Všechny barvy duhy

02.01.2022

12 povídek s příchutí zakázaného ovoce. Určeno i pro ty, kteří chtějí nahlédnout do tvorby nových tváří na české spisovatelské scéně.

Povídky jsou opravdu krátké, svižně ubíhají (v závislosti na stylu autora, který vám více vyhovuje) a opravdu sedí jejich spektrum výběru z anotace: od temných přes hořkosladké až po sladce zamilované...

PS: Nehodnotím, které jsou nejlepší, protože je mi to fu(c)k.

01.01.2022

Vzhledem k tomu, že se jedná o sbírku, tak je pro mě těžké hodnotit knihu jako celek, protože někteří autoři mi sedli více a někteří méně. Povídky, které mi ale nejvíce zůstali v hlavě jsou ty od Martiny D. Antonín a Sam Xabyssus. Tyto dvě mě opravdu oslovily nejvíce. Dále rozhodně musím vyzdvihnout povídku Káji Skácelové a vzhledem k tomu, že je to její úplná prvotina, tak smekám.
Když se podívám na sbírku komplexně, tak jsem rozhodně spokojená, protože jsem dostala přesně to, co jsem chtěla a jsem moc ráda, že v knize byly povídky s různou LGBTQ+ tematikou. Za mě moc povedený počin.

29.12.2021

Za mě určitě super! Moc oceňuji dát možnost psát i začínajícím českým autorům o tomto tématu.
Povídky bych asi rozebrala postupně a následně udělala průměr:))
Rodinné setkání T. Addair- 3/5 -přišlo mi to celé nějaké povrchní a prvoplánové
Žába- A. Bílková- 4/5 -super, musím říct, že ač jsem moc nečekala, příjemně překvapila
Bez šance- S. Xabyssus-1/5 -bohužel zklamání
Pecka jak z broskve- S. Vůchová - 3,5/5 -dala bych 4 kdyby neobsahovala ty úděsné balící hlášky
Nacpěte ji do škatulky - L. Zelinková - 5/5
Jak jsem šla na záchod M.D. Antonín -2,5/5 -bohužel neoslovila
Vezmi si mě, když to dokážeš- H. Hartman - 5/5
Čokoláda na dně kornoutku- K. Skácelová - 5/5
Tajemství umírají osamělá- M. Walter - 5/5
Šťastně nezamilovanej - R. Blažek - 3,5/5
Pozdní léto, sobota odpoledne E. a K. Pospíšilovi- 3/5

29.12.2021

Nejvíce se mi líbila povídka Pecka jak z broskve, Jak jsem šla na záchod a Šťastně nezamilovanej. Všechny měly něco do sebe a oceňovala jsem, že zapojili hodně různých tématik, ale povídku Bez šance jsem třeba vůbec nepochopila. Nedávala moc smysl. Thea úplně zbožňuju a vlastním všechny jeho knihy, ale jeho povídka mě moc nezvala a to jsem doufala, že bude jedna z nejlepších. Takže abych to shrnula... Tahle kniha se podle mě dost povedla a užila jsem si ji. Ikdyž tam byly slabší kusy převálcovaly to ty dokonalé.

28.12.2021

Výborná kniha, povídky zajímavé, témata dobře vybraná.

20.12.2021

Kniha má skvělou obálku - je naprosto skvělá, veselá a ňuňatá, včetně barevné ořízky.

Rodinné setkání - Theo Addair
Na tuto povídku jsem se těšila, jsem takový tichý fanoušek Thea. Bohužel ji musím hodnotit jako lepší průměr, jelikož jsem z ní měla pocit, jako by příběh byl prostředek nějakého většího celku.

Žába - Alžběta Bílková
Tato povídka byla neskutečně ňuňatá a kouzelná, z ní jsem byla naprosto unešena a jo, za mě opravdu skvělé. Obrovské uuuu jsem měla hlavně z jejího závěru .

Bez šance - Sam Xabussus
Naopak zde za mě bohužel velké zklamání, chyběl mi nějaký širší kontext. Nepochopila jsem, zda se příběh odehrává ve skutečnosti (hra nebo realita?) a nebo je to jen vnitřní pocit. A totální zmatení přišlo i se závěrem, který to snad ještě víc zamotal.

