Temná hmota

02.09.2019

Nápad není špatný. Začátek vypadá velmi slibně. Ale potom co začne ústřední dvojice cestovat krychlí mě to víc a víc přestávalo bavit. A závěr - dle mě přeplácanina, která mě už vážně dost nebavila. Ještě že to skončilo rychle. Za mě zklamání.

24.08.2019

Výborné. Mám rád tyhle propletence realit a baví mě přemýšlet o možnostech, jež z toho plynou. A obdivuji autory, kteří to dokáží ukočírovat. Blake Crouch to zvládl dobře, navíc úderným a neroztahaným stylem. I přes pár logických nesrovnalostí to byl relativně uvěřitelný a napínavý mix sci-fi, akce, postapo a romantiky. Přehnaná mi přišla pouze Jasonova posedlost Danielou, ale jako hlavní motiv jeho chování to umím pochopit. Za mě plný počet!

22.08.2019

Pětihvězdičkovým hodnocením tady na DK dost šetřím, ale dlouho jsem nečetl knihu, která by si ho zasloužila víc. Zamávala na mě z poličky zřejmě v ten pravý čas :) Crouch Temnou hmotu utáhl do posledního šroubku, žádná věta není zbytečná. Zpracování cestování mnohovesmírem je uvěřitelné, byť za současného stavu poznání nereálné. Zatím :) Je to v podstatě chladný, mužský a vědecký román, má však momenty, které trhají srdce na kusy. Líbila se mi literární technika střídání toho, co si Jason myslí, a naprostého opaku, který nakonec řekne nahlas. Během čtení mi připadalo, že za bezesných nocí přemýšlíme s autorem o tomtéž: Co by mě potkalo na cestách, kterými jsem nešel? Co jsem pod tou nahodilou slupkou událostí, které říkáme život, SKUTEČNĚ já? Ještě jednou – tleskám (vestoje!) za skvělý román a mám nového oblíbeného autora.

12.08.2019

Sci-fi nemám ráda. Tohle mi určitým způsobem nevadilo a určitým vadilo. V techniciznim fyzikálním výkladu jsem se ztrácela, ale příběh je svižný, konec rychlý. Průměr.

31.07.2019

Po Asimovi se mi dlouho nepodařilo padnout na dobrou sci-fi. Tahle podle mého názoru dobrá je. Není vynikající, to souhlasím, má nějaké mouchy a je určená pro laiky. Ale myšlenka je dobrá, znepokojující a děj je svižný a napínavý. Až na ne úplně dotažený konec, opravdu to vypadá, jakoby autor potřeboval z nastalého problému nějak vyklouznout. Ale celkově jsem se dobře bavila a představa štěpení realit mě zaujala. Doporučuji.

26.07.2019

Když je na obálce knihy ta samolepková pečeť světový bestseller je to někdy ošidné. V Temné hmotě ovšem Crouch dokázal, jak je nadaný spisovatel. Musím říct, že nejvíc mě chytil začátek, v této fázi mě příběh bavil na 100 procent. Jakmile Jason pochopí co se mu stalo, tak úroveň lehce poklesne, ale prakticky stále zůstává děj velmi zajímavý. Závěr pak autor vyřešil k mé spokojenosti. Knihu bych ocenil 4 hvězdami.

25.07.2019

Samantha Carterová tomu myslím říkala "entropický kaskádový efekt". Čili zvýšená entropie vede... to je jedno, prostě se podívejte na ten díl Hvězdné brány... Kniha je čtivá, má spád, přináší mnoho závažných a nepříjemných otázek - morálních a filozofických. Nicméně se nemohu zbavit dojmu, že byl prostě Jason otravnou osobou. Posedlost jeho rodinou a hlavně Danielou mě místy znechucovala, v klíčových chvílích ji musel neustále píchat, a podruhé se nemohu zbavit dojmu, že se mnohokrát zachoval jako nezodpovědný magor.

