Vítěz je sám
Paulo Coelho
https://www.databazeknih.cz/img/books/15_/151745/bmid_vitez-je-sam-X4a-151745.jpg
4
536
67
V knize Vítěz je sám se Paulo Coelho vrací k důležitým myšlenkám z románů Jedenáct minut a Záhir. Předkládá čtenářům román plný napětí, věrný obraz světa, v němž žijeme a kde se natolik upínáme k bohatství a úspěchu za každou cenu, že mnohdy neslyšíme, co nám říká naše vlastní srdce. V románu Vítěz je sám nás Paulo Coelho zavádí na Filmový festival v Cannes, kde se schází takzvaná Supertřída – lidé, kteří se proslavili ve vysněném světě módy a filmu. Někteří z nich se dostali až na samotný vrchol a obávají se, že své skvělé postavení ztratí. V sázce jsou peníze, moc a sláva – tedy hodnoty, pro které je většina lidí ochotna udělat cokoliv a za jakoukoliv cenu. Na tomto moderním „jarmarku marnosti“ se setkávají ruský milionář Igor, král módy Hamid, původem z Blízkého východu, americká herečka Gabriela, dychtící po hlavní roli, ctižádostivý policejní vyšetřovatel Savoy, který doufá, že vyřeší největší případ svého života, a Yasmine, modelka stojící na počátku úspěšné kariéry. Komu z nich se podaří v některém z mnoha snů, které jim okolní svět nabízí, rozpoznat svůj vlastní sen a uskutečnit ho?... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno:
2012
,
Argo
Originální název:
O Vencedor Está Só , 2008
více info...
Přidat komentář
Já bych to nazvala takovým "lehkým Coelhem" ... chápejte to tak, že kniha pro mě byla slabší v míře poddaných filozofických myšlenek, což o proti jiným jeho knihám je rozhodně +, alespoň pro mě. Přesto však kniha dokáže člověka dohnat k zamyšlení.
A oceňuji to, na to se u knih tohoto autora obvykle zapomíná (protože si předně každý vezme za terč jeho myšlenky) a to lehkost s jakou je to napsané, ty kolikrát ani nepostřehnutelné přechody mezi jednotlivými dějovými liniemi, ... to mám ráda.
Čekáte něco jako Alchymistu? Tak si knihu nekupujte. Je to úplně jiný,až temný a drsný Coehlo, má nej kniha od něj.
Mohla být minimálně o polovinu kratší a až na pár zajímavých myšlenek nuda, nuda, nuda... Škoda, čekala jsem víc.
Mě se kniha líbila. Dobrý pohled do světa modelingu, filmu. Pro Coelha netypická kniha.
Byla jsem zklamaná. Podle názvu knihy to vypadalo na docela slušný příběh. Ale toto není kniha typická pro Coelha. Prázdné tlachání, vraždy. Snažila jsem se na tom najít alespoň něco pozitivního, ale bohužel. Konec tomu dal korunu.
Na Coelhovi mi něco nesedí už od Alchymisty. Možná určitá filozofická aura, která doprovází každé jeho dílo a kterou mu prostě "nežeru". Těžko říct, jestli je to jeho nebo cizí záměr. A možná mi taky vadí, že sláva, kterou pobral za převzatý příběh o Alchymistovi, není úplně fér. Knihu Vítěz je sám jsem si koupila na letišti s přesvědčením, že na dlouhý let bude i Coelho dobrý. Hm, příjemné čtivé překvapení. Kniha na deštivé odpoledne, která se dá přečíst na jeden zátah. Sympatické mi bylo, že ji nedoprovází zase ta aura. Prostě takový všední Coelho, i když otázky života a smrti tam samozřejmě jsou.
Pro mě kniha stála za přečtení. Myslím, že je tam vcelku bravurně popsán prázdný svět showbyznysu, ta tyranie snahy dostat se výš, ta prázdnota v hledání správných kontaktů, ta marnost v touze po slávě, která nakonec lidské duši nic podstatného nepřinese a zanechá člověka ve slepé uličce...Já jsem si o tom světě přečetla ráda, bavilo mě to a přišlo mi to poučné, má to potenciál. Příběh jako takový a postavy v něm mi přišly slabší, ale stačily k tomu, aby mě tím prostředím provedly. Sonda do hlubin vrahovy duše mi nepřišla až tak povedená, nějak mi to nepřišlo dobře psychologicky pochopitelné ani uvěřitelné. Styl psaní bych hodnotila jako průměr. Celkově ale doporučuju.
Moje první kniha tohoto autora a nenadchla mě vůbec. Měla jsem z ní divný, prázdný pocit a špatnou náladu. Asi jsem napoprvé neměla šťastnou ruku.
(SPOILERY) Nevím, co si o knížce myslet.
Kdysi dávno pradávno jsem byla naprosto nadšená Alchymistou i Veronikou a s nadšením si půjčila dílo s velice poetickým názvem U řeky Piedra...., ale znechuceně odložila to náboženské blábolení už po třech stranách a od té doby jsem na Coelhu zanevřela. Až teď, po snad šesti letech jsem mu dala druhou šanci. No, druhá Veronika se nekonala, ale ani úplná Piedra to nebyla.
