V jedné osobě

V jedné osobě https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/169317/bmid_v-jedne-osobe-fK0-169317.jpg 4 567 108

Nový román jednoho z nejúspěšnějších amerických spisovatelů současnosti mnohé překvapí. Poprvé od Modlitby za Owena Meanyho je vyprávěn v první osobě – a jeho tématem je homosexualita a sadomasochistické praktiky. Pojednává o šedesátiletém bisexuálovi jménem William, který vzpomíná na svůj nezřízený život v padesátých a šedesátých letech. John Irving otevřeně přiznal, že román V jedné osobě napsal pro svého jednadvacetiletého syna, který je gay. Dílo ukazuje, že i v sedmdesáti letech dokáže Irving přijít s naprosto nečekaným tématem.... celý text

Literatura světová Romány
Vydáno: , Odeon
Originální název:

In One Person , 2012


více info...

Přidat komentář

Adriana.82
05.05.2019 5 z 5

Můj první Irving ... a rozhodně nééé poslední :)

e.s.e.t.
19.02.2019 4 z 5

V knize nechyběla němčina, zápas, internátní škola, pobyt studenta ve Vídni, intimnosti vyhnané do extrému ani žádná z dalších poznávacích znamení Johna Irvinga. V jedné osobě je zajímavým pokusem o sondu do minoritní LGBT(N) skupiny. Stejně jako snad ve všech Irvingových dílech, i tady byla spousta kousků mozaiky příběhu dost přitažená za vlasy, ale to já mám na jeho knihách právě ráda. V jedné osobě bylo přesně takové dílo jaké jsem očekávala, možná jen o půl hvězdičky horší - 4,5* - a už se těším na Irvingovy další.


blowfish
18.12.2018 4 z 5

Psáno pro lidi zabývající se LGBT tématikou.

freejazz
24.10.2018 odpad!

hm...
toto je druhá kniha, ktorú som zahodil do koša. neskutočný blaf, poplatný dobe a trendom, bezcenné ľapotanie. až sa mi nechce veriť, že túto hrôzu napísal Irving.

1987
23.10.2018 1 z 5

Uf.
Napisat knihu pre syna, ktory je gay - ok, chapem, pekna myslienka a motivacia, ktoru uplne respektujem.
Napriek tomu, kniha mi pripadala ako narychlo zbuchany pribeh na temu, ktora teraz fici.
Najviac sa mi pacil premysleny nazov a s tym suvisiaci obal.
Ale inak. Inak inokedy.

Danca196
02.09.2018 1 z 5

Knihu jsem nedočetla...

HŠ
20.08.2018 4 z 5

Prostě Irving. Paráda.

bookshelf
09.07.2018 5 z 5

"Každý je netolerantní vůči něčemu nebo někomu, samozřejmě. Víš, vůči čemu jsi netolerantní ty, Bille?" zeptal se mě Richard, "Jsi netolerantní vůči netoleranci."

Tato slova pro mě celý příběh definují. Irving dokázal skvěle vykreslit právě nedostatek respektu a tolerance vůči jiným než heterosexuálním orientacím, jehož vývoj během druhé poloviny 20. století prostupuje celým příběhem. Postavy jsou všechny velmi dobře vypodobněny a jejich individuální motivace a příběhy dokonale zapadají do sebe. Knihu bych doporučila úplně všem, nejvíce ale těm lidem, kteří se k ní pravděpodobně kvůli jejímu tématu nikdy nedostanou. Myslím, že spousta lidí zapomíná, že je normální se odlišovat.

mikykoo
08.05.2018

Do knihy jsem se začetla od první věty, Irving dokáže neuvěřitelně zatáhnout do děje, jednoznačně pět hvězdiček.. :-)

los
07.05.2018 5 z 5

od Irvinga se vždycky něco nového přiučím - tentokrát interkrurálně

dagmar0959
21.04.2018 2 z 5

Irvinga mám ráda, tak jsem přece jen dočetla. Doufám, že příště to bude lepší

hroubek
11.03.2018 4 z 5

Osobně se mi do této knihy moc nechtělo. Přečetl jsem už několik knížek od autora Johna Irvinga, takže vím, jakým stylem píše a vypraví. A zrovna téma, které si pro tuto knihu vybral mě není zrovna nejbližší. Ale autor je John Irving, spisovatel, který mě už několikrát emocionálně rozsekal, takže jsem knize dal šanci. A jsem celkem dost spokojený. Mám ke knize několik výhrad, ale spokojenost převládá. Velmi mě potěšilo, že se autor nebojí citlivých témat a taky jít do detailů, i přestože to nejsou krásné věci. Irving vždy vynikal v realistickém popisování věcí, a zde to opět mistrně předvádí. Nečte se to místy vůbec lehce, ale pro postavy je to důležité, a pro nás čtenáře ještě důležitější, protože nám autor představí a nebo připomene věci, na které bychom rádi zapomněli. Co se týče příběhu, tak ten mi pak kupodivu dost sedl. Párkrát mě něco málo překvapilo, přesto jsem si vychutnával práci s postavy a s jejich vykreslením, zvraty, pointu atd. Co mě naopak zklamalo bylo neuzavřenost některých příběhů. Jakoby se autorovi nechtělo k některým věcem vracet, prostě je nakousl a šlo se dál. Taky jakým způsobem je zobrazen život hlavního hrdiny. V některých letech se zasekneme na čtvrtině knihy, a další odbudeme dvěmi stránky. Přišlo mě, že některé motivy by zasloužily trochu více rozepsat. Ke konci jsem měl pocit, že kniha by mohla mít klidně i o dvě stovky stránek navíc, a přitom bychom se nikam neposunuli. Z příběhu jsem měl kolikrát pocit, že stagnuje na místě a pořád opakuje to samé dokola. Ale jak už jsem napsal, pořád převládá spokojenost. V jedné osobě je dobrá knížka, která krásně prodá zajímavé postavy a i téma, a i přes všechny klady co kniha má, jsem od autora četl lepší a hlavně i zajímavější knížky.

