Velká samota
Kristin Hannah
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/421597/bmid_velka-samota-imA-421597.jpg
5
812
280
Rok 1974. Ernst Allbright se z bojů ve Vietnamu vrací domů jako jiný člověk. Je neklidný, trpí nočními můrami, nedokáže si udržet práci. Když mu řízením osudu spadne do klína chata na Aljašce, rozhodne se, že se tam i s celou rodinou přestěhuje. Divoká, krásná a nezávislá země se jim má stát novým domovem, kde budou konečně spokojeně žít. Také třináctiletá dcera Leni doufá, že společný nový začátek alespoň trochu zklidní bouřlivý vztah jejích rodičů. Po příchodu na Aljašku se zprvu zdá, že se jejich nové útočiště a společenství místních drsných a silných mužů a ještě silnějších žen skutečně stane lékem na všechna jejich trápení. Když však přijde zima, Ernstův psychický stav se prudce zhorší a rodina Allbrightových se začne nezadržitelně rozpadat. Spolu s další vánicí zasáhne Leni a její matku poznání, před kterým tak dlouho zavíraly oči: v okolní divočině je nikdo nezachrání, pokud jim má někdo pomoct, musejí to být ony samy. Velká samota je úchvatný příběh o lidské křehkosti a houževnatosti, o nádherné, ale nesmiřitelné přírodě, která měří všem naprosto stejným metrem.... celý text
Přidat komentář
Originální prostředí, i příběh, přečetl jsem naráz. Líbili se mi ty kontrasty mezi postavami, jejich přístup k životu.
Super knížka z nádherného prostředí drsné Aljašky. Moc se mi tenhle příběh líbil, až mi bylo skoro líto, že jsem knížku dočetla :) nádherné vyprávění.
Krásná, drsná a nekompromisní Aljaška. Velmi pěkný příběh o životě v divočině, ale také o mezilidských vztazích, o rozhodnutích, která dokáží změnit život nejen nám, ale i našim blízkým.
Pro mě naštěstí mě knížka nezasáhla tak strašně moc jako Slavík. I tak je v ní ale myslím velká síla a často jsem si říkala "Ach jo, to přece už není možný!". Zajímavý vhled do života s válečným veteránem, do života dcery bohatých rodičů a do života dcery, která nikdy nebyla dlouho ve stejném, stabilním prostředí včetně všech důsledků, které to s sebou nese. A naproti tomu krásný vztah máma / dcera, síla komunity, první láska a (trochu melodramaticky řečeno) na hodně způsobů ukázka toho, co všechno člověk vydrží a zvládne... Veselé počtení to není, já jsem to cca v půlce nevydržela a trochu jsem prolistovala konec a nelitovala jsem toho.
Moc nerozumim tomu, cim si kniha ziskala takovou oblibu...Jsem na dvouste strance a asi knihu odlozim, protoze s prominutim, zatim to je v podstate o NICEM....200 stran o nicem.....:-( Tak jsem knihu s velkým přemáháním dočetla....Já vám nevím...Myslím, že se ta hra na city moc nepovedla....
Wau, to bylo něco úžasného. Duše mi zaplesala čtením tak něžného a zároveň drsného příběhu. Slza ukápla. Leni neskutečně statečná dívka, se kterou se život opravdu nemazlí. Klobouk dolů autorce tohoto díla. Hlavně pište a pište ať se mám na co těšit. Je zde málo hvězd na ohodnocení této knížky.
Od autorky jsem četl v roce 2018 knihu SLAVÍK a kniha se mi líbila. Byl jsem zvědavý na knihu VELKÁ SAMOTA, která je pořádná bichle. Jedná se o rodinnou ságu, která se z převážné části odehrává na Aljašce.
