Úplně cizí lidé
Liane Moriarty
https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/413607/bmid_uplne-cizi-lide-6kx-413607.jpg
4
867
260
Novinka autorky světových bestsellerů Sedmilhářky a Manželovo tajemství! Tříčlenná rodina, manželský pár, dva nezadaní muži a dvě rozvedené ženy – ti všichni se scházejí na desetidenním léčebném pobytu v luxusních lázních uprostřed pustiny. Důvody, které sem tyto navzájem úplně cizí lidi přivedly, jsou stejně rozmanité jako oni: nejrůznější tělesné neduhy, psychické bloky, duševní vyčerpání… stačí si jen vybrat. Jsou však na správném místě? Na stránkách TripAdvisoru totiž na tohle zařízení jedni pějí ódy a slibují od něj zázraky, zatímco druzí před ním důrazně varují, a našich devět nových hostů hned po příjezdu zjišťuje, že některé zdejší léčebné postupy jsou přinejmenším hodně netradiční…... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2019 , Ikar (ČR)Originální název:
Nine perfect strangers , 2018
více info...
Přidat komentář
Z krátkého obsahu super kniha, asi do pulky knihy možná víc, celkem nuda a postupně se to lehce zvedlo v dobrou bláznivinu. Ale i tak nic extra monstrózního. Průměr.
Ach jo, to bylo tak krásně praštěný! :-)
Zapomeňte na Liane Moriarty, jak ji znáte. V tomto příběhu je totiž vše naruby..
Začátek velice slibný, poznáváte postupně jednotlivé aktéry příběhu, vytváříte si k nim určité (ne)sympatie a čekáte co bude dál, kdy se to zvrtne...
Prožíváte vznešené ticho, zdravě se stravujete, čeká vás řízená meditace a pak... no pak.... pak se to nějak zvrtlo.. :-) ach jo :-) :-)
Ze začátku jsem si říkala, že to bude skvělá kniha, super námět. Pak se to trošku vleklo a nakonec tak zvláštně gradovalo, až to bylo hodně k neuvěření. Poslední kapitoly, s odskokem několika let, které už zase byly zalité sluncem, to nějak završily, že musím dát jen 4 z 6 hvězd. Ale přečtení nelituju, byla jsem zvědavá, jak to dopadne.
Tohle byla typická Moriarty vztahová, tedy ta, kterou mám ráda méně. Dávám přednost jejím příběhům, kde se řeší i linka detektivní. Autorka zůstala věrna svému osvědčenému postupu - množství postav, z nichž si tři čtyři uzurpují její i čtenářovu pozornost o něco více. Začátek sliboval zajímavou zápletku, bohužel na dalších stránkách se úvodní potenciál začíná trochu vytrácet. Postavy před námi odhalují celkem úspěšně svá nitra, vytahují kostlivce ze skříní dostatečně hlubokých a temných, ale napětí negraduje. Nic na tom nemění ani dost neuvěřitelná "úniková hra" i to, co následovalo. A v časových skocích, kterými kniha končí, už Moriarty nepokrytě vaří z vody - předvídatelné romantické optimistické konce s mohutnými nádechy červené knihovny, a hned několik takových za sebou.
Pořád to bylo slušné čtení, ale Moriarty ve své vrcholné formě ani náhodou.
Zase má autorka nesklamala,príbeh by sa mohol kľudne sfilmovať.Zaujimave typy postáv,dej bol pre mňa napínavý aj keď určité situácie som očakávala, každopádne má kniha veľmi bavila
Úplně cizí lidé je opět zcela jiná kniha než, než autorčiny předchozí knihy. Základní autorčiny znaky jsou zde patrné od první stránky - velké množství postav, jedna, která je více v popředí. Zamotaný příběh o lidských charakterech a jejich vlastních démonech. Upřímně chápu, že jsou čtenáři, kteří Liane příliš nemusí. Já už jsem zvyklá, že se bez papíru a tužky při čtení jejích knih zkrátka neobejdu. Také je pro mě nezbytné knihu číst pokud možno najednou. Liane píše čtivě, to se jí zkrátka nedá odepřít. Její postavy jsou strůjci svých osudů a mají spoustu chyb. Také tu je pokaždé nějaké tajemství, které je třeba odhalit. Jinak tomu není ani u její novinky. V této knize jsem asi nejvíce postrádala lásku, někoho, kdo by doopravdy a upřímně miloval. Byla tu sice mateřská láska, sourozenecká a jisté sympatie, ale opravdová láska mi zde chyběla. Více než první polovinu se v příběhu seznamujeme postupně se všemi postavami a odhalujeme jejich minulost, která je přivedla do Domu pohody.
