Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčů

Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčů https://www.databazeknih.cz/img/books/41_/41267/bmid_spolek-pratel-krasne-literatury-a-b-GJW-41267.png 5 978 316

Je krátce po druhé světové válce a Juliet Ashtonová, úspěšná autorka humoristických esejů vydaných pod názvem Izzy Bickerstaff rukuje, se rozhlíží po námětu na novou knihu. Shodou okolností se prostřednictvím korespondence s jedním z jeho členů dozvídá o Spolku přátel krásné literatury a koláče z bramborových slupek, který během války založili obyvatelé okupovaného ostrova Guernsey, a jejich osudy ji natolik zaujmou, že se je rozhodne navštívit osobně. Juliet sama prožila válku v Londýně, kde neustále hrozilo bombardování, ale nikdy nepoznala přímý styk s nepřítelem a izolaci od okolního světa, jaké byli vystaveni ostrované. Guernsey má, tak jako celý svět, svoje podvodníčky, opilce a podivíny, dobráky, závistivce i hrdiny, a z jejich humorného i dojemného vyprávění začíná před Juliet vyvstávat živý obrázek společenství, kde v těžkých dobách krystalizují lidské povahy a osudy se proplétají zcela nečekaným způsobem. Kdy jindy by se mohlo stát, aby byl při tajných vepřových hodech založen čtenářský spolek, zvlášť když většina jeho členů jakživa nedržela v ruce jinou knihu než bibli? A co víc, aby noví čtenáři našli i v náročných knihách poselství, které je zaujme, a aby je četba podnítila k vášnivým diskusím na nejrůznější témata. Juliet se na ostrově dostane víc než srdečného přijetí a brzy se ukáže, že v novém prostředí dost možná najde víc než inspiraci pro svoji další knihu.... celý text

Literatura světová Humor Romány
Vydáno: , Knižní klub
Originální název:

The Guernsey Literary and Potato Peel Pie Society , 2008


více info...

Přidat komentář

čemijka
25.01.2019 4 z 5

Epistolární formou nám autorka/y ukazují, jak velký význam mohou mít knihy a jejich čtení. Na pozadí ještě doznívajících hrůz 2. světové války se tvoří pevná přátelství i láska. Příběh odhaluje osudy prostých obyvatel ostrova Guernsey, a jen tak mimoděk se nám přibližují některá díla autorů, což považuji za velký přínos. I když chvíli trvá, než se člověk v postavách a vztazích, jenž mají mezi sebou, zorientuje, rozhodně Spolek přátel krásné literatury a bramborových koláčů nezklamal..možná až na ten předvídavý a kýčovitý konec, ale občas je potřeba šťastných konců.

Petass
20.01.2019 5 z 5

Krásná kniha! Trochu jsem se bála, že je to jedna z těch reklamou protlačených knih. Ale jak jsem četla dál a dál, nemohla jsem se odtrhnout. Chvíli mi trvalo, než jsem si utřídila osoby a zvykla si na dopisovou formu, ale pak jsem se už jen nechala unášet příběhem. Nechápu, jak je to při téhle formě možné, ale všechny postavy stály u mě v pokoji a já jsem naopak stála na můstku trajektu, když přirážel ke břehu... Krásné prostředí, úžasné postavy, které do jedné miluji a moc mě mrzí, že nejsou skutečné. Posouvání děje pomocí korespondence, jak některé informace zjistíte až jako reakci na dopis, který jste nečetli, považuji za geniální a velmi obdivuji autorky. Nikdy jsem nic podobného nečetla. Určitě ji přečtu znovu a možná i hned. Tahle kniha bude mít navždy místo v mé knihovně. Doporučuji.


jennefer
09.01.2019 3 z 5

Milé a poklidné čtení. Na to, že popisuje vzpamatovávání Británie z války, mě to překvapilo svou jemností a, jak to jen říct, decentností? Ale asi se mě to nedotklo tak moc, jako ostatních čtenářů.

Janulik8
04.01.2019 4 z 5

Jemně a citlivě zpracovaná kniha, občas příjemně humorná i dojemná. Čtenář se dozvídá o tom, jak se obyvatelům ostrova Guernsey žilo za doby německé okupace, přitom je kniha pozitivní a je radost ji číst.
Jediné mínus byl pro mne trochu složitější začátek,kdy bylo třeba rozientovat se ve jménech a postavách. Celkově pěkný zážitek.

Kamys
28.12.2018 4 z 5

Taky jsem se ke knize dostala kvůli výzvě (kniha o jídle - no za mě to splňuje).
Ze začátku jsem byla naprosto unešená, je to takový ten typ knihy, kde si oblíbíte hlavní hrdinku, dozvíte se něco, co jste v životě netušili (že pár britských ostrovů bylo okupovaných Němci), je z ní cítit euforie z konce války, zároveň i to, jak se válka všech dotkla. Nápad výborný, zpracování zajímavé, paleta hrdinů pestrá. Škoda, že v druhé polovině kniha sklouzla do přeslazené červené knihovny - za to ubírám hvězdičku.

