Veselí
Radka Třeštíková
Když dojdete až na konec slepé ulice, máte dvě možnosti, přešlapovat na místě, anebo se vrátit. Třiatřicetiletá Eliška se rozhodla pro návrat. Zpátky na jižní Moravu. Do svého dětského pokoje. K rodičům. K sobě samé. Ke své podstatě. Protože doma jsou odpovědi. Nová kniha s autobiografickými prvky se jmenuje Veselí podle Třeštíkové rodného Veselí nad Moravou.... celý text
Přidat komentář
Tak tohle mě hodně bavilo a dost pobavilo. Podle mě asi nejlepší autorčina kniha. Skvěle napsáno a přečteno jedním dechem. Jen konec byl takový nijaký, ale i tak to celkově bylo moc fajn oddechové a vtipné čtení, které vlastně vtipné není :)
Nevím, zda je Veselí vážně tak dobrá knížka, nebo jsem jen něco takového prostě potřebovala. Každopádně toto mi sedlo.
Je to ostuda, na nějakou knížku od Třeštíkové jsem se chystala už hooodně dlouho, ale tohle byla první, kterou jsem od ní četla. A určitě zkusím i další.
Dlouho jsem se u čtení tak nenasmála, styl psaní autorky se mi fakt líbí. Vyprávění hlavní hrdinky bylo místy hodně emotivní, smutné, místy trochu absurdní, ale jako celek super. Plný počet hvězdiček.
Dostala jsem jí loni k vánocům, hrozně se mi do knihy nechtělo. Bábovky jsem zhltla, ale nic mi nepředaly, Osmičku jsem protrpěla... Půjčila jsem knihu 3 lidem okolo a všichni ji vraceli s nadšením, všichni se "hrozně bavili". Až výzva a název červenou barvou mě přesvědčil. Veselí se mi četlo dobře. Třeštíkové styl na mě platí, nevadí mi ani ta dlouhá souvětí. Bavila jsem se, nářečí bylo akorát, přesně používané, přepínání hlavní hrdinky (taky to znám) uvěřitelné. A popis života na maloměstě... Jo! Takhle to na Moravě opravdu chodí. Autorka konečně dokázala být vtipná, smála jsem se dokonce nahlas. Současně je tu mnoho témat společenských a rodinných vztahů, ztráta rodičů... Všeho tak akorát. Není to žádná vysoká literatura, své čtenáře si ale určitě zaslouží. Budu knize i autorce držet palce a tu pátou hvězdičku si nechám pro autorčinu další knihu, o které budu moci říct bez přemýšlení... Pecka!
Výzva 2020, kniha s červeným názvem (lze využít i na svatbu/pohřeb)
Na Veselí mi to přišlo nakonec docela dost smutné. Asi v půlce jsem knihu na chvíli odložila, protože mě hlavní hrdinka začala strašně štvát. Jako impulzivní osobu mě její odkládání problémů a konfliktů vytáčelo do vrtule. Stejně jako to, jak si nechala od chlapů na jednu stranu kálet na hlavu a na druhou dělala to samé Standovi. Konec měl být asi příslibem nových začátků, ale mě z toho bylo naopak ouzko a měla jsem slzy v očích. Přesto se to četlo dobře a velké plus má ode mě Radka za postavu matky a otce.
Knížka se mi velice líbí, je lidská, vtipná a i smutná, přesně jako život sám. Příjemným bonusem je moravské nářečí prostupující celou knihou v dialozích postav. Doporučuji
Tak tuhle knížku bych mohla číst donekonečna, respektive by to bylo mým zbožným přáním :) Co se mi líbilo - není to klasický příběh plný zvratů s očekávaným happyendem. Je to výsek kusu života holky, co občas neví kudy kam (kdo z nás to nezná). Moravština dávala příběhu punc domáckosti, co se týče linky s tatou, pro mě citlivá záležitost ("Láska se nedá zapomnět"..). Ale i přesto jsem se zasmála, hlavně co se týče těch drobných paradoxů a často autentických situací, které se táhly celou knížkou (i když si normálně trávu na koštu zelí asi nekoupíte :D). Mám radost.
