Restaurant na konci vesmíru
Douglas Adams
Stopařův průvodce Galaxií série
< 2. díl >
Druhá část slavné trilogie v pěti dílech. V Restaurantu na konci vesmíru všichni čtyři protagonisté dostanou hlad, a tak se vydají na cestu časem do nejluxusnější restaurace, jaká kdy existovala či bude existovat, přičemž se opět něco přiučíme o historii a místopisu naší Galaxie, a také o gramatice pro cestovatele v čase.
Literatura světová Humor Sci-fi
Vydáno: 2008 , ArgoOriginální název:
The Restaurant at the End of the Universe , 1980
více info...
Přidat komentář
Z mého pohledu o něco slabší než první díl, zejména po stránce humorné, ale rozhodně mě Restaurant na konci vesmíru neodradil od pokračování v sérii.
"Stopařův průvodce Galaxií tuto změť akademických abstrakcí velkoryse přeskakuje - poznamenává pouze, že termín budoucí perfektum byl zrušen, protože se přišlo na to, že nic takového jako perfektní budoucnost neexistuje."
U prvního dílu jsem se parádně bavila. Tady jsem se přestala bavit po první stránce a celou knížku jsem byla absolutně ztracená! Až v poslední kapitole mi to začalo dávat trochu smysl, jinak vůbec netuším, o čem to celé bylo. Bylo to celé zmatené.
Dobrá kniha, ale nedosahuje kvalit knihy první... v některých pasážích jsem se nudila. To zároveň platí i u dalších knih série. A podle mě je to co další kniha tak trochu "horší".
"Hlavný problém-presnejšie jeden z hlavných problémov, lebo ich je viac-, jeden z hlavných problémov vlády nad ľuďmi spočíva v tom, koho na to môžete získať, či skôr, kto dokáže presvedčiť ľudí,aby ho získali a nechali si od neho vládnuť.
Aby sme to zhrnuli: Je známym faktom, že tí čo najviac chcú vládnuť ľuďom, sa na to práve z tohto dôvodu hodia najmenej.Aby sme zhrnuli zhrnutie: Ktokoľvek, kto je schopný nechať sa zvoliť, by tento post nemal v žiadnom prípade zastávať. Aby sme zhrnuli zhrnutie zhrnutia: S ľuďmi sú problémy!"
Arthur a Trillian mali na tvári výraz zajaca, ktorý v noci na ceste dospeje k presvedčeniu, že blížiacim sa reflektorom auta sa dá najlepšie čeliť tak, že ich pohľad opätuje.
"Vy ste vyhlásili vojnu susednému kontinentu?!"
"Presne tak!Totálnu vojnu! Vojnu, ktorá navždy ukončí všetky vojny!"
"Ale veď tam ešte nikto nežije!"
"To viem,ale raz tam niekto bude žiť.Nechali sme im otvorené ultimátum."
Výrazně slabší než první díl. Přijde mi, že autorovi došly nové nápady. Přestože děj je pestrý a ubíhá velmi rychle, přišel mi spíše zmatený než rozmanitý. Pořád se jedná o legendu a určitě si přečtu další díly, ale po nadšení nad prvním dílem jsem asi čekal něco víc.
Já jsem se do této série prostě naprosto zamilovala. Nemůžu se dočkat pondělí, až si skočím do knihovny pro zbývající díly. Kniha mě okouzluje stále více a více. Miluji autorův humor. A líbí se mi, že v knize se člověk něčemu zasměje a potom si uvědomí, že je to stejná absurdita jako se vlastně skutečně děje. Je to úžasná kniha nejen k zasmání, ale sem tam i k zamyšlení. Tedy alespoň na mě tak působí :))
Opět pecka!
"Mnohé rasy věří že vesmír byl stvořen nějakým bohem. Jen Džatravartidové z Vitlvodlu VIi věří, že vesmír vysmrkla z nosu bytost zvaná Velký Zelený Křečopažout. Džatravartidové, kteří žijí v neustálém strachu, že jednou nastane to, co nazývají příchodem Velkého bílého kapesníku, jsou malí modří tvorové s více než padesáti rukama. Díky tomu jsou jedineční, protože jsou jediná rasa v historii, která vynalezla dřív deodorant, než kolo."
První polovina druhého dílu mě bohužel moc nebavila, naštěstí jsou knihy tak úžasně čtivé, že jsem se prokousala dál a druhá polovina byla skvělá - navíc s ohromně napínavým vyvrcholením.
