Vyhlídka na věčnost
Jiří Kulhánek
Žijí mezi námi – známe je z televize, z rozhlasu i z novin – mluvčí. Ovšem pouze jeden z nich je pan Mluvčí, ale na toho v hromadných sdělovacích prostředcích nenarazíme. Pan Mluvčí totiž příliš nemluví, pan Mluvčí pouze vyřizuje vzkazy, a když s tím začne, slunce skryje tvář a pohřební služby přecházejí na dvojsměnný provoz. Trojsměnný.... celý text
Přidat komentář
Na začátku jsem si říkala, že už panu Kulhánkovi totálně hrabe a že asi změnil prášky, ale vzápětí jsem zjistila, že je to neuvěřitelný smrtící koktejl všeho, co známe z předchozích skvostů. Kdo chce filozofovat nad vážnou literaturou, tak nechť sáhne jinam, tady je pan Mluvčí...
Tyjo, fakticky jízda:):)
Už dlho som sa tak nebavila.
"Tys Převozníkovi vážně rozbil hubu? "
"Démon měl velký hák a byl opravdu rutinér - trhal lidem břicha, ruce, přirození, uši, jazyky, ňadra, dloubal oči - asi je v tom nějaký řád, takové hrubé roztřídění za nejtěžší hříchy."
"Moje křídla! Jsou samá díra! Jak jen budu létat?! ..Jak to že si vidím na křídla?!
No jo, ptákovina. Ale úžasně propracované prostředí a děj. No a Kulhánek psát umí... tedy doufám, že ještě. Nedávno jsem si týden poležel a přitom četl znovu celého Kulhánka. Krásně mi to uteklo. A ta kočka vedle mě byla taky spokojená, ležela mi u hlavy či na břiše a spokojeně předla. Naštěstí má jen 2,8 kg...
Hrozná ptákovina. Celou dobu jsem si připadal, jako bych hrál střílečku na PC. Nicméně chápu, že pro lidi, kteří od knih vyžadují jen akci/vypnout hlavu, je to paráda. Nic pro mě...
musím se přiznat, že toto byla první kulhánkovina, ke které jsem se dostal a možná i proto jí naprosto zbožňuju:) od ostatních lidí jsem často slyšel, že to není ono a nebo že Noční klub je o řád lepší, ale mě to prostě sedlo a asi bych si to dal i o jednu příčku nad Noční klub
Pravá řežba po kulhanovsku. Zombies, pan L, Velký Leopard, končetiny lítaj vzduchem a prolito hektolitry hnilobný krve. Prostě čtenářský fantasy porno.
Nechybí tomu akce a humor, ale hrozně přeplácané a chvílema nepřehledné na můj vkus. Přečetl jsem tak půlku pak už se to nedalo.
Tuto knihu zboznujem za tych pár rokov co ju mám som si ju precital niekolkokrat.Humor a akcia.Ak by bolo pokracovanie hned kupa.Zaujimalo by ma co sa stane s upírmi a druhou rasou ked zomru.Dalej či sa nas hlavny hrdina premeni na upíra aby mohol zostat s Karolínou popripade či mu jeho schopnosti predlzia vek.
"Copak jsem tady jediný, koho při pohledu na rozlitou krev napadne kýbl a hadr na podlahu?!"
A že je co uklízet... "Vyhlídka" má grády od začátku do konce, až jsem měla pocit, že je těch zvratů zbytečně moc. Chvílemi ale probleskávají paralely s Nočním klubem, takže čtenář aspoň není překvapený tolik, aby mu to otrávilo další čtení. Pan Mluvčí je nejsilnější v kramflecích, když jde o pomstu a pasáže se zvukem kroků (pod modrými a zelenými hvězdami) mě bavily nejvíc.
Jen tak nějak doufám, že až dojde na lámání chleba, potká v tom posmrtném mraveništi Jan i spoluhmyzáka Tobiáše. To by teprv stálo za to...
Jůůůůů zase pravá česká zabíjačka :-) :-) :-) To jsem si ale smlsla. Škvarečky z příslušníků eSeS, všude samá zombíjelita a upíří zubytrničky. Pro každýho něco, jojo všeho dostatek. :-) Díky za ten blahobyt na každé straně.
Mně se knížka líbila napodruhé víc než napoprvé. Btw. nepoznal jste někdo to "bezpečné místo" v Praze, kde byl stanový tábor?
Omlouvám se těm, kteří s mým hodnocením nesouhlasí. ALE - po 1/3 knihy jsem přestal číst. Na mě šílenost, někdy s pocitem že čtu počítačovou hru. Příliš mnoho akce , nebo jenom akce ...
V rámci žánru, tj, sci-fi/fantasy oddechovky /nebo braku ;-) /, kde jsou pravidla jasně dána, kde od začátku lítají končetiny, krev a vnitřnosti a kde obligátní superhrdina nemůže jinak než zvítězit nad jakoukoliv překážkou, co si na něj Kulhánek vymyslí, si Vyhlídka ty 4 zkrvavené šurikeny zaslouží.
