V šedých tónech
Ruta Sepetys
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/452180/bmid_v-sedych-tonech-BQL-452180.jpg
5
3768
991
Moderní klasika od Ruty Sepetysové nově v brožované vazbě! Píše se rok 1941. Lině je patnáct let a těší se, že po prázdninách půjde na uměleckou školu. Jednoho večera ale k nim domů vrazí sovětská tajná policie a společně s její matkou a malým bráškou ji odvlečou pryč. Čeká je deportace do pracovních táborů na Sibiři. Lina se musí naučit bojovat o život, přijímat obtížná rozhodnutí, spolknout ponižování a bití, a hlavně se nenechat zlomit, udržet si vlastní lidství. A to se jí daří díky rodině a také lásce k výtvarnému umění.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2020 , CooBooOriginální název:
Between Shades of Gray , 2011
více info...
Přidat komentář
Za tuhle knihu jsem moc vděčná. Protože mi odkryla historická fakta pro mě dříve neznámá. O státech jako Litva, Lotyšsko nebo Estonsko a o tom, co se v oněch osudných letech dělo, se moc nemluví. A přitom se v těchto pobaltských státech děly stejné hrůzy jako u nás, nebo kdekoliv v Evropě za II.sv.války. Mír pro všechny, svět je nepoučitelný a lidi v něm ještě méně.
Od této autorky jsem už četla jednu knihu, takže tato mě svou kvalitou, stylem a čtivostí nepřekvapila. Krásné dílo o smutných osudech.
Přečteno za necelý den. Krásná, i když smutná knížka. Trochu mě to nutilo srovnávat s knihou "Jaká je cena člověka". Zatímco té jsem moc neuvěřila, kniha "V šedých tónech" mě naprosto dostala. Toto by měla být povinná četba pro ty, kdo neustále vzpomínají na to, jak údajně bylo lépe. Aby všichni pochybovači věděli, co ty zrůdy provedly miliónům lidí, i vlastních lidí.
Tolik krásné...a tolik smutné....Dočetla jsem a ještě dlouho to zůstane ve mně.
Doporučila bych přečíst všem, kteří se mají dnes ,,špatně" a neustále si na něco stěžují...tohle by jim možná otevřelo oči. Neuvěřitelné, co museli zažívat...otřesné, že to prošlo...tak dlouho...a tolika lidem...Vážně smekám před všemi, kdo se i v takových nelidských podmínkách nezbláznili a měli ještě tolik dobra pomáhat si...těch slabších je mně zase moc líto...Tohle jsou praví hrdinové...Jelena, Lina, Jonas, Andrius, Rimasová, i Nikolaj....
Četla jsem v autobuse cestou z Osvětimi a právě díky tomu jsem si byla schopna uvědomit, jaká zvěrstva před (ještě vlastně nedávnou dobou) byli schopni páchat Stalin, Hitler,... Neuvěřitelně se mi příběh vryl pod kůži. Vědomí, že se něco takového opravdu stalo a Ruta Sepetys je jen a pouze zprostředkovatelem minulosti, vyvolává husí kůži. Nedokážu si představit, že bych něco tak strašného dokázala přežít. A vážně obdivuji autorku, protože formou knihy dokáže mladým otevřít oči a vlastně naučit pravou, neosekanou část historie, na kterou se radši zcela zapomíná, nebo hůř - neví...
Jednoduše vynikající kniha, která stojí bezpodmínečně za přečtení. Neskutečný příběh, plný odhodlání a touhy přežít!
Knihu jsem si vybrala, protože byla v žebříčku nejlépe hodnocených knih tady na databázi. Své místo si právem zaslouží...
Je to kniha plná utrpení, umírání, křivd,...ale také lásky, touze žít a přežít...
Nedovedu si představit, že bych jedla 30g chleba denně a ještě pracovala a v takových podmínkách...touha přežít musela být obrovská...
Jedno vím jistě, nechtěla bych to nikdy zažít!
Za mě mohu knihu doporučit, já sama se k ní ještě vrátím...
