Duše démona

Prostřední díly to mají samozřejmě vždy nejtěžší. Váto proč? Teď vás šokuju. Neobsahují totiž začátek ani konec, přátelé. Já vím, já vím, je to šok. Ale je to tak. Nemají dramatický začátek a nemají očistné zakončení. Proto musí jen běžet. Když běží v brakové (promiňte, ale jakoukoliv definici najdete, tohle tam bude sedět) fantasy literatuře, nejjednodušším druhem běhu je nekonečná změť více či méně obměňovaných bojových scén. A to je shrnutí celé knihy. Změť bojových scén. Vývoj děje? V pár větách abych nespoiloval: Drak vytvoří divnou věc a pak ji použije. Armáda ustupuje, aby se otočila v ofenzivu a pak zase ustoupila. Během toho je samozřejmě pár "ozvláštňujících" vložek jako počátky Pohromy, zajímavá bohyně a podobně. To samo však na zcela primitivním ději nemění nic. Dovoluji si postesknout, že i relativně zajímavé body v příběhu nakonec vyznívají naprázdno. Když už muselo k té recyklaci Xavia dojít (a ono musel, to autorovi nevyčítám, to vyčítám původním tvůrcům), mohl jeho potenciál alespoň být využit což nebyl. Když už si vymyslíme nepřiměřeně OP dráčky a nepřiměřeně OP schopnostmi, udělejme je zajímavými přemýšlejícími a tak vůbec. Takhle jsou všechny krom Nelthaiona vlastně jen nezajímavými kulisami.

Z mého pohledu je tento díl nejhorší, ale není to jeho chyba, je to jen bolest, kterou sebou musí nést. To ovšem samo o sobě nečiní knihu nezábavnou. Já ji rád, bavila mě, i napodruhé jsem si ji užil. Pokud nic jiného, pomáhá alespoň rozvíjet charaktery postav, které mám rád. I k tomu by jeden mohl mít pár námitek, ale obecně vzato vem to čert. Prostě se u toho člověk pobaví, užije si to. A musím uznat, autorovi se vcelku podařilo vybudovat takový ten zajímavý konec, kvůli kterému si trojku prostě musíte přečíst, takže...

Válka prastarých se rozjíždí a byť mě začátek bavil méně, kniha se později rozjela a stojí zejména na dobře namixovaných skupinkách, které zažívají různorodá dobrodružství. Knaakův fetiš na draky již pomalu začínám ignorovat, protože tentokrát ona linka o Malfurionovi a Krasovi byla velmi slušně zpracována. Postavy se navíc postupně dostávají do rolí, ve kterých je známe z her, kdy "twist" pochopitelně přichází s postavou populárního Illidana.

Druhé pokračování jedné z nejlepších fantasy trilogií, co znám. Jednoduše doporučuji. Warcraft fanouškům doporučuji obzvlášť.

Přestože rozjezd druhého dílu je velmi pomalý a vadilo mi neustálé opakování děje z předchozí knihy, asi od poloviny nám tyto nedostatky autor vynahradí více než dostatečně. Obzvláště přeměna Nelthariona v Deatwinga je velmi působivá, stejně jako počínající přerod Illidana ze zbrklého, ale skvělého čaroděje, na jednoho ze záporáků.

Více než solidní pokračování prvního dílu. Lehce jsem se obával, že kniha bude místy nezáživná kvůli toho, že v podstatě celý děj se odehrává na bitevním poli ale opak byl pravdou. Napínavé, zábavné a záživné. Palec hore

Jak tu pár kolegů psalo, měl jsem obavy z toho jak jeden děj (respektive jednu zápletku a konflikt) bude ubíhat v průběhu tří knih, ale je to skvěle zpracované a za mne... zase jak píšu u warcraft knih často....jako fanoušek stařičkých strategií warcraft se jedná o skvěle rozvedenou problematiku historie, kterou nastínil a zpracoval již autor původního warcraftu 1 v devadesátkách. Skvělé!

Hned po přečtení jsem si vzpomněl na mladá léta prosezená u WoWka. Byla to krása. Kdybych měl peníze na kompa tak bych si zase zahrál jako by to bylo naposledy. Zatím mi musím stačit uspokojit se knížkou z knihovny.

Druhý díl je mostem mezi prvním a druhým dílem. Konflikt mezi nočními elfy a Plamennou legií se ještě více zkomplikuje a záporných postav postupně přibývá. Příběh se tentokrát točí kolem dračího artefaktu, který má obrovskou moc, a tak na sebe pochopitelně stahuje pozornost celého Kalimdoru. Je čas na epický závěr - Rozdělení.

Ještě hlubší vhled do celého dění kolem důležitých postav ze světa Warcraftu. Po prvním díle, kdy se čtenář s postavami teprve seznamuje, tady už ví co očekávat a děj se hezky posouvá dopředu. Druhá půlka knihy je znatelně lepší než ta první, která se mi zdála trochu pomalejší. Jak jsem psal u prvního dílu. Je to opravdu hezky propracovaná série a jako odpočinkové jednoduché čtení určitě nikoho neurazí.

Cela tahle trilogie je zrejme to nejlepsi, co muzou knihy z prostredi Warcraft nabidnout. Velmi ctive, spousta akce, zadna nuda, pribeh Valky Prastarych - super.

Napínavá kniha od začátku až do konce. Nemohu se dočkat na poslední díl trilogie.

Co dodat. Ani druhy diel nesklamal a pribeh Malfuriona, Ilidana, Tyrande a ich pomocnikov z buducboti nabera na zaujimavosti. Clovek sa tu nieco viac docital o dracich Akspektoch, co som ja osobne uvital. Smelo odporucujem a uz sa tesim na 3 diel. :)

Přes slabší začátek se kniha v polovině velmi slušně rozjela. Bojové scény byly až na výjimky povedené, vzrůstající napětí mezi Malfurionem a Illidanem fungovalo, Neltharionovo šílenství bylo uvěřitelné. Jsem zvědavý na to, co přinese poslední díl.

Perfektní pokračování celé série, které dokresluje celkový příběh W3 a vysvětluje některé z událostí, které se staly před hrou. Jediné co bych vytknul je dějová linie, která se točí kolem draků a vzniku duše démona, protože pro celkový příběh o elfech je zbytečná a mohla sama o sobě dostat prostor ve své vlastní knize. Jinak ale opět perfektní fantasy se vším co má mít. Jedna hvězda navíc za bitvu, která trvá prakticky celou knihu, s čímž jsem se zatím nikdy nesetkal.

Druhý díl ze série trpí klasickou chorobou prostředních dílů trilogie. Zatímco první díl byl ukončen tak, že může stát samostatně, druhý vlastně začíná odnikud a zanechává vše nedořešené a zdánlivě ztracené. I přes tento nedostatek kniha předčí poslední díl série.