Tma
Jozef Karika
Televízny scenárista odchádza na osamelú horskú chatu v Malej Fatre. Chce si oddýchnuť od hektickej práce aj napätého manželstva a vychutnať si pokojnú zimnú atmosféru. Zrazu sa však prihodí čosi nečakané a pobyt sa zmení na desivú nočnú moru. Chata sa stáva väzením, hoci dvere nie sú zamknuté...
Horory Thrillery Literatura slovenská
Vydáno: 2015 , Ikar (SK)Originální název:
Tma , 2015
více info...
Přidat komentář
Televizní scénárista přijíždí na osamělou horskou chatu v pohoří Malá Fatra, kde si chce oddychnout od hektické práce a napětí v manželském vztahu, ale i vychutnat si poklidnou zimní atmosféru. Pak se však stane cosi nečekaného a jeho ozdravný pobyt se změní v děsivou noční můru.
Kniha je děsivá, mrazivá i temná. Líbí se mi, jak autor dokázal dobře vytvořit hororovou atmosféru i réálné oblasti, kde se kniha odehrává. Na závěr samozřejmě přijde nečekná pointa. A jakmile jsem pochopila, proč se kniha jmenuje právě Tma, tak mě zamrazilo v zádech a nechtěla bych být v jeho kůži. U této knihy jsem se ani jednou nenudila a hltala slovo od slova a čekala na celé rozuzlení, jak to vlastně celé dopadne. Nechápu negativní komentáře na konec knihy, podle mě by to dopadnout takhle mohlo...
Moje první kniha od tohoto spisovatele. Musím uznat, že psát umí skvěle. Příběh byl napínavý, přečetla jsem do druhého dne, ale že by se mi to extra líbilo, to zase né.
Já jsem se do toho i svým způsobem začetla, přelouskala jsem to za dva večery, docela to odsejpalo. Ale na Trhlinu to nemá ani omylem. Tam jsem se bála v lese, když jsem po přečtení šla běhat. :D Nápad to byl vlastně zajímavý. Trochu mi vadily dlouhé popisy, ale to už teda v Trhlině, stačilo by to napsat v nějaké kratší verzi. Autor nechává čtenáře až do konce v nějakém napětí, jak se to rozlouskne. Jenomže bohužel jakmile padla věta ve smyslu "Řekni proč jsi tady", to s Natálií bylo první, co mě napadlo. Překvapení se teda nekonalo. A upřímně si neumím přestavit nikoho kromě Harryho Holea nebo McGywera, který by normálně dal všechno to, co se mu stalo. Už jen s tou zlomenou rukou, jak se mu poměrně dařilo fungovat... #wtf
Trhlina - skvělá, Strach - úžasný, tak jsem se vrhl na Tmu a přece jen slabší... Ale Tma od předešlých není až tak úplně horor. Nic nadpřirozeného v příběhu není (tak jako je v Trhlině a Strachu). Je to vlastně monolog jednoho člověka, který sám uprostřed zimních hor ztratí zrak. Hororovou atmosféru Karika dokáže i zde v vytvořit, ale ... Na druhou stranu, číst tuto knihu jak se patří, tedy sám na horské chatě, určitě se strachy pose... :-)
Můj vánoční dárek mně moc nepotěšil. Bohužel, a přitom to mohlo být tak dobré. Třetí hvězdu dávám za poslední věty v knize, tam byl aspoň náznak takového Kariky, který mě tak baví.
Trhlina skvělá, Strach napínavý, děsil a s nečekaným koncem - hodně dobrý, povídka Samota budiž, kritizovaná Priepasť mě příjemně překvapila. Ale tohle mi nějak nesedlo.
Po slibném začátku, kdy jsem čmuchala kvalitní napětí, přišlo zmatečné, halucinogenní tápání ve tmě, a to doslova. Kniha je slátaninou známých dobrodružných filmů (Everest a spol.) v čele s připosraným (pardon za to slovo) hrdinou s místy sympatickým (několik výbuchů smíchu bylo milým zpestřením jinak nudné knihy) ironickým humorem připomínajícím Bruce Willise ve Smrtonosné pasti. Několikastránkové popisy hrdinova deliria, kdy by stačily tři věty prosté, to se fakt nedalo...A ten Revenatskej konec, to mě fakt nepotěšilo...
