Underground
František Kotleta (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/43_/435555/bmid_underground-3ge-435555.jpg
4
671
671
Underground série
1. díl >
Praha City je šťastné město. Deset milionů obyvatel zde přežívá díky výdobytkům moderních technologií, zatímco zbytek Evropy se propadl do chaosu. Nikdo nepochybuje, že je to pravda, tvrdí to přece City News! Jenže Petr Vachten ty sračky ignoruje. Přišel o nohu ve válce s Poláky, a když hořela Ostrava, v CN hlásili, že jeho divize táhne na Krakov. Ale ta válka už nikoho nezajímá. Stejně jako Ostrava. Protože Praha City je šťastné město. Jen v něm nějak snadno umírají lidé, kteří si to nemyslí. Třeba ženy z kultu digitálních čarodějek.... celý text
Přidat komentář
Mám pocit, že Leoš/Fratišek se nadále ve svém psaní zlepšuje a že za lehce typickou Kotletovskou slupkou (pozor, to není v žádném případě kritika, jen konstatování přítomnosti něčeho, co chceme a očekáváme) se postupně rozjíždí hlubší příběh a prokreslenější svět než v jiných sériích. Na první pohled zaujme univerzum, v němž se kniha odehrává, hlavní hrdina Vachten je oblíbený archetyp bývalého vojáka (na tomto místě si neodpustím zmínit, že pořád věřím, že Kotleta napíše Hrdinu z Istanbulu), který se snaží někoho zachránit a nakopat zadnici záporákům. Ale za tímto vším se skrývaly zajímavé úvahy o světě s dominancí technologie, korporací a rozkladu státu, přišlo několik hlubších rozhovorů mezi postavama a kdyby v tomto směru psaní Kotleta/Kyša pokračoval, tak si určitě stěžovat nebudu, mě se to líbilo a moc. Třešínkou na dortu pak byly odkazy na popkulturu a obecně dnešek, napadá mě třeba jistá socha v Kladně.
U Peruna, tak tohle mě vystřelilo z bot! Dostal jsem přesně to, co jsem chtěl a četl ve většině Vašich recenzí. Akce, černý humor, hlášky, krev a zase akce. Jednoznačně 5 hvězd a velký dík za super "oddechovku".
Tak bohužel. K čemu je moře nápadů a probleskující stylovost, když to neni stmelený žádnou vizí nebo podepřený alespoň průměrnýma spisovatelskýma schopnostma? Přesně tak. S Kotletou asi končim, připadá mi, že se od Nářezu nebo Peruna neposunul ani o milimetr, spíš naopak. Velká škoda. 1* za těch pár hlášek.
Když tu čtu ty komentáře, přijde mi to rozpolcené vedví...někomu se to líbí, bo je to kus Kotlety, někomu ne, neb mu to přijde jako detektivka...
Za mě osobně je to další skvělá porce akce, navíc usazená v pěkně popsaném světě...jo, na Kotletu je tam málo sexu, ale na druhou stranu, po přečtení knihy vím, že chci ten hrnek s nápisem "Zrzky mrdaj nejlíp"! Jako dárek pro tchyni asi blbý, ale co...manželka je blond.
Docela jsem se na dalšího Kotletu těšil. Ale jsem lehce zklamaný. Jako knížka to není špatná, jen je to prostě jiné než jsem od Kotlety zvyklý. Je to zkrátka detektivka postavená do budoucnosti a dějově mě to až tak nechytlo. Sice jsem jednu noc šel spát až brzo ráno ze zvědavosti kam se to vyvine, ale prostě detektivky zase tak moc nemusím. Forma je tady ovšem výrazně lepší a chytlavější než děj. Skoro jsem kvůli tomu chtěl dát ty hvězdy 4, ale nakonec jsem si řekl že 3, protože podruhé tohle už číst asi nikdy nebudu, zatímco takové bratrstvo určitě ano.
Co musím vyzvihnout je totální nářez hlášek, narážek na současnost posunutou do budoucnosti, kde se na to tak trochu zapomnělo a vše překroutilo. Pozor spoilery! Za mě rozhodně super narážky na Hřiba, Piráty, dostal mě vánoční pes, nebo "u nás e se vánoce slavili tradičně s kebabem" :D. Musím říct že tohle mě u té knížky drželo mnohem víc než děj a kdo vlastně co chce a proč. Ono zápletka byla stejně tak nějak předvídatelná, konec takový nějaký do ztracena.
