Zakázané ovoce
Jojo Moyes
https://www.databazeknih.cz/img/books/37_/376193/bmid_zakazane-ovoce-bzH-376193.jpg
4
814
224
Poklidné přímořské městečko Merham se ještě vzpamatovává z následků druhé světové války, když poklidné místní vody rozčeří příchod bohémské skupinky s nejasnými vzájemnými vztahy, která se nastěhuje do moderního, na tu dobu architektonicky výstředního domu na pobřeží. Konzervativní obyvatelé Merhamu jsou pobouřeni, mladou Lottie a její přítelkyni Celii však dům i jeho osazenstvo neodolatelně přitahuje. A do pohybu se dává lavina událostí, jejíž tragické následky přetrvávají i po padesáti letech…... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2018 , Ikar (ČR)Originální název:
Foreign Fruit , 2004
více info...
Přidat komentář
Co na té Jojo všichni mají? Zvědavost, to byl hlavní důvod, proč jsem sáhla po této knize. Od autorky jsem už dříve četla jiný titul - Jeden plus jedna, který mě nijak neoslovil. Ovšem stále jsem jí chtěla dát šanci. Zakázané ovoce sice reputaci vylepšilo, nicméně pořád ne natolik, abych ji milovala. Abych ji vyhledávala, abych ji musela mít... Kniha je rozdělená do 3 částí. 1. část nás zavede do 50s let minulého století. Do malého městečka plného konvencí a prudérních osobností. A v něm se jako zázrakem objeví bohémská společnost, která si očividně užívá života včetně všech radostí i strastí... Pro mě nejlepší úsek knihy. Škoda, že kniha nepokračovala ve stejném duchu až do konce. 2. část nás zavede do dnešní doby. Opuštěná matka samoživitelka Daisy se snaží najít ztracenou životní jiskru. Proto se chopí příležitosti zrenovovat krásný, ale zanedbaný dům jménem Arcadia, v němž výše zmínění bohémové žili... Poslední sekce je o tom, jak se Daisy postupně seznamuje s obyvateli města a s osudy lidí žijících v Arcadii. Sama si zároveň uvědomí své vlastní priority. Dojde zde k mnohému rozzuzlení, často snadno odhadnutelnému... Na 5 hvězd to vzhledem k předvídavosti děje nevidím. 4 jsou ale zasloužené.
Předvídatelný děj, klasická červená knihovna. Ale velké plus....čte se samo, na dovolenou a odpočinek od všech Adlerů, Bjørků a Coluů ideální.
Jako u jiných knih od autorky se četla sama. Děj byl na mě někdy trochu utahaný a romanticky konec celkem předvídatelný co se týče Daisy. A závěrečné rozuzlení na mně uspěchané a strohé. Řekla bych trošku slabší kniha. I tak ji mohu doporučit a věřím, že bude mít úspěch :) Jsem ráda, že se mi dostala do ruky.
Od autorky jsem přečetla knihy všechny. Do této jsem se musela nutit, zdálo se mi, že se děj táhne, konec byl předvídatelný a postavy nijaké. Všechny předchozí knihy jsem přečetla jedním dechem, to se u této nestalo.
Jojo Moyes psát umí, proto mě ani tentokrát vůbec nezklamala. Byť mi teda pořádnej nášup postav dokázal na chvíli udělat v hlavě guláš :). Příběh to byl krásný, lidský, opět spojen dvěma různými liniemi, v čemž je Jojo fakt dobrá.
Ze začátku jsem se do knihy nemohla začíst, ale pak po střihu v ději, kdy se události posouvají cca o čtyřicet let dopředu, jsem vytrvala. Nicméně to nakonec bylo příliš překomplikované, příliš mnoho emocí a těžko uvěřitelných "životních" náhod, takže bych to hodnotila jako méně zdařilou knihu této, jinak velmi čtivé autorky. Jak se říká, někdy je méně více. Pro mě bylo té romantiky v tomto příběhu opravdu moc, takže si od Jojo Moyesové určitě na delší čas odpočinu...
Kdybyste se na začátku nemohli začíst, nevzdávejte to, stojí za to vydržet. Skvělé příběhy, silné emoce a důležité otázky, které příběh otevírá. Ale ten epilog...trochu mě rozladilo, že jsem úplně nepochopila pro mě celkem důležitou linku.