V minulosti jsem už napsal pár řádek na téma domácí násilí. Žádného muže neomlouvá to, když vztáhne ruku na svou manželku (partnerku). Nikdo nemá právo fyzicky ani psychicky mučit druhého člověka! Pokud muž vztáhne ruku na svoji manželku a žena ho při tom nechá a nic s tím neudělá, je velmi pravděpodobné, že muž bude v násilnostech pokračovat a pro danou ženu to bude začarovaný kruh, peklo, ze kterého se nikdy nevymaní. Můj osobní názor je, že pokud muž se násilně chová ke své ženě, potažmo k dětem, žena by v takovém případě měla vzít nohy na ramena, využít všechny možnosti, které má, oslovit kohokoliv z jejích nejbližších, aby ji pomohli a od takového muže se navždy odloučila. Píšu to se vší vážností. Jsem si vědom, že to pro ženu není jednoduché, obzvláště když muže miluje, vzpomíná na to, jak se seznámili, vzpomíná na okamžiky zamilovanosti, vynořují se jí v hlavě pěkné vzpomínky, které s mužem prožila, vzpomíná na první milování a pokud má s mužem dítě, tak to ještě více upevňuje jejich vztah a není jednoduché na všechno zapomenout jako mávnutím kouzelného proutku. Tak to v životě asi nefunguje. Jenže co je to za lásku, když muž ničí permanentně svoji ženu a děti?! Jak muž může dokola své ženě opakovat, že ji miluje a z druhé strany ji ničí?! Přece muž by si měl moc dobře rozmyslet, jak se ke své ženě chovat, a pokud se něčím provinil vůči své ženě, tak by to už neměl nikdy opakovat, jestli to s láskou ke své ženě myslí smrtelně vážně.
Autorka zasadila příběh do Aljašky, kam se ERNST, CORA a jejich dcera LENI přestěhují. Je tam krásná příroda, ale pro člověka je toto místo k trvalému pobytu náročné po všech stránkách. Bez elektřiny, bez vody z kohoutku, na každém kroku si člověk musí dávat pozor, aby se nedostal do nebezpečí. Dlouho před příchodem zimy si člověk musí udělat zásoby na zimu, protože zima je dlouhá a náročná. Obdivoval jsem, že Cora a Leni se na Aljašku přestěhovali a museli se sžít s okolním prostředním a všemu se naučit. Osobně bych asi nedokázal žít natrvalo v místě, kam se usídlili hrdinové naší knihy. Možná bych tam jel jako turista, řekněme na pár týdnů, ze zvědavosti vyzkoušet si tento život, ale kdoví. Autorka dokáže popsat hodně věcí do nejmenších detailů, takže popisy přírody byly nádherné. Jako bych viděl všechno vlastníma očima.
Upřímně řečeno jsem v mnoha situacích nechápal CORU. Její manžel Ernst byl psychicky labilní, a to v důsledku války ve Vietnamu, kdy se mu vynořovaly hrůzné okamžiky, které ve Vietnamu prožil. Jenže život s takovým člověkem není vůbec jednoduchý, kdy jakoby se v něm nacházely 2 osobnosti a člověk si musel dávat pozor na každé slovo, aby ho nenaštval a nevyprovokoval. Naši hrdinové se postupně seznámí s okolím, s jejích obyvateli, naučí se hodně věcí, aby v tomto prostředí přežili. Líbilo se mi, že lidé z Aljašky jim podali pomocnou ruku, pomohli jim s mnoha věcmi, a pokud chtěli, mohli se na ně kdykoliv obrátit. Měl jsem v oblibě ženu jménem VELKÁ MARGE.
Ačkoliv je kniha poměrně obsáhlá, přečetl jsem knihu docela rychle. Kniha se četla celkově dobře, musím uznat, že autorka mě dokázala připoutat ke čtení a v tomto románu dojde také k různým zvratům, které byly hodně napínavé. Příběh postupuje pomalu, občas jsem si říkal, že se autorka nemusela rozepisovat do všech detailů, protože tímto stylem se zpomalovalo tempo vyprávění. V knize se vyskytuje také romantika. Z mého pohledu to občas sklouzlo do „románků pro ženy“, ale to není nic proti ničemu. Čtenářky tyto scény nepochybně uvítají, ale asi pro většinu mužů to nebude to pravé ořechové. Autorka dokáže v čtenářích této knihy zatočit s emocemi. Určité Lenino rozhodnutí mi připadalo „přitažené za vlasy“ v tom smyslu, že jsem si říkal, že to nemůže myslet vážně, přece není tak naivní a hloupá, aby něco takového provedla. V knize se mi líbily také dopisy, která psala Leni a v knize nalezneme také dopisy od jiných lidí.
