Tiché roky
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/402756/bmid_tiche-roky-yGd-402756.jpg
5
6580
6580
Bohdana je uzavřená dívka, která žije pouze s mrzutým otcem, a dobrosrdečnou, ale poddajnou Bělou. Trápí ji napětí v domě, a také tajemství, které ji nepřestává vrtat hlavou: Proč ji těžce nemocná babička při poslední návštěvě v nemocnici oslovila „Blanko“? Vedle toho se odvíjí příběh Svatopluka Žáka, oddaného komunisty, který celý svůj život zasvětil budování socialismu, lásce ke své ženě a dceři, jejíž budoucnost měla být stejně zářivá jako hvězda na rudém praporu. Jenže jak se říká: Chcete-li Boha rozesmát, řekněte mu o svých plánech. A tak se v jednom okamžiku oba příběhy slijí do jednoho a ukáže se, že nic není takové, jak se doposud zdálo, a už vůbec ne takové, jaké by to být mělo. Nový román Aleny Mornštajnové je odlišný od předchozích. Nejedná se o velké historické téma, nýbrž o intimní rodinné drama, kde hlavní roli nehrají velké dějiny, ale náhody a lidské charaktery. Stejně jako u románu Hana však jde o silný, strhujícím způsobem vyprávěný příběh, který si čtenáře podmaní od první do poslední stránky.... celý text
Přidat komentář
Opět velice poutavá a velmi čtivá kniha. Ani ne tak příběh,jako slova autorky vas vedou dál. Děj je zajímavě prostřídany s přítomností a minulostí, člověk se seznamujeme s osudem rodiny. Oproti Haně je ale linka slabší a kniha ma za me nedotažený konec, chtělo by to ještě jednu kapitolku o otci a dcerách.
Autorka opět nezklamala.
Kniha se četla sama, měla spád. Když se blížil konec, listovala jsem zpátky, abych si zopakovala - proč....?
Zde je na životě Svatopluka krásně popsáno, že v životě je to většinou nahoru dolů.
Nikdo nevíme, co bude za x let. Stačí jeden chybný krok, nebo nešťastná náhoda, a dosavadní život se zhroutí jak domeček z karet.
Přečteno za dva dny, tedy dvě noční ;-)
A jen na okraj, autorka používá moc hezkou češtinu.
Doporučuji, sama se ke knize ráda vrátím.
Autorka krásně zpracovala tento citlivý a smutný příběh. Nahlíží do lidských duší, zná naši českou minulost a píše o ní.... O obyčejných lidech, které denně potkáváme. Třeba Svatopluk mohl být můj děda a Eva pak určitě má slovenská teta. Tolik se na ni podobá, i smrt ji dostihla stejně rychle jako Evu. Přečetla jsem všechny autorčiny knihy, každá je krásná, každá jedinečná, každá malý poklad. Pište dál, prosím !
Nejnovější kniha paní Mornštajnové je opět skvělá, výborná! Já jsem maximálně spokojená. SLEPÁ MAPA, HOTÝLEK, HANA a teď i TICHÉ ROKY jsou silné příběhy obyčejných lidí, nesrovnávejme je, prosím, užijme si je.
Příběh Svatopluka, Evy, Blanky, Běly a Bohdany je asi opravdu spíše smutný, ale takový už život někdy bývá. Nemůže být pořád na růžích ustláno. Tu hlavní tragédii v této rodině spatřuji v absolutní absenci komunikace. Ale Svatopluk takto prostě nebyl vychován a nedokázal ani v dospělosti překročit svůj vlastní stín. Ano, stačilo jediné slovo a vše mohlo být jinak, ale opakuji znovu, takový je život....nestalo se, a proto se stalo to, co se stalo. Paní Mornštajnová opět dokázala skvěle popsat vnitřní pocity všech postav. Díky ní jsem nakonec pochopila i Svatopluka. Děkuji autorce za další skvělý čtenářský zážitek.
Moc pěkný, smutný příběh, přesto jsem od knihy očekávala trošku víc, předchozí Hana a Slepá mapa prostě nasadily hodně vysokou laťku a nutí mě srovnávat. Přesto doporučuji k přečtení, téma je moc zajímavé.
Teď jsem dočetla. Hana zůstává má topovka ale musím říct, že Tiché roky jsou taky super. Miluji jak Mornštajnová píše. Opět čtivé, citlivé a smutné.
S očekáváním jsem otvírala novou knihu Aleny Motnštajnové. Musím říci, že přinesla to, co jsem očekávala, velmi realistickýobraz doby, ve které se děj odehrával, šeď padesátých let člověkem přímo pronikala, osudy postav a rodinné vztahy nebyly nadsazené. A nad to tu bylo ještě něco navíc a tím byla forma románu, která mě nadchla. Čtenář pronikal do děje z pohledu odčerpává a dcery a to v jiném časovém období a tak se pomalu a poutavě odkryvají dějové souvislosti. To bylo něčím novým v autorčině stylu, ale určitě ku prospěchu. Autorka zraje jako víno.
Těšila jsem se moc a kniha není špatná. Je čtivá, docela odsýpala. Ale čekala jsem víc. Možná je chybou, že jsem Hanu četla dřív. Téma rodinných vztahů bylo již mnohokrat zpracováno brilantněji. Od jisté chvíle byl závěr očekávaný. Přesto kniha převyšuje spoustu dnešních děl soudobých autorů. Doporučuji přečíst a těším se na další titul.
