Zadní dům

18.02.2020

Klasika...

Nenáleží mi právo hodnotit čísly nebo počtem hvězdiček něčí život, takže se u tady téhle knihy takového hodnocení zdržím.
Musím říct, že jsem byla tak trochu zklamaná, protože to je jedno z těch děl, o kterých se mluví a všichni jsou - nadšení není asi správné slovo, ale nejspíš chápete, co tím myslím. Vyvíjelo se to tak pomalu a pořád se dělo dokola to samé (samozřejmě, jsem si vědoma toho, že to těžko mohlo být jinak, v situaci, ve které byla), že jsem to asi v půlce odložila a dokopala se k dočtení až o nějakého půl roku později. Druhá půlka nebyla o moc záživnější než první, ale musím připustit, že ačkoliv jsem věděla, jak to s nimi dopadne, epilog mě zastihl nepřipravenou a zasáhl mě silněji, než jsem čekala. Nebylo možné se hned "oklepat" a jít číst něco dalšího a zlepšit si náladu, jak jsem zamýšlela ještě pár stran před závěrem. Prostě to nešlo.

08.02.2020

Tato kniha před několika lety odstartovala mé čtení a zájem o holocaust. Příběh velmi chytré, citlivé a nadané dívky, který vás chytí za srdce. Hodně. Jedna z knížek, na kterou se nedá zapomenout. Rozhodně doporučuju, měl by si ji přečíst každý.

06.02.2020

Anne byla na svůj věk opravdu velice talentovaná dívka, která se svých snů bohužel nedočkala. Samozřejmě i já jsem znal před čtením knížky její osud a o to více na mě doléhaly její úvahy, sny a plány, které po skončení války měla. Nejsmutnější však je, že osvobození Nizozemska bylo relativně blízko.

03.02.2020

Nikdo z nás si nedokáže představit život za druhé světové války, ještě ke všemu v "židovské kůži". Deník Anny Frankové mi umožnil nahlédnout, aspoň koutkem oka, do tohoto temného období a zanechal ve mně smíšené, teskné pocity. Souhlasím, že by si měl knihu opravdu každý přečíst.

22.01.2020

Asi ze jsem vedela,o cem tom je,jak to dopadne,tak se mi to cetlo dlouho. Zajimave to ale bylo.

17.01.2020

Po přečtení jsem neměla slov, husí kůže ... Tohle by si měl přečíst každý...

16.01.2020

Deník Anne Frankové je unikátní publikací. Zejména proto, že autorka narozdíl od většiny jiných spisovatelů nepoukazuje jen na ostatní, ale především na sebe samu. Pouští nás za "oponu," odhaluje své myšlenkové pochody, názory, pocity. A to je pro spoustu lidí velmi složité. Díky deníku, jenž upřímně popisuje svět obrácený naruby válkou, neustálý strach a přitom naději, můžeme Annin příběh prožívat společně s ní. Můžeme sledovat, jak se mění, jak její dospívání ovlivňuje pasáže v knize. A v tom je ta jedinečnost.

11.01.2020

Táto kniha je proste must-read.

10.01.2020

Tohle by si měl opravdu každý přečíst!

