Rázová vlna
František Kotleta (p)
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/363280/bmid_razova-vlna-FFf-363280.jpg
4
927
167
Závěr akčních postapokalyptických bestsellerů Spad a Poločas rozpadu. Válka skončila. Zbyla jen vzpomínka v podobě zničené planety, na jejíž povrch dopadly stovky jaderných hlavic. Starý svět zmizel a ten nový je jiný – divoký, nemilosrdný, radioaktivní… V jeho troskách řádí měnitelé – nájezdníci, dobyvatelé, a hlavně kult, který shromažďuje atomové bomby k jednomu velkému konečnému odpálení. Věří totiž, že Bůh chtěl zničit svět, ale něco se zvrtlo, a tak je třeba dokončit rozdělanou práci za něj. Jenže jsou tu lidé, kteří nukleární zimu nechtějí, kteří pamatují staré časy a věří, že tenhle svět ještě stojí za záchranu. „Je to naše práce, protože v tomhle posraným světě je to vždycky naše práce. Nezbyl totiž už nikdo, kdo by to mohl udělat za nás,“ říká plukovník Michálek.... celý text
Přidat komentář
Kniha je psána opět poutavě a čtenáře pohltí, škoda jen že celá kniha je jen jedna bitva. Ale zato ta nejdůležitější.
Slabší díl než předchozí dva, ale stejně jsem se při čtení potutelně usmívala. Už aspoň víme, kdo nás v budoucnosti zachrání - zas*anej hrdina z Istanbulu! Konec mě dorazil!
Tak tohle by slo, zaver tehle trilogie byl napsany zase tak jak se slusi a patri na reznika z Bruntalu. Trochu mi prislo jak kdyby po odtajneni autor trochu vymekl. Konec trochu predvidatelny...ale vubec mi nevadil. A Franto....rekni, podle jaky celebrity je napsana postava Zolika? Ja to tam proste vidim :-D.
O treťom diely Spadu sa toho vlastne moc napísať nedá, plukovník a jeho družina chvíľu utekajú, chvíľu útočia, chvíľu oboje a furt strieľajú, podrezávajú či metajú granáty. Výnimku snáď tvorí pasáž v lesbickom lesnom meste veselých ukrajinských divoženštín. Samé bum-bum-ratatata a veľa prásk ( plus nekonečné kaluže krvi a maľovky z vystreknutých mozgov ) je síce fajn, ale predsa len to trochu splýva. Najlepšia akčná scéna mi prišla tá v baráku z ktorého bolo pod paľbou stále menej. Dôvod prečo vziať oproti druhému dielu jednu hviezdu je však ( okrem otravného žolíka ) onen záver kde sa po celej tej úpornej štreke a plahočení v rozsekaných mŕtvolách zrazu všetko vyrieši stlačením gombíka a môžeme zabudnúť na nejaké stretnutie s meniteľským veľmajstrom, ktoré by sme logicky čakali. Rázová Vlna je stále divoký fičák, len si napokon nešťastne kýchne a tak trochu zdochne.
Tak konečně poslední díl svérázného autora. Asi ne každému se jeho knihy líbí, ale já se těším na každou další.
Děj akceleruje. Přibývá krve, spermatu, mozkomíšního moku a blíží se vyvrcholení (pun intended). Knížka přináší spousta akce, několik pěkných jímavých momentů (místy až do kýče) a vtipnou parafrázi známého filmu úplně na závěr.
Poutavost a čtivost od dvojky ale opět trochu poklesla. V závěru mě u knihy držela jen touha zjistit, jak to dopadne. Pan Kotleta zahnal příběh do situace, která již nenabízela mnoho uvěřitelných rozuzlení. Čekal jsem proto, jak z toho vybruslí.. bohužel, nic kreativního se nekonalo.
Každopádně to ale stojí za přečtení. Tohle dílko i celá série dokázala vytvořit jistou formu vlastenectví, ze které se mi nutně nechce zvracet. A to je výkon hodný alespoň tří hvězd.