Trhlina super, Strach se četl taky dobře... Tma mě naprosto zklamala. Několikrát jsem se musela přemlouvat, abych se ke knížce vrátila a dočetla ji. U čtení mi myšlenky bloudily všude, jen ne u děje knížky a to se mi u dobrých knih nestává. Bylo to zdlouhavé, pořád se nic nedělo a když už se konečně začalo něco dít, žádné velké překvapení se nekonalo. Naproti tomu do Trhliny jsem se začetla a nedala z rukou.
Číst se dá, ale pro mě žádný zázrak.
"Tma"je mysteriózní thriller - horor. Těžko se něco o knize píše, protože nechci nic prozrazovat, ale bylo to skvělé čtení. Vůbec jsem netušila, proč se román jmenuje "Tma" a to víc jsem byla šokovaná. Mrazivé, děsivé, šokující, nechutné, napínavé... Mně se prostě Jozef Karika zalíbil a jsem z jeho knížek nadšená! V jeho příbězích sice poznáte jeho rukopis a evidentně ho přitahují zima a hory, ale to mi nevadí. S hlavním hrdinou se dostaneme do opuštěné horské chaty, kam si jede odpočinout, protože prochází složitým obdobím se svou ženou. Jenže na chatě uprostřed lesní pustiny se něco stane... a tady už končí veškerý popis děje, protože to už si musíte přečíst sami! Absolutně nechápu ta nízká hodnocení!? Konec se nemusí líbit, ale podle mě to dopadne docela reálně... tak by se to ve skutečnosti asi odehrálo. Jozef Karika mi svým způsobem připomíná S. Kinga, ale jen takovým nádechem. Zvláštní, že Kinga nemusím a Karika mě Trhlinou, Strachem a teď i Tmou naprosto dostal. Pokud se vrhnete do Tmy, budete až do tmy číst!
Opět naprosto výborná kniha.
Bavilo mě to dokonce více než Trhlina jen ten konec mi přišel takový moc složitý na ten příběh. Jak se jmenoval hl. "hrdina" ? :D Hrozně mi chybí jméno v té knize.
U této knihy jsem se ani jednou nenudila, hltala jsem každé slovo a čekala na rozuzlení co se vlastně dělo. Paráda. Váhám mezi 4* a 5*.
Trhlina mě zaujala, zvláště pro to pozvolné budování tísnivé atmosféry. Nebylo to bez much, ale fungovalo to. Ne tak Tma, ta měla být o hodně kratší a ve skutečnosti by jí asi nejvíc slušela povídka. Nejprve dosti pomalý rozjezd, pak chvílemi fakt velice mrazivá zápletka, která navnadila, načež to celé sklouzlo do podivného psychologického akčního dramatu. Ve kterém dosti záhy začne být jasné, odkud mrazivý vítr celou dobu vál. Navíc to bylo zbytečně natahované a už někdy za půlkou jsem začala listovat rychleji a rychleji, jen aby to bylo co nejrychleji za mnou. Škoda, kdyby autor nechal jen hororový základ, rozpracovaný v delší povídku, byla bych spokojenější.
Nejlepší horor od Kariky. Byla mi zima, měla jsem strach a slyšela i cítila jsem vše co bylo popsáno. Některé knihy jen čtu, ale Karikovky téměř žiju. Super.
Prvá polovica vynikajúca (vravím si, prečo tak nízke hodnotenia), druhá polovica...tak typicky Karikovská...nevieme kam z konopí,tak to uzavrieme tak...ako v STRACHU,tak ako V TRHLINE a nech ostanem 5 dní v tme, keď to nedopadne rovnako aj v blížiacej sa PRIEPASTI.
Všetky tie nápady vyšumia do prázdna, keď chýba grandiózne finále a tak autor po 3-krát neprekonal imho najlepšiu knihu NA SMRŤ a 3-krát nenaplnil veľmi sľubný potenciál.
Pridal by som sa k časti komentára, ktorý napísal Trudoš a vystihol vlastne podstatu čo rád zopakujem (ak sa nenahnevá :) ). Mne v porovnaní s Trhlinou štýl moc nesedel: ak by sa využil omnoho viac potenciál atmosféry a pridalo viac hororových prvkov (napríklad z prírody atď), bolo by to lepšie ako psychologické drama skrze hlavnú postavu. Aj keď záver prekvapí, čítal som to už len zo zotrvačnosti...