Pecka jak z broskve - Sára Vůchová
Jednou větou - pecka jak z broskve. Další ze série ňuňatých povídek a ještě s lepším tématem .

Nacpěte ji do škatulky - Lucie Zelinková
Jediné, co vím, tak že se mi krásně četla, ale už teď, pár dní po dočtení vlastně nevím, o čem přesně byla a to mě mrzí.

Jak jsem šla na záchod - Martina D. Antonín
Dávám bambilion hvězdiček. Je sice drsná až mrazí, ale absolutně dokonale se otřela o všechny zábrany, problémy a předsudky.

Vezmi si mě, když to dokážeš - Hugo Hartman
Tak tato povídka mi zlomila srdce, ale zároveň ji považuji za další topovku. Krásná ukázka toho, že všichni jsme lidé a prožíváme stejné radosti i strasti.

Čokoláda na dně kornoutku - Karolína Skácelová
Zde bohužel musím zase konstatovat, že i když čtení bylo milé, nijak jsem v tom nenašla to něco navíc, čím bych si povídku zapamatovala i po dočtení.

Tajemství umírají osamělá - Michael Walter
Jedním slovem - Au. Srdce na střepy, nádherně napsané a tohle u mě nechá stopu asi dlouho .

Šťastně nezamilovanej - Radek Blažek
Krásná, příjemná, pohodová. Té povídce nic nechybí, vlastně jedna věc ano a bohužel jsem asi povrchní, ale zrovna to já v knihách žeru, takže za mě 4/5.

Pozdní léto, sobota odpoledne - Eva Pospíšilová a Klára Pospíšilová
Krásný příběh, který jsem si užívala, bohužel se mi obsah už pomalu vytrácí z hlavy.

18.12.2021

I když jsou některé povídky slabší a některé hodně vydařené, jsem moc rád, že kniha s těmito povídkami v Česku vyšla. Za to dávám 5*. Také si mi líbí, že se kniha dotýká mnoha témat a různých skupin lidí - gayům, lesbičkám, asexuální, transsexuálům...
Nejvydařenější povídky jsou za mě Vezmi si mě, když to dokážeš a Jak jsem šla na záchod.

17.12.2021

Loni touhle dobou jsem četla Nejkrásnější dárek - soubor povídek s vánoční tematikou. Letos jsem si přečetla povídky na téma LGBTQ. Doufám, že příští rok vyjde další podobná sbírka.
.
Všechny barvy duhy řeší klasické vztahové problémy - zamilovanost, první polibek, první milování, rozchod, zlomené srdce, nová známost. Hlavními postavami jsou stejnopohlavní páry nebo transexuálové, kteří se kromě výše zmíněných věcí musí vypořádávat s pocitem, že jsou jiní. Mnohdy se za sebe, své pocity a svůj vzhled musí postavit, bránit se a ospravedlňovat. Ale proč? Vždyť jsou lidi stejně jako my ostatní a mají stejné právo na lásku. A na manželství. To je také tématem několika povídek. Příběhy jsou to krátké, ale výstižné a plné pocitů.
.
Mými nejoblíbenějšími jsou Jak jsem šla na záchod Martiny D. Antonín, Šťastně nezamilovanej od Radka Blažka, Čokoláda na dně kornoutku od Karolíny Skácelové a Pozdní léto, sobota odpoledne od Evy Pospíšilové a Kláry Pospíšilové

