Velké maličkosti
Jodi Picoult
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/349796/bmid_velke-malickosti-2Kx-349796.jpg
4
1330
1330
Ruth je zkušená sestra pracující na novorozeneckém oddělení. Svého syna vychovává sama, neboť je vdovou po válečném hrdinovi. Nyní stojí před soudem, protože ji obvinili ze smrti novorozence – syna bílého amerického fašisty. Ruth je totiž černoška. Je však v tomto případu důležité, jakou má kdo pleť? Nebo je to jenom zástěrka pro předsudky a přesvědčení, které řídí životy nás všech?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2017 , Ikar (ČR)Originální název:
Small Great Things , 2016
více info...
Přidat komentář
(SPOILER)
Velice dobře napsaná kniha, velmi čtivá.
Bohužel, postavy mi k srdci moc nepřirostly, knihu jsem četla na své poměry poměrně dlouho a neměla jsem pocit, že bych se od ní tzv. nemohla odtrhnout.
Také jsem se nemohla zbavit dojmu, že autorka knihu píše už s vidinou filmového zpracování - popisy soudního procesu, řečí, atd. jakoby vypadly ze scénáře. No a v neposlední řadě pohádková náprava hlavního potížisty výlsedný dojem z knihy ještě trochu zkazila. Vím, že postava se opírá o skutečného člověka, ale stejně mi to přišlo až přeslazeně hollywoodské.
Jedna z nejlepších knih, které jsem za poslední dobu četla. Silný příběh s kontroverzním námětem vyprávěný pohledem několika postav - hlavní hrdinky,zdravotní sestry Ruth, její obhájkyně a otce dítěte,které měla Ruth údajně zabít. Otázky viny, svědomí, morálky, rodičovské lásky, nenávisti a hlavně vlivu rasových předsudků ať už vědomého či nevědomého na naše chování k ostatním - vše v pozoruhodném vyprávění plném nečekaných zvratů, které nás nutně musí oslovit hloubkou myšlenek v něm obsažených. Smekám před autorčinou schopností zaujmout čtenáře téměř každou stránkou příběhu.
... moje druhá kniha o rozdílnosti rasy. Tahle se četla velmi dobře, zajímavý příběh. Po dlouhé době od paní spisovatelky další příběh se soudním přelíčením
Jodi Picoultová píše výborně , to je bez debat, záleží vždy jestli mne chytí i to téma knihy. Tato mne oslovila trochu méně, ale přesto výborná kniha
Skvělé..přečteno za 3 dny..přemýšlet o knize budu ale daleko déle. Četlo se velmi lehce, žádná hluchá místa, napětí, pečlivě nastudovaná a zpracovaná témata jako je rasismus, gynekologie, pediatrie, soudnictví . Forma psaní se povedla ( střídání kapitol vypravěčů).
I pro mě otázka k zamyšlení.:
"Přiznat SE...? Přiznat SI...?" Jedno písmenko jinak a jaký je to rozdíl..
Oceňuji odvahu Ruth...
Pro mě 1.kniha od autorky, rozhodně přečtu i ty dříve vydané.
Picoult si nevybírá snadná témata. A že téma rasismu pro ni (bělošku a Američanu z "dobré" vrstvy) bylo náročné i osobně, přiznává i v doslovu. Možná o to náročnější nebo vzdálenější je pro nás, protože "americký" rasismus je, řekla bych, ještě něco trochu jiného než ten, který zažíváme u nás.
Občas jsem si u černošky Ruth řekla - proboha, co to ta ženská řeší, proč je tak vztahovačná? Ale pak jsem si uvědomila, že fakt nevím nic o tom, kolik ponížení v sobě musela za celý život udusit. No každopádně ve mně příběh a jeho hlavní poselství - rasismus zakořeněný v každém z nás - vzbudil otázky po vlastních postojích a uvědoměních.
Co se formy týče, jsem ráda, že Picoult opět použila střídání vypravěčů, příběh tím získává nové roviny a spád.
Jodi Picoult opět překvapila. Její styl - střídání vypravěčů - mi vyhovuje. Téma rasismu, které si vybrala pro román Velké maličkosti, je aktuální nejen v zámoří...
Z doslovu je patrné, že pro autorku práce na příběhu hodně znamenala a hodně ji poznamenala.
I když je příběh vážný, Jodi má dar pomocí dialogů odlehčit situaci.
Micah k manželce Kennedy:
"Že je moje bláznivá manželka právnička, která na mě sehraje Lysistratu, když ji neseženu odborníka." (s. 346)
Kennedy komentář o kolegovi, který sledoval výměnu názorů mezi Kennedy a Ruth:
"Otočím se k Howardovi, který naši výměnu sleduje, jako by to bylo finále tenisového US Open ve dvouhře žen." (s. 447)
.......................................................
20 stránek před koncem mě Jodi Picoult opět šokovala...
Zajímalo by mě, jestli měla víc konců - otevřený, pesimistický, optimistický. Jsem rád, jaký závěr tentokrát vybrala.
.......................................................
"Když nemůžu dělat velké věci, můžu dělat maličkosti velkým způsobem."
