Tyranie: 20 lekcí z 20. století
Timothy Snyder
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/341832/mid_tyranie-20-lekci-z-20-stoleti-FxP-341832.jpg
4
706
160
Jeden z předních intelektuálů současnosti, historik Timothy Snyder, přichází po velkých historických pracích Krvavé země a Černá zem s příspěvkem k aktuální debatě o dalším osudu liberální demokracie. Dvacet lekcí z evropských dějin 20. století ukazuje, že kolaps společnosti, demokracie a morálky i naše osobní selhání v podmínkách politických krizí nejsou nic nepředstavitelného. Naši rodiče a prarodiče, vedeni iracionálními mýty fašismu, nacismu a komunismu, budovali zdi proti znepokojivým globálním hrozbám. Určitě nejsme chytřejší než oni, máme však výhodu, že se z jejich zkušenosti můžeme poučit a nastupujícím tyraniím včas vzdorovat. Podle Snydera je k tomu teď, v podmínkách současného politického vývoje v Americe i v Evropě, ta pravá chvíle.... celý text
Literatura světová Literatura naučná Historie
Vydáno: 2017 , Paseka , ProstorOriginální název:
On Tyranny: Twenty Lessons from the Twentieth Century , 2017
více info...
Přidat komentář
Autor poukazuje na to, ako aj rozhodnutia jednotlivcov môžu meniť históriu a politický smer krajiny. Jednotlivcov, ako sme my, každý jeden z nás. Poukazuje na to v kratučkých 20. kapitolách, ale každá z nich pritom nesie veľké ponaučenie. Napr. kapitola "Pozor na štát, kde je iba jedna strana". V tejto kapitole (a aj v iných) sa spomína aj Československo. Ako si ľudia v roku 1946 zvolili komunistickú stranu a ako si nie každý uvedomoval, že volí koniec demokracie a že ďalšie voľby (tak skoro) nebudú. To isté bolo v Nemecku v roku 1932, kedy si Nemci zvolili nacistickú stranu.
V kapitolách sa spomína aj čítanie kníh. Konkrétne ma zaujala zmienka o Harrym Potterovi a Daroch Smrti, ktorá je podľa autora knihou o tyranii a odpore. Ale ako hovorí (píše), každý dobrý román oživuje našu schopnosť rozmýšľať o viacvýznamovosti situácii a posudzovať situáciu iných.
Túto knihu by si podľa mňa mal prečítať každý. Má iba 103 strán písaných relatívne veľkým písmom, malý formát, takže za tie dve hodiny by ju mal každý zvládnuť prečítať. Je to naozaj dôležitá kniha, ktorej hlavným posolstvom je to, že každý jedinec má možnosť niečo zmeniť.
Něco podobného bych si představoval jako součást vzdělávacích programů našeho školství.
Zajímavé, jak mohu souhlasit s velkým množstvím komentářů, které si navzájem odporují :-). Ano, je to příliš stručné a povrchní a ano, je to psané pro Američany, takže jednoduše, v rozkazujícím způsobu a všechna doporučení nejlépe čtyřikrát zopakovat. Nicméně paniku liberálního intelektuála nad zvolením Trumpa a nad tím, kam se USA ubírají, chápu. Knížku jsem četla v podstatě jako předmluvu k Cestě k nesvobodě, na kterou čekám z knihovny, takže moje očekávání splnila.
Jedná se o první knihu, kterou jsem od Timothyho Snydera přečetl, a jsem mírně zklamán.
Nemohu říct, že by se nevyznal v historii, 20 pravidel je formulováno vesměs dobře, ale při čtení na mě dost negativně působilo, že všechny je formuluje v rozkazovacím způsobu (v českém překladu ještě tyká), čímž se (jakoby) stylizuje do role moudrého dědy, který dává rady hloupým dětem.
To je jen pocit, který mě při čtení provázel, ale teď k obsahu: Snyder patří k mnohým alarmistům, kteří bijí na poplach a za vším hned vidí Hitlera. Své "lekce" se za každou cenu snaží vztáhnout na prezidenta Donalda Trumpa, čímž často zabředá do nesmyslných úvah. Od samého počátku je jasné, na které straně stojí. Očekával bych, že taková kniha bude víc, než jen obhajobou jednoho politického postoje.
