Bez šance
Neal Shusterman
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/278111/bmid_bez-sance-pIR-278111.jpg
4
1959
1959
Unwind Dystology série
1. díl >
Fascinující a temná dystopie ze světa, kde společnost zavedla nový zákon: Každé dítě má právo na život od chvíle početí až do věku třinácti let. Mezi třinácti a osmnácti je ale na rodičích, jestli ho vychovají až do dospělosti, anebo ho pošlou… rozpojit. Tohle nenápadné slovo znamená, že problémové děti, sirotci, anebo prostě ty, které v sobě mají příliš vzdoru, jsou odeslány do sběrných táborů, kde jsou jejich těla rozebrána a orgány předány těm, co je potřebují. Takže technicky žijí dál – alespoň to dětem říkají. Tři z nich, Connor, Risa a Lev, se setkávají v táboře a ani na okamžik nemají chuť žít dál…rozpojení. Jedinou šancí je útěk.... celý text
Literatura světová Sci-fi Pro děti a mládež
Vydáno: 2016 , Knižní klubOriginální název:
Unwind , 2007
více info...
Přidat komentář
3,5/5
Na tuhle knihu jsem četla tolik chvály! Měla jsem opravdu vysoká očekávání. Od autora jsme už četla Smrtku a Sucho.
.
Tohle je již druhé vydání, tentokrát vyšlo u Yoli v klasickém paperbacku s novou obálkou, která je naprosto boží! Námět je skvělý. Zákon o životě, který umožňuje poslat děti mezi 13. a 18. rokem na zpětný “potrat” neboli tzv. “rozpojení” je geniální. Jenže… samotný příběh mě už tolika nebavil. Všímala jsem si dost podobných vzorců s knihou Suchou. I zde autor vytvořil v reálném světě nějakou situaci, která ovlivnila část populace. Děti, které jí byly zasaženy, před ní samozřejmě utekly a začal boj o přežití. A v ten moment se projeví pravý charakter každé z postav. Některé jsou laskavé, chtějí v této vypjaté situaci pomoci druhým, někdo jiný zase využije příležitosti, aby všechny zmanipuloval a vnutil jim své názory, stane se jejich vůdcem. Pak se konečně vše vyhrotí a nastane totální chaos. Ke konci se zase tempo zpomaluje a pomyslné nebe se vyjasňuje. Bouřka přešla a zpoza mraků vykukuje slunce.
.
.
První čtvrtinu knihy sledujeme děti na útěku. Prchají ze stejného důvodu, ale jejich příběhy se liší. Ty mi přišly nejzajímavější. Útěk z bodu A do bodu B mi nepřišel tak zábavný, ale právě jejich minulost mě bavila, jelikož pak odrazovala jejich činy. Když se dostaly do bodu B, vše se zklidnilo a přišlo hluché místo. To bylo asi tak v polovině knihy. Pak přišel již zmíněný zlom a chaos, ve kterém jsem se celkem vyžívala, protože se konečně dělo něco zajímavého. Konečně jsem netušila, co se stane a jak to dopadne. V jednu chvíli jsem si myslela, že je konec světa, v další zase, že vše bude v pořádku a to se měnilo každým dalším odstavcem. Noa pak přišlo to slunce a na mě až moc idilický konec. Představovala jsem si ho trochu jinak, ale chápu, že se autor připravoval na další díl.
.
.
Kolem a kolem to nebyla špatná kniha, jen mi tím vzorcem dost připomínala Sucho. A ano, vím, že tuhle knihu autor napsal dříve než Sucho. Ale kdybych ji četla jako první a pak si přečetla Sucho, zase bych tam tvrdila, že mi připomíná Bez šance. Chápeme se? Nemyslím si, že by autor vykrádal sám sebe, jen má zkrátka zaběhnutý vzorec, ve kterém rád píše. I když musím říct, že u Smrtky jsem se nenudila ani chviličku. Knihu jsem hodnotila 3,5 hvězdičkami, takže je nadprůměrná a další díl (pokud vyjde) si ráda přečtu :)
.
.
Za knihu děkuju @knizniklub #spoluprace
Neal Shusterman mě opět utvrdil v tom, že umí výborně psát a také že vymýšlí neskutečně originální náměty.
Bylo to velmi znepokojující čtení, ale jak je napsáno na zadní straně knihy - nutí k zamyšlení.