06.12.2021

Knížka Všechny barvy duhy je první sbírka povídek, kterou jsem chtěla vyzkoušet a musím popravdě říct, že jsem nakonec opravdu moc ráda, že jsem jí zkusila. Vyšla v nádherném duhovém formátu a boží barevnou ořízkou, která se nakladatelství Yoli moc povedla. Najdete v ní jedenáct LGBTQ+ příběhů a popravě jsem byla mile překvapena, jakým originálním způsobem se tady každý autor vyřádil.️
Všechny povídky byly svým způsobem tak trochu ňuňu a vykouzlí i úsměv na tváři. Každá byla jedinečná, jinak myšlenkově zajímavá a dává nám jiný pohled či názor na danou situaci. V některých najdete i vážnější téma… nebo naopak jiná vás i zasáhne…
Jak je v anotaci napsané: „Stejně jako má duha obrovské množství barev, i v této knize najdete opravdu pestrý výběr povídek… od temných, přes hořkosladké až po sladce zamilované…“ A protože nechci hodnotit každou povídku zvlášť, tady jsou příběhy, které mě oslovily nejvíce: Šťastně zamilovanej, Rodinné setkání, Žába, Bez šance a Čokoláda na dně kornoutku.

04.12.2021

Po roce Yoli vydalo další sbírku young adult povídek celkem od dvanácti mladých českých autorů, tentokrát s LGBTQ+ tematikou. Oproti Nejkrásnějšímu dárku, který vyšel vloni, nemají Všechny barvy duhy tak depresivní nádech a jsou ještě rozmanitější. Každá povídka je něčím výjimečná, některé jsou veskrze pozitivní, jiné řeší vážnější věci a jsou trochu ponurejší, nicméně je to krásně vyvážené a po dočtení odcházíte od knížky s dobrým pocitem. Za mě je to rozhodně nejlepší povídková sbírka, jakou jsem kdy četla. Bylo tu tolik skvělých příběhů a jen velmi málo těch, které mi tolik nesedly.

Vyzdvihnout musím zejména povídku Šťastně nezamilovanej, protože byla vtipná, dobře napsaná a skvěle pracuje s tématem asexuality. Úplně nejlepší byla za mě povídka Jak jsem šla na záchod za to, jak realisticky zobrazila život transgender lidí. Top trojku uzavírá Pozdní léto, sobota odpoledne, která měla úplně úžasnou atmosféru a navíc jsem si teda neskutečně zamilovala oba hlavní hrdiny. Plným počtem hvězd jsem hodnotila také povídky Pecka jak z broskve a Čokoláda na dně kornoutku, obě mě velmi mile překvapily a tak by byla škoda je tu nezmínit.

Jediná povídka, která mi absolutně nesedla, byla Bez šance. Tu jsem teda vůbec nepochopila, přišlo mi to zmatené a ani po dočtení vlastně nevím, o čem to mělo být. U povídky Rodinné setkání mě zase mrzelo, že to nebylo delší. Nepřipadalo mi to jako povídka, ale spíš jako první kapitola z knihy – chtělo by to pokračování, protože samo o sobě to bylo takové nijaké.

Hodnocení povídek:
Rodinné setkání ⭐⭐⭐
Žába ⭐⭐⭐⭐
Bez šance ⭐
Pecka jak z broskve ⭐⭐⭐⭐⭐
Nacpěte ji do škatulky ⭐⭐⭐
Jak jsem šla na záchod ⭐⭐⭐⭐⭐
Vezmi si mě, když to dokážeš ⭐⭐⭐⭐
Čokoláda na dně kornoutku ⭐⭐⭐⭐⭐
Tajemství umírají osamělá ⭐⭐⭐⭐
Šťastně nezamilovanej ⭐⭐⭐⭐⭐
Pozdní léto, sobota odpoledne ⭐⭐⭐⭐⭐

30.11.2021

Kniha obsahuje jedenáct povídek, z nichž každá je jiná. Všechny sice mají společnou LGBTQ+ tématiku, ale některé jsou romantické, ale v jiných jde o přátelství, rodinu a některé mají dokonce nádech thrillery. Každá se zkrátka zabývá různými tématy a všechny jsou pojaty originálně. Celkově můžu říct, že se mi kniha líbila. Některé povídky jsou průměrné, další nadprůměrné a jiné špičkové. Ale všechny mají co říct a to nejen v souvislosti s LGBTQ+ tématikou.

