Válka před válkou - Krvavý podzim 1938 v Čechách a na Moravě

kniha od:


KoupitKoupit eknihu

Rok 1938. Krvavým podzimem znělo rekviem za poslední ostrůvek demokracie ve střední Evropě. V českém a moravském pohraničí vzplál oheň války. Války o to ničivější, že proti sobě stáli Čechoslováci. Na jedné straně statisíce německých, zpravidla fanatických stoupenců Adolfa Hitlera a Konrada Henleina, podporovaných nacistickým Německem. Na straně druhé Češi a s nimi například i – což se ne vždy uvádí – tisíce německých odpůrců nacismu. Byli odhodlaní. Byli stateční. Bojovali. Odmítali kapitulaci. Navzdory tomu měli být záhy obětováni. Politiky, kterým mnozí z nich tolik věřili. Zapomenuté osudy. Zapomenutí lidé. Dramatických událostí na počátku Velkého stmívání využilo pak ještě beckovské Polsko. Jeho vojáci vpadli, hned za vojáky německého wehrmachtu, do Československa. Aby si ještě z padlé a ponížené země včas stihli ukrojit co největší kus Slezska. Válka, která se rozhořela už rok předtím, než začala druhá světová válka, měla své padlé, své oběti. V čase, kdy nás dosud věrní spojenci předhodili, s jistou nadsázkou řečeno, jako kost Adolfu Hitlerovi, se naplňovaly osudy hrdinů této knihy: Český policista, který přežil jen proto, že ho útočníci považovali za mrtvého. Jeho žena – ponížená, téměř ubitá německými spoluobčany. Učitelka, která si ještě před smrtí v německém vězení musela projít martyriem hrůzy. Německá úřednice, matka malé dcery, jež organizovala záchranu německých odpůrců nacismu. Na sebe přitom ale zapomněla. Horolezkyně. Dívka z německé rodiny, která společně s českými a německými přáteli vyhlásila osobní válku Hitlerovi. Jak statečně žila, tak i statečně zemřela. A byli další. Štvanci – lidé, kteří v hodině dvanácté, často jen v tom, co měli na sobě, stihli uprchnout do vnitrozemí. Češi, Židé, němečtí antinacisté. Reportéři – vzdělaní, vnímaví a zpravidla velmi odvážní. Události odmítli vnímat optikou tehdejších představitelů Velké Británie či Francie a navzdory požadavkům svých vydavatelů nebojácně šířili pravdu o tom, co v Československu opravdu viděli a co tu prožívali. V době, kdy ještě spousta Evropanů nebrala německý nacionální socialismus dostatečně vážně, oni už viděli. A věděli. A pochopili. Patřili mezi první. První v boji proti Hitlerovi. Kniha reportéra a spisovatele Stanislava Motla vznikala – možná by bylo výstižnější napsat zrála – několik desetiletí. Během této doby objevil totiž celou řadu příběhů, a zejména lidí, kteří se stali přímými svědky událostí, jež vyústily ve válku před válkou. Při zobrazení dramatického období konce třicátých let minulého století v československém pohraničí využívá autor osvědčené metody, jež jsou patrné i v jeho dalších knihách. Tedy schopnost velké vnímavosti a empatie – patrné zejména při setkáních a rozhovorech s pamětníky. Dále dobrou orientaci v archivech. A v neposlední řadě to je jeho příznačná trpělivost při pátrání po konkrétních informacích, archivních dokumentech či po důležitých svědcích. Taková práce trvá leckdy řadu let. Není divu, že podstatnou část knihy spoluvytvářejí právě lidé, s nimiž se autor dlouhodobě stýkal a kteří dnes už nejsou mezi námi. Přestože jde o dávnou historii, jednotlivé příběhy či popis tehdejších událostí má spád, dynamiku, napětí. A co víc – uvědomíme si, že dávné dění má právě dnes, za současné uprchlické krize, nečekaně aktuální, nadčasový rozměr. Kniha, která se čte jedním dechem, je doplněna více než dvěma stovkami dokumentárních fotografií....celý text

https://www.databazeknih.cz/images_books/27_/273654/valka-pred-valkou-krvavy-podzim-193-1Ho-273654.jpg 4.524
Žánr:
Literatura faktu, Válečné, Historie
Vydáno:, Rybka Publishers
více informací...
Nahrávám...

Komentáře (7)

Kniha Válka před válkou - Krvavý podzim 1938 v Čechách a na Moravě

Přidat komentář
Hospodyňka
11.04.2018

Dobře napsáno, část popsaných míst navštíveno a vřele doporučeno.