02.01.2020

Ach Anne... Je to krásné, nahlédnout do duše tak moudré mladé dívky. Když jsem se rozhodla, že si začnu psát svůj osobní deník, řekla jsem si, že pro inspiraci nahlédnu do nějakého známého. Protože psát si deník (pokud na to člověk najde čas a má na to chuť) je skvělou psychohygienou, časem věnovaným pouze sám sobě, rozmotáním vlastních leckdy pořádně zauzlovaných myšlenek. Jak řekl L. N. Tolstoj: "Dva roky jsem nepsal deník a myslel jsem si, že se už nikdy nevrátim k této dětinskosti. Ale to nebyla dětinskost, ale rozhovor s sebou, s tím pravým svým božským, který žije v každém člověku. Celou tu dobu jsem spal a neměl jsem s kým besedovat."
Byla jsem ale v šoku. Anne, a to i ve věku třinácti let, byla velmi moudrá, měla vysoké morální hodnoty a její myšlení by překonalo hravě myšlení každého druhého dospělého. Sama si moc dobře vzpomínám na chvíle, kdy jsem jako dítě nechápala, proč se dospělí chovají tak, jak se chovají. Jejich nesmyslné počínání. Často hloupá a povrchní a sobecká rozhodnutí. A jejich odpovědí bylo, jak jinak, že tomu nemohu rozumět, protože jsem dítě. Nebo taky, že tomu porozumím, až mi bude čtyřicet a pak se teprve pobavíme. Ale ani s věkem se mé názory nemění (na určité otázky, jinak je přirozené, že myšlení člověka se mění a získává nové zkušenosti) a taky jsem zjistila, že to, že je někdo dospělý a má více let opravdu neznamená, že je moudřejší. Díky této knize jsem si tohle vše znovu uvědomila. I děti myslí jako (možná malí) dospělí. A je třeba s nimi takto zacházet a respektovat jejich názory. A možná se nechat občas i poučit, protože ještě nejsou tak "otupělí" životními nezdary. Slibuji, že se na to vše pokusím myslet, až budu mít své vlastní děti a budu jim naslouchat. Takže Ti, Anne, moc děkuji a na závěr jen dodám to, cos psala i Ty. A totiž, že "Papír je trpělivější, než lidé".

31.12.2019

Krásná výprava do nitra mladé slečny, která byla poznamenána dobou a okolnostmi, ve kterých žila a dospívala. Kniha skvěle ukazuje její duševní posun v pár zápiscích během pár let.

27.12.2019

Některé pasáže deníku jsou sice nudné, ale jeho autorka přece nepočítala s tím, že by si ho někdy přečetl třeba člen její rodiny, natožpak celý svět. Je to moc zvláštní pocit číst myšlenky člověka, který žil před více než 70ti lety. Nejděsivější na celém deníku je pročítat se dívčinými úvahami o budoucnosti, když všichni dopředu víme, že nic z jejích představ či přání se nikdy neuskuteční.

20.12.2019

Pro čtenáře, kterého zajímá téma holokaustu a osudu Židů za války, je Deník Anny Frankové povinná četba, základ knihovny. Nemůžu hodnotit čtivost nebo styl psaní - je to deník malé holky. Tato kniha je pro mě hodně emotivní čtení právě proto, že se jedná o jednu dívku. O konkrétní Annu, jejíž tvář známe z fotografií. Víme, že ta dívka existovala a dokážeme se (můžeme se snažit) do jejích pocitů vžít. Popis osudu konkrétní osoby nás vždycky víc zasáhne než informace o milionech anonymních obětí. Zamrzí zbytečná zkáza takovéhle dívky, která se jeví být velmi milá, citlivá a inteligentní. Na mysl se mi dere srovnávání s dnešními náctiletými a o to víc je mi z toho smutno.

11.12.2019

Z deníku je velmi zřejmé, jak lidsky dobrá, nadaná, chytrá a dobře vychovaná dívka Anna byla. Kombinace vyspělých úvah a zároveň určité dětinskosti podtrhuje celou smutnou ironii osudu... Četbu bych doporučila v teen letech, myslím že to kniha nejvíce zasáhne. Pokud jste to ale nestihli, jako já, určitě neváhat v žádném věku. Příběh je hodnotným dobovým svědectvím.

08.12.2019

Je opravdu škoda,že Anne válku nepřežila, mohla se z ní stát proslulejší spisovatelka. Musela být opravdu moc nadaná, když napsala něco takového už jako dítě. Moc smutný osud.

03.12.2019

Hned teď se seberte , běžte do knihovny , do knihkupectví , nebo klidně kupte hned přes internet . Tohle je povinnost ! Viděla jsem film ,nemohla jsem dýchat . Četla jsem knihu , nemohla jsem dýchat . Nic jiného psát nebudu , prostě si ji přečtěte.

(SPOILER) Můj učitel na dějepis řekl, že vypadám jako ona
A já bych opravdu chtěla být jako ona
mrtvá

08.11.2019

Není co dodat....až si knížku přečtete tak sami pochopíte