21.11.2021

Žádný zázrak, ale rozhodně lepší než přechozí povídková sbírka Nejkrásnější dárek. A jako u každé sbírky, některé povídky dokázaly zaujmout, vzbudit emoce nebo zamyšlení nad tématem a nebo dokonce touhu chtít si přečíst od autora víc. A u dalších povídek si po přečtení říkáte jen: "a to bylo co". Těch pár dobrých povídek v této knize mi dokázalo tak moc zabrnkat na správnou strunu, že vlastně celkový dojem není úplně špatný. Oceňuji především povídky od R. Blažka, K. a E. Pospíšilových a M. D. Antonína.

17.11.2021

Stejně jako vloni, i letos Yoli vydalo sbírku povídek. A její téma jsem vřele uvítala. Jedná se totiž o sbírku LGBT povídek, která obsahuje témata v české literatuře velmi nedostatečně zastoupena. Setkáváme se zde mimo příběhů o homosexualitě také s tématy jako transgender, bisexualita, nebinarita nebo asexualita. Každá povídka je jedinečná, každá vyjadřuje jiné myšlenky, ale poselství mají stejné - naslouchejme si, buďme tolerantní a podporujme se. Vždyť to není tak těžké.
Ačkoliv LGBT literaturu vyhledávám, i pro mě sbírka otevřela nové dveře. Konkrétně knihu s tématy nebinarity, asexuality a transgender identity jsem ještě nečetla, proto jsem ráda, že jsem dostala tu možnost.
Ačkoliv má každá povídka něco do sebe a velmi osobité zpracování, rozhodla jsem se vypíchnout tři, které mě oslovily nejvíce.

První z nich je Pecka jako z broskve od Sáry Vůchové. Nejen kvůli tématu, které rozebírá (a které neprozradím, jelikož by to byl spoiler jak hrom), ale hlavně proto, že u žádné jiné povídky jsem se tak nenasmála. Ten začátek byl neskutečný! Navíc autorka dokáže bravurně popsat atmosféru a prostředí, máte po celou dobu pocit, jako byste seděli vedle hlavní hrdinky.

Druhá povídka, která mě velmi zaujala, byla od Rádi Blažka - Šťastně nezamilovanej. Téma asexuality podává opravdu přístupně a odlehčeně, pochopitelně pro každého čtenáře. Navíc jsem měla pocit, jako by mi některé myšlenky tahal přímo z hlavy. A autorův způsob vyprávění i slovní obraty mi naprosto vyhovují, přesně takovou tvorbu čtu moc ráda.

Na konec jsem si nechala povídku od Kláry a Evy Pospíšilových - Pozdní léto, sobota odpoledne. Po přečtení Páté minuty (a Nocturna a neexistence) jsem si byla jistá, že autorky nezklamou. A přesně to se mi potvrdilo. Na šestnácti stranách vypráví o obyčejném odpoledni dvou nejlepších kamarádů, které vlastně vůbec není obyčejné. Protože i po letech si člověk může uvědomit něco, co měl celou dobu přímo před nosem. A krom bravurního popsání pocitů a atmosféry musím vypíchnout volbu slov. Mám pocit, že holky se dokážou prostou větou dostat velmi hluboko.

“Moje tělo je mapa našich příběhů.”

Závěrem bych za sbírku chtěla poděkovat, protože má smysl. A já doufám, že alespoň někomu pomůže v těžkých chvílích, že čtenářům pomůže pochopit je samé nebo jejich okolí.

Hodnocení: 4/5 (ale pokud mám hodnotit nápad, tak je 5/5 málo)

S knížkama povídek od různých autorů je to těžký, protože je nejde hodnotit jako celek - jedna hvězda je pro některé sakra málo a pro jiné až moc dobré hodnocení. Celkově jde hodně vidět, kdo už je vypsaný (třeba Theo Addair a Radek Blažek) a kdo se jen psát pokouší. Trochu mě mrzí, že v IGBTQ sborníku dostali prostor hlavně influenceři z literárního rybníčku a ne i nějaké jiné osobnosti komunity. Díky jejich podobnému pohledu a vkusu je většina antologie na jedno brdo. No a pak je tady to provedení! Grafika, ilustrace a vazba jsou naprosto boží! Kdybych knížku hodnotila, forma by počtem hvězdiček rozhodně zahýbala! Ale jak by řekli v Masterchefovi: Plating je na michelinské úrovni, ale nejdůležitější je chuť. A tohle by ještě chtělo trochu vychutit…

