Tři vyvolení
Stephen King
https://www.databazeknih.cz/img/books/35_/354604/mid_tri-vyvoleni-aCV-354604.png
4
1533
1533
Temná věž / Temná veža série
< 2. díl >
Druhý díl Temné věže úzce navazuje na díl první, na jehož konci usíná Roland na pobřeží Západního moře. Na začátku druhého dílu se probouzí, je napaden a zraněn. Roland spalovaný horečkou postupuje podél pobřeží a nachází troje dveře. Dveře do současných světů, odkud si do Středosvěta přivádí nové společníky, kteří ho budou provázet na dlouhé cestě k Temné věži.... celý text
Literatura světová Horory Fantasy
Vydáno:
2017
,
Beta-Dobrovský
Originální název:
The Drawing of the Three , 1987
více info...
Přidat komentář
Rozhodně čtivější než první díl. Tentokrát má Roland na svou misi pomocníky, které si přivede z jiné doby. Otázka je, jestli všichni zvládnou cestu k Temné věži, na to odpoví další díly, které si nenechám ujít.
Podud bych měl charakterizovat tento díl jedním slovem, bylo by to: Nečekaný. Hlavní hrdina se pomocí dveří přenese, ze svého světa, postupně do vědomí tří naprosto rodílných osob. S. King si dělá naprosto co chce, slučuje zdánlivě neslučitelné, vytváří situace zdánlivě beze smyslu, ale kupodivu to skvěle funguje. Kniha má perfektní spád, dokonce vytváří řadu humorných situací jako protipól těm vyhroceným.
Druhý díl je o něco akčnější a zábavnější. Dějí se věci, které jsou občas tak trochu postavené na hlavu, ale má to spád. Eddie i Odetta - Detta ožvili jednotvárnost Pistolníkova světa. Legrační, ale nebezpeční humroidi, kteří se neustále vyptávají, byli skvělí. Super nápad! Ovšem nevím, zda jsem porozumněla, co se vlastně na konci knihy přihodilo. Zápas a náhlé objevení Susannah - té "třetí", mne zmátlo. A nemůžu se jich pořád dopočítat. :-) Ta matematika...
Kniha je výborně napsaná, příběh je velice poutavý,který v táhne do zajimavého děje mezi dvěma světy.
Na rozdíl od prvního dílu mě kniha bavila, zatím je zde pár věcí nejasných, těším se co přinesou další díly.
první díl mě moc nezaujal a další jsem si přečetla jen ze zvědavosti a nelitovala jsem....
Obrovský rozdíl vzhledem k prvnímu dílu. Tam jsem byla ztracená v záplavě otázek, kdežto tady konečně přicházejí nějaké odpovědi a některé věci začínají dávat smysl. Také byl pro mě příběh akčnější, lépe se mi četl a celkově mě více zaujal.
Pro mě ještě lepší a zábavnější než první díl. Akce, napětí, vtip, neznámo, prostě super nášlap k dalšímu vyprávění o Temné Věži.
Další díl Temné Věže, po šesti letech. Tři vyvolení připomínají skutečně Kinga a jeho styl, bohužel je to styl, který moc nemusím, i když si od něj občas něco přečtu. Celá série Temné Věže je zajímavá také hlavně v tom, že to není klasický King, ale stále se v jeho stylu táhne "jiný" Pistolník. Tři vyvolení jsou čtivější než Pistolník, mají větší spád, něco se tam děje, člověk se dozvídá další zajímavé věci o světě, který se "hnul", ale zároveň v tom něco chybí. První díl, Pistolník, byl postaven na filozofování a nechávám člověku s fantazií dělat si obrázek o novém světě a teď, když se přibližuje, tak trochu ztrácí svůj svět a místo něj nastupuje svět Kinga. Kdyby šlo, dal bych 4,5 , takhle se přikloním k číslu většímu a dávám za 5. Stále je to kus naprosto výjimečné ságy...
Po prečítaní Pistolníka som bol zvedavý na tento duhý diel. Trochu však zaostal za mojim očakávaním. Čo o to, písaný je dobre, napriek niektorým dosť rozvláčnym pasážam dej dokáže strhnúť. Ono je to ale také akési predvarené. Roland akoby vždy vedel, čo má robiť a všetko do seba zapadá v pravú chvíľu tak akosi neprirodzene. Hororových prvkov z prvého dielu je tu pomenej, zato pribudli efektné akčné scény, prerazené sánky, pomočené epizódne figúrky a zopár prestreliek. Premena Savannah na konci mi prišla tiež trochu pritiahnutá za vlasy. Trochu ako rozprávkový príbeh, v ktorom sa ropucha nakoniec premení na krásnú princeznú, v tomto prípade skôr amazonku a teda aj jazyk je trochu ostrejší.