Depresivní kniha, kterou jsem chtela odložit, ale neco me nutilo cist dal. Dokonale popsané životy a charaktery vsech postav, jež ke konci knihy zapadnou do sebe jako puzzle. Ke konci jsem uz přeskakovala stránky a uz me to nebavilo. Vedela jsem, ze dorazí Blanka a vedela jsem, ze z toho nic nebude.. a nepletla jsem se. Par stránek navic a reakce Svatopluka na návrat blanky by me opravdu zajímala. Ale treba to tak proste melo byt. Jsem rozpacita a proto davam jen tri hvězdy. Ted jeste budu hoodne přemýšlet, zda se pustim do dalších knih autorky.
Další výborný literární počin, který dlouho nedostanete z hlavy. Na bravurně zvládnuté charaktery postav by nestačilo ani deset hvězdiček. Kniha není nikterak veselá. Opět názorná ukázka toho, že stačí jeden krok stranou a celý svět se zhroutí jako domeček z karet. A že komunikace mezi lidmi je mnohem důležitější než mlčení a dohady ... Někdy opravdu stačí pár slov a život je mnohem jednodušší ... Dokonalá kniha .
Velmi mi sedí styl psaní této autorky. Zajímavě pracuje s generačním propojením a tím, jak naše činy mění nás i naše okolí.
Knihy od paní Mornštajnové mám velmi ráda, je to pro mě záruka jisté kvality. Jak už anotace říká, oproti předchozím knihám nastává změna. Už zde nebyl tak velký vliv událostí 20. století na osudy postav. Nemůžu říct ani, že je to dobře, ani že je to špatně.
Líbí se mi genialita příběhu, postupné dávkování informací i vývoj hrdinů. Zvraty pro mě byly neočekávané, ale nijak řvavé a nepřirozené. Zkrátka dokonale napsané.
Jen dobrý autor dokáže nepředpojatě popisovat období komunismu tak, aby viděl jeho negativa i pozitiva (zejména pro chudé lidi). Svatopluk, ač komunista, ve mě nevyvolával antipatie.
Knihu bych rozhodně mohla doporučit stejně jako předchozí knihy (jen mě trochu mrzelo, že zde nebyly dopodrobna rozebrány osudy vedlejších postav tak, jak tomu bylo u předchozích knih).
Jako mírnou nevýhodu také vidím zaměření spíše na ženské čtenářky (možná je to ovšem jen můj pocit!). Zkrátka si dokážu představit trochu jiné zpracování, které by nadchlo nejen dámy, ale i muže. Nepopírám, že může kniha zaujmout i pány, ale z druhé strany, kdybych měla já doporučit knihu pro partnera, otce atd., zřejmě bych nevybrala knihy od paní Mornštajnové (opakuji, může to být můj hrubý omyl).
Autorka mě opět nezklamala. Vím, co od ní čekat a líbí se mi to. Knížka čtivá, vtáhne vás. Byla by strašná škoda, kdyby paní Mornštajnová přestala psát. Takový dar slova má opravdu málokdo. Děkuji a doufám, že tiché roky nejsou poslední :-)
Moc nechápu ty komentáře lidí, kteří by uvítali pár stránek navíc. Vezměte tu knihu prostě takovou, jaká je, protože takhle je dokonalá.
... těšila jsem se na ni a nezklamala. Velmi čtivý příběh, jiný než tři předešlé od paní autorky, stránky jsem otáčela ani nevím jak. Souhlasím, že konec mohl být o malinko delší. To jedno poslední slovo sice říká hodně, ale přece jenom ....
Mnozí na Tiché roky čekali aby je mohli mohli srovnat s Hanou. Ale Tiché roky nejsou lepší než Hana. Nejsou ale ani horší. Je to jiný příběh, o jiných lidech a jiné době. Jen vypravěčský um paní Mornštajnové stále zůstává. Prostě si ji musíte přečíst, je krásná. A já patřím mezi ty, kteří zoufale potřebují několik dalších stránek navíc.
Pět hvězdiček dávám za neuvěřitelnou čtivost. A. Mornštajnová je spisovatelka, které se vždy podaří vtáhnout čtenáře do děje tak, že zapomene na realitu :-). Co mě ovšem u této knihy trochu zklamalo, byl konec. Jak psala spousta čtenářů, pár stránek navíc by knize neublížilo...
Na tuhle knihu jsem se dlouho těšila. Paní Mornštajnová nezklamala. Opět lidský a uvěřitelný příběh. Přiznám se, že jedna věc mě tam překvapila, přesněji ohledně Bohdany (nebudu dělat možné spoilery). Určitě bych knihu doporučila a už se těším na další knihy paní spisovatelky, které snad napíše.
Právě dočteno a nemám slov. Opět vynikají, krásné vylíčení všech postav, bídná doba socialismu a jelikož právě prožívám nelehké období s vlastním otcem, tak došlo i na slzy. Někdo může napsat, že konec byl moc rychlý, otevřený, ale... Ne, naopak byl výborně zpracován a tak jsem si ho představovala. Těším se na další knihy.
Štítky knihy
pro ženy česká literatura tajemství komunismus rodinné vztahy psychologické romány rodinná tajemství podle skutečných událostí
Další neskutečná knížka od úžasné Aleny Mornštajnové. Proč mám při čtení knih od této autorky pocit, že mi je vypráví babička, která sedí v křesle a já ji pozorně poslouchám? To mluví o všem. Jen poslední kapitolu bych trošku víc rozepsal, ale je pravda, že v tomto případě nad tím člověk přemýšlí. Bravo paní Aleno! :)