Pohanský pán
Bernard Cornwell
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/204816/bmid_pohansky-pan-204816.jpg
5
223
37
Saské kroniky série
< 7. díl >
V letech po smrti krále Alfreda se Británie těší míru. Na severu země vládnou Dánové, zatímco Sasové si drží jih. Pro bojovníky je však neklidná mírová doba tou nejobtížnější výzvou, neboť umožňuje dominovat opatrným a bázlivým. Naproti tomu Uhtred, oslavovaný vojevůdce vojska zemřelého krále Alfreda, upadá v nemilost, jeho síň je vypálena a on sám se stává psancem odmítaným křesťany i pohany. S hrstkou věrných mužů tedy odchází na sever, aby se pokusil získat zpět Bebbanburg, domov svých předků a nejpevnější tvrz v celé Británii. V tu dobu se však už mír hroutí. Boj začíná nejobávanější z dánských pánů na severu Cnut Ranulfson řečený Dlouhý meč a záhy jsou všechna království zatažena do krvavé války o to, zda se Británie stane zemí Dánů nebo Sasů. A opět je to Uhtred, kdo rozhodne, kdy a kde k tomuto boji dojde.... celý text
Literatura světová Romány Historické romány
Vydáno: 2014 , BB artOriginální název:
The Pagan Lord , 2013
více info...
Přidat komentář
Další z knih, které mě donutily číst dlouho do noci, dokud jsem nedočetl poslední stránku. Postava Uhtreda mi sedí, stejně tak způsob vyprávění - Cornwell je opravdu skvělý vypravěč. Při každém dočtení dílu ságy o bojích mezi Sasy a Dány mi je líto, že je kniha tak krátká (300-400 stran) - ale naštěstí je Cornwell velmi zdatný spisovatel a přidává další díly, takže se mám stále na co těšit. Soupeření o to, zda bude ostrov nazýván England nebo Daneland stále není ukončeno a Uhtred bude mít jistě ještě další příležitosti prokázat své válečnické kvality. 90%
Už bych sama nevěřila, že to zase napíšu, ale pořád je to čtivá kniha s rychlým spádem, ačkoli to opět není poslední díl... Co nedělám, tak snad příště. ;-)
Právě jsem dočetla tento díl Saské kroniky.V závěru není úplně jasné, zda Uthred zemře a nebo ješte ne. Mrkla jsem proto na web Bernarda Cornwella, abych zjistila že na cestě je už další díl opět s Uthredem a navíc že se celá série o Uthredovi má zfilmovat jako seriál. Jsem na to zvědavá, doufám že se to bude moct zhlédnout někde na netu.
to I.Zi...26.11.2014: v HP se zase na začátku každého dílu dozvíš, že to není jen tak obyčejný chlapec:)
Autor opět nezklamal, kniha, jako celá série, je velmi poutavá a čtivá. Jen jsem čekala, že bude poslední v sérii, předchozí díl tomu nasvědčoval. Ale vypadá to, že se dočkám pokračování.
Pro mě už klasika, to co jsem očekávala jsem dostala. Cornwell je člověk, který dokáže bitvu popsat tak zajímavým způsobem, že i když je to v podstatě furt stejné, tak je to pořád zajímavé a vysloveně se na bitky těšim. Je sice pravda, že dokud žil Alfred, tak mi to bavilo trochu víc, páč spolu měli velmi zábavný vztah. I narážky na křesťanství, boha a vůbec nepochopení jejich náboženství navzájem mě bavilo - ty Uthredovo hlášky :-D. Já kdybych si mohla vybrat, tak jsem Dánka každým coulem....:-)) Taky jsem jim furt fandila, i když vim, že je to marná snaha.
Tak ani tato část nebyla ochuzena o vysvětlení proč "zasunul Hadí dech do pochvy a tasil Vosí žihadlo, je to prostě kratší meč a v těsném objetí dvou štítových hradeb je dlouhá čepel nešikovná a bojuje se s ní hůř." :D
Těším se na další díl.
Jak zde v komentáři někteří poznamenávají, na Uthredovi se věk vskutku začíná podepisovat. Nikdo však nedodal, že tomu tak není v tom smyslu, že by mu docházely síly. Už to samozřejmě není ten dvacetiletý mladík, který dokázal srazit k zemi hrůzostrašného Ubbu. Sil má však stále dost na to, aby se vypořádal i s těmi nejlepšími soupeři a stál neohroženě v čele hradby štítů proti desetinásobné početní převaze Dánů, a co víc, je také stále lepší v těch věcech, které sice nevyhrávají osobní souboje, avšak jsou nezbytné pro vítězství v bitvě jako celku. Ony Uthredovy strategické schopnosti, které byly v prvních částech ságy méně znatelné, se s nabývajícími zkušenostmi tohoto válečníka začínají dostávat zřetelněji na povrch, a to v takové míře, že by i ti nejlepší stratégové dějin lidstva obdivně pokyvovali hlavou!
A mě nezbývá nic jiného, než učinit totéž v případě Cornwellova zatím posledního historického románu a přát si, ať nám o osudech Uthreda (snad brzy již) z Bebbanburgu vypráví stále dál!
