Bez šance
Neal Shusterman
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/278111/bmid_bez-sance-pIR-278111.jpg
4
1957
520
Unwind Dystology série
1. díl >
Fascinující a temná dystopie ze světa, kde společnost zavedla nový zákon: Každé dítě má právo na život od chvíle početí až do věku třinácti let. Mezi třinácti a osmnácti je ale na rodičích, jestli ho vychovají až do dospělosti, anebo ho pošlou… rozpojit. Tohle nenápadné slovo znamená, že problémové děti, sirotci, anebo prostě ty, které v sobě mají příliš vzdoru, jsou odeslány do sběrných táborů, kde jsou jejich těla rozebrána a orgány předány těm, co je potřebují. Takže technicky žijí dál – alespoň to dětem říkají. Tři z nich, Connor, Risa a Lev, se setkávají v táboře a ani na okamžik nemají chuť žít dál…rozpojení. Jedinou šancí je útěk.... celý text
Literatura světová Sci-fi Pro děti a mládež
Vydáno: 2016 , Knižní klubOriginální název:
Unwind , 2007
více info...
Přidat komentář
Knížku jsem četla na své poměry dlouho, což obvykle znamená, že mi úplně nesedla, netáhla mě k sobě… „Bez šance“ není ten případ, do příběhu jsem vklouzla snadno a četba mě opravdu bavila, prostě na ni nějak nebyl čas.
Shustermanův styl je ve své jednoduchosti podmanivý – žádné nadbytečné popisy nebo odbočky, hezky přímo k věci. Přesto zápletka není bezduchá, jen témata k zamyšlení servíruje nenásilně… pokud se něco takového dá říct o románu, kde jsou legálně zabíjeni dospívající. A to je pro mě prakticky jediný kámen úrazu: podstatě o zbavování se problematických dětí jsem zkrátka nedokázala uvěřit. Být kniha o kriminálních živlech nebo bezdomovcích, prostě o existencích z okraje společnosti, ani nepípnu. Jenže „Bez šance“ předestírá myšlenku, že mateřská láska je pevná a trvanlivá asi jako papírový kapesník. Jsi potížista – šup s tebou na náhradní díly, spratku! Možná v zemích ve stylu Číny, tam jedinec nemá valnou hodnotu, tam politika jednoho dítěte zapříčinila vraždění novorozených holčiček ve velkém, tam 18 „lidí“ nevšímavě prošlo kolem naříkajícího batolete, přejetého autem.
Ale co já vím, třeba za 8-10 let změním názor; vždyť už teď si často kladu otázku, zda vzpurnou cácoru škrtit (po Homerově vzoru: „Ty jedna mrňavá…!“), či si hodit mašli.
Dávám téměř nadšených 80% s upozorněním, že dospělejší a vyzněním temnější verze, kde by se rozpojovali recidivisté, by měla našlápnuto k metě nejvyšší. Shusterman každopádně zase ukázal, jak má vypadat kvalitní young adult literatura.
Námět je opravdu strašidelný. Když jsem se někomu zmínila, o čem čtu, každý hrůzou zkoprněl.. napínavě napsáno a i přes YA styl to bylo chytlavé. A neříkejte mi, že se to někde děje...fuj, ne, ne, ne!!!
Knihu jsem četla v anglickém originále Unwind a musím říct, že mě pan Shusterman opět nezklamal. Po trilogii Scythle, po epické knize Dry, to dokázal znovu. Jeho nepřekonatelné umění vystavění distopického originálního světa mě naprosto pohltilo.
Dýchala jsem s hlavními hrdiny a přijde mi naprosto úžasné, že Shusterman píše o teenagerech přímo úměrně jejich věku. Nechá je dělat chyby, nechá je, vymáchat si v těch chybách hubu a vás to společně s nimi bolí. Litujete je, obdivujete odvahu a zároveň máte pocit, že nepozorujete bezchybné superhrdiny, ale prostě puberťáky, kteří chtějí žít. A milovat svět i sebe.
Také mě uchvátil celkový nápad knihy a otázky protkané knihou a já si nemohla pomoct a neustále na knihu myslela. Co bych udělala na jejich místě já? Jak bych eticky zpracovala veškerý její dosah a fungování světa? Naprosto geniální, opakuji geniální a já děkuji za tak krásnou knihu.
