Tiché roky
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/402756/bmid_tiche-roky-yGd-402756.jpg
5
6578
6578
Bohdana je uzavřená dívka, která žije pouze s mrzutým otcem, a dobrosrdečnou, ale poddajnou Bělou. Trápí ji napětí v domě, a také tajemství, které ji nepřestává vrtat hlavou: Proč ji těžce nemocná babička při poslední návštěvě v nemocnici oslovila „Blanko“? Vedle toho se odvíjí příběh Svatopluka Žáka, oddaného komunisty, který celý svůj život zasvětil budování socialismu, lásce ke své ženě a dceři, jejíž budoucnost měla být stejně zářivá jako hvězda na rudém praporu. Jenže jak se říká: Chcete-li Boha rozesmát, řekněte mu o svých plánech. A tak se v jednom okamžiku oba příběhy slijí do jednoho a ukáže se, že nic není takové, jak se doposud zdálo, a už vůbec ne takové, jaké by to být mělo. Nový román Aleny Mornštajnové je odlišný od předchozích. Nejedná se o velké historické téma, nýbrž o intimní rodinné drama, kde hlavní roli nehrají velké dějiny, ale náhody a lidské charaktery. Stejně jako u románu Hana však jde o silný, strhujícím způsobem vyprávěný příběh, který si čtenáře podmaní od první do poslední stránky.... celý text
Přidat komentář
Moc hezká kniha, ale těšila jsem se na zajímavější a dech beroucí závěr, který nepřišel...
kniha se pouze "dotáhla" do konce.
Velmi silná kniha - která je tím silnější, čím jste starší (myslím). Knížka, kterou se vyplatí mít doma a vracet se k ní. A která někoho může vést k otázkám ve své vlastní rodině ...
Dokonalé jako každá kniha od paní Mornštajnové. Děkuji za dojemný konec...
Smutná knížka o neschopnosti překonat bolest v srdci. O neschopnosti odpouštět a milovat své blízké. Přes to, že v knize není nic pozitivního, nedokázala jsem ji pustit z ruky. Líbí se mi jak autorka dokáže nenápadně vytvořit atmosféru doby od padesátých až do devadesátých let.
Čtivý román o vztahu otce a dcery, hledání rodinného tajemství a nefungující komunikaci. Velice zajímavá byla postava "záporáka" Svatopluka - autorka skvěle ukázala, proč byl takový, jaký byl, co ho formovalo, co ho ovlivnilo apod. Zaujal mě i jeho vztah k oběma manželkám a jejich vztah k němu (ani jedna z nich si ho nevzala čistě z lásky, Eva kvůli své kariéře, Běla kvůli Bohdaně). Od Mornštajnové jsem četla zatím jen Hanu a musím přiznat, že na mě zapůsobila víc, ale i Tiché roky jsou zajímavé a uspokojivé čtení.
Krásný a silný příběh, je to přesně typ knížek, které miluji. Kolik nevyřčených věcí je mezi lidmi v rodinách?! A kdyby si je řekli pomohlo by to? Chtěla bych umět vyjádřit, co na těch postavách paní Morštajnové miluji, ale neumím. Možná, že jsou bez příkras, do plusu i do mínusu a tím mi připadají tak opravdové.
Toto je přesně typ literatury, která Vás chytne za srdce a ještě dlouho po jejím dočtení ji, ať už chcete nebo ne, nebudete moci dostat z hlavy. Takhle jsem to měla s Hanou a jsem si téměř jistá, že ani u této to nebude jiné. Opravdu nechápu, jak to paní Mornštajnová dělá. Začne si s vyprávěním z pohledu dcery, které se později začne prolínat s kapitolami, jež jsou zasvěceny jejímu otci, postupně do toho přidá i vývoj celé jejich rodiny, včetně dalších důležitých postav a událostí, a mezitím celému příběhu dodává potřebné napětí, momenty překvapení a také lásku a naději.
Jsem opravdu pyšná, že u nás máme takovou úžasnou spisovatelku.
Moje 1 Mornštajnová a za mě krásně napsáná kniha. Kdo zažil tehdejší dobu, tak pochopí mnohem lépe. Přečetla jsem ji velmi rychle a byla zajímavá.
Začnu závěrem. Na jednu stranu šok, pocit ztráty a zrady. Minimálně polovinu knihy čekám. Čekám na setkání, jaké bude, jak ovlivní další osudy postav, které jsem si oblíbila. Oblíbila jsem i Svatopluka, který prožíval své malé soukromé peklo, které v sobě uzavřel, trápil a mučil nejen svou rodinu, ale hlavně sám sebe. Na stranu druhou snad lepší konec ani nemohl být napsán. Tím koncem vše začíná. Je třeba tolik si toho říct, vysvětlit a ještě prožít. Je to krásná kniha, velmi poutavá, se zajímavými charaktery, momenty překvapení, velkého smutku i opatrných nadějí.
Dokonalé čtení, které člověka přivede k přemýšlení o vztazích nejen ve vlastní rodině....
Opět mě autorka nezklamala.
Beznaděj, strach, bezpodmínečná láska, nenávist, ztracené dětství..
Tohle se Mornštajnové povedlo. Nemohla jsem přestat číst. Fascinující. Nečekané. Lítostivé.
Byl to pro mě skvělý čtenářský zážitek. Hluboký, reálný příběh, u kterého občas pořádně zamrazí především ty, kteří tu dobu zažili.
Tato kniha byla první co jsem od autorky četla. Moc se mi líbila. A tak když se mi teď dostala do rukou jako audiokniha, připomněla jsem si opět osud Bohdany a jejího otce Svatopluka. Skvěle bylo namluveno Klárou Suchou a Miroslavem Hanušem.
Krásně napsaná kniha. Jemné a citlivé. Jako bych tančil mezi stránkami, udržován v jistém napětí s nerušivou předvídatelností.
Už jsem od autorky četla Hanu a Listopád. Tiché roky mi oproti jmenovaným titulům přijdou až moc mdlé a o ničem. Už na začátku jsem nevěděla, co čekat a ani v průběhu čtení si mě příběh nezískal a ani se mi v této knize nelíbil styl psaní. Dost mě to mrzí. Mornštajnová jinak umí, ale tohle mě neoslovilo. Dvě hvězdy za to, že to je furt fajn kniha, na to, co kolikrát vychází.
Román, jak má být. Uvěřitelné prostředí, poutavý příběh, pořád se něco děje, potřebujete vědět, jak vše dopadne. Tohle se povedlo.
Velmi zajímavý a silný příběh o otci s dcerou, jejichž vztah byl ovlivněn minulostí a kdyby roky nebyly tiché a minulost nebyla nevyřčena, třeba by vše bylo jiné, ale třeba taky ne. Doporučuji přečíst, celé rozuzlení na konci mi vehnalo slzy do očí a myslím, že nese důležité poselství pro všechny.
Štítky knihy
pro ženy česká literatura tajemství komunismus rodinné vztahy psychologické romány rodinná tajemství podle skutečných událostí
Dlouho jsem nečetla tak výbornou knihu! Moc doporučuji. Četla se sama, děkuji za takovou knihu...