Tma
Jozef Karika
https://www.databazeknih.cz/img/books/38_/389601/bmid_tma-B2w-389601.jpg
3
1316
1316
Televizní scenárista přijíždí na osamělou horskou chatu v pohoří Malá Fatra, kde si chce oddychnout od hektické práce a napětí v manželském vztahu, ale i vychutnat si poklidnou zimní atmosféru. Pak se však stane cosi nečekaného a jeho ozdravný pobyt se změní v děsivou noční můru. Přestože dveře nikdo nezamkl, chata se mu stane vězením a on v ní svede zoufalý boj o přežití.... celý text
Přidat komentář
Tak ani třetí Karikova kniha mě nezklama. Sice v porovnání s famózní Trhlinou a výborným Strachem zde bylo pár pasáží, které mi přišly zdlouhavé a nudné, ale pokud přišla na řadu akce, tak mě čtení naopak velice bavilo. Taky musím říct, že ze třech jmenovaných knih byly právě ve Tmě pasáže, které dovedly nahnat strach. Lepší průměr, ale na 4 hvězdičky to není.
Na to, že se děj odehrává v pouhých pěti dnech okolo Štědrého dne a příběh není ani stránkově moc obsáhlý, se mi neskutečně táhl. Tendence k přeskakování stránek jsem měla neustále. Závěr a celkové rozuzlení to trochu vylepšilo, byla jsem zvědavá, jak to s hlavním hrdinou dopadne, což mi v podstatě nedovolilo knihu odložit.
Škoda, že vylíčení atmosféry, od které jsem očekávala mnoho, mě nijak nezasáhlo. Přitom potenciál tam autor měl velký. Na druhou stranu musím autora vyzdvihnout především v tom, že dokázal napsat plnohodnotý příběh, v němž vystupuje pouze jediná postava. To opravdu smekám.
Knihu nezatracuji, ale bohužel z tria Trhlina, Strach, Tma je bohužel Tma opravdu nejslabší. Hodnotím tedy jako průměr.
Knihu jsem přečetla za dvě odpoledne (204 stran) :-) a musím říct, že žasnu a mám smíšené pocity a vůbec nevím co si o ní myslet :-D
Klobouk dolů, napětí umí autor udržet a stupňovat skvěle, o realističnosti příběhu by se asi dalo polemizovat, ale mě se ta kniha nakonec asi vážně líbila :-)
Četla jsem, že tahle kniha patří k jeho slabším, takže jsem ráda, že jsem sáhla zrovna po této jako první a jsem velmi zvědavá a budu se těšit na další autorova díla :-)
Dlouho jsem se přemlouvala k tomu, abych se pustila do nějaké knihy oceňovaného slovenského autora Jozefa Kariky. Až při rozečtení této knihy mi došlo, že jsem začala nejslabším článkem. Poznala jsem to celkem brzy. Nemohla jsem se začíst, vše mi přišlo až moc absurdní a asi v polovině knihy mi to už hlava nebrala. Příhody i osudy hlavního hrdiny mi vůbec nepřipadaly logické, bez jakékoliv tendence k vývoji, opakující se a k tomu ještě ta jeho na oko nezdolná statečnost doplněná neustálým místy až fňukáním. Situaci vždy rozřešil náhodou na poslední chvíli, kdy mu docvakly souvislosti. Přiznávám však, že atmosféra byla děsivá a hezky vykreslená. Chvíle hrůzy by se daly spočítat na prstech jedné ruky, o to ale byly silnější. A závěr mi na moment vzal dech, rozřešení mi vzalo vítr z plachet, opravdu silný konec. Proto dávám 3 hvězdičky, bez něj by to bylo méně. Nechci však na jeho knihy zanevřít a určitě si přečtu Trhlinu i Strach.
Z autorova tria Trhlina - Strach - Tma je tohle podle mě nejslabší. Nejvíc mi vadila malá dávka realističnosti, prostě jsem mu ten příběh celou dobu nevěřila. Ale autor umí psát, takže za přečtení to stálo. :)
Mezi 3 a 4. Slabší od tohoto autora. Některé pasáže zbytečně dlouhé, zase další úraz, další nehoda, prislo mi to moc. Konec mi to osvetlil,takže jsem se na to divala "lépe". Některé chvíle strašidelné, vsuvky jak funguje mozek, když se mu něco děje. To me bavilo.