Hlavním problémem pro mě bylo vžít se do role hlavního hrdiny. Jeho uvažování bylo pro mě naprosto scestné. Zabiju pár lidí, moje ex pochopí, že to je pro ni a vrátí se ke mně. Prosím?? Dále pak sama ta jeho neodolatelné, zářivá Ewa. V knize naprosto plochý charakter, který se dá definovat větou: ta ženská, co zmateně a vystrašeně čumí na mobil. Jo, jasně, je tu jakýsi pohled do minulosti, kde se dozvíme, jak už chtěla opustit skvělou práci, dům, cestování, aby mohla u jezera chytat lelky a žít normální život nebo co, a jak na ni její muž neměl čas, blablabla, pak teda ten problém s tím, že její manžel vraždí lidi, protože jim vlastně takhle pomáhá.... sorry, ale Igor je prostě magor, já tam žádný filozofický rozměr jeho osobnosti nevidím, spíš je to psychopat, který si o sobě myslí, že je tak trochu Bůh a Ewa Bovaryová je prostě znudená panička, která už roupama neví coby. Ony jsou vlastně skoro všechny postavy hrozně nesympatické, jediní dva normální tam byli Hussein a Jasmine. A ten androgyn rozhodně stál za víc stránek! Ovšem nejvštšího blbce knihy vyhrála francouzská policie: "Nemůžete soudit, že vrah je Rus, protože použil speciální ruskou bojovou techniku, to můžete stejně tak říct, že to byl jihoamerický indián, protože použil kurare." Prosím??? 1. v Cannes je určitě dost Rusů, ale zajisté ani jeden jihomarický indián 2. jed se dá koupit, což může každá bohatý človek s konexemi, kterými se Rusko jen hemží, zatímco bojovou techniku tak moc typickou zrovna pro jednu zemi se asi jen tak někdo nenaučí, natož jihoamerický indián, proč by to dělal, že. U téhle scény jsem knížku vážně málem odložila, protože tohle byla stupidita nejvyššího kalibru. Chápu, že příběh vůbec není o tomhle, ale....ne. A mimochodem, pane Coelhu, co je kurare a jak moc je jedovaté, může vědět naprosto jakékoli dítě, co čte popisky živočichů v zoo!
Z literárního hlediska nemám moc co vytknout, bylo to moc dobře napsané. Nápad zasadit celý děj do jednoho dne rozdělený kapitolami podle času udělal naprosto průměrný příběh herečky Gabriely mnohem zajímavější.
Ale ty postavy jsou fakt až moc hloupé.
Ještě jsem ji teda nedočetla, ale jsem naštvaná. Jedna nastavovaná, hustá omáčka slov kolem příběhu. Kdyby pan Coelho napsal raději prostou povídku, bez všech těch zbytečných příkras a srovnávání kolem, to by potom stálo za to. A tak čtu a čtu a on pořád plácá a plácá...
Knihu jsem četla na etapy v literární kavárně a četla se mně celkem dobře, i mně bavila a místy obohotatila. Jinak zcela souhlasím s názorem zde uvedeným od Imogen :-). Igor je zde velice dobře popsaný a ostatní příběhy jednotlivých postav stojí za to. Nicméně si nejsem jistá, že bych knihu přečetla zrovna "jedním dechem" a pokud se k ní ještě někdy vrátím, tak asi až za pár let. Do své kniovny si ji rozhodně neplánuji zakoupit.
Kniha, která nejen opakuje myšlenky, ale v místech i věty. Jedinou postavou, kterou jsem byla schopna akceptovat a která byla vykreslena šikovně, byl právě zabiják Igor. Jinak mi ten odlidštěný svět horních deset tisíc nic neříkal.
Zo začiatku nič moc, no časom som sa začala ponárať do príbehu a najmä štýlu písania autora. Kniha plná múdrych a pekných myšlienok, ktoré nie sú len tak pre hocikoho (sama som istým pasážam nechápala).
Zajimává knížka, když jsem se prokousal začáteční nudou a chtěl jsem knížku odložit, tak to začlo byt zajimavé, pak zase nuda, ale konec opet zajímavý. Ale chvílema se mi zdalo, že to snad ani nepsal Coelho.
Ach. Ty věčné narážky na snoby a snobství a "svět bohatých a mocných" byly tak přehnané (ufňukané - "jak je ten svět strašnej"..), že se to dalo sotva číst! Námět výborný, ale vadilo mi zpracování..
Pěkná kniha, která odhaluje pravdu lesku celebrit, jejich slávy i "bohatství". V pozadí je sice i jistý duchovní, poučný nádech, ale k tematice Coelha, na jakou jsou jeho čtenáři zvyklí, se to příliš neblíží.
Pro mě to byla rozhodně příjemná změna, že Coelho umí sepsat poutavý příběh, který není založen jen čistě na jeho duchovní cestě a hledání, jak je tomu u většiny jeho děl.
Jedno z množstva jeho diel, ktoré ma oslovilo, nenudilo a nebolo príliš svetácke a poučujúce.
Knihy jsem se trochu bála, vzhledem k recenzím z mého okolí, ale mile mě překvapila, i přes tragičtější příběh, měla opět hloubku a nutila člověk zamyslet se nejen nad svým životem.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2005 |  Alchymista |
| 2009 |  Jedenáct minut |
| 2000 | Veronika se rozhodla zemřít |
| 2014 | Nevěra |
| 2002 | Poutník – Mágův deník |
Kniha Vítěz je sám je v
| Právě čtených | 11x |
| Přečtených | 920x |
| Čtenářské výzvě | 18x |
| Doporučených | 26x |
| Knihotéce | 245x |
| Chystám se číst | 152x |
| Chci si koupit | 32x |
Pro mě byla tato knížka prvním setkáním s Coelhem. Následně jsem jeho knih přečetla ještě několik a stal se jedním z mých nejoblíbenějších autorů. A to jsem si knihu koupila vlastně jen proto, že měla zajímavý název.