Strach

30.10.2020

Při seznámení s nějakým autorem preferuji nezačínat od toho nejlepšího, proto jsem ignorovala Karikovu opěvovanou "Trhlinu" a sáhla po rozporuplně hodnoceném "Strachu". Také jsem pro jednou dala přednost slovenštině, ať je prožitek autentický. A jak to dopadlo?
Poslední 2 km do práce chodím lesem, většinu roku ještě za tmy. A jediné, čeho jsem se dosud obávala, byla možnost střetu s divočáky. Opravdu nerada bych testovala svou schopnost šplhu na smrk před nasranou bachyní. Minulý týden se však do mých kroků, doprovázených supěním a vykašlávanými nadávkami (přísahám, ten krpál je čím dál strmější!), vloudil strach. Nikoliv z útoku násilníka - chtěla bych vidět toho magora, který dřepí o půl šesté ráno v ostružinách daleko od civilizace s nadějí, že je třeba nějaká ženská tak praštěná, aby tudy před rozedněním courala sama. Ten strach je iracionální, přiměl mě vnímat okolní šustot zvěře málem jako hrozbu: plachtící noční dravec nad hlavou mi div nepřivodil infarkt, oči svítící z křoví proti čelovce - opravdu je to jen vyplašená srna? A to není všechno; tuhle jsem se probrala ze zlého snu, kdy mě kdosi (cosi?) pronásledoval a já se bála jít na záchod!
Pan Karika mě prostě dostal, úplně mi rozhodil psychiku a to jsem se považovala za poměrně vyrovnanou, logicky smýšlející osobu. Od prvních stran navodil velmi nepříjemnou, tísnivou atmosféru, postupně ji zahušťoval zraňujícími střípky podrobností, rozpohyboval krvavý kolotoč šílenství. Celkem brzy mi bylo jasné, že z něj účastníci nemohou vyskočit, tím pádem mě konec nepřekvapil. Akorát zůstala spousta věcí nedořešených (mnoho stop pro policii a podobně) a za to + kulhavé tempo vyprávění + vlažný vztah k postavám, strhávám hvězdu. Zbytek ponechám; přece si nemůžu stěžovat, jak byl horor příliš sugestivní, obludně morbidní a strašlivě negativní. 75%
A teď jdu prohrábnout paměť a police, čím si nechám pohladit zjitřené nervy - bude to chtít hromadu laskavého humoru a kopec optimismu.

29.10.2020

Byla to dobrá kniha. Vypíchla bych hlavně tísnivou atmosféru, která se autorovi velmi vydařila, nicméně strachem jsem u toho rozhodně neumírala. Jediné, co mi vadilo, byl závěr. Pointa se mi zdála nelogická, zejména díky užití ich-formy, díky níž bylo možno nahlížet do nitra hlavího hrdiny. Nicméně po dalších Karikových knihách určitě sáhnu. :)

27.10.2020

Napínavá a čtivá knížka :) měla jsem problém se od ní odtrhnout.. zajímavý děj a za mě, byla o trošku lepší než Trhlina ;)

26.10.2020

Strach jsem ve výsledku přečetla fakt rychle, stránky ubývaly samy.
Ale nebála jsem se, přišlo mi to celý trochu přitažený za vlasy.
Musím Strach chtě nechtě srovnávat s Trhlinou, která ve výsledku není tolik děsivá, ale už jen to, že se na Tribeči opravdu ztrácejí lidi, tomu dává to něco, díky čemu jsem se bála mnohem víc.
A tady ten konec? Proboha PROČ?! Poslední 3 stránky pro mě byly asi největší WTF a úplně mi zkazily ten jinak vcelku dobrej dojem, protože Karika thriller napsat umí, to se musí nechat.
Za mě je to tak 50 %, ale tři hvězdy prostě dávat nechci...Mrzí mě to, ráda bych dala víc, ale nejde to, nejde!

25.10.2020

No úplně wau efekt se nekonal. Knihu jsem přečetla docela rychle, ale místy jsem měla skoro chuť přeskakovat. Nicméně dalším knihám dám určitě šanci.

