Tři kamarádi
Erich Maria Remarque (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/24_/245/bmid_tri-kamaradi-a2k-245.png
5
3190
3190
Robby, Otto a Gottfried se stali přáteli na život a na smrt během první světové války. Jako demobilizovaní vojáci neměli v poválečném rozvráceném a vyhladovělém Německu život o mnoho lehčí. Kamarádství jim však pomáhá obstát v boji o holé živobytí a dokážou se postarat i o dívku jednoho z nich, když ztratí zaměstnání a těžce onemocní. Kamarádství je to jediné, čemu dobrému je válka a bezvýchodnost po návratu z ní naučila, a právě kamarádství a láska muže k ženě, opravdová láska bez frází a patosu, obyčejná, silná, ohrožená nepřízní osudu je to, pro co stojí za to žít.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2006 , Ikar (ČR)Originální název:
Drei Kameraden , 1937
více info...
Přidat komentář
Opět jeden z mých návratů k již přečtenému, který nezklamal.
U Remarqua je velká výhoda, že člověk nemusí přečkat těch prvních x stránek, aby se něco dělo. U něj mám pocit, že jsem nastoupila přímo do rozjetého vlaku. Jeho příběhy mě pohltí hned od začátku. A jsou plné pravdy. Jsou tak pravdivé, že mi kolikrát vyhrknou slzy do očí. Pro mě jedna z nejhezčích knih od Remarqua. K vyjádření hlubokého přátelství nepotřeboval velkých slov, bylo cítit i tak, ta samozřejmá sounáležitost. Okamžitá pomoc, bez očekávání návratu investice.
Rozhodně doporučuji!
Pro mě silnější příběh než Sbohem, armádo od Hemingwaye. Láska těch dvou je pro mě mnohem větší, něžnější a láskyplnější, věrnější a věrohodnější. Však tento úryvek hovoří za vše: "Tu však jsem náhle viděl, že mohu pro druhého něco znamenat už jenom tím, že tu jsem, a že ten druhý je šťastný, protože jsem u něho... Je to láska a přece něco jiného. Něco, pro co lze žít. Pro lásku člověk žít nemůže. Ale pro člověka jistě."
Nádherný příběh o lásce a přátelství, který je drsný i dojemný zároveň, neuchyluje se k citovému vydírání, patetickým výlevům a laciným gestům. Patří do mé TOP 10.
"Karel a Otto, Karel a Gottfried, Karel a Pat. Zlostně a bezmocně jsem sklepal sníh z bot. Lenz je mrtvý, Karel je pryč a Pat? Oslněnýma očima jsem se zahleděl k nebi, k tomu šedivému, nekonečnému nebi nějakého pomateného boha, který vymyslel život a umírání, aby se pobavil."
Pokaždé, když se mám zamyslet nad pojmem přátelství, vybaví se mi tato kniha. Přátelství bez okázalých gest, beze slov, bez očekávání oplátky.
Remarquovy knihy nečtu jen kvůli obsahu. Jeho poetismy ( pak vešel večer s vůní šeříku), filosofické úvahy, moudra ( Soucit je nejneužitečnější věc na světě, je to rub škodolibosti.), baladické pasáže, humor (hřbitov bifteků), to všechno je v balíčku.
Jen kdyby pokaždé nekončily tak špatně!
Tri kamaradi od EMR bola prva kniha, ktoru som od toho to autora cital. Inspirovala ma moja mama, ktora ju povazuje za jej najmilsiu knihu. Po precitani tejto som nasledne precital myslim jeho dalsich 10 knih prelozenych do cestiny. Pribeh troch kamaratov, sposob akym autor pise ma mimoriadne oslovil. Bol som z nej nadseny. Myslim, pokial si po tych cca 30 rokoch co som ju cital pamatam, tak v tejto protagonisti pili hlavne rum. Na rozdiel od ostatnych knich, kde davali prednost calvadosu:-). Je to naozaj silny ludsky pribeh, ktory stoji urcite za precitanie.