Nadšený jsem z toho kromě hlášek nebyl, jediné co jsem od Kotlety zatím nečetl jsou detektivní povídky postavené okolo Tomáše Koska a po tomhle mě jejich čtení láká ještě míň jak předtím.
Dostal jsem parádní nálož velmi akčního cyberpunku. Dobře vystavěný příběh a zajímavý svět a jeho fungování. Pan Kotleta nabírá skvělou psací formu!
Nebylo to spatny, ale asi mam radeji Kotletu v jinem zanru. Hustej narez a Kosek je top, po nem nasleduje Poutnik z Mohameda a mozna Poutnika preskoci Spad az ho doctu cely, ale tenhle styl kyberpunku mi asi proste nesedl. Moc zmateny, rychly, zkratka jsem se v Undegroundu dost casto ztracela.
...Ráda bych napsala, že se mi kniha líbila. Kotletovu brakovou literaturu zbožňuju. Bohužel, stejně jako jeho šílený instagramový profil, je i tahle kniha nedotažená. Možná je to tím, že musím podvědomě srovnávat tenhle počin s modlami žánru sci-fi a cyberpunku, jako je Gibson a nejsem schopna si připustit, že se má opravdu jednat jen o kvalitní příběh.
Bohužel, i ten mi v tomhle případě chybí.
"Praha. Co si budeme vykládat, bylo to zkurvený město. Ale měl jsem ho rád. Bylo jako kulhavej pes s vyrážkou - smrdělo, rozpadalo se, fungovalo jenom občas, ale pořád v sobě mělo něco, proč jste ho nakonec s ucpaným nosem pohladili. Jasně, pak jste si museli umýt ruce mýdlem, ale pořád šlo o vašeho milovanýho čokla." konec citace... :D :D :D
Hey, hodně jsem se bála, že mi nesedne ta doba a pokročilá technologie a tak... Ale PAN Kotleta to podal zase hodně dobře a hodně čtivě. Dalo by se v tom najít spostu toho co už teď ovlivňuje nás obyčejný "mravence". Ale nechci si kazit ten skvělej děj. A to ani nemluvím o nááádherny obálce :)... Takže zase se s těžkým srdcem loučím s Petrem, Fay a zbytkem party z Undergroundu... Amen...
Hned po pár stránkách jsem si vzpomněla na jednu mojí oblíbenou "hetešovku". Underground je super, tyhle cyberpunkový věci fakt můžu! A tohle se povedlo, doporučuji :)
Pojďte nakouknout do Prahy o sto let později, kdy ji ovládly moderní technologie a rozličné vymoženosti. Lidská společnost upadá a celkově je prohnilá jako to uměle vyrobené jablko, které drží v ruce. Na tomto místě žije žoldák Petr, který se snaží prát se životem, co to jde. Nehledí, pro koho zakázky vykonává, ale když má pohlídat jednu luxusní prostitutku, začne pociťovat zradu. Někdo mu něco tají a všude se začnou objevovat muži v černém prahnoucí po životě jeho klientky.
Jako vždy se můžeme dočkat řádné akce, hory zraněných, mrtvých, přestřelek, honiček, ne zrovna slušné mluvy a rázovitého humoru zaměřeného přímo na českou kulturu. Napětí se vás bude držet jako klíště až do posledních stran knihy, kdy společně s Petrem proplouváme skrze město, snažíme se zachránit šlapku a zároveň přijít na to, kdo po ní jde a proč.
Hodně mě bavily kulisy, do kterých byl příběh zasazen. Město Praha je ukázáno jako prohnilé od základů, což se vlastně dozvíme hned z první kapitoly, která vyselektuje čtenáře se slabým žaludkem. Společnost je rozdělena na majetné a nemajetné a ty rozdíly jsou až citelně bolestné. Všude jsou obří obrazovky, kde jede nekonečná telenovela vymývající mozky lidí. Lidská sexualita se posunula někam jinam, takže je to znát i na chirurgických úpravách těla. Není zde opomenuto ani náboženství, které neodmyslitelně patří k lidské společnosti a v tomto momentě odráží lidskou zkaženost.
