal povídky o dvacet let později, kdy už lidstvo mělo zkušenosti s vesmírnými lety, zřejmě by celé osidlování probíhalo úplně jinak. Takto působí zpola dětinsky, zpola učeně, každopádně ale neobyčejně.
Je to jako báseň, symfonie. Prostě nádherná kniha. Nevím, proč není v první desítce.
I když jsem tuto knihu četl hodně dávno, tak povídka „Přijdou vlahé deště“ ve mě zůstává pořád. Úžasná kniha, která ukazuje ne příliš optimistickou budoucnost. Určitě někdy přečtu rád znova, protože si pamatuji, že jsem to zhltal snad během jednoho odpoledne vše kdysi a to jsem byl ještě kluk, co nemohl všemu rozumět.
Je to vůbec jedna z prvních přečtených knih, ze které si pasáže pamatuji dodnes a vím o čem byla. Proto 5 hvězd. Není to sice žánr pro všechny, ale mě tato kniha zaujala velmi.
Těch 5 hvězd možná není za celou knihu. I když, jak se to vezme - těch 5 hvězd je za úžasný zážitek z některých kapitol - a že těch dobrých nebylo málo. Některé povídky jsou tak napsané, že z nich opravdu mrazí (obzvlášť skvělé povídky Třetí expedice a Usher II - obě považuji za nejlepší z celé knihy), jiné jsou k popukání (Mlčící města), další povídky obojí bravurně kombinují (Pozemšťani) a dokonce se najde i jedna zamilovaná, teologická, ... . Opravdu rozsah knihy a celkový záběr na čtenáře je obrovský, a to i přes to, že kniha je v celku krátká.
Druhá kniha od Bradburyho co jsem četl, pro mě lepší (leč jiná) než známějších 451 stupňů Fahrenheita. K Bradburymu se někdy určitě vrátím.
Byť staršího data výroby, klasika, která nezklame. Byť mohla být přece jen ucelenějšího charakteru, přesto i jako povídková kniha z jednoho světa je úžasně čtivá, plná podprahových emocí a velkých představ. Byť Bradbury není jen scifi autorem, přečetl jsem od něj více kousků a ani v nejmenším nebyl zklamán.
K páté hvězdičce mi něco chybělo. Nejspíš to, že jsem se nedokázal ponořit více do děje, což je ale způsobeno tím, že více než kniha je to soubor více či méně dobrých povídek. Avšak výpovědní hodnota je neodbytně důležitá. Moc se mi líbilo i vylíčení Marťanů, kdo přečetl pochopí.
Pokud bych měl hodnotit knihu komplexně, musel bych dát ohodnocení jen 3 hvězdičky. Ty vsuvky, co často nejsou povídkami, jsou zde jen na doplnění rozsahu knihy, aby to nebyla útlá knížečka, někdy jsou dokonce otravné, jak jsou v podstatě o ničem. Ke knize je navíc nutno přistupovat i z toho úhlu pohledu, že nejde o zamyšlení nad skutečným technologickým dobýváním Marsu, ale že kniha odráží filozofické a humanistické Bradburyho názory, jimž často podřizuje i mnohé diskutabilní povídky. Třeba Usher II. je sice vynikající povídka, ale nemá nic společného s Marsem, a navíc vyvolává spoustu etických otazníků - např. je správné mstít se nepřátelům, kteří nám ublížili, a zabíjet je jak podsvinčata? Pokud však beru knihu jako varování před směřováním lidstva k vlastní zkáze, jako apel na humanitu v nás, pak kniha splňuje svůj účel a několik povídek je skutečně vynikajících a trvale platných. (Btw, Bradburyho musel fascinovat oheň - povšimněte si, v kolika povídkách zde něco hoří, vybuchuje, plameny šlehají, města lehají popelem...)
Štítky knihy
povídky Marťané sci-fi zfilmováno – TV seriál sci-fi povídky
Část díla
- ...ač bude stejně luna plát 1948
- Brašnářství 1950
- Břeh 1950
- Dlouhá léta 1948
- Kobylky 1950
Autorovy další knížky
| 2001 |  451 stupňů Fahrenheita |
| 1959 | Marťanská kronika |
| 1989 | Kaleidoskop (70 povídek) |
| 1995 | Pampeliškové víno |
| 2017 | Ilustrovaný muž |
Sžíravá a nesmlouvavá obžaloba naší civilizace, Bradbury skvěle pracuje s atmosférou a psychologií postav. Výborná kniha!! 100%. Nejlepší povídky: Třetí expedice, Má duše se vznáší ve výši, Usher II, Marťan, Mlčící města, Dlouhá léta.