Sväté Písmo - Starý zákon I

* GENESIS: Knihu s tak odpornými antihrdiny jsem snad nikdy nečetla. Lot nabízí vlastní dcery Sodomitům, aby je znásilnili místo hostí, načež je dcerami znásilněn sám. Abrahám vydává svou ženu Sáru za sestru a žení ji s králi, jež potom stíhá neštěstí, aniž by věděli, čím se provinili. Jákob vyvražďuje všechen lid knížete Šechema za to, že mu kníže sám znásilnil dceru, a to přesto, že se s ním předtím usmířil a Šechem si dívku plánuje vzít. Josef je donašeč. Zkrátka kromě Egypťana Putifara tu nikdo není sympatický.

* EXODUS: Plně odkrývá zrůdnost Jehovy. Vždyť praví Mojžíšovi: „Posílím faraonovu hrdost, takže nenechá lid odejít.“; a jakmile to provede, potrestá nejen faraona, ale celou jeho zemi včetně dětí a zvířat za zpupnost panovníka, aby „se oslavil". Ubožák.

* RÚT: Půvabný příběh o ženském přátelství a o vzájemné oddanosti Moábky a Izraelky.

* ESTER: Oslava genocidy, kterou Židé spáchali na Peršanech. Působivá ukázka jejich povýšenosti, touhy po nadvládě a krvelačnosti.

* I. SAMUELOVA: Začíná poměrně hezkým příběhem o bezdětné Hannah, která si v chrámu vyprosí syna (Samuela) a zasvětí ho bohu. Pak už ale následují jen absurdity a do nebe volající krutosti. Ukradená Archa úmluvy působící bujení nádorů ve městech, kterými ji Filištíni nesou. Žárlivý bůh se rozčiluje, že si lid zvolil krále místo soudců, neboť králem Izraele je přece Hospodin. Oním králem se stává Saul, který je ale vzápětí bohem zatracen, poněvadž při genocidě ušetřil pár pěkných kraviček zamýšleje je obětovat Hospodinu (!). Saul schvaluje zabití svého syna, jenž ochutnal trochu medu, jelikož přeslechl rozkaz vyčkat s jídlem. David lituje, že nepobil stáda, která dosud hlídal, když ho majitel odmítne pohostit, a chvátá vyhladit celou jeho domácnost. A tak dál.
Tenhle judaismus je krásné náboženství lásky, něco jako islám: „Teď tedy jdi a napadni Amalekovce. Všechny, kdo k nim patří, vyhlaďte jako proklaté. Nešetři je; pobij muže i ženy, děti i nemluvňata, skot i brav, velbloudy i osly!“ Nebo: „Chovné ani mladé kusy a vůbec všechno, co bylo dobré, nechtěli vyhladit, ale všechno podřadné a slabé vyhladili jako proklaté." Co mi to jenom připomíná?

* PÍSEŇ PÍSNÍ: Překrásná, pozorná i přírodě i k zemědělství; vedle zraku jí dominuje čich a chuť. Jelikož jde původně o 8 samostatných písní sloučených do jedné, epické části na sebe ovšem nenavazují a mění se perspektiva (milencova/milenčina). Některé motivy a verše se však opakují napříč písněmi.