Parádní akční počtení, které vás pohltí a nepustí.
Denně je v Praze
zabito nebo navždy ztraceno
asi sto lidí
a z toho půlka
skončí na rožni.
Mistr Kotleta se vydal do daleké budoucnosti a vytvořil postapunkový příběh z Prahy. Román si zahrává s digisexem, náboženstvím, smrtí a věčné lidské rivalitě. Vždy se najdou ti, co jsou dole a ti, co jsou nahoře. Bez mravenců lidstvo žít nemůže. Příběh je plný sprostých slov, akce a smrti. Všechno je to sice ve vážnéjším tónu, ale i tak je však vidět, že mistr Kotleta se drží svého a nechce nějak moc posouvat hranice toho, na co si nás chytil. Není to proroctví, je to jen jedna z možných budoucností.
Citát: Hodil jsem jí ze střechy...bože, jsou to čarodějky, umí přece létat......
Panorama Prahy, zde vytvořené, je fascinující a ne úplně nemožné. Ze všech těch mrakodrapů se vám točí hlava. Je zde přidáno i trochu humoru, ale je spíš zadělaný na popkulturních fenoménech, jako je třeba hláška o Pražské čtvrti Kladno a soše nějakého hokejisty, co na něj serou holubi. A spousty další takových Českých odkazů, se kterými je zde náležitě nakládáno. Vtipné jsou například některé názvy pražských ulic. Daniel Landa by se zasmál. Četlo se to skvěle, nemá to chybu a časem to dám určitě znovu.
Malá ochutnávka:
Mína vlastnila byt v prvním patře jednoho z městských mrakodrapů. Šlo o vzácnost, protože většina domů v Praze patřila korporacím. Tenhle ne a podle toho padesátipatrový barák i vypadal. Nájemci a vlastníci bytů a kójí pod úrovní S postavili kolem částí mrakodrapu, kde nepřiléhal k vedlejším domům, bednění ze starých odstavených tramvají, lešenářských trubek, plechu a všeho, co se dalo najít a ukrást, aby byli chráněni před věcmi, které z vyšších pater na střední úrovni odpadávaly. Občas to byla i lidská těla......
Dokonce příběh obsahuje i jednu moc silnou scénu. Slabší povahy, jako třeba já, si u knihy i chvilku pobrečí. Scéna je mrazivá, má náboženskosexuální podtext a abych řekl pravdu, tohle jsem od pana spisovatele tak nějak nečekal. Většinou jsou jeho scény buď humorné a nebo krvavé – tohle byla změna. A scéně tleskám. Nebudu vyzrazovat kde se nachází, ale je v první půlce knihy. Ještě teď mi z ní vstávají....chlupy na těle.
Citát: Hledali jste Boha? Teď už jste jenom mravenci.
Také jsem se z knihy dozvěděl, kdo je Dave Brubeck. Tohoto autora jsem nějak neznal, nebo spíše nevyhledával. Ale při psaní tohoto komentáře jsem si ho na jedněch nejmenovaných hudebních webových stránkách na chvilku pustil. Jsem sice na metal a další podobné hudební styly, ale musím uznat, že ty dvě hodinky, co Brubeckovo The Essential trvá- jsem přežil a ani jsem u toho nemusel mít digikurvu nebo jinou transmrdku i když hudba je pěkně do rytmu......
Citát: Ještě jednou řekni transmrdky a rozmrdám tě na atomy.
Jednoduchá akční jízda, jakou umí napsat jen Franta Kotleta. Po šestnácti publikovaných knihách by člověk řekl, že možná bude čas na nějakou změnu, ale autor si evidentně užívá čtenářské přízně a nesnaží se ji ztratit kvůli něčemu tak malichernému, jako jsou literární ambice. Servíruje, co umí nejlépe. Těšit se tedy můžeme na rozervaného střelce, dívku v nesnázích a morálně zvrácené korporace, pročež pěkný masakr je před námi. Kyberpunkové kulisy důvěrně známé Prahy tomu pak dodávají skutečné grády. Halt je znát, že tvůrce je pevný v kramflecích a ví jak zabrnkat na čtenářovu nacionalistickou dušičku. O žaludku nemluvě, jak dokazuje hned úvodní scénka s Veselými párečky.