Hustá kniha ze které mrazí. Vize budoucnosti, kterou nám autor nastínil, není jedna z těch válkou zničených světů, ale o to víc je děsivá, i tím, že to vypadá na velmi blízkou budoucnost. Čtenář bude o knize ještě dlouho přemýšlet. Doporučuju
Shusterman se opět předvedl. Kniha je čtivá, příběh a postavy dobré, ale nejlepší a zároveň nejmrazivější je svět, ve kterém se vše odehrává. Stejně jako u smrtky nás zde autor nutí k zamýšlení nad tím co je správné a co ne a zanechává v nás určitou stopu, jaké většina YA prostě nedosáhne.
Neal Shusterman opět válí!
Musím se přiznat, že mi opravdu vyhovuje jeho styl psaní, protože píše čtivě, přesvědčivě a člověka dokáže do příběhu krásně vtáhnout. Bez šance je opravdu mrazivý příběh, který jsem přečetla jedním dechem. Další brilantní kniha s myšlenkou, která se ale zároveň stále drží cílové skupiny, pro kterou je určena.
Myslím, že ostatní komentáře jsou vystihující dostatečně, takže za mě už snad jen velké doporučení.
Znepokojivé, šokující, mrazící... ta myšlenka... neříkejte, že Vám z nápadu rozpojování nepohodlných ve prospěch ostatního lidstva neběhá mráz po zádech! Samozřejmě je nesmyslné, aby rodiče dali své nevhodně se chovající děti na orgány, ale... když si vzpomeneme na nechvalnou minulost lidstva a když se podíváme kolem sebe, tak mě napadá otázka, kam až lidé jednou ve své pohodlnosti, touze po přepychu a pohodlí, touze po dokonalosti a bezchybovosti zajdou?
Shusterman píše YA literaturu a tomu odpovídá styl, výběr hrdinů i vystavění zápletky. Ale jeho díla nutí i dospělé zamyslet se nad možným obrazem budoucnosti. A pohled, který nám nabízí, není zrovna růžový.
Mně se moc líbí, jak mnou jeho knihy vždy zatřesou a jak na ně musím ještě dlouho po přečtení myslet, jaký neurčitý strach ve mně vyvolávají. Protože mě nutí přemýšlet a hlavně cítit a soucítit. A dokud tyto emoce budeme mít, tak snad takto nedopadneme.
Doporučuji.
Přečteno během nemoci za 4 dny. Potřeboval jsem nějakou knihu pro odreagování, knihu, u které budu mít jistotu, že mě bude bavit. Řekl jsem si: Neal je prostě jistota, a tak jsem se konečně dostal k jeho prvotině- Bez Šance. Nezklamala mě, i když Smrtku a Sucho řadím asi výš, tak tato kniha mě bavila natolik, že to na 5 hvězd stačí. Čtivá jako všechny autorovy knihy. Nijak zbytečně nenatahovaná a ani ji nic nechybělo. Přečteno v elektronické podobě. Snad se co nejdřív dostanu ke k autorově novince- Zvon. Bez šance doporučuji k přečtení stejně jako všechny autorovi knihy.
Určitě nejslabší Nealova kniha. Bez debat. Ale pořád jsem tomu nedokázal nedát 5 hvězdiček.
Jen myslím, že Smrtka a Sucho byly trošku uvěřitelnější.
Sice si tedy nejsem jistý, jestli je reálnější, že by lidi totálně očůrali smrt, nebo že by teenagery rozebírali na náhradní součástky....
Nicméně ta druhá možnost je pro mě hodně znepokojivá a tak nějak.... skoro až děsivá.
Myslím, že by to nebylo možné ani díky důvodům, které předestřel autor v knize, proto tedy pro mě méně reálné.
Na druhou stranu mě to velmi znepokojilo a donutilo zamyslet, protože... když se podívám na svět okolo, dost se bojím, že by to MOHLO projít.
Na druhou stranu - a za to asi budu ukamenován - nebylo by lepší některé lidi rozpojit, dokud to jde? Pokud někdo jen dělá problémy ostatním - copak si lidi nezaslouží klid, když chtějí jen žít v klidu? Musí je pořád někdo okrádat, vraždit... ?
Ovšem... nedá se trestat před (zlo)činem... a po činu je už vlastně pozdě. Kdo si zaslouží žít a kdo rozpojit? Toť otázka.
Rozhodně bych rád četl další díly, i když by se dalo skončit tady prvním. :)
Teda, to zase bylo.