20.10.2020

Je to tajemné až depresivní, skvěle se čte a nejde to odložit.

19.10.2020

Boží záležitost, napínavé od začátku do konce. Konec překvapivý. Nicméně, od té knížky se neodtrhnete, nenechá vás to v klidu a je to hodně čtivé. Doporučuji.

13.10.2020

přečteno za 5 h jedním dechem

13.10.2020

U téhle knihy jsem se trochu bála, ale stejně mě to nutilo číst dál a dál. Od Kariky jsem četla Tmu i Trhlinu, ale kniha Strach mi přišla jako nejlepší. Takže doporučuji :)

09.10.2020

"Napsat dobrý horror - hrůzostrašnou povídku - není tak snadné. ... Oč jde? O zježené vlasy a husí kůži na zádech - jistě; především ale o děs z neznáma, nepoznatelna, nevyslovitelna. Vnější kulisy mohou být nejrůznější: nevinná meluzína hvízdající v komíně, již náhle připomene lidský pláč; světla či zvuky v opuštěném zámku; upíři; nedobrovolná izolace v pokoji šílence; souboj vyčerpaného člověka s hladovou krysou na pustém ostrůvku; převtělení vlkodlaci; přízračné výpravy na opuštěné hřbitovy; danajské dary zlověstných příchozích z minula či budoucna; hlasy dávno mrtvých.."
-Světové horrory: Lupiči mrtvol

Kniha splňuje vše, co si horror žádá, bavila mne, krátké kapitoly, inspirace TO, dobrý konec.
Dávám 4* jen pro to, že místy už to bylo na mne moc uměle natahované.
Co ale miluji je, když se v knize zdánlivě nic neděje, hlavní postava je sama doma a přesto vás daný děj vyděsí.

09.10.2020

Strach na mě byl tak trošku mix ale atmosféra luxusní ty zápletky byly dobře vymyšlené občas nepochopitelné ale dobré:)

03.10.2020

Čím víc má čtenář načteno, tím méně ho Strach překvapí. Dá se říct, že jde o slovenskou verzi legendárního hororu TO zkombinovanou s Ďjatlovovou expedicí a ještě několika díly Stephena Kinga. Karika umí vystihnout atmosféru hlubokých slovenských pohoří a lidské osamělosti a daří se mu tak vytvářet určité napětí a nepříjemný pocit, který čtenáře hned tak nepřejde. Stejně tak umí zachytit určitý genius loci a zavdat myšlenky, že by se přece jen něco podobného mohlo na osamocených horách dít. Problémem Strachu pak jsou hrdinové, kteří nejsou úplně sympatičtí, jsou propracovaní spíše povrchně a od začátku je jasné, že jsou trošku divní. Škoda také, že nějakých hodně napínavých scén, které by vysloveně nutily číst dál, je tu minimum. Úplný závěr zas tolik nepřekvapí, protože k něčemu podobnému spěje autor hodně dlouho a mnohdy to naznačuje, takže to spíše působí jako laciná snaha o to čtenáře šokovat. Ve výsledku ale Strach určitě stojí za přečtení, jen asi víc zapůsobí na méně zkušené čtenáře a na ty, kteří se podobným záhadám a hororům jinak vyhýbají. 70 %

02.10.2020

Opakovaně v knize zmiňovaný Stephen King je určitě pro autora Strachu velkým vzorem (papírové děti se spíš než pověstnému Papírovému chlapci z židovských mýtů protivně podobají kukuřičným dětem z legendární povídky S.K.), jenomže Karika při psaní nejspíš zapomněl na dvě pravidla. Jednak, že by se v příběhu měla alespoň mihnout nějaká zajímavější postava, a nikoliv pouze samý depresák, pitomec, blbka, magor, násilník či bláznivá stařena s nůžtičkami, všichni placatí a jednobarevní. To potom nejzajímavěji působí jelen se svou rodinkou. Za druhé by si měl autor uvědomit, že většinou neplatí "čím víc brutality, tím lepší horor". V tom se musí od mistra Kinga ještě hodně učit. A rádoby šokující závěr rozpačitý dojem příliš nevylepší. Tradičně dávám jednu hvězdu navíc za slovenské reálie a příští rok v únoru do Ružomberoku nepojedu, protože prý má být docela kosa :-).