Patlalca
27.12.2018 5 z 5

Kniha mě mile překvapila. Dostala jsem se k ní díky čtenářské výzvě. Přečetla jsem během tří dnů jedním dechem.

morava
26.12.2018 5 z 5

Ktery knihomol by odolal tak krasnemu nazvu knihy ? Ja tedy rozhodne neodolala a udelala jsem dobre.A jelikoz sama pecu mrizkovany kolac z brambor, potreny vetsinou domaci marmeladou ( recept mam od babicky ), tim padem byl nazev knihy dvojnasobne velkym lakadlem :-)
Styl psani mne kupodivu chytnul hned od zacatku a ja se zacetla tak, ze bych byla schopna knihu docist na jeden zatah. Ale nechtelo se mi tak rychle opoustet ostrov Guernsey, chtela jsem si dele vychutnavat jeho atmosferu. Chtela jsem dale cist dopisy, a chtela jsem dale pronikat do vzpominek clenu literarniho spolku.Cteni jsem si uzila na plne care. Jsem si jista, ze se zase nekdy do tohoto pribehu zactu znovu.

makyla
25.12.2018 5 z 5

Musím přiznat, že knihu jsem dočetla až na podruhé. Poprvé jsem dočetla asi do třicáté strany a odložila. Mezitím jsem přečetla několik dalších a pak sek této vrátila. A byla to pecka. :) Ze začátku se trochu musíte zorientovat v postavách. Ale opravdu super. Krásný, laskavý humor. A životní příběhy a osudy obyvatel ostrova Guernsey. Od druhé poloviny jsem se nemohla odtrhnout. Určitě doporučuji. :)

Rihatama
19.12.2018 5 z 5

Koláč z bramborových slupek? Tomu se nedalo odolat. Našlo si mě milé, dopisové literární počteníčko o hlubokém, laskavém člověčenství, spravedlnosti a lásce. Ocenila jsem vtipnou náboženskou, morální, prostě politickou nekorektnost. A taky nezávazné a odlehčené zpracování poválečné historie a následků 2. sv. války, tentokrát v Londýně a na Normanských ostrovech, přesněji na Guernsey. Vážně jsem se docela bavila. Až mě překvapilo, jak dobře jsem zvládla i tu dlouhatánskou závěrečnou milostnou romanci.

deirdre
18.12.2018 4 z 5

Už dávno som nečítala niečo tak príjemné a pozitívne, napriek niektorým naozaj smutným miestam. Veľmi jednoducho a ľudsky napísaná knižka, ktorá chytí človeka za srdce, pretože všetci túžime po takých krásnych, čistých vzťahoch, aké mali medzi sebou ľudia okolo Juliet. Takéto knižky by sa mali uchovávať pre budúce generácie.

hapac
11.12.2018 3 z 5

Z knih psaných formou dopisů, které jsem zatím četla je tato asi nejlepší. Hodně se mi líbí název knihy a také místo, kde se děj odehrává.V každém případě je to kniha laskavá, lidská, ale asi jsem měla větší očekávání.

mosem
10.12.2018 4 z 5

Pokud nejste vášnivým vyznavačem humoru, který pro jistotu sám předem upozorní na svoji vtipnost a zábavnost, pokud máte rádi humor jemný, laskavý a nenápadný, pokud vám vyhovuje vtipnost kterou musíte odhalit a být tak její součástí, je tahle kniha tím pravým čtením. A netradiční zpracování ve formě korespondence má také své kouzlo, i když je pro čtenáře náročnější. I když to pro mne asi nebude kniha, kterou bych zařadil mezi "horních 10%", nesporně patří ke knížkám, které stojí za to občas vzít znovu do ruky a alespoň prolistovat.

Ita
25.11.2018 5 z 5

Nádhera! Jsem moc ráda, že jsem nedokázala počkat, až se tato kniha uvolní k vypůjčení v knihovně, a koupila jsem si ji. Určitě se k ní vrátím.
Škoda jen, že druhé vydání nemá tak půvabnou obálku jako vydání první...

tonysojka
23.11.2018 5 z 5

Přečetl jsem docela hodně knih o válce,utrpení a o tom,jak si lidé dokáží pomáhat i ubližovat.Ale žádná z nich,snad kromě Mandolíny kapitána Correliho,mne nedojala a zároveň nepobavila svérázným anglickým humorem,jako toto dílo.I když jsem měl zpočátku potíže se čtením dopisů někoho někomu,jakmile jsem se do toho dostal,tak už jsem si to užíval.Zamiloval jsem si všechny postavy ,i ty špatné,jsou popsány s takovou láskou a vírou v to dobré v člověku,s jakou jsem se ještě v žádném textu nesetkal.Nechápu,že tato kniha nedostala jakoukoliv cenu.Tato kniha,stejně jako postava Elizabeth, proměňuje temnotu ve světlo. Nevyhýbá se popisům útrap v okupaci a realisticky je popisuje.Přesto dává naději v to dobré v nás a Víru.Po dočtení jsem byl nucen dát si několik závazků:naučit se hrát mrtvou nevěstu,šišlat a hýbat ušima.A ještě párkrát si to přečíst.

mysa.cek
12.11.2018

veľmi príjemné a pozitívne čítanie..škoda toho zbytočne presladeného happyendu. mne pokazil celkový dojem z knihy. bohužiaľ, nedalo sa nevšimnúť, že koniec knihy bol dopísaný inou rukou. napriek tomu je to jedna z tých kníh, čo rada požičiam každému, pretože zahreje pri srdci.