Celkově hodnotím knihu kladně. Čtenáři, kteří mají rádi ságy, příběhy, které se rozvíjí pozvolně, mají rádi příběhy odehrávající se na nezvyklých místech, v místech, kde lišky dávají dobrou noc, mají rádi, pokud se v románech vyskytuje psychologie a romantika, tak tato kniha by se jim mohla líbit. Nepochybně se tato kniha hodí ke čtení v zimních měsících. Ležíte v posteli, teple zachumláni do deky a sledujete osudy našich hrdinů, obdivujete krásu a zároveň nebezpečí aljašské přírody. Z jedné strany si říkáte, že bys vás lákalo ocitnout se na místě našich hrdinů, ale z druhé strany byste nedokázali opustit pohodlí svého domova, a tak jste nakonec rádi, že si jen čtete. V Databázi knih má tato kniha vysoké hodnocení. Knihu hodnotím na 80 %. Spíše bych řekl, že tato kniha je určená pro ženy. Podle mého názoru více osloví ženy než muže.
Kniha se mi moc líbila. První část byla skvělá, v polovině jsem si říkala: Sakriš, do jaké slaďárny to zase sklouzlo? Ale v druhé půlce se to rozjelo takovým způsobem! A i ten jakože šťastný konec se mi moc líbil. Vřele doporučuji k přečtení, je to úžasné dílo.
Drsný příběh zasazený do drsné Aljašky. O tom jak nás láska dokáže zaslepit, I přesto, že tím ubližujeme všem, které milujeme. Nakonec si nás ta pravá a nezištná láska najde. Na konci knihy jsem se neubránila slzám.
(SPOILER)
Toto byla pecka!
Já už ji dočetla docela dávno,ale pořád mi doznívá v hlavě... Bylo to fakt mrazivé a nebylo to zdaleka jen těmi teplotami na Aljašce samotné....
Leni byla statečná holka a její chlapec úžasný, první léta byla pro Leni vlastně ještě hračkou, sama to, ale chudinka netušila....
Zamotalo mi to hlavu a proniklo do duše, nejdříve mě napadala otázka co vše láska vydrží?
Potom přišel šok jak šíleně propastné sociální rozdíly v USA jsou.....
Pak velký smutek z toho, jak se rodiče Cory ke všemu postavili a dceru kvůli lásce odepsali...
Mně osobně se hrozně líbil vztah Cory a Leni a Cory nátura. I Když je Cora kritizovaná já ji měla hrozně ráda i víc než Leni a pak i slza ukápla, opravdu skvělé, Ernesta mi bylo líto, ale i ty šílené zážitky mu nedávají právo ubližovat své rodině....Zeď je pro mě po dočtení opravdu jako děsivé slovo.....
Po přečtení se mi, ale utvrdilo, že člověk by měl dělat především to za čím ho táhne srdce i když si to tím třeba udělá těžší.
Nikdy nevíte co bude zítra....
Děkuji Coro....