Já jsem spokojená, přesně ten příběh na který jsem od Jojo byla zvyklá. Kniha byla v UK vypadá již dříve a řekla bych, že patří mezi jejich TOP 5, alespon pro mě :)
Jeden z nejlepších příběhů od Moyesové, vtipný, krásně se čte. Doporučuji a také nechápu zatím nízké hodnocení :-)
Stara dobrá JoJo. Příběh se mi líbil, nic úplně nového, ale prostředí moře a domu bylo krásné. Akorát jsem nepochopila, jak to dopadlo s Celii? Z epilogu nejsem moc moudrá :-) snad mi klidně napište, jak to bylo. Mě z toho vypadly dvě možnosti :-)
Ze začátku mě kniha moc nebavila a hlavně, když sem přišla na konec první části a začínala druhá, tak sem si říkala co? to bude zase něco jiného? :-D ale vydržela sem a sem za to ráda, protože mě kniha bavila a na konci sem pochopila to rozdělení do částí..autorka opět nezklamala :-)
Na tuhle knihu jsem se těšila celkem dlouho a dalo by se říct, že jsem si ji koupila ihned po vydání. Název zakázané ovoce vám krásně dojde po přečtení knihy. Otevírají se nám zde dva příběhy, jeden v minulosti v poválečném Merhamu a druhý v přítomnosti také v městečku Merham. Odkryje, a to možná doslova, se nám tady zapomenutá láska. Společenský román o přítomné a dávné lásce. Kniha je opět velmi čtivě napsaná, tak jak jsme zvyklý u Jojo Moyesové. Nicméně dávám jednu hvězdu dolů za celkem “obyčejný” příběh, aspoň takový mám pocit já. Kniha je však krásná a za přečtení určitě stojí.
Dokonalé !! Jen tak to umí Jojo Moyesová ! Zakázané ovoce se mi moc líbilo.
Dokonalý propletenec různých postav, krásné přímořské prostředí, zajímavý děj, který byl místy lehce humorný. Ano, ve druhé části knihy potkáváme zcela nové postavy, chvíli mi trvalo než jsem pochopila, no vše do sebe krásně zapadlo.
Zakázané ovoce je ideální román na léto !!
Nechápu to nízké hodnocení, tohle je přesně ta Jojo na kterou jsem tak dlouho čekala a kterou miluju. Nádherný zapletený příběh plný šťastných i nešťastných osudů. Je to hned po Dopise.. a Dívce.. moje nejoblíbenější kniha od Jojo.
Moc milý a čtivý příběh, v němž je všeho tak akorát. Nepřeslazené, zajímavě propletené a okořeněné úžasnou atmosférou.
Sladké a šťavnaté. Zakázané ovoce mi připomnělo, proč je Jojo Moyesová jedna z top (možná úplně top) autorek společenských románů. Ačkoliv do děje nasype víc postav než je semínek v granátovém jablku, každé z nich vdechne tak jedinečný charakter, že se vám nepletou, a postavy jednají v rozporu se všemi klišé a oblíbenými scénáři romantických tuctovek. Děj je díky tomu nepředvídatelný, plný vedlejších větví jako strom exotického keře :) Čtení mě hrozně bavilo, a ačkoliv jsem v polovině, kde Moyesová zničehonic změní postavy i místo, byl na chvíli ztracen, znovu jsem se začetl a tenhle příběh o krásném domu a jeho svérázných obyvatelích jsem si prostě užíval - jako velkou sklenici ovocného letního koktejlu.
Zpočátku mi děj připadal trochu chaotický, pak jsem se divila, proč jsou v dalším příběhu úplně jiné postavy, ale pak se vše krásně propojilo a byla to opět ta skvělá Moyesová, jak ji znám z jiných knih.
Štítky knihy
Anglie pro ženy romance prolínání minulosti a současnosti maloměsto
Autorovy další knížky
| 2013 |  Než jsem tě poznala |
| 2013 | Poslední dopis od tvé lásky |
| 2015 | Dívka, již jsi tu zanechal |
| 2018 | Sama sebou |
| 2015 |  Stříbrná zátoka |
Systém kvality románů Jojo Moyesové:
1. Začátek nezáživný, mnohdy chaotický – nenechte se odradit, zkouší se vaše trpělivost :-)
2. Obyčejný příběh, lehce předvídatelný – prověřuje se vaše důvěra, vytrvalost a hlavně fantazie – musíte umět číst mezi řádky
3. Sledování několika časových rovin příběhu – zkouška vaší pozornosti, možná analytického myšlení
4. Láska – osudová, nešťastná, provázená mnohdy zcela zbytečným a tím velmi trpkým zklamáním – nedorozuměním – zradou – přetvářkou s fatálním vyústěním – zkouška vaší empatie
5. Splynutí přítomnosti s minulostí pomocí mystického místa nebo předmětu - odkrývání tajemství – zde tajemná freska v zahradě Arcadie, němé svědkyně tajemství
6. Konec dobrý - všechno dobré, ale vždy s pachutí smutku, nostalgie, ironie osudu
7. Epilog – tajemný, mnohdy na první pohled nepochopitelný – Jojo respektuje nás čtenáře a podporuje opět naši fantazii : Co se stalo s Celií? Hádej, čtenáři. Všechny možnosti jsou správně :-)))
8. Poselství – když budete chtít, tak mezi řádky odkryjete hodně moudrosti
,,Dělejte jen, co sami doopravdy chcete. Tak nikdy nebudete ničeho litovat.“
P.S: Daissy, proč jsi se nezeptala? Guyi – proč jsi se nezeptal? Ach jo …
P.P.S: ,,Zakázané ovoce" mi trochu připomnělo romám ,,Poslední dopis od tvé lásky." Přesto mě nezklamalo. Zakázané ovoce mám ráda. Může za to moje křestní jméno :-)))