Čo ma zaujalo, to je Kingova technika opisu akčných scén. Jednotlivé vlákna osudov zainteresovaných osôb sú písané z pohľadu každej osoby, pričom sa nezadržateľne blížia navzájom k sebe, najskôr pozvolným tempom, potom to začína akcelerovať až napokon keď sa všetky vlákna stretnú, explodujú, každý okamih dramatickej udalosti je videný očami každej osoby akoby v prestrihu. To bolo fakt dobré.
Je to kingovštější než Pistolník a je to určitě čtivější. Je to ale především proto, že King se pohybuje ve "svých vodách": Zasazením příběhu do současného New Yorku, nebo přesněji New Yorku padesátých a šedesátých let, se dostal tam, kde je opravdu silný v kramflecích. Navíc je dobré, že kromě Rolanda se na scéně objevují i jiné postavy. Roland je fajn, ale svoji umanutostí dost monotematický. To Edie, to je jinší kafé.
V druhé části své ságy o Temné věži, nazvané Tři vyvolení, přichází Stephen King s něčím takřka zcela odlišným. Formálně je příběh mnohem více přímočarý, než ten z Pistolníka, a i proto je možná čtivější. Roland je zasažen chorobou, způsobenou nenažranými humroidy (kteří jsou ale jistě okouzlující... ded-a-čok? :-)), a je tak v příběhu mírně zatlačen do pozadí. Tato skutečnost má však svůj účel, neboť je třeba poznat postavy nové, které budou čtenáře (i Rolanda) provázet až do konce Pistolníkova putování k Temné věži. Kromě toho je zde ještě silněji poukázáno na onu souvislost našeho vlastního světa se Středosvětem, z něhož pochází Pistolník. Tato souvislost je natolik zásadní, že až do konce série již vlastně náš svět (a především New York) v knihách o Věži neopustíme.
Co je to však Temná věž? A jaký účel ve světě (či mnoho-světě) hraje? A proč k ní Pistolník tak silně touží dojít? Odpovědi na tyto otázky, stejně jako na mnohé jiné, které před čtenářem jistě vyvstaly po přečtení první části, ve Třech vyvolených čtenář nenajde. Naopak, nabalí se na ně obrovská hromada dalších ...avšak, jde přece o začátek dlouhé cesty. Ta se navíc po tomto druhém dílu nezkrátila téměř ani o píď, protože zde o cestu tentokrát skutečně nešlo. To ale vůbec nevadí ...vše je nahrazeno poznáním několika postav, jimž nepochybně vévodí zhýralý feťák z New Yorku Eddie Dean se svým vytříbeným slovníkem a zvláštním smyslem pro humor. O stupínek níž pak stojí Odetta-Detta - postava, ze které vám jistě bude běhat mráz po zádech...
Příběh se postupně zakousává, alarmuje a dloube. Dloube a nezapomíná vám připomenout, že se něco děje. Něco tam je. Čeká na další stránku a na další knihu. Zvláštní jak od tohoto světa a příběhu nic nečekám a přesto vyšokuje ......něžně......jemně.......Jak nezodpovězené ptaní a stín klepet :-) Doporučuji
Pokud někdo váhal u Pistolníka, myslím, že jakmile se pustil do tohoto dílu, už ho Roland a Ka nepustili. Četla jsem ho jedním dechem a stále potřebovala vědět, co bude dál.. :)
Tento díl mě velmi mile překvapil a přečetla jsem ho jedním dechem. (U Pistolníka jsem trochu váhala). To, jak si vybíral své Vyvolené, bylo naprosto geniální.:-)
Skvělá kniha, posunující příběh o Temné věži o kus dál a zároveň zanechávající nespočet nových otázek. Nutno řící, že Tři vyvolení je mnohem záživnější a zábavnější kniha než Pistolník a pokud jsem u Pistolníka váhal, zda číst dál nebo ne, tak tady jsem měl od prvních stránek jasno..
Štítky knihy
New York dveře americká literatura jiné světy
Autorovy další knížky
| 1994 |  Řbitov zviřátek |
| 2010 | Pod kupolí |
| 1993 | Osvícení |
| 2001 | Zelená míle |
| 2008 | Svědectví |
O moc lepší než první díl pokračováni Temné věže nebylo.Ale pár stránek jsem doslova hltal....a už se začítám do Pustin.85%.