Zelená míle

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

V roce 1932 se Amerika zmítala v otřesech velké krize a život se zdál být trpký a obtížný, jako ještě nikdy předtím. Příběh se odehrává ve věznici Cold Mountain, kam jsou transportováni odsouzenci na smrt. John Coffey je člověk, který si trest smrti zaslouží více než kdokoliv jiný. Tento mohutný obr byl odsouzen za smrt dvou malých dívek. Řekli byste možná, že cesta k poslední odplatě bude krátká a milosrdná – ale sami poznáte, jak se můžete mýlit. Doprovodíme společně Johna Coffeye na jeho poslední cestě, podobné zlému snu.......celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/18_/181720/zelena-mile-181720.jpg 4.82672
Série:

Zelená míle

Žánr:
Literatura světová, Romány
Vydáno:, Beta-Dobrovský, Knižní klub
Orig. název:

The Green Mile (1996)

více informací...
Nahrávám...

Komentáře (381)

Kniha Zelená míle

Přidat komentář
antiope
07. června

Ačkoliv mi trvalo se začíst, dávám knize 100%. Druhá polovina knihy to vynahradí.

witko
01. června

Uvěřitelný příběh o neuvěřitelných věcech. King mne místama přesvědčil, že čtu opravdové vzomínky dozorce. Po přečtení knihy mám chuť podívat se znovu na film.

jana1976
30. května

Kdo by neznal tento úžasný smutný příběh plný nespravedlnosti…. Naštěstí je to jen kniha, ale chce se mi brečet a křičet, když si uvědomím, že na světě bylo, je a bude plno podobných křivd….
Filmové i knižní zpracování mluví samo za sebe… dokonalost!!!

Jitka6
30. května

Stejně jako film, působivé!

seiwaa
29. května

Možná nesprávně, ale po přečtení této knihy musím zhodnotit i film, který byl natočený na jedničku! Nechybělo snad ani slovíčko a skvěle odrážel příběh z knihy. Naprosto skvělý příbeh, líbí se mi kontrast surového vězeňského prostředí s čistotou a nadlidskostí Johna Coffeyho. Doporučuji.

haki34
17. května

zrovna dnes jsem si na knihu vzpomněla v autě a ejhle - Padfoot mi ji svým komentářem připomněla..tak jsem se ponořila do vzpomínek...

tahleta se Stephenovi obzvláště povedla..další z příběhů, které se můžou stát (a kdoví, jestli se nestaly)..
i po asi 15letech od přečtení ve mně zůstává pocit bezmoci, soucitu, nepsravedlnosti a křivdy, zmítá mnou široká škála emocí..navíc nyní jako rodič o to víc soucitím s rodiči dvojčat..násilí na dětech mně vždy dostane do kolen..
A John Coffey...skvěle napsaný...(a následně ve filmu i skvěle zahraný....celý film jsem snad ani neviděla, ale určité tváře se navždy spojili s postavami)
Postava Paula, přibližujícího mikrosvět věznic a jeho zákoutí..nahlížejícího kolikrát do skrytých "šuplíků" vězňů...poznávajícího Johnův příběh a paralelně prožívajícího jeho vlastní...
Poselství z knihy pro mně : proto neodsuzujme hned předem někoho , i když věci důkazy se jeví tak jasně a srozumitelně...neposuzujme lidi podle našeho prvého dojmu..(a kolikrát ani podle druhého a třetího..)
Připusťme možnost omylu, hledejme pravdu i za cenu ztrát, protože některé věci (třeba smrt) už jsou nezvratné...

jfialova
16. května

Film jsem viděla už před dávnou dobou a jelikož se tehdy jednalo o poněkud masovou záležitost, četbu knihy jsem odkládala. Udělala jsem dobře, protože vzpomínky na film (mimochodem špatný není) mezitím vybledly a četbu jsem si mohla užít. Přestože jsem dějovou linku znala, četlo se to jedna báseň a autorův styl dodal příběhu další, lehce filozofický rozměr. Mimochodem, dle amerických statistik z roku 2016 vychází, že každý týden byly odhaleny průměrně tři justiční omyly-toto číslo se netýká pouze odsouzených na smrt, ale též neprávem uvězněných. Co myslíte vy, je to málo (když se kácí les, lítají třísky) nebo moc (lidský život a svoboda člověka jsou nedotknutelné)? Žijeme ve společnosti, kde dle průzkumů více než polovina Čechů je pro znovuzavedení trestu smrti, současný stav justice není zrovna uspokojivý a před několika desítkami let probíhaly politické procesy. To vše v kontextu s tímto příběhem nutí k zamyšlení.

Padfoot
15. května

Čím dál víc uznávám (a uctívám) Kinga. Tahle kniha vznikla jako příběh na pokračování – tedy šest částí, jedna napínavější než druhá. Prostředí cely smrti hodně ponuré, ale zároveň blízké (v tom smyslu, že pro někoho je to prostě každodenní práce). Rozpor je i mezi tím, jak nakonec vnímám odsouzence – jako lidi, kteří udělali něco dost odpornýho, zároveň lidi čekající na smrt, po které je nebe patrně nečeká,... A takových momentů je tam kotel. Momentů, které nutí zastavit se, všechno vstřebat a znovu si uvědomit, že nic není černobílé. Silný zážitek a rozhodně ne můj poslední King.

"Každý z nás musí umřít. Výjimky nejsou žádné. Je mi to zcela jasné, ale někdy, ach panebože, je Zelená míle tak dlouhá."