Neuvěřitelná kniha plná silných emocí. Myslela jsem, že bude těžké ji číst, ale bylo to velmi velmi lehké! Zařadila bych ji mezi povinnou četbu. Já o tom, co se dělo v Litvě za války neměla ponětí. Příběh mě pohltil, myslím, že ve mě dlouho zůstane a jednou si přečtu znovu. Velmi doporučuji!
Kniha se dobře a lehce čte i když pojednává o velmi smutných věcech. Je moc dobře, že se připomínají i tato "zapomenutá" zvěrstva sovětů. Obdivuji lidi, kteří se i ve vypjatých podmínkách, v situaci když se k nim okolí chová jako ke zvířatům, v okamžiku kdy jim jde o život, stále dokáží chovat jako lidi, projevovat si vzájemnou úctu, vzájemnou pomoc a zachovávat pravidla slušnosti. Víc takových lidí jako byla Jelena.
Senzační knížka. Nejdřív jsem myslela, že mě válečné téma nebude bavit, ale naopak. Poutavě a autenticky napsaná knížka mě vtáhla do děje a nemohla jsem se odtrhnout. Přečtu si i další knížky od této autorky.
Strašně silná knížka, která mě pohltila od začátku do konce. Plná emocí, bolesti, smutku, které musí snášet 15-ti letá dívka. Jeden z nejlepších příběhů co jsem kdy četla. Rozhodně doporučuju přečíst v každém věku.
Velmi silná kniha, která se dívá na hrůzy Stalinova režimu pohledem patnáctileté Liny, jejíž rodina se ze dne na den ocitla z poklidného a útulného domova v transportu neznámo kam. Lina netuší proč a veškerý její život se brzy smrskne na boj o přežití. Tomu odpovídá i někdy až strohost příběhu, kdy není čas a síly na hlubokomyslné úvahy a citové výlevy. Líbí se mi, že se autorka opravdu dokáže dívat na situace Lininýma očima, takže rodiče jsou zobrazeni láskyplným pohledem dcery, naopak mnohé postavy jsou nazírány zjednodušeně a často se ukáže, že jejich pohnutky a jednání mělo hlubší podtext, než si Lina dokáže představit - velmi zajímavě jsou takto vylíčeni plešatý muž a Nikolaj Kreckij. Kniha je skutečnou poklonou hrdinství lidí tváří v tvář nelidskému režimu.
V letošním roce jsem navštívila pobaltí. Obyvatele těchto republik jsem poznala jako velké vlastence, lidi pohostinné, vstřícné, hrdé a nezlomné. Jsem ráda, že jsem díky knize Ruty Sepetys mohla poznat kus nelehké historie těchto zemí. Hlavní hrdince je 15 let. Moc bych si přála, aby si knihu přečetlo co nejvíc mladých lidí v jejím věku.
Nevím, proč vlastně čtu tyhle knihy, které jsou plné bezpráví, útisku, zlovolných dozorců a týraných vězňů. Možná proto, že je důležité nezapomenout, že se tyto události opravdu staly. Ne tak dávno, vlastně jen před pár lety. A jsou země, kde se dějí dodnes. Tato kniha má výstižnou obálku. Zelená ratolest vyrážející na sněhové pláni orámované ostnatým drátem. Přesně o tom je tato kniha. O naději, která dokáže prorazit i ledovou krustu, ujmout se ve zmrzlé půdě, zapustit kořeny a vyrůst. Čteme příběh o lidech, kteří se nevzdávají, i když jsou skřípnutí mezi dvěma mlýnskými kameny a jejich situace je prakticky bezvýchodná. V době války, kdy obě bojující strany jsou nepřátelské. Pokud se ale lidé nevzdají, když vytrvají, tak i ta nejhorší situace se jednou může otočit k lepšímu...
Přestože je to první kniha na toto téma, mám pocit, jako by bylo důvěrně známé - ono je to tak nějak úplně stejné jako Hitlerovy deportace Židů. Takže sice nemám na srovnání žádnou knihu ohledně Stalinových zvěrstev, ale s těmi o holocaustu se dá vystačit.