Úžasná kniha. Příběh ze života, bez příkras a hodně drsný. Výstižný příklad jak může změna psychiky člověka destruovat celou rodinu až do základu. Řekla bych, že takových osudů je spousty, jen se o nich příliš nepíše a v televizních nikdy nekončících seriálech neuvidíte. Tady prožijete opravdu bolest a strach z toho co ještě může přijít na dalších stránkách. Možná, že by se spoustu věcí nemuselo stát, kdyby Cora byla silnější osobnost, nenechala se tolik ovlivňovat a manžela donekonečna neomlouvala. Ale lidé jsou v realitě všelijací, mají různé povahové vlastnosti, genetické předpoklady a nesou si i zátěž z dětství. Je otázka jak jsou s tím pak schopni naložit, jednoduše odsoudit nelze nikoho. Takže za mě osudy postav bez problému uvěřitelné. Romantické pasáže knihu skvěle emočně vyvažují a prostředí divoké Aljašky se všemi krásami i nástrahami navozuje husí kůži. Rozhodně doporučuji.
Moc krásná a přitom tak moc těžká kniha, plná nádherné přírody, dobra v lidech, ale také strašné bolesti, nespravedlnosti, strachu a zla. Tolik jsem se u ní naplakala, jak se osudy hlavních hrdinů dotkly mého srdce. Přiznám se, že jsem při čtení této knihy udělala něco, co nikdy ne, musela jsem prostě nahlédnout pár stránek napřed a aspoň odtušit, jak to bude pokračovat, abych byla vůbec schopná číst dál a nést tíhu příběhu.
Velká samota se vám dostane pod kůži, dotkne se srdce a duši vezme na výlet do divoké krásy aljašské přírody, kde lidská soudržnost definuje život.
Ach jo, zlatá nálepka bestseller mě zase nalákala a podvedla... Z hlediska lexika a příjemně plynoucí, nikde neškobrtající, syntaxe, je ta kniha opravdu dobrá a čte se krásně, ale to téma je tak vážné a těžké, že by se o něm nemělo číst tak snadno!! Mělo by to sakra bolet, měli byste z každého slova cítit tu tíhu, depresi, tu bezmoc...a ono nic! A navíc ta romantická linka plná kýče (představte si růžového jednorožce, který se k vám snese z nebe za doprovodu duhy a jak vás na konci ze svého rohu zasype srdíčkovými konfetami) zničila veškeré šance na slušné hodnocení. Bohužel.
Opravdu krásný příběh, u kterého mi ukápla slza. Slavíka to sice nepřekonalo, ale i tak byla knížka velmi čtivá a těšila jsem se na každou stránku.
Štítky knihy
láska Aljaška příroda rodina 70. léta 20. století domácí násilí váleční veteráni
Autorovy další knížky
| 2016 |  Slavík |
| 2019 | Velká samota |
| 2022 | Čtyři vichry |
| 2022 | Děvčata z Firefly Lane |
| 2000 |  Andělské vodopády |
Kniha Velká samota je v
| Právě čtených | 8x |
| Přečtených | 1 066x |
| Čtenářské výzvě | 244x |
| Doporučených | 121x |
| Knihotéce | 337x |
| Chystám se číst | 614x |
| Chci si koupit | 113x |
| dalších seznamech | 8x |
Co napsat o knize, která vás vrátí k zastrčeným vzpominkám z dětství a některé situace popisuje tak věrohodně, ze cítíte, jak vaše srdce tluče stále rychleji a strach se plíží po páteři k vašemu srdci. Těžké čtení.
A zároveň tak krásné, popis Aljašky a tvrdého života tam je tak nádherný, psaný s láskou k tomuto koutu světa.
Dohromady je to koktejl umíchaný z dobrodružství, tragédie, lásky, síly přátelství, pouta mezi matkou a dcerou, hrůzy postraumatické stresové poruchy a čisté divoké přírody, která dává, ale i bere.
Je to nádherný příběh, který vás nenechá klidnými, který vás potěší, ale i zarmoutí. Ani já jsem, jako mnoho čtenářů přede mnou, nevydržela tíhu vyprávění a zabrousila jsem na konec knihy, abych byla schopná číst dál.
Prostě jeden z nezapomenutelných příběhů, na který budu dlouho myslet. Jsem ráda, že jsem si Velkou samotu koupila a můžu se k ní vracet.
Doporučuji všem, kteří mají rádi dlouhá vyprávění, která vyvolávají emoce.