Válkotvůrci

23.04.2021

Za me naprosta spokojenost. Jakoze povidkove knizky moc nemusim, tak tohle byla jedna pecka za druhou. Mozna jen posledni vlajkova povidka me tolik neuchvatila

15.04.2021

Sci-fi poviedky, ktoré nesklamú, krátke s vtipnou pointou. Bavil som sa, aj keď FK píše že sú to jeho literárne začiatky.

01.02.2021

Skvělé povídky s často velmi originální pointou. Kotleta umí vykřesat zajímavý děj i z poměrně banálních zápletek.

24.01.2021

Frantovy začátky. Někdy je to lepší a někdy horší. Nápady a vtip už tenkrát měl vybroušené jako krvavý diamant. Povídkám by více slušelo, když by je místr více rozvedl. Tou poslední mě dostal a za ní jedna hvězda navíc. Pro fanoušky je nicméně kniha povinností.

07.01.2021

Nez povidky mi jednotlivy pribehy prisly jako novinove eseje, byt to nebylo spatne a obcas pekne vypointovane. Ale o zadneho P.K.Dicka se nejedna. Ale jako zabava do vlaku je to fajn.

21.12.2020

Jo nebylo to špatné. Některé povídky se mi líbily více , některé méně. I tak ale klobouk dolů za tuhle formu psaní - mít pointu příběhu a vytvořit smysluplný text na pár stránkách, mi přijde fakt frajeřina.

05.12.2020

S Válkotvůrci mám podobný problém, jaký jsem kdysi měla s některými kapitolami z Black Mirror. Nápady jednotlivých povídek jsou sice fajn, ale výsledek je vlastně šíleně banální. Ano, chápu omezený rozsah povídky. A ano, chápu, že na tak malém prostoru se žádné velké divočiny dělat nedají. Od sci-fi povídek dnes ale přece jen očekávám něco víc než jen moralistické povzdechnutí „kam to ten svět spěje“. Velmi silný je naopak Kyša v humoristicky laděných povídkách. Koneckonců stejně jako třeba Kotleta, že :-)

30.11.2020

Tak tady smekám. Tohle je vážně hustej mega nářez. Tedy pardon, to patří jinam. Ale stejně. Kotleta mě na malém prostoru, někdy i v povídce o pár stranách, tak příjemně překvapil, že jsem z toho vážně nadšený. Vůbec tam není cítit, že se mnohdy jedná o první texty autora. Povídky mají často úderný závěr a obecně hlavní myšlenku. Rovněž často promyšlený svět, který autor dokáže představil na malém prostoru. Fakt si jen říkám, že mnohé světy by se krásně vyjímaly o délce jedné celé knihy. To mi bylo vždy líto. Asi tři povídky se mi netrefily do vkusu. Nejvíc mě kupodivu minula ta první (nejnovější) Ve stínu viru, ale dobrých 10 z 19ti byly úplně TOP. Za mě TOP5: Genetický zločinec, Důchod, Velký test, Expedice, Zločin na Penzionu. Jenže i Přepadení penzionu, Válkotvůrce nebo i ukázka z románu Spad má co nabídnou a je dost jisté, že si zde vybere opravdu každý. Začíná to být závislost. (85%)

24.11.2020

Kniha mě velmi bavila. Je to sice úplně odlišné od klasických Kotletovek, ale sám autor říká, že je dílo spíše v Kýšově stylu. Během čtení mi několikrát běhal mráz po zádech a občas jsem se děsil, že to, co bylo v knize je defacto reálný problém. Nejvíc mě "ovlivnila" povídka Mašina, která zřejmě poukazuje na závislost člověka na technologií.Opravdu vřele doporučuji ;)

21.11.2020

Válkotvůrci je sbírka povídek Leoše Kyši alias Františka Kotlety. Až na dvé poslední povídky se většinou jedná o příběhy krátkého charakteru. Ač s notnou dávkou sci-fi prvků, přeci jen se jedná o povídky cílící na problémy a neřesti dnešní společnosti. Tyhle krátké ministorky jsou spíše pod taktovkou Leoše Kyši, jehož prvotní rukopis je zde zřejmý. Teprve až dva poslední příběhy dostávají onu pomyslnou Kotletovskou akci. Jako bonus je ve sbírce také ukázka z knihy Spad. Velmi oceňuji gesto, že Válkotvůrci byli během první koronové vlny uvolněni jako e-book zdarma, aby čtenáře udrželi doma při čtení.