Knihomlok2015
05.02.2018 4 z 5

Má první kniha od Irvinga. Vlastně nevím, jestli to byl dobrý nápad začínat právě jí, ale rozhodně to stálo za to - tedy alespoň ta druhá polovina knihy, protože ten začátek se rozjížděl dost těžce. (alespoň pro mě)
Né že bych neměla ráda, tyhle příběhy, které se skládají dohromady z malých střípků, aby na konci vybuchnuly v ohňostroji dokonalosti, ale tady to bylo přeci jen trochu jiné než obvykle. Nebyla to skládačka jako taková, kdy vám příjde, že každý kousek dosedne na to správné místo a obraz se ustálí, tohle mi spíš připomínalo ty obrázky z teček, které máte pospojovat, aniž byste věděli, co vám vyjde a na začátku se vlastně nudíte, protože nemáte ponětí, co z toho bude. Ale jak se ten obrázek stále víc a víc blíží nějakému tvaru, najednou vám tužka klouže od jednoho bodu ke druhému stále horečnatěji a horečnatěji, a když se ten hrot zastaví u posledního, zaplaví vás naprostá spokojenost a ten nezáživný začátek je najednou zapomenutý.
A přesně takhle já to mám s touhle knihou.
I přes ten začátek to pro mě byl opravdu silný čtenářský zážitek.

Rania
16.01.2018 5 z 5

Od Irvinga knížka nemůže být špatná. To platí i o V jedné osobě. Vyskytují se v ní typické irvingovské motivy - zápasení, psaní, sex. Nechtěla jsem jí přestat číst.
Poznatek - proč by jsme měli odsuzovat lidi? Každý má právo být nějaký.

Eseter
31.12.2017 4 z 5

Po dlouhé době jsem dokázala dočíst knihu do konce a zrovna takhle dobrou! Mám pocit, že jsem se zbavila nějakého prokletí a zase můžu číst, a to určitě z části i díky skvělému Irvingovi. Nejvíce mě na románu zajímalo téma, které se mě hodně dotýká a bylo to taky asi poprvé, co jsem se dokázala s knižní postavou takto ztotožnit. Irvingovi se zmatenost, kterou Billy cítí, když si uvědomuje své bisexuální (řekla bych spíše pansexuální) sklony, povedlo popsat velmi dobře. Bylo uspokojující to číst. Psaní v první osobě, které jinak nesnáším, se tu samozřejmě perfektně hodilo, úplně jsem zapomínala, že to nejsou skutečné paměti opravdického člověka. Takový nelineární styl vyprávění, který Irving používá vůbec neznám a ze začátku mě to iritovalo, než mi došlo, jak je to dokonalé. Opravdu skvělá kniha, dala bych pět hvězdiček, ale vadilo mi pár věcí, které mi přišly zvláštní od člověka, který vybízí k toleranci k LGBTQ lidem.

ondras666
14.12.2017 5 z 5

První setkání s panem Irvingem a musím říct, že od první stránky jsem byl nadšený. Brilantně sepsaný příběh několika osob v průběhu jejich života. Bylo moc zajímavé sledovat osudy Williama a jeho přátel a rodiny. Zároveň by kniha mohla sloužit i jako varování před nákazou HIV a rozvojem AIDS.
Na knize mě zklamalo snad jen to, že William měl kolem sebe samé gaye, trans a podobné lidi. A to jak ve škole, tak v rodině. Myslím, že takto to v životě nechodí. Ale to je jen malá výtka oproti přednostem románu.

MíšaS.
26.04.2017 5 z 5

Naprosto úžasná kniha, nechtěla jsem jí přestat číst a ještě dlouho o ní přemýšlela a doporučuji ji kudy chodím.

koolsavage
18.02.2017 4 z 5

Irving mě nikdy nezklame. Hodně zajímavá tématika, opět úžasně odvyprávěno, a jak je zvykem, pro tyto účely si Irving vytvořil svoje malé univerzum, kde se všechno odehrávalo na poměrně malém prostoru. Každopádně, toto je prostě rukopis tohoto spisovatele, a vůbec mi to nevadí - stejně jako staré známé klasické motivy - wrestling, Vídeň... /4,5*/

TomTomis
09.12.2016 5 z 5

Trochu jsem se bránil této knize, ale protože mě zajímala tématika, zkusil jsem to. Román mě nezklamal. Určitě jsem ho alespoň dočetl, na rozdíl od Svět podle Garpa. Knížka měla kupu zvratů a vylíčila docela dlouhé časové období skupiny lidí. Skvělé!

zapina
15.11.2016 5 z 5

Já nemám prostě slov!! Zas mě dostal... naprosto neuvěřitelná kniha. Dostala jsem ji do ruky ve správný čas. Číst jí v jiné životní etapě než teď jsem, asi bych v ní nenašla co teď. Kniha mě naprosto pohltila. Je smutná a dojemná, ale takový je život... Ukázala mi také trochu pohled na to jak jít dál, když člověku v životě umírá několik lidí najednou či v krátké době po sobě... Vždy jsem byla více než tolerantní k homosexualitě a pan Irving mi tuto problematiku ukázal z té vnitřní stránky, kterou jsem neznala. Určitě doporučuji.