Touto taktikou si Snyder sám podraží nohy, protože se zaměřuje na velice krátké období, takže kniha z roku 2017 je dnes v mnohém neaktuální... a dobrá kniha by měla čtenáře oslovovat déle než 3 roky.
Čtivá a přehledná kniha. Stálo by za to, kdyby autor probral to, co nakousl, mnohem hlouběji.
Jednoduchá, stručná a úderná kniha. Důležité je si tyto lekce připomínat.
Když vás nějaké téma zaujme víc, hledáte dál. Takhle je to super.
Tahle kniha by byla dobré čtivo pro spoustu lidí. Bohužel, většina z té spousty si ji nepřečte a kdyby, tak ji bude považovat za snůšku výmyslů.
Jinak hezké, stručné a ucelené dílko. Ta stručnost dává naději, že by si ji mohl přečíst i někdo, komu ji doporučíte/půjčíte.
Od tohoto autora se dá číst cokoliv. Jeho styl psaní, umění zaujmout, nevytrhává historii z kontextu a naopak doplňuje o další fakta. Pro mě je tato kniha další z řady historických faktů pojaté brilantním stylem psaním. Doporučuji i jako povinné čtivo do škol
Dobrá knížka, ale chtělo by to více stránek, aby bylo možné probrat některé věci více do hloubky.
Proč tak nízké hodnocení pro "úžasnou knihu respektovaného autora"? Protože je to na mě až moc povrchní. Přiznávám, že zejména zde hodnotím velmi subjektivně a na základě poměrně dobrých (ne ovšem expertních) znalostí problematiky. Kniha není nepravdivá, není zavádějící a není dokonce ani hloupá. Je pravý opak všech tří negativ, které jsem vyjmenoval. Její problém je v tom, že je pro naprosté laiky. Je to skvělá doporučená literatura pro někoho, kdo chce být angažovaný v občanské společnosti, ale neví, jak na to, co dělat, co nedělat, na co si dát pozor a podobně. Ale je neskutečně povrchní. Je to skutečně jen startovní čára do aktivního života v liberálně demokratické společnosti. Nic víc od toho nečekejte.
Známý expert na totalitní režimy 20. století sepsal tento manifest v návaznosti na zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem, kterým byl coby liberál zděšen. Snyder varuje před tím, že Trump v USA a mnozí populističtí politici v Evropě mohou být předzvěstí tyranie coby „stavu, kdy na sebe jedinec nebo skupina strhnou moc anebo momentální držitelé moci pro vlastní prospěch obcházejí ustanovení zákona“. Varuje před intelektuálním kómatem, kdy se lidé uzavřou do svého pohodlí a přestanou se zajímat o věci veřejné, čímž tyranům usnadní nástup k moci a její následné upevňování. Zároveň zdůrazňuje, že některá zdánlivá negativa demokracie (dvoukomorový parlament, roztříštěný stranický systém, ústavní soudnictví…) jsou ve skutečnosti výhodami, poněvadž coby systém brzd a protivah omezují hromadění moci, čímž přispívají ke stabilitě demokracie. Nejdůležitější mi ale přišly apely na každého čtenáře, aby se dopředu nepodřizoval a nezavíral oči před varovnými signály, a že je naopak třeba diskutovat s lidmi, odstřihnout se od internetu, číst tištěná média nebo knihy a zejména pak v klíčovou chvíli vystoupit z řady, protože i jediný člověk dokáže změnit historii (jako Churchill v roce 1940). Jako právníka mě zaujal důraz na profesní etiku, která nesmí jít stranou ve jménu momentálních politických emocí (Třetí říši se zaprodali lékaři i právníci). Snyder zdůrazňuje i nebezpečí ztráty soukromí, rozmělňování pravdy nebo ozbrojených milic, což jsou všechno aktuální témata, jejichž závažnosti si možná ne vždy uvědomujeme. Je důležité si uvědomit, že „ten binec je náš“ a svět, ve kterém žijeme, za nás nikdo jiný nespraví. Není vůbec jisté, že navždy bude fungovat pohodlný systém liberální demokracie, ostatně v řadě zemí světa nic takového ani nikdy nezažili. „Pokud není nikdo ochoten zemřít za svobodu, potom všichni zemřeme v tyranii.“ (9/10)
Timothy Snydera respektuji pro jeho knihy zabývající se temnými dějinami střední a východní Evropy, Krvavé země a Černá zem. Zde se naneštěstí nechává unést davovou psychózou, na vlně hysterie levice z volby Trumpa prezidentem USA. Jeho panická hrůza je za hranou a od myslitele jeho formátu bych očekával víc.