Tedy kdo touží po výše popsaném, určitě bude příst, nebo spíš řvát blahem.
A proč ne. Někdy je třeba si i vymýt mozek a zapomenout na cokoliv smrdícího současnou realitou.
Takže za těchto okolností JÓÓÓ!
Ale ty šílené pálky, co za to nabízí sběratelé, bych nedala ani náhodou. A totéž platí i pro Noční klub, Vládce strachu a pravděpodobně i všechny ostatní kulhánkoviny, co jsem zatím nestihla hodit před oči.
Jízda, smršť, úlet. Tak bych popsal Vyhlídku na věčnost. Jelikož to nebyla první Kulhánkova kniha, kterou jsem četl, tak mě styl psaní nezaskočil. Vládci strachu byli lepší (kniha dnes prakticky není k sehnání...), ale ani Vyhlídka na věčnost nemá o moc méně řízu. Stránku za stránkou do Vás autor valí fantaskní, neuvěřitelné, vulgární a brutální scény - takový Kulhánek prostě je. Pro mě každopádně oddechovka na odreagování. Za sebe doporučuji, každopádně určitě to není pro každého.
Asi mnoho z vás nepotěším. Přijde mi to strašně, taková šílenost. Během knihy sem se mnohokrát ztratil. Dialogy jsou takové toporné, ne, jsou přímo strašné, jako kdyby to psalo dítě. Autor míchá vše se vším. Že začátku jsem v tom viděl Resident Evil, pak přišlo náboženství a peklo, démoni, upíři, no prostě všehochuť. No měl jsem chuť to vzdát. Teď se z toho budu muset léčit nějakou oddechovkou. Vůbec mám štěstí na české autory, kteří píši takto těžkopádně. Kniha Asfalt od Štěpána Kopřivy byla dost podobná.
S lehkým odstupem musím říci, že to byla parádní jízda. Hned po přečtení jsem byla příliš nadšená - běžný efekt Mistrových knih. Peklo jsem si doteď představovala jako místo pro špatné lidi ve stylu zvrácené ghotic párty, nicméně Kulhánkovo peklo vás donutí svou dosavadní představu pořádně přehodnotit, stejně tak jako vaše posmrtné vyhlídky.
Hned úvodní kapitola mě uvedla do stavu naprosté blaženosti. Kdo umí - umí. U přípravy na peklo kniha ztratila svou dynamiku a částečně i vtip, nicméně v Pekle mi to Kulhánek zcela vynahradil. Pan mluvčí mi seděl více než svatý Tobiáš z Nočního klubu (ale stále je to příliš dobrý člověk) a zvlášť duo Mluvčí a Devlin bylo perfektní!! Trochu mne mrzí, že autor použil Karolínu jako tak důležitou postavu. Co mi ale vadilo nejvíc je, stejně jako u Nočního klubu II., dramatičnost - nevím jak lépe to definovat. Strýčky a všechny jejich přisluhovače i zbraně bych z knihy nejraději vypustila. Stejně tak způsob očištění planety byl příliš "velký" a dramatický. Vždy jsem si řekla "To jako vážně, Mistře?"
Nicméně Vyhlídka na věčnost je geniální počin, který jsem si neskutečně užila. Určitě se k tomuto zlatu na papíře znovu vrátím. Děkuji autorovi a smekám až k zemi. Pokračujte prosím - pište, Mistře, pište.
Štítky knihy
upíři humor zbraně zombie česká fantasy démoni akční peklo
Autorovy další knížky
2002 | Noční klub. Díl první |
2011 | Vyhlídka na věčnost |
1996 | Dobrák |
1995 | Vládci strachu |
2003 | Noční klub. Díl druhý |
Kniha Vyhlídka na věčnost je v
Právě čtených | 34x |
Přečtených | 2 453x |
Čtenářské výzvě | 102x |
Doporučených | 207x |
Knihotéce | 671x |
Chystám se číst | 253x |
Chci si koupit | 59x |
dalších seznamech | 4x |
Naprostá pecka!
Musím přiznat, že tak do čtvrtiny knihy jsem měla chuť to zavřít (také jsem to začínala číst napodruhé, poprvé jsem to vážně zavřela), protože středověk, zombíci, upíři, nelogický mišmaš...
Jo, ale pak to začalo dávat smysl. SPOILER: Po výletu do Pekla na lov Lucifera se to nehorázně brutálně rozjelo, řezala jsem se tu smíchy, rozplývala se nad romantickou linkou a hlavního hrdinu si zamilovala. Prostě tam bylo všechno, co mám ráda, bavily mě odkazy na Dantovo peklo, náboženské motivy, nechyběla klišé jako katany, hi-tech vybavení bohatého lorda a černý humor. Prostě to byla jízda, skromně můžu říct, že to byla asi nejlepší kniha, kterou jsem četla.