Martin Luther King Jr. (s. 522)
"Spisovatel je jako ladička: reaguje, když nás něco rozezní... Pokud máme štěstí, vyjde z nás čistý silný tón, který nám nepatří, ale prošel námi."
Roxana Robinson (s. 524)
Dost náročné čtení. Myslela jsem si, že si trochu odpočnu o Vánocích s vánočním dárkem. To vážně ne....Klobouk dolů před autorkou, vybírá si kontroverzní témata, která má fakt nastudovaná, dlouho se připravuje, než knihu napíše. V dnešní době velmi aktuální téma, co je vlastně rasismus, kam až vede tolerance jiné rasy, jiného národa, kdo je tady vlastně diskriminován? Rozhodně stojí za to, si tuto knihu přečíst.
Nejde jinak, než dát plný počet hvězdiček. Kniha mě neuvěřitelně dokázala vtáhnout do děje a stránky jenom letěly. Zajímavě zpracované ožehavé téma. Autorka mě opět nezklamala.
Komentář k téhle knize zvládám teprve s odstupem - ihned po přečtení jsem měla dojem, že to není nic moc (zvlášť když jsem asi před měsícem dočetla Nejsem jako vy). Potom jsem si pozorně přečetla doslov. Vrátila jsem se k jednotlivým oddílům knížky, založila jsem si je a pročítala jsem si citáty, jimiž jsou uvozeny. Přemýšlela jsem, proč se mé mámě knížka velice zamlouvala, "ovšem až na ten konec".
A napadlo mě, že hned v první větě této knihy je - myšlenkou B. Franklina - řečeno vše: Spravedlnosti nebude učiněno zadost, dokud ti, jichž se to netýká, nebudou pobouřeni jako ti dotčení.
Autorčiny knihy byly u mě na prvním žebříčku, hlavně skvělým výběrem tématu a také pocitem který ve mě knihy zanechaly, ještě dlouho poté co jsem je přečetla. Ale tahle nová kniha je průměrné čtení, ničím nepřekvapí ani nenadchne.
Za mě je tato kniha od Jodi o něco slabší než ostatní knihy. Možná je to tim, že na téma rasismu jsem už toho přečetla hodně.
Opravdu skvělá kniha. Donutí se zamyslet nad vlastním myšlením a chováním. Tato autorka se mi velice líbí z důvodu, že si o daném tématu na které píše, zjistí informace z knih, od lidí ... doporučila bych tuto knihu všem.
Líbila...moc se mi líbila. Dlouho po přečtení mi ležela v hlavě....vlastně leží pořád.
Jodi Picoultová mě nikdy nezklamala a ani tentokrát tomu nebylo jinak. Čtivý příběh, který se opírá o morální problém (pomoci druhému) a vžitý stereotyp o nelibosti k odlišné barvy pleti.
Dost zásadní a možná pro někoho již překonaný "problém", ale pro mě dost zásadní, protože mi přijde, že v naší společnosti se začíná rozmáhat rasismus, ať už jakýkoli. A proto je dobré, že se děj příběhu dá nasadit i na společnost českou, kde není problém s černochy, ale s jinou skupinou obyvatel...i když ten zásadní problém se pak ukáže, že je v každém z nás.
Doporučuji!
Myslím, že k Velkým maličkostem nemám co dodat. Bylo to skvěle napsané, čtivé a hlavně k zamyšlení.
Velmi se mi líbil námět knihy, ale to co se odehrálo, uvnitř, mi vyrazilo dech.
Velmi silné téma, které se nás ve střední Evropě tolik netýká, možná, zatím..?
Bravurně zpracované téma nejen o rasismu, ale i skinheadech, práci zdravotní sestry a pravnicky.
Kniha se mi velmi líbila. Věděla jsem, ze po Vypravecce, nemohu šlápnout vedle.
To byla jízda! Jodi je skvělá spisovatelka a dokáže rozkrýt velmi intimní témata. Zatím mne nikdy nezklamala. A tato kniha obvzlášť. Důležitý je i doslov. Mám o čem přemýšlet. Možná téma černo- bílí není tak palčivé pro nás středoevropany, ale téma rasismu jistě, byť v jiné dimenzi. Trpké poznání, že i námi pojímaná velkorysost může být rasismem. Snaha pochopit, přiblížit se. Jodi, děkuji.
Krásně pojatá kniha, jak ji autorka vypráví z pohledu všech tří hlavních hrdinů, jak je schopna načerpat a předat čtenářům informace o prostředí gynekologické kliniky, soudu, rasismu atd. Po dlouhé době jsem si u knihy pobrečela. Dokonalá kniha.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2014 |  Vypravěčka |
| 2005 | Je to i můj život |
| 2015 | Čas odejít |
| 2011 | Nejsem jako vy |
| 2017 | Velké maličkosti |
Na začátek musím napsat, že se mi kniha líbila. Ale, ale......
POZOR SPOILER
Hlavní hrdinka Ruth snad ve všem vidí rasismus, ta by i bílý sníh považovala za rasismus. Prostě mi to přijde přehnané.
Náhlé zjevení se skutečné černé matky fanatické příznivkyně bílé rasy je velmi násilné, no a závěrečné napravení velkého nácka........... to je už škoda mluvit.
Přesto čtyři hvězdy.