Doufám, že se nikdy žádný krutovlátce neinspiruje.
Zdánlivě všechno hezky běží, kdo dělá potíže je využit, kdo se nehodí, také. Už sama ta myšlenka je neuvěřitelná.
Ohromil mě primární nápad rozpojování, jeho dosah, podrobné zákonné zpracování. To hodně posouvá příběh do reálnosti, která doufám NIKDY nenastane.
Nechci psát spoilery, takže nemůžu být podrobnější, scéna "v dílně" byla prostě strašná. A s takovou humánní lehkostí provedená i popsaná. Tím se to pro mě násobilo. Mám slušné asociace a když si představím celospolečenský dopad, dopad v rodinách. Hodně vysoko hodnotím různé úhly pohledu na totéž, které občas do základního děje pronikly.
Uff. Na chvíli zase nahlídnu jinam. Možná k Bridget a k pralinkám. :) tak na týden.
Shusterman mě baví. Smrtka má skvělý svět, Sucho bylo neskutečně uvěřitelné a čtivé. A tak jsem napjatě sáhnul po Bez šance. A zpočátku jsem byl neskutečně nemile překvapen. Taková nuda! Postavy mě nebavily, svět byl jenom povrchně nahozený a nedával smysl. Prvních cca 100 stran prostě bolelo.
Jenže pak se kniha zlomila (kolem fáze se hřbitovem) a začala parádní jízda. A já opět četl toho čtivého autora, kterého mám tak rád.
Ale ten slaboučký úvod tady bohužel je, a proto nemůžu dát víc než 3,5*
Na tuhle knížku jsem se opravdu těšila, protože autorovu další sérii Smrtku naprosto miluju a dojela jsem na svá vysoká očekávání?
Ano i ne. Nesedla jsem si z toho na zadek jako ze Smrtky, ale bylo to zase naprosto originální, drsné, čtivé a s neskutečně mnoha zvraty. A já si to ohromně užila!
Příběh střídá hodně úhlů pohledů, ale to mi vůbec nevadilo, naopak jsem si tak mohla udělat obrázek o spoustě věcí (což byl určitě záměr), ale stejnak musím říct, že Risa a Connor u mě vedli. Tihle dva jsou tak rozdílní, ale zároveň k sobě jako tým hrozně pasují. Lev byl taky fajn, ale nijak zvlášť mi k srdci nepřirostl. Oproti tomu Hayden ano! A budu doufat, že tahle vedlejší postava dostane v dalších dílech více prostoru!
Celá ta myšlenka, že za vás rozhodují druzí (většinou rodiče), jestli budete žít, nebo budete rozpojeni, byla naprosto mrazivá a fakt miluju, jak u knih Shustermana se vždycky zamyslím a řeknu: takhle by to jednou ale opravdu mohlo být. Prostě masakr.
Kdo chce originální fantasy/dystopii, tak vám Shustermana jedině doporučuju! A já tímto přísahám, že letos si přečtu i Sucho, které mám už rok doma.
4/5 – Smrtka si mě prostě získala více
Čtivé, zajímavé, rozhodně stojí za přečtení. Nejsilnější moment byl rozhodně když... víte co? přečtěte si to sami :) za mě 5/5 :)
(SPOILER)
Prostě Neal Shusterman, co dalšího říct : ) Četla jsem od spisovatele Smrtku, Sucho a na ostatní díly Smrtky se teprve chystám. Neumím se rozhodnout jestli u mě vede víc Smrtka nebo Bez šance, ale spíš Bez šance.
Všechno tam bylo tak dobře vyličené, všechno do sebe postupem zapadalo. Pan Shusterman píše strašně čtivé, nemohla jsem se od knížky vůbec odtrhnout ! Přečetla jsem to na moje docela pomalé tempo, poměrně rychle.
Z postav mi nejvíc sedl Connor s Risou, Leva jsem si oblíbila někdy až na konci. Connor s Risou byli mooc roztomilý pár, romantická linka tam byla jak říkám roztomilá, i když se tam často neobjevovala.
A ten konec ? Mrzí mě že Risa ochrnula od pasu dolu a Connor měl taky velké zranění : ( doufám že budou i další díly a tam se všechno dá zpátky ""dohromady"" : D
Už teď se moc těším :‐)
Takže jestli jste fanoušci Neala Shustermana stejně jako já, tak tahle kniha vám určitě nesmí ujít !