Spoiler alert. Přišel-li do reality, kde rodina umřela na ohavnou nemoc, přišlo tam nejspíš i víc jeho variant a některá znich se nakazila. A tahle varianta pak zapříčinila smrt celých světů? Protože nenakazila lidi napříč planetou ale napříš multivesmírem? Ta scéna byla debilní už od začátku. A kostka v některých světech stála jen tak uprostřed pustiny nebo lesa nebo hangáru nebo třeba náměstí a nikdo o ní nevěděl, nepoužíval ji, nevšímal si ji? I kdyby ji nikdo neuměl použít, protože se teoreticky objevila v realitě, kde ji Jason nevytvořil ale musela tam být, protože spojila jinou realitu,někdo by na ni musel reagovat minimálně snahou ji zničit, zkoumat nebo ji schovat. Nebo se tam objevila jen když ji on použil? A proč pak zase nezmizela, když droga vypršela? WTF. Myšlenka dobrá, ale logika těžce nedotažená a to na sci-fi nesnáším. Na závěr si dovolím malou citaci Teal´ca "Pro nás platí jen naše realita"

20.07.2019

Naprosto parádní sci-fi thriller, který stoprocentně zaujme i fanoušky zcela jiných žánrů. Příběh je vyprávěn a psán z pohledu první osoby hlavního hrdiny Jasona, nikoliv z pohledu vypravěče jako ve většině knih. Věty jsou krátké, úderné a autor vás nezahlcuje stranami nesmyslných popisů. Kniha má po kousku od různých žánrů. Sci-fi, thriller, akce a i nějaká ta romantika se zde najde.

Předchozí knihy(Pines) byly již převedeny do formy úspěšného TV seriálu. Musím říct, že i zde je ta filmová forma znát a funguje to fakt skvěle. Mimochodem filmové studio Sony už nějakou dobu vlastní práva na zfilmování.

07.07.2019

Zajimavy, napinavy, docela znepokojivy a jen malo predvidatelny sci-fi thriller. A vyborny namet na film. Jen ta Jasonova posedlost Danielou... zbytecne prehnane.

15.06.2019

Nekonečné množstvo možností ako sa môže vyvíjať náš život. Možno som nebola až tak ohurená vývojom deja, ale dobre sa to čítalo. Odnášam si niekoľko myšlienok, ktoré sa mi páčili.

15.06.2019

Multiverzum, kvantový stav, ... ešteže máme marvelovky a viem o čom tento pán písal ;) Nie je to zlá kniha, ale ani nič čo by ma ohúrilo.
PS: Slovenská verzia má čierno-bielu obálku, čiže spĺňa kritérium výzvy :)

12.06.2019

Nestává se mi to často, ale u Crouchovy Temné hmoty musím souhlasit se všemi superlativy, uvedenými v synopsi na obálce. Tato kniha je bez nadsázky: „ohromující, znepokojující, mistrovská, výjimečná, děsivá a skvělá“. Hned od prvních stránek se propadnete do světa mimo realitu a ani si neuvědomíte, jak to v něm s vámi hází od jedné šokující a překvapující události ke druhé, aniž by to myšlenky nějak nezdravě trhalo či škubalo. Crouch se skutečně překonává. Jestliže jsem si na začátku myslel, že vím, kam se celý ten geniálně vymyšlený příběh pohne a kterou cestou se bude ubírat, šeredně jsem se spletl. Najednou bylo všechno jinak a já jsem jako Janek zůstal stát s otevřenou pusou a vyvalenýma očima, div že mi nevypadly z důlků. Děj má noblesní drive a nefalšovaný nádech bestselleru v tom nejlepším slova smyslu. Jednající postavy jsou pozoruhodně životné, přičemž jejich charaktery jsou pitvány jen tolik, aby působily opravdově a věrohodně, ne aby postulovaly psychologické premisy učebnice sociologie. A závěr? Do poslední chvíle si nejste jisti, jak autor celý ten spletenec nekonečného množství realit rozmotá. Dávám bez váhání plné hodnocení a těším se, s čím přijde Crouch příště.