Úplně cizí lidé byla dost rozvleklá a konec celkem obitý. Závěrečné skoky v čase, kdy se jakoby vše vyřešilo mi přišly nevěrohodné. Čtení této knihy není snadné a čtenáře nečeká ani žádná velká akce. Největší překvapení sice přichází v závěru, ale jinak si kniha plave na poklidném moři.
Na začátku jsem si říkala: "wow, fajn námět."
V půlce knihy jsem začala mít pochybnosti. Jediné, co mě baví je styl autorčina psaní. Téma taky dobré, ale rozhodně nedotažené a bídně zpracované. Škoda.
Poslední část se mi zdála taková nereálná. Až moc velké pochopení a vyrovnání s jednáním Máši. No nevím, něco mi tam chybělo. Bylo to tak fajn rozjeté, ale poslední část bych přepsala.
Autorčiny knihy mám ráda, ale z této mám rozporuplné pocity. Velmi dlouho jsem se do knihy nedokázala plně začít, děj ani postavy mě nijak výrazně nezaujal. Závěrem se kniha zlepšila, našla jsem v ní i několik hezkých, smysluplných myšlenek. Knih této autorky vlastním několik, tuto k nim ale s největší pravděpodobností nepřidám...
Knihy od Liane Moriarty vždy přečtu jendím dechem a beru jako jako odpočinkovou četbu. S touto knihou to byl ale přešlap. Zakoupila jsem si ji v listopadu a trvalo mi několik měsíců ji dočíst. Takhle jsem se do čtení hodně dlouho nenutila a ve finále jsem ji dočetla pouze proto, že zapadala do letošní výzvy. Doufám, že to byl pouze autorčin přešlap a další knihy budou stejně dobré jako předchozí.
Nejnovější knížka od Moriarty v níž sledujeme devět naprosto odlišných lidí, kteří z různých důvodů přijeli do lázní - respektive do Domu pohody. To ještě netuší, co všechno se jim přihodí...
•
Opět se setkáváme s Moriartiným pomaleji plynoucím dějem a jejím stylem psaní, který mě osobně vyhovuje a mám ho moc ráda. Kolikrát jsem byla i lehce napnutá, jak se bude příběh dál vyvíjet. Většina postav byla sympatická a čím déle se knihou prokousáváte, tím víc toho o každé z nich zjišťujete. Postupně odhalujete velice zajímavé události z jejich minulosti a začnete si o postavách vytvářet trochu jiný obrázek.
Hodně mi sedlo i vyprávění z vícero pohledů.
•
Neoznačila bych to jako její nejlepší dílo, ale zároveň kniha nebyla vůbec špatná a já po jejím dočtení byla velice spokojená. Mám prostě knížky od Moriarty ráda.
•
“Sometimes your life changes so slowly and imperceptibly that you don't notice it at all until one day you wake up and think, 'How did I get here?' But other times, life changes in an instant with a lightning stroke of good or bad luck with glorious or tragic consequences.”
•
4,3*/5*
Moje první kniha od této autorky...nebylo to špatné, ale asi jsem čekala něco jiného … začátek lepší než konec...šlo to, ale zatím nemám chuť přečíst si od ní něco dalšího.
Skvělá knížka. Četla se sama. Hezky rozvedené charaktery postav, i přes jejich počet jsem se vůbec neztrácela. Nutilo mě to číst stále sál a dál.
Jen ten, kdo se někdy bál, že přijde o všechno, dokáže cítit skutečnou vděčnost za to, co má....
Moudro, které jsem si zapsala z této knížky do sešitu. A v těchto nelehkých dnech do toho sešitu častěji nahlížím a musím absolutně souhlasit s komentářem Mandlevest. Číst tenhle příběh o pár dní později, tak můj dojem z knihy je asi úplně jiný, než na mě udělal....
