Rozdělení

Koncem to končí, je proto nezbytně zajímavější než prostředek. Těžko bychom knihu obvinili z nějaké přehnaně komplikované linie, ale co už. Čistě na množství imaginovaných particlů poletujících ve vzduchu a vířících všemi barvami je tato kniha zdaleka nejnabušenějš. Považte, letka draků, armáda polobohů, taurové, trpaslíci, srstnatci, armády elfů a množství démonů v čele s Archimondem, Mannorothem a dokonce ztělesněným Sargerasem. Do toho tam v temných stínech číhají N'Zoth, C'Thun a Yogg-Saron (tedy očividně nikoliv vykradení Cthulhu a Yog-Sothoth, pravda, NZoth je patrně alespoň co do jména originální) a v okolí pobíhá mnoho dalších fantastických bestií. Tahle kniha vás utluče kouzly, boji a roztodivnými obludkami.

A proč ne, že ano? Jedná se o zábavný příběh, který sice nemůže být napínavý, nicméně není nezajímavý. Chvílemi může být smutný, někdy epický, dohromady vzato je prostě fajn. A co víc k tomu psát.

Snad jen jedno osobní zklamání, které se po letech od prvního dočtení vrátilo. Když jsem knihu poprvé četl, ohromil mě okamžik Mannorothova uvědomění, že královně Azshaře by v souboji mohl čelit snad jen Archimonde. Mannoroth dobře zná sílu svého nadřízeného a přesto myslí v kategorii "snad". Azshařina moc se jeví být naprosto mimořádnou, skoro jako by opravdu mohla být Sargerasovou partnerkou (opravdu jen skoro). A přes to, co s ní za celé ty tři knihy dostaneme? Asi 30 stran. Azshara tu vystupuje, jak už tomu tak bohužel u podobné literatury bývá, jako karikatura. Je narcistní a nic jiného. Ale to ona není, ona je víc. Ona je strašně zajímavá, ale série jí k zajímavosti nedala prostor. To je pro mne, opakovaně, patrně největší zklamání série.

Tak se jdu alespoň mrknout na toto, když nic jiného: https://www.youtube.com/watch?v=hndyTy3uiZM&t=80s&ab_channel=WorldofWarcraft

Závěrečný díl trilogie Války Prastarých je jednoznačně nejlepší a to i díky kapitolám, které se věnují Illidanovi a Malfurionovi. Deathwingův příběh mne taktéž bavil, ale co se týče ostatních postav, říkal jsem si, že byly občas trochu navíc. Brox ale získal svůj moment slávy a hrdinové se postarali o to, aby čas zůstal zachovaný tak, jak má být. Je až s podivem, kolik velkých událostí se stalo v tak krátké době... deset tisíc let pak víceméně nic a další velké události následně přišly s vpádem orků do Azerothu... ale to už je klasická "středověká stáze", která tak nějak k velkým fantasy světům patří.

Za mě jedna z nejlepších fantasy trilogií, které vůbec existují. Warcraftovým fanouškům doporučuji.

Bylo to stejně skvělé, jak si to pamatuji z prvního přečtení :D. Škoda jenom, že Broxigar byl totálně upozaděný.

Jak tu pár kolegů psalo, měl jsem obavy z toho jak jeden děj (respektive jednu zápletku a konflikt) bude ubíhat v průběhu tří knih, ale je to skvěle zpracované a za mne... zase jak píšu u warcraft knih často....jako fanoušek stařičkých strategií warcraft se jedná o skvěle rozvedenou problematiku historie, kterou nastínil a zpracoval již autor původního warcraftu 1 v devadesátkách. Skvělé!

Ačkoliv nejsem fanouškem dlouhých příběhů rozdělených do více knih, tato trilogie je skutečně epická a stojí za přečtení. Pomyslné misky vah se neustále kývou ze strany na stranu, a tak v průběhu čtení stále není jasné, jak že výlet do minulosti vlastně dopadne... Inu, dopadne tak, jak dopadnout má :) Rozdělení je skvělým završením celého příběhu. Tato trilogie je absolutní mustread pro herní geeky a milovníky fantasy.

Pro člověka, který hry nikdy nehrál je i poslední díl určitě čtivý a zajímavý. A pro hráče jsou knihy hezkým rozšířením lore Wacraftu. Popravdě určité pasáže se mi trošku hůře četly, hlavně pro svojí roztahanost a nezajímavost. Jinak je celá série ale nadprůměrná. Samozřejmě od toho nemůžeme čekat kvalitní high fantasy, ale jako celek to funguje hezky. Svět Warcraftu má navíc takové množství příběhů, že má pokaždé co nabídnout.

(SPOILER) Jsem nadmíru spokojená a i když smutná...