Kedze sa Æthelstan stane kralom Anglicka az v roku 927, pribeh Uhtreda bude este nejaky ten patek trvat. Osma kniha v serii sa bude odohravat v roku 911 a zo zaciatku jednej z knih v serii (piatej ak sa nemylim) vieme, ze Uhtred zije nejaky ten cas aj v zjednotenom Anglicku, cize typol by som, ze zomre okolo roku 935 (EDIT: Po precitani osmej knihy, The Empty Throne, sa da zistit, ze Uhtred bude hrat nejaku rolu v roku 937 v bitke pri Brunanburgu, ktora je Æthelstanova najvacsia vyhra proti Vikingom. Sam Æthelstan zomre v roku 939 a teda mozno Cornwell necha Uhtreda zomret v ten isty rok ako poeticky koniec pre nasho hrdinu, ze zomre v tom istom roku ako kral, ktoreho vychoval)
Kniha skvela, milujem rozpravanie z prvej osoby, Cornwellovi toto ide absolutne genialne, dava to pribehu daleko osobnejsi a intimnejsi charakter. Niekedy mi vsak vadi ten kolobeh, ktory je rovnaky pre kazdu knihu - nejaka Vikingska intriga sa dostane do pozornosti Uhtreda, taka, ktorej cielom je vyprovokovat vojnu, a ktoru samozrejme pred koncom knihy pochopi a odhali jej povod. Najprv ho ale musia cirkevnici nasrat a znicit tak, ze musi zdrhnut a zarobit si rabovanim, potom sa ku koncu triumfalne vrati aby mohol vyhrat bitku proti Vikingom.
Naozaj vsak nechapem, ze ako je mozne, ze napriek takemuto opakovaniu deja sa Cornwellovi dari udrzat ten dej putavy a zaujimavy. Informacie o dobe, historicke realie, stare mena miest a oblasti, to vsetko vytvara neskutocnu atmosferu, ze citatel si naozaj mysli, ze stoji vedla Uhtreda v Britanii 9. a 10. storocia.
Dúfal som, že Uhtred už konečne dobije ten svoj Bebbanburg, ale vyzerá to, že sa mu to podarí až po obdržaní prvého dôchodku :-) Nič proti kvalite sasských románov, sú výborné a neváham do nich investovať, ale myslím si, že to už autor príliš naťahuje. Pokojne mohol sériu so cťou ukončiť a vrhnúť sa na iné témy...
Opět dobré čtení, chvílemi jsem se nemohl od knížky odtrhnout. Dobrá atmosféra, jen ten děj mi už přišel předvídatelný, jako by už pan Cornwell nevěděl co má zas vymyslet za zápletku. Četl jsem i všechny předchozí díly a v tomhle jsem cítil takovou rutinu, zkrátka jen napsat další díl, aby byl. Myslím si, že by tuto velice povedenou ságu měl autor dalším dílem zakončit, protože už z ní začíná vyprchávat duše a lehkost, s kterou byly napsány předešlé díly.
Stále mě to baví. Zdá se mi, že se na Uhtredovi začíná podepisovat věk, což nebylo u předchozího dílu tolik patrné. Na příběhu se mi líbila část o dobývání Bebbanburgu a konec mě mile překvapil. Jsem rád, že se zde konečně ukazala smrtelnost hlavního hrdiny. Souboj Cnuta a Uhtreda jsem zhltal jako malé děcko. :))
Já teda nevím, už mi to přijde trochu moc natáhlé. A už mě to nebavilo tak jako předchozí díly. Nicméně konec byl fajn, konečně se nezranitelný Uhtred stal zranitelným. :) Další díl si určitě zakoupím, ale asi už jen proto, že chci vědět jak to dopadne.
Tak další výborný kousek od Bernarda Cornwella - z jeho série o Uhtredovi z Bebbanburgu...
Doslova jsem to zhltal ;-) No Uhtredovi je už přes padesát let a vypadá to, že příběh hned tak neskončí... Snad se Uhtred dočká svého Bebbanburgu, moc bych mu ho přál... ;-)
Štítky knihy
Vikingové 10. století historické romány
Autorovy další knížky
| 2017 |  Poslední království |
| 2007 | Bledý jezdec |
| 2004 | Lučištník |
| 2010 | Hořící země |
| 2006 | Sharpův tygr |
Kniha Pohanský pán je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 321x |
| Čtenářské výzvě | 2x |
| Doporučených | 21x |
| Knihotéce | 149x |
| Chystám se číst | 73x |
| Chci si koupit | 39x |
| dalších seznamech | 1x |
Cornwell je mistr slova a napětí. Dokáže perfektně manipulovat s city čtenáře, které se přelévají z dánské pohanské na anglickou křesťanskou a opačně. Věřím, že ani rodilí Angličané si kolikrát nejsou jisti, zda to anglické bigotní křesťanství bylo to pravé.
A nelze opomenout Cornwellovo zdůrazňování velikosti starověkého Říma:
"Pohled na trosky římských staveb ve mně pokaždé vyvolal zvláštní smutek. Vnímal jsem je jako důkaz toho, že náš svět nezadržitelně sklouzává do temnoty. Kdysi na tuhle mramorovou krásu padalo světlo, zatímco my se teď plahočíme v blátě."