Je to silné téma, jak tady častokrát zaznívá. Ale zpracování mi přijde čistě popisné - emoce (a že se jedná o velmi silné emoce!) jsou pouze popisovány, nejsou z knihy cítit. (No, možná ještě u střetu Liny s Nikolajem v závěru, trochu.) Za tohle strhávám body, z takových typů knih by ty emoce měly přímo odkapávat.
Trochu mi to připomíná Vypravěčku, přes hrůzy, které jsou popisovány, mi nebylo fyzicky špatně, prostě jsem je necítila. A když jsem dala Vypravěčce tři *, bylo by nefér tohle hodnotit jinak.
Mimochodem, jedna věta mě fakt dostala.
Až zbytek světa zjistí, co Sověti páchají, udělají tomu všemu přítrž. (kap. 17)
Mám neodbytný pocit, jako bych ji už někde slyšela / četla. Akorát o Hitlerovi. Jak se mohli ti dva, Hitler a Stalin, sejít v jedné době?
Na túto knihu som sa vzhľadom na jej fantastické hodnotenia a odporúčania veľmi tešila.
Gulagy alebo koncentráčne tábory sú ťažkou témou pre knihy a je jedno, kto stojí na strane nepriateľov, či Rusi alebo Nemci. Keby som skôr nečítala knihu Ztracená manželka od Alyson Richman, ( je síce o holokauste ale s touto majú podobný námet), ohodnotila by som túto o 1* viac. Nemôžem si pomôcť, ale po prečítaní mi kniha V šedých tónech nepripadá veľmi originálna a ani jej autentickosť som nepociťovala tak ako pri čítaní knihy od Richmanovej. Chybali mi tam nejaké realistickejšie opisy.
Nakoniec som si neodpustila dať o 1* menej aj za farebné gumové medvedíky v bohom zabudnutom ruskom bufete niekde pri Omsku počas druhej svetovej vojny, tak to mi už príde ako poriadny nonsens.
Knihy hodnotím na základe mojich bezprostredných pocitov po prečítaní, nie na základe väčšinovej mienky a tie sú také aké sú.
Pecka! Méně známé téma související s druhou světovou válkou. Lidství v ryzí i "vlčí" podobě. Hezky se čte a rozhodně bych zvážila zařazení do maturitních kánonů.
Štítky knihy
Židé gulagy stalinismus Rusko americká literatura Sibiř pracovní tábory Litva
Autorovy další knížky
| 2013 |  V šedých tónech |
| 2016 | Sůl moře |
| 2020 | Mlčící fontány |
| 2014 | Potrhaná křídla |
| 2022 | Musím tě zradit |
Tak krásná, ničivá a důležitá kniha, kterou by si měl přečíst každý, aby si uvědomil, že život se může z ničeho nic změnit v něco nepředstavitelného, devastujícího, .... Přestože jsem knihu nemohla odložit, tak rozhodně nemůžu říci, že se mi kniha četla lehce. Člověku se svírá srdce každou stránkou a někdy má pocit, že ani nechce vědět, co příjde příště. A co je NEJHORŠÍ? Tohle se skutečně dělo!!!!, i když o tom řada lidí BOHUŽEL nechce ani slyšet a co je možná ještě horší, tak řada lidí o tom ani neví. Přečtěte si tuto knihu, uvědomte si nepředstavitelný milník v historii, dozvíte se o síle a soucitu, pomocí kterých mohou lidé čelit extrémnímu protivenství. Lina byla dokonalým vypravěčem. Milovala jsem, jak zachycovala veškeré dění, své pocity i pocity lidí kolem sebe skrze své umění, a přestože se situace zdála beznadějná, tak lidé vždy dokázali najít i tu nejnepatrnější naději, která jim pomohla přežít.
Dojem z knihy a pocity, které jsem měla během čtení ve mně rozhodně zůstanou hodně hodně dlouho.