Vlk.kh
19.03.2018

Nebylo to veselé čtení - stejně, jako další knihy pana Motla s válečnou tématikou. Při čtení jsem zažíval různé emoce, vesměs negativní a velmi často čirý vztek. Při čtení toho, co se dělo v pohraničí po Norimberském projevu A. Hitlera se člověk už tolik nediví tomu, jak se chovali Češi k Němcům během jejich odsunu po skončení války. Neříkám, že to vše schvaluji, ale řadu věcí více chápu. Je děsivé, jak se během krátké doby z civilizovaně vystpupujících lidí - sousedů - může stát zvěř s vymytým mozkem a dopouštět se nejhorších zločinů. Stejně tak je dobré mít na paměti, jak to leckdy dopadá se spojenectvím, když dojde na lámání chleba - nezapomínejme na Mnichov. Je dobré pamatovat i na to, jak se k nám v roce 38 zachovali ostatní sousedé, nejenom Německo - nepřátelský postoj zauzali i Maďaři a Polák se nerozpakoval ozbrojenou silou obsadit Těšínsko - konkrétně na to se hlavně při výuce na školách dost zapomíná a autor se tomuto tématu v knize také věnuje. Ale kromě zrady a špatných věcí spojených z popisovanou dobou autor popisuje i hrdinství a obětavost a to zdleka ne jen českých občanů, ale i československých Němců, kteří byli stíháni a zabíjeni pro svůj antinacistický postoj. Ne všichni byli stejní a někteří se snažili zapojit v zahraničí do boje proti nacistickému Německu. Pokud vás zajímá téma obsazení Československa v roce 1938, bez váhání po této knize sáhněte. Ale jak říkám, není to veselé čtení a náladu to člověku opravdu nezlepší.

konicekbily
19.01.2017

Autor naznačuje problematiku národnostních menšin po vzniku ČSR - problémy byly se všemi menšinami, nejenom s Němci. Uveřejňuje některé dosud neznámé výpovědi - případná písemná svědectví o událostech předcházející světové válce a některé informace z Protektorátu. Nových odhalení z historie nebude nikdy dost.

Sarah01
16.12.2016

Opět jsem přečetla jedním dechem, velice zajímavé osudy, o kterých se všeobecně vůbec příliš neví. Určitě na tom něco je, že Československo si neřešením národnostních otázek po svém vzniku dost zavařilo, ale rozhodně si nemyslím, že mělo pohraniční oblasti už tenkrát vydat Německu, jak to dnes tvrdí u nás některé spolky a iniciativy.
Těším se na další knihy S. Motla.

DriftBooks
15.04.2016

"A co víc – uvědomíme si, že dávné dění má právě dnes, za současné uprchlické krize, nečekaně aktuální, nadčasový rozměr..." - Poslední věta anotace zcela vystihuje můj pocit z knihy. Nejvíce mě zaujala kapitola o jedné švýcarské konferenci, která řešila židovskou uprchlickou krizi. Člověk si uvědomí, že věci se opakují, a že při řešení těchto velkých dějinných událostí jsme nepoučitelní.

Moderní historie mě nikdy příliš nebavila – ostatně ani ta nemoderní. Ale člověk jak stárne, touží poznat věci více v kontextu. Celý život žiji v Sudetech – jak na severu, tak na jihu – a záblesky příběhů, o kterých se Motl zmiňuje, stále pronikají do přítomnosti. Emoce jsou ještě obnažené a citlivé. A pro jejich pochopení a uchopení je třeba načerpat informace. Pokud možno objektivní a nejlépe z obou stran. A z oněch emocí je potřeba si vysoustružit racionální pohled. Jenom ale – jestli je to vlastně vůbec možné…

minirock
18.03.2016

Další výborná kniha Stanislava Motla. Zabývá se nástupem Adolfa Hitlera k moci v Německu, následnou okupací Sudet a útěkem Čechů z pohraničí. Jediné, co se mi nelíbí (a to u všech knih S.M.) jsou neustálé odkazy na knihy ať už vlastní nebo jiných spisovatelů na podobné téma a dlouhé citace z nich. A že jich je tam požehnaně. Naopak naprosto vynikající jsou osobní vzpomínky zainteresovaných pamětníků - např. povídání Luďka Štipla o sudetských Němcích v Britské Kolumbii nebo povídání o Anně Jindřichové či Hertě Lindnerové. To si teprve člověk uvědomí, co je to odvaha a hrdinství. Jedna z nejlepších Motlových knih.

maryzka
19.01.2016

Docela podařená kniha od S.M. I když tam cituje knihu Sydnyho Morella ,, Viděl jsem ukřižovaní" (docela bych ráda věděla jaké jsou/byli osudy tohoto novináře), dále jsou tam osudy, který místy připomínají některé české filmy(od Otakara Vávry trilogie ,, Osvobození Prahy, atd,dále docela situace, které jsme viděli na fotkách v dějepisu, taktéž co nám vyprávěli pamětnici na ,, školních besedách. Vlastně se tam rozebírá to co nám ve škole vyprávěli. Vlastně mě zaujal docela konec knihy(prorocká slova od Jiřího Muchy o přistěhovalcích z Středního Východu. Snad to nebude do budoucna pravda.