14.10.2020

František Kotleta, nebo spíš v tomto případě Leoš Kyša, předal touto sbírkou povídek svojí duši čtenářovi, když se od před lety skrytého pseudonymu přesunul s kůží na trh. To, že psát umí, o tom netřeba zdlouhavě teoretizovat. Navíc se mi líbilo, že každou povídku předchází úvod samotného autora. Přidá na osobitosti a musím říct, že jsem třeba vůbec netušil, že pan Kulhánek s někým komunikuje. :-) Nicméně u autora této sbírky si přidejte i všeobecnou znalost pana Kyši ke všemu, co se týká světových technologií...ale nejen jich. A k tomu si přičtěte nápady a myšlenky, které dokáže čtivou firmou vpravit do desetistránkové povídky. Četlo se to krásně, zábavně, navíc s mnohými momenty k zamyšlení. Povídková sbírka je to skvělá, ale co si budeme, kde jsou ty časy, kdy v časopisu Pevnost byly fabulované rozhovory s Františkem Kotletou, který si ze všeho a všech utahoval a plno lidí bádalo, kdo se pod oním pseudonymem vlastně skrývá...:-)

14.10.2020

tak som to dočítal .. celkom oddychovka .. tož asi tolko k tomu :)

(SPOILER) Moc mě to nebavilo. Možná to prostě jen nebyla témata pro mě. Hodně dlouho jsem se tím prokousávala a nepřišlo mi to moc zajímavé, ani moc akční nebo zábavné. Ani akční scény ve mě neprobudily moc napětí. Na prvotinu dobré, ale vypsaný Kotleta mě baví asi logicky víc. Nudila jsem se. Pobavila mě jedině povídka o invazi mimozemšťanů. To by byla legrace, kdyby nás takhle zkoušeli:-D

06.10.2020

Povídky jsou pěkné, dobrá je i předmluva ke každé starší. Za mne byla nejlepší povídka Ve válce. V paměti mi utkvěla i V Pomerančové zahradě a obě z Penzionu. Za mne bych vynechala v papírové podobě ukázku z knihy Spad, ten už jsme přece všichni četli :)

29.09.2020

Sbírka povídek, v některých případě čtrt, která se zabývá různými tématy a jak sám autor v úvodu píše, někdy není úplně tak Kotletovská jako spíše Kyšovská. Ale to rozhodně nevadí, protože tu autor ukazuje šíři svých nápadů a i na krátkém rozsahu několika stránek dokáže načrtnou zajímavou zápletku, často s rolí technologií (daleké) budoucnosti, která vyústí v mnohdy překvapivý plot twist na konci. Za sebe bych řekl, že zejména úvodní krátké povídky jsou Kyšovské, závěrečné dvě (ty delší) jsou zase spíš Kotletovské, zejména akční rubačka na planetě Penzion byla takovou klasikou Řezníka z Bruntále. Ale pokud bych měl opravdu vyzdvyhnout jednu povídku, byli by to asi Válkotvůrci spolu s Výjimečným trestem, kde obě mají zajímavý konec a zejména v prvním případě i na své ploše dobře prokreslené charaktery a děj.

17.09.2020

Moc zajímavé, četlo se samo...

15.09.2020

Některé povídky byly takové jednodušší, ale celé se to četlo moc příjemně a jsem rád, že na Penzion se autor vrátil dvakrát :). Kdo má rád Kotletu, nedostane sice to, na co je zvyklý z jeho pozdější tvorby, ale ani tak nebude zklamaný. A jsem rád, že jsem to nemusel číst elektronicky, což bych asi nikdy nepřečetl a mohl si to užít pěkně na papíře. Ostatně je o tom i jedna povídka v knize ;)

13.09.2020

Dnes jsem se pustila do Válkotvůrců a ačkoliv povídky nejsou běžně můj šálek kávy, tady platí výjimka. Přesto, že je původně vydat nechtěl, jsem ráda, že k tomu došlo, navíc i v klasické papírové podobě, a vřele doporučuji dále. Skvělé jsou všechny, některé více, jiné méně, občas se zamyslíte, občas zasmějete...
Takže kdo váháte, směle do toho.
A jeho povídková novinka *V Pomerančové zahradě* mě tedy dostala....

05.09.2020

Sada povídek, které dávají nahlédnout do vývoje Kotletovy tvorby a pod pokličku hlubších i plytčích příběhů. Něteré mají čistě zábavný charakter a u jiných, chtě nechtě, vás až mrazí. Pro čtenáře Kotlety je to poměrně zajímavý doplněk jeho tvorby.