Ne, není v tom ani kousek uměleckého záměru, ale čistokrevná zábava, nesoucí se v duchu poctivého véháeskového kung-fu a americké drsné školy. Problém nastává pouze v okamžiku, kdy nečtete nic jiného než Kotletu, protože pak vám všechno to střelecké dobrodružství splyne v jeden neurčitý celek plný násilí, sexu a humoru.
Mam Kotletu rád,ale tohle je podle mel trošku nepovedené,ne,že by to bylo špatné,to ne. Ale spíš bych to viděl na povídku,než na samostatnou knížku. Když cyberpunk, tak bych dal spíš Hetešovo Sex,drogy a cyb’n’roll.
Nová tvář hrdiny sice na Kotletu málo krve ,mozku a mrtvých.Ale číst se to nechá.
City News! (nebojte se, není to spoiler)
„Po Druhé pražské asanaci Starého Města konečně objevili legendárního Golema. Neležel na půdě Staronové synagogy, jak se čekalo, ale byl zazděný v jejích základech. Oživovací šém se nenašel, tak ho vytvořili IT specialisté a Golem teď stojí připoutaný řetězem před replikou Jedové chýše, bliká očima a otvírá zoufalcům, kteří do toho odporného pajzlu zavítají!“
„V hostivařské nádrži vzniklo úložiště jaderného odpadu a na kopci nad ní bylo obnoveno keltské hradiště. Noví Keltové zářením zmutovali a živí se lidským masem, takže hostivařský park jako cíl víkendových procházek Pražanů ztratil na významu!“
Další krvavý steak z řeznictví pana Kotlety s přílohami, které máme rádi – rychlopalné zbraně, nadupané technologie, povolné dívky a drsný slovník. Dějištěm je Praha budoucnosti, kde pod reklamní obrazovkou firmy Veselý Páreček zachraňuje Petr Vachten digitální čarodějky, pro pobavení vážených čtenářů tohoto progresivního literárního díla!
Bohužel pro mě trochu ústup. Ze začátku jsem se vyloženě nudil, ale pak se to naštěstí rozjelo.
Po pár posledních Kotletovkách, které mě tak neoslovili jako předchozí tvorba, jsem si říkal, že už sem na ně starej a dám si pauzu od řezníka z Bruntálu. Ale v čase, kdy je ta pandemie a já jsem nucenej být doma s prckama, chci podporovat české autory neb od státu dostanou asi malé hnědé smradlavé, tak jsem si koupil Underground do mého e-zařízení. Byl jsem docela překvapený jak dobře tuhle scifárnu s cyberpunkovým šelestem pán Kotleta pojal a příběh mě dost pobavil. Sice zase mě štvaly takové ty zbytečné jakoby vtipné průpovídky o Davidovi, Zemanovi a podobně, ale naštěstí ke konci knihy už Kotletovi došla zásoba a dalo se nerušeně soustředit na příběh.
Autorovy další knížky
| 2016 |  Spad |
| 2014 |  Příliš dlouhá swingers party |
| 2010 | Hustej nářez |
| 2017 | Poločas rozpadu |
| 2020 | Operace Thümmel |
Pan Kotleta je (už skoro podobně jako pan Kulhánek) mistrem jednolinkové akční sci-fi. Jednoduché linie, ale velice spádné a velmi čtivé. Underground nabízí děsivou realitu nedaleké budoucnosti, která je, až na některé drobnosti, klidně možná, některé části jsou smutnou realitou už dnes, vezměme si příklad třeba z Agrofertu a vlivu, který má, myslím, že na to autor naraží. Velmi věrně vykreslený svět i postavy jasně značí Kotletův autorský vývoj, za který jsem rád. Méně porna, ale stále dost, aby to okořenilo příběh, hlubší myšlenky a výraznější pointa. Co se mě týče, Kotleta se už nesmazatelně vryl do literárního kamene české skály a vytvořil novou "svatou sci-fi trojici" Kulhánek, Žamboch, Kotleta.