30.09.2020

Nečtěte v zimě, v noci, pokud se bojíte tmy, černých oken, podzemních prostor. Pomalu se to nabaluje až do překvapivého konce.

28.09.2020

Při přečtení anotace tady mi nějak naběhlo To, teda aspoň tak, co si pamatuju z filmu z roku 1990 (knihu jsem ještě nečetla), a říkám si: No nazdar. Takže jsem nějak podvědomě očekávala podobný scénář.
První půlka se děsně táhla, k žádné z postav jsem si neutvořila kladný vztah a vypravěč mě vytáčel snad nejvíc. Jak jsem se postupně dozvídala víc o tom, co se stalo v minulosti, začalo mě to i víc zajímat. A ten konec, no, tak ten byl nečekaný!

28.09.2020

Kniha mě zaujala od začátku a musím říct, že jsem nemohla přestat číst, až byl najednou konec... Atmosféra byla skvěle vykreslená, napětí se stupňovalo a tím, že byl děj zasazen do prostředí Slovenska, to pro mě bylo velmi atraktivní. Ale pro mě to mělo jedno slabé místo:


Spoiler:
Jeho otec mu poskytl informaci, že si má způsobit zranění, aby vyvázl. Řídil se jeho radou, ale nějak to nemělo efekt... ?
Asi mám dlouhé vedení, nebo to autor nedomyslel...
KONEC SPOILERU.

I tak se mi ale kniha líbila :)

27.09.2020

Možná už jsem přeKarikovaná, ale tohle na mě nijak zvlášť nezapůsobilo. Ano, bylo to strašidelné, místy děsivé, autor udržoval napětí, oproti Tmě se tam i něco dělo, ale jak jsem u Trhliny a Tmy chválila spisovatele za závěr, tentokrát mě finále vysloveně zklamalo a hvězdu naopak ubralo.
Nicméně nepopírám, že jde o nadaného autora a za nějaký čas si od něj opět ráda něco přečtu.

13.09.2020

(SPOILER) Poctivé a solidní. Karikova Trhlina měla pár hluchých míst a absolutně nesympatické postavy (všechny), s nimiž nebylo možné soucítit. Karika má očividně silnější druhé poloviny svých knih. I v Trhlině byla první půlka lehce nudná (kromě Fisherových záznamů), od druhé poloviny se to rozjelo a místy to bylo i děsivé. Strach mě chytil více od samotného začátku - postavy Ota, Bohuše i Hany mi byly značně nesympatické, jen hlavní charakter Jožka byl lepší, šlo s ním i soucítit. Příběh mě zaujal - dejte si pozor na zimní arktické dny. V těch dobách se v okolí Čebratě děje ... cosi děsivého, obludného a nepopsatelného. Noční můra, která vás bude pronásledovat od dětského věku až do dospělosti ... nelze se jí zbavit, ani před ní utéct. Přitahuje vás nevídanou silou. Tma s očima - tedy spíše dětský obličejík bez očí. Vzdorujte, jak je vám libo, ale papírové děti bez očí, zoubků a prstíků si vás najdou ... a pozvou vás na mejdan, ze kterého vyváznete šílení. Dobré čtení.

06.09.2020

Mysteriózní horor, který raději nečtěte v zimě :) Při extrémních mrazech se probouzí cosi... nepopsatelného, děsivého, nepojmenovaného. V první polovině knížky jsem se do příběhu nemohla ponořit, dost věcí mi vadilo. Druhá už nabrala spád a poskytla trochu té úzkosti a děsu. Nicméně za mě je lepší autorova Trhlina. (3,5*)