14.11.2021

Jsem ráda, že jsem si mohla tuto sbírku povídek přečíst. Kniha má krásné grafické zpracování. Už jen držet ji v ruce vám zvedne náladu. Tím jak je barevná působí pozitivně a optimisticky.
Co se týče povídek samotných, některé mi sedly více jiné méně. Tady záleží na stylu psaní jednotlivých autorů. Ale z jedenácti povídek se mi opravdu líbily jen tři. A to povídka Alžběty Bílkové, Radka Blažka a Evy a Kláry Pospíšilových.

11.11.2021

Tahle kniha mě moc mile překvapila. Doporučila mi ji kamarádka a opravdu mě bavila - i když nejsem asi úplně cílovka, tady "Young Adult" čtenář :)

08.11.2021

Hodnotit antologii není jednoduché z jednoho prostého důvodu – některé autory třeba neznáte a je tudíž těžké hodnotit jejich tvorbu. Proto jen trapně sdělím, než se přesunu k předmětným povídkám, že sbírka se mi moc líbila, překvapivě.
Lidé, kteří mě znají mě možná už slyšeli mluvit o české LGBT+ literatuře velmi kriticky, co si budeme – ta kanonická díla už jsou stará. A tímto mě sbírka velmi překvapila, odklonila se totiž od stávající literatury, bez toho aby se z ní vyčlenila. Zároveň se jí povedlo začlenit mnoho témat, která třeba předešlé literatuře nebyla jasná a tím se sbírka sama aktualizovala a posunula dál. Gratuluji!
Nyní předmětné povídky – Pecka jak z broskve a Tajemství umírají osamělá.

Začnu Peckou (Sára Vůchová).
Tvorbu autorky, doufám si tvrdit, znám dostatečně, abych dokázal ocenit její styl. Pokud budete mít štěstí a od Sáry se vám do rukou něco dostane, můžete čekat svěží styl na úrovni textu (o obsahu ani nemluvě, ale nepíšu diplomku). Kvalit, kterých si na tvorbě Sáry cením je, jakým způsobem dokáže osvětlit a vysvětlit (!) složité situace skrze humor, který nepřebije zprávu, která se v text ukrývá.
Pokud toto někdo čtete s nadějí si přečíst – schválně se zaměřte, jak vás humor provede tematikou nelehkou k vysvětlení.

Tajemství umírají osamělá (Michael Walter).
Tady už styl tak dobře neznám, ale nevstupoval jsem do neznámých vod. První věc, která mě pobavila a kterou MUSÍM ocenit je, jaké vtipné hrátky s českým jazykem dokáže nyní LGBT+ literatura poskytnout.
Vítek, který (či snad která? Zajímavý to problém), která se vidí jako žena, je podle mého krásné. Ale od stylu k náplni (nepíšu diplomku).
Náplň je tragikomického rázu (s důrazem na tragédii – teď mě omluvte, myslím to skrze teorii – kompozicí – ne jen jako doják) a vhled, který povídka poskytuje je na jednu strano možno vidět jako klišé ("Nasadím si máminy boty a hle vyloupne se gay..."), ale tady to není příběh o zrodu jedince, ale už jeho cesty.
Jak těžké je se znovu rodit? V rodině, mezi přáteli, v širší společností a přijít do světa? Těžké. Proto jsem vděčný, že k tomu Michael takto dokáže přistoupit, aniž by to vypadalo jakkoliv pateticky ("Mám kolem sebe milující lidi ale furt je něco problém" netlifx style – to tu NENAJDETE, a pokud ano, čtěte znovu.)

Závěrem jen tleskám. Každá povídka je nejen kvalitní (jinak by tam nebyla), ale je navíc kvalitní jak v celku, tak ve své určité kategorii, kterou okupuje a to je podle mého (a všeho ostatního) důvod, proč se nebojím dát antologie 5/5 a poprat se (slovně, moje ruce nejsou stvořeny pro násilí) s případnými zlými jazyky.