Na druhé straně, plně souhlasím s některými komentáři níže, jádro knihy je zcela jinde a samo o sobě přináší velmi silné a podnětné poselství.
Zcela se ztotožňuji s názorem, že boj proti tyranii nekončí nikdy, lidé se neustále musí mít na pozoru, neboť historie ukazuje, že tyrani využijí jakýkoliv nestřežený okamžik, jakékoliv zaváhání, jakékoliv upozadění svobody.
Souhlasím s tím, že dnes žijeme v nebezpečné a nestabilní době. Nedomnívám se však, že nebezpečí přichází v prvním sledu od takových, jako je Trump. Domnívám se, že svět se naučil odhalovat pravicový extrémismus ve všech jeho podobách, při sebemenším projevu se objeví alergická reakce (alespoň na západě) společnosti. A to je dobře. Imunitní systém však trestuhodně selhává v případě odhalování levicového extrémismu, jehož projevy jsou dnes možná právě proto nebezpečnější. Bují, nikým nevyzván, nikým neodhalen, naopak často omlouván, stále převládá jakási idealizace a fascinace komunismem a dnes post-modernismem, jako tím konečným a ideálním lidským zřízením, nic však nemůže být dále od pravdy. Snyderovy lekce samozřejmě stejně snadno odhalí bující komunismus i fašismus (a jakýkoliv další zárodek tyranie, skrývající se v dalších ismech – ano, třeba zrovna ve fanatickém enviromentalismu, stačí jen pozorovat vnější projevy).
U každé kapitoly my v mysli vytanul nějaký současný společensko-kulturní jev, kterým se blížíme k tyranii, ne nutně v Evropě, ne nutně v Americe.
Mrzí mě, že autor, jako vzdělaný a respektovaný historik, je ohledně Trumpa tak hysterický. Poslouchal jsem s ním jeden starší rozhovor z května roku 2017 (Sam Harris podcast) a nic z toho co tam tehdy prorokoval ohledně Trumpa, se nenaplnilo, při zpětném pohledu to působí to až groteskně. Demokracie nebyla zrušena a objektivně, jediní, kdo se snaží demokracii v USA narušit, jsou paradoxně Demokraté (jejich snahy o překreslení map volebních okrsků, zrušení „Electoral College“, apod.). Trump není ideální, Trump je možná špatný, ale není to tyran a není o nic horší, než jeho předchůdci. Tyrany naopak vidím v takových jako je vycházející hvězda „Demokratů“ AOC. Tím není řečeno, že nemusíme být na pozoru, musíme, jen si myslím, že ti opravdu nebezpeční tyrani se skrývají jinde. V řadách těch, kdo se nám snaží diktovat, jak máme mluvit a myslet, vše v zájmu vyšších ctností, nedefinovaného humanismu, nedefinované korektnosti. Měli bychom se mít na pozoru před těmi, kteří nám zakazují vyjadřovat nepohodlné a sporné myšlenky, zkoumat v jejich očích morálně pochybné jevy, před těmi kteří násilně narušují akce obhájců svobody projevu a kteří neváhají hromadně udávat a pořádat kampaně za smazání toho a toho nepohodlného názoru (a člověka) ze sociálních sítí. Dnes a denně jsme svědky porušování oné zlaté zásady liberalismu: „nesouhlasím s tím, co říkáte, ale budu do smrti bránit vaše právo to říkat“. Jako by autor byl zaklet ve vlastní historii, všechno co píše je pravda, těch 20 lekcí je zcela na místě, ale zároveň se na ně dívá očima člověka z 20 století. Dnes je situace zcela jiná. Např. neziskovky považuje za garanty demokracie a politické svobody, ano, tak tomu bylo dlouhá desetiletí, a dnes se pod nátlakem vedoucích elit mění v nástroje tyranie menšiny.