Asi to neumím správně napsat, ale autor píše tak nějak laskavě, je takový jemný ve vyjadřování, i když popisuje hnusné věci nebo vzpomínky. To je fajn, že toho tolik napsal.
Překrásně napsáno, naprosto jedinečné dokonalé dílo, tento klenot čtu již podeváté....pět hvězdiček je moc málo.....!
To bylo tak krásné, že pěkně děkuji, že jsme Remarqua probírali ve škole. Kdo by to byl řekl.
Je to jedna z těch opravdových knih. Remarque si prostě umí stát na svém, vždyť obyčejný život, tak hrubý a neotesaný toho umí vždy nabídnout nejvíce. To je právě u mě ten důvod proč mě neláká současná literatura, protože ta takové zrcadla nenastavuje a hloubky nevytváří. Situace umí být někdy hodně nepřístupné, tvrdé a položí vás a člověk se musí něčeho držet musí, protože jinak je to jeho konec.
Snad po sté jsem se k této knize vrátila, nejen kvůli čtenářské výzvě...a je to nejkrásnější příběh o přátelství, jaký znám.A není jen o přátelství, ale to už je na každém z nás, kteří milujeme Remarqua.
Výborná kniha, opravdová láska, obrovské přátelství, prostě to, co se dnes už moc nevidí. Jsem ráda, že jsem si knihu přečetla.
Mistr Remarque se se svými úžasnými knihami zařadil do mých srdcových záležitostí! Každá jeho kniha je prostě úžasná a ani Tři kamarádi nejsou výjimkou!
Opravdu skvělý román. Jen nevím, jestli je vhodné tyto knihy nutit už na základní škole. Podle mě to v tom věku dítě tolik neocení. Příběh má hloubku, i když ze začátku se to vyvíjelo velmi pomalu. 90 % určitě.
Erich Maria Remarque byl jeden z největších spisovatelů 20. století. Kritici a nejrůznější publicisté nám sice tvrdí, že jeho knihy jsou povrchní, prvoplánové, spekulativní, ale pravdu nemají. Smyslem literatury (a to "největší") není ohromovat snoby a být originální za každou cenu, ale ukázat dobu a vytáhnout z unikátního individuálního příběhu hrdinů "to" obecné a nadčasové. Dokázal to třeba Shakespeare a dokázal to i Remarque. Navíc z jeho knih je znát, jak dokázal maximálně využít vlastní zkušenosti a životní prožitky. Vzpomínám si, jak během školních let nám jedna "soudružka" češtinářka tvrdila, že Remarque není dobrý spisovatel, protože nenabízí řešení a nevidí skutečnost "třídně". Měla pravdu, Remarque ji viděl jako skutečný humanista, pro kterého to nebyla vznosná fráze, ale vztah k životu. Takže je jasné, že ani nacisté ani komunisté ho nemohli mít rádi.....
Velmi silný příběh a sympatické postavy. Líbí se mi vykreslení milostného páru :)
Krásně napsaná kniha líčící osudy tří mladých mužů, kteří přežili 1. světovou válku, a jejich začlenění se zpět do života. Příběh ukazuje, že i přes zdánlivou dobu míru nemusí vše dopadnout tak, jak by jste očekávali...
První kniha od Remarqua, kterou jsem přečetla, a to již v raném věku, ještě jako dítě. Poutavá syntéza dokonalé ukázky přátelství až za hrob a jemného vyjádření plaché milostné romance a lásky, obojí nádherně ztvárněné. Remarque, jak má být...právoplatně se stal jedním z mých neoblíbenějších autorů. Zatím ani jedna jeho kniha nezklamala, nicméně Tři kamarádi navždy zůstanou srdcovou záležitostí a neoblíbenějším kouskem ze všech jeho děl.
Štítky knihy
první světová válka (1914–1918) přátelství láska nemoci německá literatura 30. léta 20. století
Autorovy další knížky
| 1967 |  Na západní frontě klid |
| 1962 | Tři kamarádi |
| 1969 | Jiskra života |
| 2006 | Čas žít, čas umírat |
| 2005 | Cesta zpátky |
Červená knihovna jak vyšitá, do toho jsem se neměl pouštět.