Hlavní myšlenky hluboké, příběh plytký, nápady zajímavé, kvůli roli pozorovatele větší odstup...a tak pořad dokola, jednou plus a pak zas mínus
Neal Shusterman se řadí mezi mé nejoblíbenější autory, takže na knížku Bez šance, která je v zahraničí tak vychvalovaná, jsem byla dost zvědavá. A pan autor opět nezklamal. Já osobně mám ráda ty knihy, v kterých se skrývá nějaké to poselství a donutí člověka přemýšlet a přesně to Bez šance nabízí. Ze začátku musím pochválit celý ten nápad. Neal Shusterman má opravdu velkou fantazii a Bez šance je příkladem toho, jak nějak by podle mě měla vypadat ta pravá dystopie. Všechna ta nová slova jako čápnutí, tleskač nebo buf, to prostě jen tak nevymyslíte, ale krásně to dokresluje atmosféru celého příběhu. Ačkoliv nám zde autor představuje úplně nový svět, umí to udělat tak, že je to srozumitelné a vůbec jsem neměla problém se do knihy začíst. Obvykle mívám problém s tím, když jsou knihy psány ve tři osobě, ale Neal Shustermam umí psát, tak že mi to ani nevadilo a bylo snadné se do všech postav vcítit. Navíc to, jak se navzájem protínaly jejich úhly pohledu a časové linky bylo prostě geniální. Nejsilnější byl pro mě ten konec, kdy už šlo do tuhého a z jedné kapitoly mi bylo vnitřně opravdu špatně. Každopádně doufám, že se u nás vydají i další díly, protože v té sérii vidím velký potenciál.
5⭐/5⭐ Nemám co vytknout. Naprosto perfektní dystopie, kterou si musíte všichni přečíst.
Když jsem Bez šance před dvěma lety četla poprvé, byla to fantastická jízda zakončená mou láskou k Nealu Shustermanovi. Ne vážně, já toho autora fakt miluju! Zatím jsem od něho četla tři knížky a všechny byly naprosto bezchybné, skvostně vystavěným světem počínaje a vynikajícím příběhem konče. Autor ve všech svých knihách ukazuje až děsivě reálný obraz budoucnosti a mně při čtení pokaždé běhal mráz po zádech z toho pocitu, že tohle všechno by se opravdu mohlo někdy stát. Je zkrátka obdivuhodné, kolik originálních příběhů z budoucnosti dokázal autor vymyslet, a naprosto právem se tak řadí k nejpopulárnějším young adult autorům současnosti.
Autor střídá vyprávění z pohledu všech tří hlavních postav. V knížce se tak pořád něco děje a prakticky v ní nenajdete žádné hluché pasáže. A ačkoliv má Bez šance spoustu young adult rysů, jsem si naprosto jistá, že bude bavit i dospělé čtenáře! Z příběhu v některých místech opravdu mrazí. A musím říct, že u téhle knížky se obzvláště povedl překlad, slova jako rozpojení, sklizňové tábory nebo čápnutí jsou prostě dobře vymyšlená.
Dalším skvělým bonusem je to, že se Bez šance dá číst i jako standalone, protože je příběh dostatečně uzavřený. Přesto stále doufám, že se kniha bude protentokrát lépe prodávat, a že se snad dočkáme i dalších dílů, protože knih z pera Neala Shustermana není nikdy dost.
Neal Shusterman se řadí mezi mé oblíbené autory a tohle byla poslední kniha, která mi od něj zbývala přečíst. A jsem ráda, že ani tentokrát nezklamal. Zajímavá myšlenka a asi mi pořádně nedošla její děsivost, dokud jsem nedošla ke kapitole, kde opravdu došlo na rozpojení. Ta mi tedy připadala velmi znepokojivá a zanechala ve mně velký dojem. Od té doby jsem knihu rozhodně prožívala jinak.
Ne, že by mě předtím kniha nebavila, to ne. Celá kniha se dobře četla už od začátku, ale od toho momentu jsem hlavním hrdinům fandila o to více. Jediné, za co asi musím strhnout hvězdičku, jsou velké časové skoky a posuny v ději. Občas mi přišlo, že se děj posunul bez kontextu a ano, samozřejmě to tak být mohlo, ale tak nějak mi ty části skládačky chyběly pro ten dokonalý čtenářský zážitek.
Je pravda, že některé věci v knize už byly trochu přitažené za vlasy, ale nebrala jsem to jako mínus. Přeci jen se jedná o sci-fi, takže počítám s tím, že vše nebude reálné a na čtenářském zážitku mi to nějak neubralo.
Autor má velkou představivost. Objevila jsem nové věci a slova- čápnutí , tleskači , bufové . Dokonalá antiutopie. v takovém světě , bych teda nechtěla žít. A i když si někdy myslím, že jsem čápnuté dítě, já byla tak hodná, že mě by rodiče určitě nerozpojili.
Naprosto úžasná , knihu dokonale vystihující obálka.