27.05.2019

Tuto knihu by si měli přečíst fyzikové, kteří hledají temnou hmotu a stále nemohou přijít na to, kde se skrývá. Crouch nabízí řešení: je to hmota sousedních (paralelních) vesmírů ...
Samozřejmě není možné z fyzikálního hlediska se přesunovat mezi paralelními vesmíry pomocí halucinogenní drogy - ale jako nápad dobré.
Zajímavě je vystavěn závěr knihy, kdy všechny kopie Jasonů svorně uznají, že přednost má prospěch Jasonovy ženy a nechají ji s originálním Jasonem projít k posledním dveřím, které vybere Jasonův syn.

21.05.2019

Nevim, nevim, mne to pripadalo prilis jednoduse psané, skotro jako pro deti. V polovine knihu odkladam, neni jiste zda se k ni vratim...

20.05.2019

Vlastně nechápu, proč ten název. Ale jinak dobré, čtivé a nutí k zamyšlení. Na druhou stranu ale i zjednodušené a takové sladkobolné. Ale to bylo pro udržení tempa asi nezbytné. Nicméně dalo by se z toho asi vytěžit víc.

04.05.2019

Hodně
jsem
se
těšil,
ale
teď
si
myslím,
že
se
autor
trochu
přecenil.
Ale
nápad
to
byl
docela
dobrý.
(:-)

28.04.2019

Rafinovaně jsem četla hned za jinou "multidimenzionální" knihou ze série Ohnivák - bylo znát, že tahle je trošku dospělejší. Ale zase ne o moc. V obou jde totiž hlavně o emoce a akci. Jelikož akčnosti jsem čekala u téhle knížky o trochu míň, zato vědeckého přístupu o trochu víc, nemůžu po přečtení říct, že by se mi jedno, nebo druhé úplně splnilo. Jasně, celý příběh byl čtivý, hnal se jak uragán dopředu, nicméně mě pořád v hlavě leží ta jedna obrovská nelogičnost hned ze začátku, kterou jsem prostě autorovi neodpustila. Nicméně je to kniha, která asi každého přinutí přemýšlet "co by kdyby" v souvislosti s vaším současným já, takže za přečtení určitě stojí.
Asi bych to přátelé shrnula tak, že v některé dimenzi určitě existuje Chytuš, která je z knížky unesená a uděluje nejvyšší možný počet hvězdiček, v jiné zase ta, kterou knížka vůbec neoslovila... Takže si bude muset vaše současné já v této dimenzi udělat představu samo...

28.04.2019

Kdybych kdy nečetl byť jen jedinou povídku na téma paralelních světů, jistě by mě Temná hmota dostala do kolen. Jenže já četl. A v tu chvíli mi trochu uniká, s jak jednoduchým motivem dokázal Blake Crouch uhrát tří set stránkový příběh, a přitom nevytáhnout jediné zásadní překvapení, jež by neprozradila anotace na přebalu. I když, abych nekřivdil, jeden nápad tu je, ale ten přichází až v závěrečném sprintu a autor se do něj tak zamotá, že si musí vypomoci berličkou, aby se z klubka trablů nějak dostal. Navíc vlastně nejde ve finále o nic menšího než o thrillerovou parafrázi Vánoční koledy Charlese Dickense, jen s tím rozdílem, že hrdina není sobecký krkoun, ale milující manžel a místo prorockého snu zažívá ošklivou realitu.
To, co vyprávění ztrácí na originalitě, však s přehledem dohání spádem. Žádné zbytečné tanečky kolem, ale akce od prvních stran, která neustává až do samotného konce. Čtivost je vůbec mottem celé knihy, a taky důvod, proč je přes všední průběh tak zatraceně dobrá.

16.04.2019

Bylo to dobré, ale na čtyři to úplně není. Povedené je ten nápad a i dost těch scén tam ale fakt to vidím na ty tři. 65%