Moje první Třeštíková a (nadlouho) asi poslední. Přišlo mi, že knížka je o všem a o všech – kromě hlavní hrdinky. Vedlejší postavy měly své vlastnosti, nějak se vyvíjely, plno věcí se u nich změnilo. O Elišce bych po přečtení celé 400stránkové bichle dokázala říct jen málo – nebyla moc úspěšná podnikatelka, šla ze vztahu do vztahu (a často šla do vztahu, aniž ten předchozí ukončila) a měla ráda svého otce. Právě tohle pouto s rodiči se mi na knize líbilo úplně nejvíc. Pokud jde o styl, zdá se mi, jako by se Radka Třeštíková nemohla rozhodnout, jak psát. Byl to vcelku obyčejný román pro ženy, ale některé myšlenky či obraty ve větách dávaly tušit, že Třeštíková asi měla větší umělecké ambice…
Román byl tak zvláštně ukončený-neukončený. Myslím, že konec mládí asi nemohl být vyjádřen názorněji, zatímco o příštích osudech Elišky, o jejím setrvání v městečku a budoucnosti obchodu se můžeme jen domýšlet.
Podle mě slabší děj, autorka občas až moc přeskakovala. Za chvíli pravděpodobně zapomenu, co přesně v té knize bylo, protože to ve mně nezanechalo hlubší pocity, což je škoda.
Dostala jsem ji od nejlepší kamarádky a byl to skvělý výběr! Knížka je vtipná, zamotaná, v jednu chvíli mi i slza ukápla, a hlavně je tam naša moravština, což mňa hrozně bavilo!
Četlo se to samo, nedalo se od toho dost často odtrhnout.
Navíc se hodí i do několika témat výzvy.
Tuto knihu jsem měla ve svém seznamu k přečtení. Po zhlédnutí recenzí, které ze jsou, tak jsem ji začínala číst trochu s obavou a nic jsem nečekala. Ale jsem ráda, že nakonec to bylo milé překvapení. Kniha je velmi čtivá, hezky psaná. Oddechová četba, u které se i zasmějete. Nevadilo mi ani místní nářečí.
Eliška se po několika letech vrací z Prahy do Veselí ke svým rodičům. Tam musí řešit kromě vztahů s rodiči i to, kam vlastně patří, co od života chce, rozjíždí vlastní podnikání (prodejnu s rybářskými a loveckými potřebami) a najde svého partnera pro život? Bude jím hovnocucář Standa, princ na bílém koni Adam, její pravní láska Hynek a nebo úplně někdo jiný?
"Když máš něco fakt rád, musíš to umět pustit."
Na knihu jsem četla spoustu negativních recenzí, tak jsem si ji ze zvědavosti pořídila. A víte co? Mně se neskutečné líbila! Plakalq jsem smíchy i smutkem, a to ae mi ještě u žádné knížky nestalo. Za mě paráda ????
Ačkoli tu čtu průměrné i negativní reakce, mě se kniha líbila. Řadím ji mezi oddechové čtení, nic náročného, člověk se pobaví, ale jsou zde i smutné části. Veselí je první kniha, co jsem od této autorky četla a ráda si přečtu i další.
Jediné malé mínus je, že často přeskakuje najednou do jiného děje, takže mi občas dělalo problém se orientovat.
Veselí je první kniha od Radky Třeštíkové, kterou jsem četla. Přiznám se, že jsem na základě doporučení mnohých očekávala od knihy víc. Z mého pohledu se jedná o knižní průměr.
Někteří uživatelé v komentářích kritizují dlouhá a nesrozumitelná souvětí, ale osobně se s tímto názorem neztotožňuji. Kniha se mi četla velice dobře.
Další kritizovanou záležitostí bývá detailní popisování sexuálních "zážitků" - detailní popis by nevadil v případě, že by nepůsobil tak nuceně a těžkopádně.
Knihu bych doporučila lidem, kteří se chtějí odreagovat u něčeho "lehčího".
Zklamání. Chyběla mi promyšlenost, napětí, které mě v předchozích knihách Radky Třeštíkové náramně bavily.
Štítky knihy
nevěra humor Morava partnerské vztahy Slovácko mezilidské vztahy výběr partnera sousedské vztahy maloměsto české romány
Autorovy další knížky
2016 | Bábovky |
2017 | Osm |
2018 | Veselí |
2020 | Foukneš do pěny |
2023 | Kde jsi, když nejsi |
Ono sa to citalo akoby to clovek realne prezil. Fakt pobavilo, aj prislo luto.