Tak to vypadá, že se pan Karika stává mým novým oblíbeným autorem. Ve Tmě vytvořil hrdinu, který se v horách dostane do svízelné situace. U čtení jsem si prošla všemi fázemi vztahu k postavě, soucitem, nervozitou, neklidem, škodolibostí, lhostejností až nakonec vysloveně záští. Zhltnuto za dva dny. Tenhle minimalismus mě fakt bavil. Mnohými zatracované vulgarismy mě nepohoršují, hodily se k vyznění knihy. A upřímně, nadávala bych velmi podobně, stát se mi to co hlavní postavě, možná hůř. Bylo to dobré čtení, skvělá atmosféra, závěr se dal trošku tušit, ale hezky k příběhu sedl.
Chvílemi jako by v té chajdě na zasněžené Fatře byl zavřený E.A.Poe - trochu mi to připomínalo slepé podpalubní dobrodružství A. G. Pyma, jenže v mrazu. Příběh by byl velmi komorní, vlastně ještě komornější než jsem si myslela - nebejt těch dvou trhanů, kteří celý ten minimalismus pokazili. Není to vůbec příjemné čtení, zvláště ke konci, kdy je proveden jeden obzvlášť odporný úkon, přirovnávaný k řazení v autě a kdy jsem si říkala, že autor přece nemoh udělat tu stejnou věc dvakrát. A to si pište, že mohl! Vysvětlení je celkově WTF, ale i přes nepříjemnost knížky mě tohle, narozdíl od mnoha jiných hororů, neznudilo tak abych to nedočetla, ač se místy ten pobyt na chatě táhl.
O fousek min "zabavnejsi" nez Trhlina, ale i tak jsem se u Tmy bavila a bala naramne! Karika umi! Muj nejoblibenejsi soucasny autor.
Z knihy mám zvláštní pocit, chvíli mě to bavilo, chvíli zase ne. Jako vždy konec byl pravým opakem toho co bych čekala,přesto na mě Trhlina a Strach zanechali větší dojem.
Stejně jako v případě Trhliny, jsem volila načtenou formu z dílny Českého rozhlasu. Vhodně zvolená hudba dokreslila tíživou atmosféru. Asi v polovině, při výletu z chaty do lesa, to bylo tak neuvěřitelně monotonní a předvídatelné, že jsem přeskočila kapitolu. A kupodivu jsem opravdu o nic nepřišla. Po opuštění chaty to začínalo nabírat na obrátkách a konec mě překvapil. Nebylo to špatné.
Osobně se mi líbila mnohem víc, než zbytečně "přehypovaná" Trhlina. Napětí se dalo krájet a přesto, že jsem rozuzlení tak trochu tušila, tak se mi konec moc líbil.
Opravdu mimořádný psychologický mysteriózní thriller. Oproti poněkud zvláštní Trhlině, která sázela spíš na znepokojivé existenciální otázky byla Tma opravdu neskutečná, plná zvratů, zamrazila až do morku kostí. Konec vás odzbrojí úplně. Nemám co dodat, prostě naprosto dokonalá kniha, konečně opravdový knižní horor... Od pana Kariky by se mohl rádobyspisovatel King jenom učit.
Jedná se o moji první knihu od autora a musim rici, že kniha se mi líbila. Nemám srovnání s jiným autorovym dílem, ale musím uznat, že zde si opravdu vyhrál s psychikou člověka..
Po Trhlině, která byla famózní, byla Tma o něco slabší. Popravdě jsem byla poněkud rozpačitá. Opět velmi čtivé, skvělá atmosféra, líbily se mi odkazy na popkulturu a nechvalně známého sériového vraha (důkaz, že i současná tvorba může rozšířit vaše obzory).
Bohužel mě trochu zklamal závěr. Karika od začátku dává nápovědy, díky nimž je možné čekat, že rozuzlení bude trochu jiné, než se na první pohled zdá, příběh byl do detailu vypointovaný, promyšlený, ale konec zrychlený, zhuštěný a jakoby nekoresponduje se zbytkem knihy, kterou bych definovala jako tíživé, plíživé napětí.
Opět jsem se bála, byla napjatá, ale rozdíl mezi Tmou a Trhlinou prostě nelze přehlédnout.
Přesto jsem si čtení užila.
Téma má potenciál, ale muselo by být zpracováno mnohem líp. Takhle to byla taková nezajímavá nuda s předvídatelným koncem.
Napsat knihu jen s jedinou postavou je umění. Zde se to povedlo na výbornou. Kniha byla napínavá a přečetla jsem ji jedním dechem, i když ke konci jsem už začala tušit pointu.
Štítky knihy
slovenská literatura slepota rozhlasové zpracování Malá Fatra slovenské horory
Po Trhlině jsem čekala trochu víc. Zajímavý nápad a dobrá atmosféra, ale kniha mě moc nevtáhla. Ale zase je pravda, že knihu, kde by byla skoro celou dobu jenom jedna postava, jsem asi ještě nečetla.