To jsme, prosím, nebrali
Stanislav Rudolf
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/34391/bmid_to-jsme-prosim-nebrali-J89-34391.png
4
216
39
Dívčí román z prostředí zemědělské školy, hlavní hrdinka Pavla řeší problémy s domácností po odjezdu matky do lázní a neshody se svou první láskou.
Přidat komentář
Lehké čtení, příběh Pavly z druhého ročníku zemědělské školy a peripetie života spojené s tímto životním obdobím - první láska, střední škola, vztahy v rodině
Pavla, studentka 2.ročníku oboru chovatel na střední zemědělské škole, prožívá první velkou lásku s chlapcem starším a z jiného sociálního prostředí. Vzestupy a pády ve škole, životě i lásce, její i spolužáků během pár měsíců. Návrat do věku náctileté, dnes úsměvná vzpomínka, tehdy drama, co rodiče prostě nepochopí...
Knihu jsem četla v podobě e-knihy. A četla se mi stejně dobře jako když mi bylo patnáct. Moc hezký návrat do let dospívání, prvních lásek... Oddychovka,kterou doporučuji
Tak jsem zase o něco lépe vychovaná. 'Krásná' příručka o tom, jak si má mladá dívka poradit s domácností, chovat se k rodičům, vyrovnat se s rozchodem. Celkem bych řekla, že si Pavla umí s emocemi poradit lépe než já ve čtyřiceti. A to všechno napsal muž. Úžasné. Díky, čtenářská výzvo, že jsi mě vzala zpět do mého mládí :-)
Klasickej Rudolf. Děvče chodí do školy, občas má nějaké problémy doma, občas má problémy s chlapcem, občas pomáhá rodit tele. Když jsem Rudolfa četl pětadvacet let zpátky coby hojně zastoupený inventář domácí knihovny, fungovalo to přece jen o něco víc. Tohle nenadchne, neurazí.
Vůbec jsem netušila, že pan Stanislav Rudolf napsal i příběh o studentech zemědělky. Slasti a strasti náctiletých umí popsat čtivým způsobem. Sice v mých očích kvalit Metráčka nedosahuje, ale i tak je velice zdařilý a ráda si ho zase někdy přečtu. Zvlášť proto, že studium zemědělské školy byl můj tajný, nesplněný sen.
(SPOILER) Přestože nepatřím k cílové skupině, tak se mi příběh četl moc hezky. Je na něm ale vidět, že byl psán za dávného socialismu, což mi místy vadilo. A ten zootechnik ze školního statku byl opravdu na ránu. Neumím posoudit, jestli to v zemědělství takto probíhalo, ale nelíbilo se mi to. A v jiné kapitole jsem zase našla "faktickou" chybu: při chemii se rozhodně neučili o "orbitech", tedy "oběžných drahách", ale zřejmě se učili o orbitalech. Pokud tomu autor nerozuměl, neměl tam ty odborné výrazy dávat raději vůbec. Může to být ale i "překlepnutí" v e-knize, kterou jsem si vybrala já. O tom běžném životě životě studentů mě bavilo číst, prožívat s nimi jejich příběhy. Mnohé hlášky mě pobavily!! František byl skvělý táta, moc se mi líbil jeho nadhled.
Na knihu jsem narazila při probirani starých knížek a přečetla během několika hodin. Docela to ušlo, místy jsem se pobavila. Knihy autora jsem nečetla, s generací, pro kterou psal, jsem se minula. Z filmu znám pouze Metráčka (ten se mi líbil asi i díky přesvědčivému podání hlavní představitelky).
Rudolfa jsem četla jako náctiletá a mohu ještě i dnes, nic neztratilo na jeho tvorbě. Toto dílo je trochu slabší, ale i tak jsem se vrátila do doby, kdy život běžel svým tempem a nic nenarušovalo jeho klidný běh. Dnes je to samá americká tvorba, která mládeži rozhodně nemá co říct. S naší kulturou to nemá co dělat. Doporučuji číst tyhle knihy, které pohladí a večer se klidně usíná.
Člověk čte různé ty hotýlky blabla, ale Stanislav Rudolf je kvalitou převyšuje o mnoho pater.
To byla na jaře 1989 podpultovka. Docela usla, i když jsem od Rudolfa četla lepší knížky. Mimochodem když jsem naposledy přiletěla do Prahy a probírala staré knížky, tak jsem si ji zase přečetla. Pan Rudolf skvěle vykreslil Vikyho - ukázkový sobec a primadona, divím se hlavní hrdince, že to s ním víc jak půl roku vydržela.
Jedna z méně povedených knih pana Rudolfa. Je to dost naivní a kvalita textu průměrná. Jiné romány od tohoto autora mají mnohem lepší jazykový projev, jsou živější a nápaditější. Tady je Rudolf hodně kožený a chybí mu jistá lehkost ve vyjadřování. Je tu i pár nesmyslných pseudoproblémů ve škole. Nucení do recitace, vyslání studenta k moři od SSM a problémy na školním statku. V reálu byly jiné potíže, to co napadlo autora je dost mimo mísu. Na středních školách SSM nikoho neposílala na zahraniční rekreaci, nechat zarůst řetězy kravám by možná prošlo v padesátých letech a kroužek poezie na zemědělské škole nikdo po studentech nepožadoval. Sám jsem v minulém režimu na střední chodil, žil na internátu a znal studenty i z dalších středních škol ve městě. SSM byla jen formalita, recitační kroužek neměl ani gympl a žádný učitel netoužil něco takového zakládat. Takže, slabší průměr.
.
Milovnice Rudolfových knih zajásají, mladé generaci už kniha asi nic neřekne. Kniha není špatná, ale napsal mnohem lepší.
No...
Kdyz jsem tuto knihu četla pred nekolika lety, rozhodla jsem se, ze NIKDY nepujdu na zemedelku. Nekteré pasáze jsou jaksi zajímavé, ale nekdo se o ta zvirata starat musí.
Nicméne kniha byla celkem čtivá a sem tam i vtipná, takze určite stojí za to ji prečíst.
Štítky knihy
česká literatura první láska zklamání spolužáci pro dospívající mládež (young adult) dívčí romány
Autorovy další knížky
| 1973 |  Kopretiny pro zámeckou paní |
| 1977 |  Nebreč, Lucie |
| 1989 | Pusinky |
| 1984 | Milionová holka |
| 1980 | Něžně háčkovaný čas |
Kniha To jsme, prosím, nebrali je v
| Přečtených | 399x |
| Čtenářské výzvě | 64x |
| Doporučených | 6x |
| Knihotéce | 107x |
| Chystám se číst | 21x |
| Chci si koupit | 3x |
| dalších seznamech | 1x |
První velká láska , střední zemědělská která Pavlu baví a křižovatky života.