Nápad zajímavý, dobře se to četlo, chvílemi mi to ovšem přišlo přitažené za vlasy, Smrtka je od tohoto autora pořád nejlepší. :)
Opět jsem se pracovně dostala k dalšímu autorovi, který mě příjemně překvapil. O Shustermanově celkovém úspěchu jsem věděla už dávno, ale nikdy mě nelákalo si nějakou knihu od něj přečíst. Až teď mě mezery ve znalostech autorů přiměly podívat se na nějaké to dílko a musím říct, že se rozhodně podívám i na další.
Za mě to byla naprosto skvělá jízda. Connor a Risa mi byli hrozně sympatičtí, u Leviho jsem chvíli váhala, jestli mě jeho kapitoly budou posléze bavit, ale ani jeho linka nezůstala pozadu a dobrodružství se CyFym bylo skvělé, nabídlo to další pohled na rozpojování a co všechno z toho může vzniknout za problémy. Všechno bylo skvěle vykresleno a popsáno, legenda o akronském zběhovi taktéž poutavá a opět nám ukázala něco důležitého o společnosti.
Já jsem knihu opravdu hltala. Sice mi kvůli pracovní vytíženosti trvalo, než jsem ji přelouskala, ale to nebyla vina autora. Zbožňuji knihy s nějakým poselstvím, které se skrývá pod povrchem, schované tak, aby nad ním při čtení člověk přemýšlel a uvědomoval si ho, tvořil si vlastní názor a hodnoty. Takové příběhy mě oslovují nejvíce a já jsem ráda, že jsem zprostředkovávány mladým čtenářům, které třeba také donutí k přemýšlení.
Tuto knihu jsem si pořídil pro nápad, který vůbec není špatný. Bohužel zpracování je skutečně pro nactilete kvůli nahodam, které velmi usnadnovali děj a spíše než napětí se knihou táhne naivní a často nelogické chování postav. Knihu jsem ani ne v půlce odložil.
(SPOILER)
Moc ráda čtu příběhy, kde je přítomno určité poselství a kde autor zprostředkuje různé pohledy na zásadní postoje.
Samo téma je originální. Existence společnosti, kde je život chráněný od početí do třinácti let. Poté mohou rodiče podepsat dokument v rozmezí mezi 13-18 rokem a jejich dítě je rozpojeno. Části jsou bezezbytku využity k darování orgánů. V počátku příběhu se na jedné dálnici protnou osudy tří takových dětí. Jejich další život je jedno velké dobrodružství. Čeho všeho se autor jen tak "mezi řádky " dotkl ? Jen některá témata, na která si teď vzpomenu: Adopce, dětské domovy, nechtěné děti, neplánovaná těhotenství, terorismus, náboženství, víra, hledání smyslu života, důsledky špatných rozhodnutí, hrdinství všedních i nevšedních dnů, propaganda, manipulace, šikana.
Při popisu procesu rozpojování mě doslova mrazilo z vědomí toho, že něco nepřejeme ani nejhoršímu nepříteli. Vlastně přát někomu něco zlého je vždy špatně.
Znovu žasnu nad tím, jak si mě tento autor získal svým stylem psaní i přemýšlení.
Líbila se mi myšlenka, že nechtěné dítě je možné položit na práh cizího domu a tito "čápnutí" lidé za něho mají od té doby právní odpovědnost. Ale od dobré myšlenky k dobrému dílu je velmi komplikovaná cesta. Dobré myšlenky prostě nestačí, musí také existovat dobří lidé.
Jemná nitka naděje s přibývajícími stránkami nabývá na síle a ani tentokráte mi to nevadilo.
Tak co, chtěli byste raději zemřít, nebo být rozpojeni?
Až mě mrazí, jakou má autor představivost. Předestírá etické, morální i bytostně lidské otázky. Na jakou stranu byste se přiklonili? Být to vaše dítě, jak byste se rozhodli? A jak byste nesli následky? A co vaše svědomí?
Řadím autora mezi oblíbené. Líbí se mi, že nutí k přemýšlení.
Vynikající sci-fi od výborného autora. Jen je velká škoda, že překladu se dočkal pouze první díl série. Doufám, že se i další díly budou přeloženy a my budeme moci pokračovat v tomto velkolepém příběhu.
Bohužel jsem knihu potkala tady na Databázi a přečetla si vysoká hodnocení - což by člověk neměl dělat. Začátek byl coby úvod do světa ucházející, svět pomalu popisován, aby se čtenář nestratil. Některé části tam sice byly trochu navíc, takový bonus, i když pro příběh neměly žádný význam (scéna s dítětem) a nejspíš měly jenom dokreslovat svět, ale dobře. Větší problém nastal v prostřed knihy, kde jsem se do čtení musela čím dál tím víc nutit; v jednu chvíli jsem to málem vzdala. Nicméně pokud člověk zvládne kritický prostředek, na konci se zase všechno rozjede a závěr je naprosto parádní. Některé části jsou vážně dobře napsané (a některé pěkně děsivé, všichni víme co). Bohužel kvůli tomu prostředku to na víc než 3* prostě nedosáhne. Propracovanost světa i postav je dostatečná na jeden příběh, ale nemůžu říct, že bych byla ohromena.