Ouninka
06.11.2018 4 z 5

Spolek přátel je krásná, příjemná kniha...nenáročná na čtení, ale náročná na obsah a příběhy osob ( zpočátku trošku problém zapamatovat si, kdo je kdo)...nicméně příjemná knížka s nádechem válečného prostředí (moje obzory se zase rozšířily o trošinku dál) a opět mě kniha přesvědčila o tom, že v naší době se máme hezky....a že válka byla všude strašlivé utrpení :(

Anne Leyyd
04.11.2018 5 z 5

Tuto knihu jsem si naprosto a zcela zamilovala :-) Nejprve jsem ke zvolenému literárními stylu autorek byla skeptická, ale brzy jsem zjistila, že dopisová forma příběhu nijak neubírá na barvitosti - v některých momentech spíše naopak.

Na filmové zpracování jsem se podívala pouze na pár minut, abych si lépe dovedla představit postavy (musím říct, že je filmaři po vizuální stránce vystihli velmi věrně), zbytek doufám zkouknu za pár hodin až se prospím. Nečekala jsem, že "posledních" 200 stran zvládnu na jeden zátah, ale ten příběh a jeho hrdinové mají neskutečné kouzlo :-)

Mrzelo mě, že jsme se nedozvěděli více o tom, jak se Elizabeth seznámila s Christianem, ale jinak nemám co vytknout :-) Vřele doporučuji jako báječně barvité dílo, které nepostrádá pohled do kruté reality, ale současně k ní přidává tolik z toho, co je v lidech nejlepší, že tuto knihu nejde ani v nejmenším označit za depresivní. Spíše naopak - čiší z ní důkazy o lidské dobrotě, síle přátelství, lásky a tolik potřebného humoru. A z každé stránky sálá láska ke knihám a četbě - a znovu všem (nám knihomolům i těm, kteří za život přečetli pouze noviny) dokazuje, jak nádherná umí četba a vnitřní svět, který díky ní objevujeme, tvoříme a necháme se jím unášet, být.

Dávám 5 hvězd, neskutečně se těším na film a přidávám knihu do seznamu těch, které se jednoho dne rozhodně musí dostat do mé knihovny :-)

Kimeček
31.10.2018 5 z 5

Tato kniha se mi moc líbila. Název je dlouhý
a člověk neví co se pod ním bude odehrávat. Vyprávění je formou dopisů ve kterých se mluví
o mnoha lidech, ale po prvotním zmatku jsem se začetla a asi bych ráda byla i přímo na samém místě .

Barbora216
29.10.2018 4 z 5

Kniha se mi líbila, přišlo mi zajímavé, že je to psané formou dopisů. Na druhou stranu mi to svým způsobem bránilo v plynulém čtení, nedokázala jsem u toho vydržet hodiny jako u jiných knih. Příběh byl krásný, o lásce, přátelství a zároveň o druhé světové válce - moc dobře to k sobě sedělo, nicméně příště bych si ke čtení knihu psanou formou dopisů nevybrala. Ale na krátké čtecí pauzy například do autobusu ideální, příběh byl moc milý.

soukroma
29.10.2018 3 z 5

Přečetla jsem před pár týdny až v novém vydání, dříve byla kniha nezískatelná, přitom tak opěvovaná. Těšila jsem se velmi, ale nesplnila má očekávání.
Za prvé jsem netušila, že je psána ve formě dopisů, a jak jsem se začítala, považovala jsem tuto formu jen za jakýsi zajímavě řešený úvod. Úvod to nebyl, byla to celá struktura knihy: krátké dopisy mnoha pisatelů a málo adresátů, prošpikované ještě telegramy a vzkazy (zejména v rámci zamilované linky).
Za druhé hlavní hrdinka mi připadala jako velice nevyzrálá (a rádoby vtipná) a ve stejném duchu se celý - její - příběh odehrával.
A do třetice: o literatuře to (až snad na jedinou výjimku) nebylo vlastně vůbec, což je škoda (objem i zaměření knihy by jistě snesl pár dalších zajímavých literárních výletů - prostřednictvím členů Spolku).
Samozřejmě Guernsey a vůbec postavení a strádání Normanských ostrovů za okupace bylo pro mne velice nové a zajímavé, stejně jako příběhy některých zdejších obyvatel.
Celkově mě ale kniha postupně dost nudila až otravovala a skoro jsem ji nebyla schopna dočíst. 60%