Moje třetí kniha od Liane Moriarty a zároveň první, která mě bavila od začátku do konce a u které jsem neměla problém zorientovat se v postavách. Paní v knihkupectví mě loni od knížky odradila s tím, že mě nebude bavit, já po ní přesto tak dlouho pokukovala, až se ke mě dostala i přes obavy, že se do ní nezačtu a rozhodně nelituju :)
Příběh je pro mnoho lidí asi nereálný, proto je asi i tolik negativních recenzí tady na Databázi knih, lidé zkrátka asi čekali typickou Liane a příběh ze života :) Přestože jsem podle anotace i já čekala, že si kupuju thriller a místo dramatu Liane na 90 % stran opět rozebírá uvažování hlavních postav, ani tak nelituju, že jsem si ho přečetla a asi by mě zklamalo, kdyby to bylo jinak. Přišli bychom tak o to, co je pro knížky Liane tak typické:)
Jako u Manželova tajemství a Sedmilhářek, i tady můžeme opět číst o tragických lidských osudech, ze kterých bychom se měli poučit. Každá z postav v této knize má své osobní trauma, se kterým se snaží se vyrovnat. Co mě v této nelehké době pro nás pro všechny potěšilo bylo, že se to všem více či méně v závěru podařilo:)
Knihu určitě doporučuji a těším se, co dalšího si od Liane Moriarty ještě přečtu.
Knížky Liane Moriarty zbožňuji, protože nikdy není jasné, v jakém žánru se bude příběh pohybovat a co bude ústředním motivem. Úplně cizí lidé jdou cestou, kterou vyšlapaly předchozí romány Na co Alice zapomněla a Zamilovaná hypnotizérka. Podle mého mínění jsou horší než Alice a lepší než Hypnotizérka. Úplně cizí lidé jsou především o krizi dnešního světa, naslouchání si navzájem a návratu k sobě samému. Autorka je velmi dobrý filosof i pozorovatel, ale v tomto případě se jí bohužel nepodařilo skloubit čtenářsky atraktivní zápletku s děním odehrávajícím se jako by pod povrchem příběhu, které je často ještě mnohem přitažlivější, protože je neočekávané a zároveň šokujícím způsobem reálné. Celkovému dojmu uškodil příklon k thrilleru. Myslím, že cesta psychologické drobnokresby by byla v tomto případě lepší volbou (autorka má jednoznačně na víc a popis zážitku kolektivní halucinace je toho důkazem). Jsem přesvědčená o tom, že pointa měla vyplynout z užití drog a vůbec by nebylo špatné, kdyby sama autorka byla zhulená a celý příběh se jí zdál, jak poznamenala ve svém příspěvku jiná čtenářka. Už aby vyšel další román a autorka si jím u mne zlepšila reputaci:-)
Druhá kniha, co jsem od autorky četla (nejdřív Sedmilhářky)...a jsem spokojená. Má ráda její styl, umí vtáhnout do děje hned od začátku, knížka byla napínavá a celkově se četla velmi dobře.
Napětí bylo příjmně umírněné:), takže je to odpočinkovka.
Jo! Mně to opravdu bavilo!:-)Sice příběh skoro o ničem, ale pro mne dobrá oddechovka.Bavilo mě " koukat" do hlav zoufalých lidí, sdílet jejich osud a " nasávat" atmosféru bláznivých lázní.A od půlky už jsem knihu zhltla na jeden zátah- přišlo mi to i napínavé, zajímalo mě jak to vše dopadne.Takže jo!!!! Já doporučuji!;-) Jsem spokojená.
Pro mně od Moriarty první kniha a nebylo to špatné. Při zákazu vycházení celkem příjemně strávený čas. Všechny postavy byly dobře vykreslené a děj trochu psycho - ale co dnes není, že :-D
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2014 |  Manželovo tajemství |
| 2017 | Sedmilhářky |
| 2015 | Na co Alice zapomněla |
| 2016 |  Tři přání |
| 2017 | Šílené výčitky |
Čtivá kniha. Čekala jsem něco jako Sedmilhařky a to se tedy nekonalo. První půlku jsem doslova zhltla, nešlo se od knihy odtrhnout. Poté na posledních asi 150 stránkách jsem se docela trápila než jsem dočetla.... Ten konec hoooodně přitažený za vlasy. Hodně otázek nezodpovězeno. Za mě tedy mínus 3 hvězdy.