Jen a jen doporučuju
Shusterman je můj oblíbený spisovatel a opět nezklamal. Naprosto neuvěřitelně uvěřitelné téma. Kniha se čte sama.
3⭐️/5⭐️
Musím říct, že ze začátku (asi prvních 100 stránek) se mi knížka četla strašně pomalu a ani mně to moc nebavilo, obecně musím říct, že knížky od tohoto autora pro mě nejsou zrovna nejčtivější, ale jsou velice propracované. Prostředí tohoto dystopického světa je skvěle vyobrazeno a autor to má výborně promyšlené. V této knížce jsou 3 hlavní postavy, Connor, Risa a Lev, nejvíce jsem si oblíbila Connora, protože mi asi nejvíc sedl povahově s jeho rozhodnutí mi přišly (většinou) logické a rozumné. Risa, jako úplně mi nesedla, nevím no, ty rozhodnutí a její myšlenkové pochody.... jak už jsem řekla, úplně mi nesedla. Nejmíň mi, ale sedl Lev, na něm mi nesedlo vlastně nic, takže postavy mi v této knize moc nesedly, ale nějak závratně nevadilo, protože za mě tato knížka nestojí na postavách, ale na ději a myšlence. Děj.... byl úžasný, celá ta myšlenka s rozpojením, je moc zajímavá a při čtení jsem hodně přemýšlela, jaké by to bylo, kdyby to byla skutečně realita, přemýšlela jsem, co bych dělala, kdyby mě rodiče poslali na rozpojení a popravdě bych se taky pokusila utéct. Za mě je kniha super dystopie a jsem zvědavá, jelikož teď vyšla u Yoli reedice, jestli vyjdou i ostatní díly série, sice příběh končí vcelku uzavřeně, ale myslím, že by bylo zajímavé vidět, jak se svět a postavy vyvíjí, takže vám knížku můžu doporučit.
Po několika prvních stranách jsem se obávala, že kniha nesplní moje očekávání, ale Neal Shusterman nakonec opět nezklamal. Stejně jako u jeho ostatních knih, i v této používá skryté narážky na aktuální dění ve světě. Mimo to se mi líbí, že nás autor seznamuje se životem nejen hlavních postav, ale i postav vedlejších. Tímto způsobem se dozvídáme různorodé postoje k zákonu o životě a k dění, které přináší. Stejně jako hlavní postavy, ani čtenář si na dlouhou chvíli neoddechne, protože je děj neustále v pohybu. Trochu jsem se obávala otevřeného konce, jelikož v originále je více dílů, ale konec uzavírá tento příběh a pouze dává možnost k otevření dalšího.
Kniha se mi tedy velmi líbila a rozhodně ji doporučuji, stejně jako i ostatní knihy od tohoto autora.
Tak tohle byla dost děsivá ukázka toho, kam až můžou některé spory dojít a že kompromis není vždycky tím nejideálnějším řešením. Pojem zůstat pohromadě zde nabývá úplně jiného významu.
Kniha je označena jako první díl série, ale dá se číst i samostatně - konec je dostatečně uzavřený, aby vás nerozčilovalo, že další díly nejsou k dispozici.
"Zákon o životě říká, že lidský život je nedotknutelný od okamžiku počet do dovršení třináctého roku dítěte. Ale mezi třináctým a osmnáctým rokem se rodič může rozhodnout, že pošle dítě zpětně na "potrat"... pod podmínkou, že život dítěte "fakticky" nebude ukončen. Proces, kterým je dítě usmrceno a zároveň uchováno při životě se nazývá "rozpojení"."
Štítky knihy
antiutopie, dystopie, kakotopie americká literatura budoucnost vzpoura pro dospívající mládež (young adult)
Poslední dobou jsem zjistila, že dystopie jsou pro mě oddechovkou. Co si budeme, žádný Tolstoj to není, ale zároveň ani takový brak, že byste se chtěli tou knížkou umlátit. To téma je celkově docela hrozivé. Chybělo mi více vysvětlení toho, proč to vzniklo a hned nezaniklo. Přišlo mi zajímavé o tom přemýšlet a četlo se to moc dobře. Jen mi prostě nesedí YA, kdy puboši spasí svět od hroznejch dospěláků. A ten konec byl až moc idylickej a přeslazenej na dystopii. Ale celkově mě bavilo to srovnávat s jiným přístupem např. v Neopouštěj mě.