Můj oblíbený citát: „Já jsem Švýcarsko. Vždycky neutrální. A expert na čokoládu.”
Tahle věta mi uvízla v hlavě nejvíc z celého příběhu. Jediná smůla je, že s jeho tématikou nemá nic společného...
Od Neala Shustermana som už čítala môjho milovaného Kosca, a preto som sa na knihu Uvoľnení veľmi tešila. Zo začiatku som sa nevedela do príbehu začítať. Nesadli mi postavy, dej pomerne stagnoval a ja som si hovorila : „Čo som si to zase požičala!!" Ale potom sa to strašné zlepšilo. Postavy sa mi na koniec veľmi páčili, pretože každá z nich mala som určitý charakter. Dej bol zo začiatku slabší, ale potom sa dej začal zamotávať a ja som si čítanie náramne užívala. Hlavne posledných 100 strán bolo veľmi zaujímavých a bola som v strašnom napätí. Kniha prináša aj zaujímavé otázky na zamyslite a podľa je táto kniha veľmi dobrý podnet na diskusiu. Shusterman opäť dal do deja zaujímavé myšlienky na zamyslenie. Ku koncu som si hovorila, že asi ako to dopadne. Tento typ konca som neočakávala, asi som bola viac pesimistická, ale vo výsledku som s ním spokojná. Príbeh síce nie je až tak akčný a nečakala som, že kniha bude mať dve dejové línie, ktoré sa v určitej časti prelínajú. Kapitoly boli kratučké a toto dielo vám za mňa môžem odporučiť. 4/5✨
Jako pro rodiče mě námět knihy přijde jako opravdové sci-fi, nedovedu si představit rodiče, který by dal dobrovolně své dítě na rozpojení. Je pravda, že tedy děti ještě nemám v pubertě... Kniha je velmi čtivá, má spád a je plná dordružství....ale to téma je fakt brutální a místy mi z něho bylo těžko.....
“Lidé by neměli dělat spoustu věcí.”
V dokonalém světě je všechno buď černé, nebo bílé, správné, nebo špatné, a všichni poznají rozdíl. Jenže tenhle svět není dokonalý! Potíž pak nastává v momentě, když si lidé myslí … že je!
Navíc, když žijete ve světě, který je prošpikovaný pravidly skrz na skrz, je docela snadné zapomenout na tu úplně nejzákladnější věc … že jsme lidé!
Neal Shusterman vymodeloval další v řadě z možných dystopických světů, který je poměrně dost uvěřitelný, protože vlastně není nijak zvlášť odlišný od toho našeho, ovšem jen do určité chvíle, jedné historické události, od které se pak svět začal vyvíjet jinak, stačil k tomu jeden zákon, který měl život chránit a místo toho ho učinil laciným, a ze světa tak udělal dost kruté místo k životu, je to totiž svět, ve kterém nikoho nezajímá, že nedělitelnou částí člověka je i jeho duše.
A protože se právě pohybujete v rámci žánru „young adult“, nejkrutější je tenhle zákon právě k nezletilým. Tudíž, jediné, co může následovat je samozřejmě … boj o život!
Příběh, který budete číst, tak rozdává rány hlavně zdravému rozumu, a do země tvrdě zadupává především soucit, emoci, která nás odlišuje od zvířat a která je v tomhle světě jaksi navíc, a těm, kteří ji přeci jenom vlastní, přináší jen spoustu potíží. Navíc, zjištění, že ve světě bez lidskosti se žít nedá, fakt bolí.
Bez šance je pro mě dobrým adeptem na zfilmování – bez problému se podle mě zařadí mezi takové úspěšné tituly jako Hunger Games nebo Divergence, a já se na filmové zpracování určitě ráda mrknu.
...
Někdy i děsivé sny mohou být hezkou vzpomínkou, ovšem většinou jen na chvíli, protože pak už to jsou jen … “Hloupé sny. I ty hezké jsou (totiž nakonec) špatné, protože člověku připomínají, jak mizerná je ve srovnání s nimi realita.“
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie americká literatura budoucnost vzpoura pro dospívající mládež (young adult)
Knížka se četla dobře, námět byl zajímavý, ale něco mi tady tak úplně nesedělo. Některé věci mi připadaly nelogické a nedotažené. Rozhodně bych ocenila, kdyby byla více rozpracovaná třeba motivace rodičů, historické souvislosti apod. Smrtka se mi líbila rozhodně více, ale přečtení určitě nelituju.