Myslím si, že pre vyznavačov žánru alebo "skalných" tohoto autora, je to kniha, ktorá sa nemá za čo hanbiť (v našich končinách), ale pre človeka - čo prechádza viacerými žánrami, to je priemerné čítanie alebo inak - rýchle čítanie na "víkendové popoludnie" s vyloženými nohami pri káve.
Už sa teším na najnovšie dielo a dúfam, že nastavenú latku minimálne zachová alebo prekročí....
Rychlovka na jednu podzimní neděli. Pro mě jeho třetí kniha po Trhlině a Strachu. Karika opět pracuje se strachem, který si každý neseme v sobě a podněcují ho vnější podněty, tady především opuštěná samota horské chaty v zimě. Poměrně rychle se dostal do fáze, která mě trochu štvala už u Strachu - jakože šílenost na šílenost, kam tohle ještě může jít dál, jak moc se hlavní postava ještě může bát a děsit, co ještě horšího ji může potkat... Každopádně délka knížky nahrávala tomu, abych to dočetla, že se to nebude opakovat donekonečna.
Vyvrcholení příběhu mě napadlo o něco dřív, než bylo popsáno, ale jak sám autor píše - náznaků dal dost. Závěr poměrně zajímavý. Akorát přemýšlím, jestli se čtenářům tohle téma, které Karika v podstatě omílá pořád dokola, už nepřejí.
Další kniha od Kariky a mě napadá jen "ANO i NE". Knihu jsem četla ve slovenském originále, což bych doporučovala i ostatním. Slovenčina je tak roztomile zpěvná :). A co se obsahu týče? No, ten už tak zpěvný nebyl. Autor se s námi nepárá a vhazuje nás do děje téměř okamžitě. A upřímně, jakmile jsem pochopila, proč se dílo jmenuje Tma, pořádně mě zamrazilo a fakt bych nechtěla být v hrdinově kůži. První polovina (až na pár hluchých míst) byla skvělá. Děsivá, mrazivá a temná. Ale jako už nejeden čtenář zde jsem si i já v polovině říkala, kam sakra ten příběh ještě hodlá směřovat? Vždyť se už nemá kam posunout! Inu, měl. Druhá polovina se ubírala směrem, který mě nijak zvlášť neoslovil, i když nějaké to překvapení v závěru se najde. Pro mě je konec na jedné straně trochu klišé, na druhé v něm spatřuji jistý alibismus. Nevím, ale druhá polovina podle mě strhávala příběh do míst, kam i královny chodí samy. Je to velká škoda.
Ovšem opět musím uznat, že Karika umí psát velmi čtivě, což mě na něm baví, také bych ocenila osvěžující sebeironii a sarkasmus, kterým kniha nešetří. Naopak vulgarismy, kterými rovněž nešetří, bych proškrtala.
Přemýšlela jsem, jestli 3 nebo 4 hvězdičky, ale nakonec bych se podepsala tak pod 3 a půl. Ale vzhledem k tomu, že Trhlině jsem dala 4*, Tma může dostat max. 3. Není to špatné, ale co se rozuzlení týče, já asi nejedu s Karikou na stejné vlně.
Tak toto bolo ideálne čítanie do týchto tropických dní, mrazivé, miestami fajn desivé. Moje prvé stretnutie sa s týmto autorom. Ako najlepšie zhrnúť moje pocity z tejto knihy? Príbeh trochu, alebo aj trochu viac zaostával za všetkými tými perfektne vystihnutými opismi myšlienok, pocitov, kde sa autor krásne vyhral v metaforách, personifikáciách. To sa mi neskutočne páčilo. Vulgarizmov mohlo byť pomenej, aj keď niekedy zapasovali do deja úplne nepoburujúco. Boli aj miesta, kde ma to až tak nebavilo, ale popri zábavnom štýle písania je to zanedbateľné.
Štítky knihy
slovenská literatura slepota rozhlasové zpracování Malá Fatra slovenské horory
Tma
Nějak se nemohu rozhodnout, jestli se mi kniha líbila, či ne. Což asi není v pořádku. Téma i zpracování vynikající, ironie i vtip. Rozjezd byl perfektní, byla jsem hodně napnutá. Pak to začalo být už přehnané a závěr to dorazil. Na konci bylo překvapivé, jak to vlastně bylo. Předchozí knihy autora se mi líbily víc.