Další bláznivá výprava za hranice vesmíru i zdravého rozumu, během níž se člověk musí zamyslet i nad tím, že jestli jsme se vážně vyvinuli z kadeřníků, opice z nás teď nejspíš mají ukrutnou srandu. A opět musím pochválit také ilustrace Dana Černého. Doufám, že stačí nakreslit ještě další díly, než se dočista zblázní a fix a papír mu seberou.
Předčil má očekávání v tom ohledu, že jsem předpokládal úbytek zábavnosti oproti prvnímu dílu. Ó, jak jsem se jen mýlil! Pravda, dusivých a zajíkavých záchvatů smíchů bylo o něco méně, ale člověk se přece nemusí zrovna válet smíchy pod stolem, aby se bavil, nebo ne? Od té doby, co jsem knihu dočetl, marně sháním vstupné na jakýkoliv dostupný Konec světa. Jsem si jistý, že takové drama by mohlo vzbudit na naší divadelní scéně značný ohlas, alespoň dokud by jej kritici nerozervali na kusy.
(10/10) Opět zábavné a vtipné. Líbí se mi ten nápad s restaurací na konci vesmíru, kdyby to bylo možné, s návštěvou bych neváhal :)
Tady se to trochu na konci Vesmíru zvrtlo a dialog již není, to co býval. Možná by se dalo i napsati, že chvilkama je to nepřehledné a lehce chaotické. I tak, ale je to kultovní dílo a když čitatel chce, tak se prostě baví. A já se bavil, smál, cestoval a perfektně jsem se najedl. Dal jsem si masitého čtyřnožce z hovězího rodu s velkýma vodnatýma očima, s malými rohy a vývarem.
Dialogy byly vynikající. Ať už šlo o výtah, jenž se bál jet nahoru, nebo o neporazitelného obra, stojícího proti Marvinovi, anebo ujetý Golganfrinčamany. Dokonce se domnívám, že pánové Doug Naylor a Rob Grant v knihách stopařova průvodce nalezli spoustu námětů. Např. takový robot, který se stará o cestující v kosmické lodi, kteří sice nejsou mrtví, ale hibernovaní - celý Kryton. Výtah, který dokáže dokonce předvídat i budoucnost a stále otravně nabízí cestu dolů, mi zase, i když vzdáleně, připomněl Listerův toustovač. Marvin vs. vylepšený armádní robot = Kryton vs. Nová verze, věřící v křemíkové nebe....no nic, třeba v tom vidím víc, než je. V každém případě, k dialogům nemám naprosto žádné výhrady, ale ty přesuny a naroubované nudné popisné pasáže...no prostě na jednu stranu super a na druhou, jsem měl problém tak tenkou knížečku vůbec dočíst
I druhý díl je velmi zábavný, mile absurdní a nekonečně nepravděpodobný. Skvělé čtení. Ale, jak už to u pokračování bývá, to největší okouzlení a překvapení z námětu se lehoulince rozptýlilo. 4,49 hvězdičky.
Já nevím... Jednak mě styl vyprávění strašně irituje, jednak ale strašně baví. A děj je tak nesmyslně zábavný, že se nestačím divit. Takže lehce proti svojí vůli si asi přečtu i tu trojku, co mi leží na nočním stolku. :)
Ať si má knížka dál svoje fanoušky, co se přidají k oné komunitě. Mě si bohužel nezískala. V prvním díle jsem se párkrát i zasmála, ve druhé už se tak nestalo (tedy pokud to vůbec bylo záměrem). Jen posledních pár stránek mě oslovilo.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
2003 | Holistická detektivní kancelář Dirka Gentlyho |
2002 | Život, vesmír a vůbec |
2002 | Převážně neškodná |
2002 | Sbohem, a díky za ryby |
1991 | Stopařův průvodce po Galaxii / Restaurant na konci vesmíru |
Druhy dil je opravdu slabsi nez jeho predchudce. Ani ne kvuli nahodnosti, protoze kdo dava pozor, pochyti Adamsovi naznaky a vysvetleni roztrousene po cele knize. Ale jsou tu urcita hlucha mista, ketra tolik nebavi. Jeste ze je vzdycky nasleduje nejake dostatecne silene dobrodruzstvi. Za me nejvtipnejsi je kosti zardousena liska, jejiz hnijici telo otravi studanku, intergalakticka monster-koza a krava, ktera v restauraci nabizi hostum casti sveho tela. Co treba rostenka, krava ten sval specialne cvicila, takze je libovy... Desive? A neni desivejsi snist zvire, ktere nechce byt snedeno? Presne takhle bavi Adams.