Srdceboly
Simona Monyová (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/79_/79247/bmid_srdceboly-zc2-79247.jpg
4
731
158
„Svatební pochod mi vždy připomíná hudbu, která se hraje, když vojáci táhnou do boje,“ řekl lyrický básník Heinrich Heine a nevědomky tak s předstihem naprosto dokonale vystihl obsah knihy Srdceboly. Je to příběh o manželství, které začíná okázale se vší parádou a končí na bojišti, je to příběh plný vášně, intrik, touhy, žárlivosti, sexu, paniky ze stárnutí, osobní nezralosti, lží a pomstychtivosti. Je to příběh pro všechny z Vás, kteří už vědí, že manželství není souboj. V souboji se totiž dá vyhrát.... celý text
Přidat komentář
Ačkoliv je děj reálný, nedařilo se mi s hrdinkou jakkoli cokoli prožívat. Nevím, čím to bylo - zda stylem psaní, nebo že to bylo jakoby "z rychlíku" … těžko říct.
V porovnání s Tchyní a uzeným jsem si čtení užila mnohem víc, protože na mě příběh nepůsobil tolik negativně a zabýval se větším množstvím témat než jen vztahu s manželovou matkou. I přesto je to ale trochu trpký příběh o nešťastné ženě, která trpí strachem ze stáří, ztráty milovaného muže a osamění, a proto není schopná z toxického vztahu odejít. Adam je neskutečně sobecký a dětinský, ale na vzniklé situací mají podíl oba a můj pohled může být zkreslený tím, že je celý příběh líčen jen z pohledu hrdinky. Zároveň je dost děsivé, jak realisticky jsou všechny pocity a situace popisovány, a tak jsem se nemohla ubránit zamyšlení nad tím, co z toho si sama autorka prožila ve skutečnosti ve vlastním manželství. O to smutnější je fakt, že na rozdíl od své knižní hrdinky z této pasti nestihla uniknout a šťastný konec, který si vysnila, zůstal jen na papíře.
Protože jsem měla doma nemlich to samý, četla se mi kniha obzvlášť těžce. Simonka uměla precizně popsat chování a pojmenovat vlastnosti člověka, jakož i pocity a pohnutky lidské duše. Celou dobu mi bylo strašně líto toho, jak skončila, že ona to nevyhrála. A už jen kvůli ní jsem si říkala, že my ostatní, lapené stejným démonem, to musíme dotáhnout. Protože ona nám dala alespoň v knize příklad, že to jde.
Tuhle knížku jsem dočetla silou vůle. Ne, že by byla špatně napsaná. Ale chtělo se mi křičet, kopat, škrábat... Bylo mi z ní smutno.
Mladý muž - starší žena - náhodné setkání - velká láska - svatba jako z pohádky - realita a vystřízlivění.....
Když jsem přemýšlela nad čtenářskou výzvou - Poslední kniha (již nežijícího autora) byla mi mimo jiné doporučena tato kniha.
Simonu Monyovou mám moc ráda a Srdceboly jsem ještě nečetla. A jako vždy jsem byla naprosto uchvácena, od knihy jsem se vůbec nemohla odtrhnout a tak přečteno za 1den. Škoda, že kniha zapadá do kategorie čtenářské výzvy do které zapadá :-(.
Od knihy jsem se nemohla odtrhnout. Řekla bych, že tohle zažívá spoustu osob v dnešním reálném životě a je těžké se z toho určitě vyhrabat, ale hlavní hrdinka ukázala, že to jde.
Mám ráda vztahové knížky. Často mě příběhy postav v knize pohltí, nutí k zamyšlení. Někdy nevěřícně kroutím hlavou nad tím, čeho jsou ženy pro muže schopny, kolikrát se vrátí do vztahu...jako v tomto příběhu.
Od Monyové jsem už kdysi cosi četla a nijak mě její styl psaní neoslovil. Tentokrát v rámci čtenářské výzvy jsem sáhla po jejím posledním románu a ten mě zaujal svojí autentičností a zřejmou snahou vypsat se ze svých citů a pocitů. Věřím tomu, že kniha je z větší části autobiografická a to jí dává zcela jiný rozměr...
Knihu jsem četla do Čtenářské výzvy, jinak bych po ní vůbec nechytla. Teď už vím, že to opravdu není můj šálek četby.
Při čtení této knihy se nedá nemyslet na to jak asi byla autorka sama nešťastná a lapená do pasti vztahu. Pro tu krutost prečtenou knihu hodnotím jen dvěmi hvězdičkami - nepopírám její cit pro psaní, ale u této knihy převažuje smutek.
Knihu jsem si vybral do Čtenářské výzvy a vcelku se i pěkně četla. Příběh byl vlastně ze života, ale nic překvapivého, taková letní odpočinková četba.
Úžasné osvěžení po všech těch amerických bestsellerech. Kniha napsaná velice čtivě a uvěřitelně. Jen škoda, že se nenesla v duchu první čtvrtiny, kdy všechno bylo hezké a sluníčkové. Škoda, že se mraky tak brzo zatáhly a slunce zůstalo v nedohlednu. Čtení Srdcebolů opravdu bolelo.
Já nějak nevím ... Možná jsem zaujatá nebo ovlivněná jak knihami, tak filmovými zpracováním knih této autorky, ale na mě opravdu moc děsivých zážitků s opačným pohlavím a neschopnost je včas řešit. Nechápu jak někdo může dobrovolně tohle podstupovat. Každopádně jsem přečetla rychle, ale spíše proto, abych to měla co nejdříve za sebou.
Na to,že je kniha tenká,přečteno celkem pomalu.
Četla jsem ji je kvůli výzvě. Na druhou stranu,přečte člověk knihu,kterou by jinak do ruky nevzal...
Klasická Monyová. Trápení, ponižování...asi to co prožívala i osobně. Škoda, že neměla sílu se vzepřít, tak jako hrdinka knihy a včas odejít.
Dlouho jsem přemýšlela co napsat. Je to příběh o tom, co všechno je člověk ochoten snášet od osoby kterou miluje a ze strachu z osamění. Škoda, že sama autorka včas nenašla tolik síly, aby se vymanila ze svého nepodařeného manželství.
Od autorky jsem zkusila již několik knih a opravdu to není můj šálek kávy. Čteno jen kvůli výzvě!
Štítky knihy
nevěra Brno manipulace (psychologie) manželská krize poslední kniha autora
Autorovy další knížky
| 2011 |  Srdceboly |
| 2003 |  Tchyně a uzený... |
| 2006 | Sebemilenec |
| 2005 | Krotitelka snů |
| 2011 | Citová divočina |
Kniha Srdceboly je v
| Právě čtených | 2x |
| Přečtených | 1 340x |
| Čtenářské výzvě | 470x |
| Doporučených | 25x |
| Knihotéce | 237x |
| Chystám se číst | 100x |
| Chci si koupit | 18x |
| dalších seznamech | 2x |
Už do první věty lze cítit, že autorka čerpala ze svého bolestného manželství a vědomí jak špatně skončila,když se s tím snažila něco udělat, vás donutí na knížku pohlížet trochu jinak.
Hlavní hrdinka se bezhlavě zamiluje do mladšího umělce, který si žije svůj bohémský život a ona na to doplácí. Jediné proč mu to toleruje je jeho syn, kterého ona nepokrytě miluje a taky dobrý sex, který s ním má. On jí na oplátku podvádí kde se dá a zadlužuje se o sto šest.