A ještě na jednu důležitou lekci autor trochu zapomněl. Totiž humor. Neboť tam kde ustupuje humor, tam je cesta k tyranii volná. Pozorujte dnešní svět a to jak zachází s komiky a kam se posunuje Overtonovo okno „povolených“ vtipů, to o směřování světa napoví asi nejvíc.
Přesto všechno knihu doporučuji, jak tu již bylo uvedeno, přečtou si ji ti, kteří to nepotřebují, a ti kdo by to potřebovali ji ani nenajdou.
Nemůžu si pomoct, přišlo mi to jako návod ke správnému chování pro žáky středních škol. Zjevná protitrumpovská rétorika a důraz na jediné správné vidění světa, tedy to autorovo. Další díla Snydera spíše vyhledávat nebudu.
Celý problém tejto knihy je v tom, že ľudia, ktorí ju vezmú do ruky, ju vlastne nepotrebujú čítať, pretože si zložitosť situácie uvedomujú a zväčša sa snažia s tým niečo robiť. A tí, ktorým je určená, vezmú do ruky radšej Blesk alebo Plus, aby si prečítali a nasali do hlavy (v tomto prípade by som radšej použil výraz zaneřádili myslidlo) ďalšiu várku klebiet a denunciácií pochybného polosveta pseudocelebrít. Že tí prví sa riadia heslom Karla Kryla: „Politikům se nemá věřit, politiky je nutno kontrolovat!“, kým tí druhí si osvojili slogan z kampane z prvej polovice 90. rokov: „Veríme vám, veríme!“ a nejako si nevšimli, že naše životy kaličia odborníci, ktorí sa chvália: „Vedieme a budeme vedieť!“.
Napriek tomu čítanie, ktoré môže pomôcť pri odhaľovaní ďalších užitočných idiotov.
Stručné. Jasné. Výstižné. - V podstatě jsou to rady pro každodenní život, nejen pro život občana a voliče. Tohle by se mělo tesat do kamene.
Velmi zajímavé čtení. Jak jsem se tady někde dočetla, kniha by opravdu mohla sloužit jako učebnice pro středoškoláky. Obsahuje varování před situacemi v nichž se pozvolna, nepozorovaně rozpouští demokracie a zvrhává se v tyranii. Řadu těchto varovných momentů bohužel zažíváme i my Češi, netýká se to jen vzdálených zemí jako je Rusko nebo USA. Týká se to i nás.
Štítky knihy
eseje 20. století americká literatura demokracie dějiny Evropy totalitní režimy politologie cenzura
Autorovy další knížky
| 2013 |  Krvavé země: Evropa mezi Hitlerem a Stalinem |
| 2019 | Cesta k nesvobodě |
| 2017 | Tyranie: 20 lekcí z 20. století |
| 2015 | Černá zem: Holokaust - historie a varování |
| 2018 | Obnova národů: Polsko, Ukrajina, Litva, Bělorusko 1569–1999 |
Kniha Tyranie: 20 lekcí z 20. století je v
| Právě čtených | 22x |
| Přečtených | 950x |
| Čtenářské výzvě | 88x |
| Doporučených | 81x |
| Knihotéce | 298x |
| Chystám se číst | 408x |
| Chci si koupit | 121x |
| dalších seznamech | 10x |
Díky krátkosti knížky jsem ji přečetl za jeden den. Profesor Snyder v ní stručně shrnuje dvacet doporučení jak nesklouznout z demokracie zpět do totality. Kromě krátkých úvodních odstavců ke každému bodu přidává názorné příklady daných jevů z minulosti i současnosti. A nutno říct, že jsem si při čtení nejednou vybavil paralelu s některými politickými a společenskými tendencemi v naší zemi, kterou i přesto zatím stále můžeme označovat jako parlamentní demokracii. Snad se totalitní doby nevrátí.