***Spoiler***
Chudáčku můj milovaný Broxi..

Sice píši komentář až ke třetímu dílu jakoby. Ale musím uznat že Dobrodružství Ronina, Broxe a Krasa byla neuvěřitelná. Knihy ze světa Warcraftu se mi strašně líbí a na přeštení jich mám ještě dost. Hru sem hrál a díky ní sem přešel i ke knížkám abych se dozvěděl víc. O jejím vzniku historii válkách a rozporech. A největším nepříteli Azerotu Plamené legii. Doslova mě to pohltilo a dostalo. Při některých částech knihy sem lapal i po dechu že to není možné že to tak nemůže skončit. Bylo to neuvěřitelné. Každé mu fanouškovy pořádné fantazii doporučuji :) Maxie draci lidé elfové trpaslíci a další no prostě nádhera. :)

Cela tahle trilogie je zrejme to nejlepsi, co muzou knihy z prostredi Warcraft nabidnout. Velmi ctive, spousta akce, zadna nuda, pribeh Valky Prastarych - super.

Trilogie jako taková se mi líbila, ale některé pasáže mě kvůli svojí nekonečnosti nebavily (například ty bitevní části).

Trošinku lepší než 2.díl, ale stále spíše fantasy podprůměr.. Pokud nejste fanoušky Warcraftu, tak ještě jednu hvězdu ubrat.

Výborný závěr celé série. Od počátku do konce udrží v napětí. Chuťovka přečtená za dva dny u moře :)

Jako závěr nic moc. První díl trilogie byl zajímavý objevováním světa, jeho obyvatel a zákonitostí. V druhém díle už tento faktor celkem haproval a třetí díl je vlastně celý jen o bojování. Já chápu, že čtu knížku ze světa WarCraftu, ale i ten boj mohl být pojat trochu zábavněji a zajímavěji. Četl jsem to celý měsíc a trochu mě to bohužel odradilo sáhnout po dalších knihách univerza, ačkoliv jsem to měl původně v plánu.

Co dodat. Cloveku je normalne luto, ze nie je este 4. diel. Od pana Knaaka som teda zlu knihu este necital a tato seria bol podla mna zatial jeho vrchol co napisal. Neskutocne prepojenie hry a knihy. Kazdy fanusik Warcraftu by si to mal precitat. Tesim sa na dalsie diela tohto autora a urcite sa uz pustim aj do niecoho ineho ako je Warcraft.

Celá trilogie mě taky velmi bavila hned jsem si musela koupit všechny tři díly najednou, protože jsem to přečetla ,,lusknutím prstu". Já jsem byla spokojená.

Za mě nejlepší kniha série. Prvních pár kapitol se sice rozjíždělo pomalu, ale pak už se nešlo odtrhnout. Postavy mi sice občas přišly placaté, ale v kombinaci s rychlým dějem to ano tak moc nevadilo. Při dalším čtení ale už budu určitě kritičtější.
Prvky překvapení či náhlé záchrany mi až tak moc nevadily. Na člověka díky tomu stále dýchalo vědomí, jak moc je důležitý i ten sebenepatrnější dílek skládačky, jak moc byl tehdy Kalimdor blízko zániku a jak málo stačilo, aby bylo vše jinak.
Dialogy opět místy trochu jednoduché, ale popisy vnitřního rozpoložení postav to většinou dokázaly vyvážit.

Mimochodem není nad to začít hrát jako první Warcraft III a během hry si zpětně doplňovat události.

A nejoblíbenější postava? Korialstrasz, jednoznačně :)

Celá trilogie je opravdu nezbytný kousek skládačky z celého WarCraft příběhu. Na to, že sem čekal jaká to bude nuda sem od toho nakonec nemohl vodtrhnout oči :). Celou trilogii sem měl přečtenou za 5 dní a byly to jedny z nejlepších knížek jaké sem četl. Autorovy postavy sice nepochází z jeho hlavy, ale i tak má ode mě respekt, že se do nich dokázal takhle vžít. Poté co sem trilogii přečetl sem si "zamiloval" noční elfy, obvzláště Tyrande :DD. 5 hvězd z 5 možných, (kdyby šlo víc tak bych jich dal tak 7).

Děj knihy (trilogie) je zajímavý a zábavný, za což ale autor vůbec nemůže. Richard A. Knaak bohužel své hrdiny naprosto nevybavuje důvtipem a inteligenci. Jeho postavy děj, dá se říci, neovlivňují a pouze se vezou v příběhu, kdy svým vlastním přičiněním se dostávají do potíží, z kterých je dostane vždy pouze deus ex machina. Tento prvek se v knize objevuje tak často, že zcela kazí dojem a skuteční hrdinové jedné z nejpodstatnějších historických epoch tohoto fantasy světa jsou jen loutkami.
Trilogie samotná je samozřejmě důležitou součástí celého příběhu ze světa Warcraftu a stojí za to si je přečíst. Můj názor je tak dost kritický, ale na druhou stranu Válka Prastarých je hodně velký oříšek, pokud jde o důležitost pro celý příběh a proto si myslím, že i větší náročnost čtenáře je na místě.