Třetí díl pokračuje tam, kde skončil ten druhý. Jak v ději, tak v přístupu. Kvalitou šel ovšem ještě trochu dolů a vyprávění ztratilo na variabilitě. Celá knížka je jen jedna protahovaná bitva, občas okořeněná sexuální scénou. A nebo alespoň chlípnou narážkou. Osobně bych místo toho uvítal návštěvu netradiční komunity, nebo setkání se zajímavou postavou. Bohužel nic z toho není k mání. Východní Evropa je osídlená pouze šílenými měniteli, a tak nezbývá než bojovat a zabíjet.
Plukovník David Michálek zachraňuje svět!!
Když nás v roce 1939 přepadli Němci, česká armáda nebojovala. Když nás v roce 1968 navštívily spřátelené armády, česká armáda zase nebojovala.
Jsem pyšný, že v roce 2050 bude česká armáda statečně bránit Brno a bojovat proti nepřátelům i v zahraničí!
Našim vojákům pomůžou polepšené čubky, ukrajinské divoženky, japonská samurajka, nebo starý francouzský legionář!
Neboť jak vždycky říkal generál Schwarzkopf : „Jít do války bez Francouzů je jako jít na lov jelenů bez akordeonu!“
Trochu slabší než Poločas, ale dobrá oddechovka to je!
Tak 3. díl byl zase o něco lepší než druhý. Pořádné bitvy ( na které tady někteří trošku nadávají) to je něco pro mě. Tiché akce na nože taktéž :)
No prostě kniha mě bavila!
Poslední část a trošku sundání nohy s plynu. Byly tam pasáže, které mě vyloženě nudily. Takové to "zase bojování", které bylo už po tolikáté, že nudilo. Bohužel, celé to spěje očekávaným tempem po očekávané cestě k očekávanému konci. Možná bych tam snesl více vysvětlení "proč". Čte se to ale dobře a dobře to utíká a tak i tuto knihu série mohu doporučit, i když jsem měl místy pocit, že autorovi dochází dech...
Tvl... Dlouho se mi nestalo, že bych pustil u knížky slzu a u tohodle se mi to stalo 2x.
Poprvé když se setkali s Br.... a podruhé konec...
Možná to bylo taky tím, že jsem u toho popíjel Mojito u móře, vlastně určitě to bylo tím... ;-)
Super knížka, díky Franto
Asi nejlepší díl z této triologie. Super čtení, jen konec mě dostal, nečekal jsem ho takový, takže dojmy z knížky zpracovávám ještě teď. Určitě můžu jedině doporučit :)
Tohle je zkrátka oddechová četba. Ale povedená! Ačkoli musím říct, že ze začátku jsem měl podezření, že tahle mě už bavit nebude - prvních cca 80 stran věnovat dlouhé akční scéně, je na můj vkus příliš. Ale na druhou stranu, nejsem typický čtenář akčních románu. Na celé trilogii SPAD (jejíž je tohle závěrečný díl) oceňuji nejvíc skvěle vykreslený a vcelku originální postapokalyptický svět a užívám si svižný a jednoduchý příběh. Nicméně akce a nakonec i těch expresivních popisů erotiky je tu už moc. Ono to patří k žánru, ale problém je, že akční a sexuální scény mi po chvíli připadají všechny tak nějak stejné a nezajímavé. Ale jak říkám, patří to k akčnímu žánru a já nejsem zrovna jeho modelový čtenář. Ale i tak jsem si tuhle "kotletovinu" užil a nemůžu říct, že bych litoval. Nějakým divným způsobem mám ty jeho knihy prostě rád.
Ze série asi nejslabší, ale i tak pořád pecka. Člověk do toho stejně musí jít s tím, že to není nějaké extra dílo co se týče složitosti a nepředvídatelnosti děje, skupinka hrdinů bojuje proti protivníkům, ty pozabíjí a posunují se dál, občas někdo umře nebo se k nim někdo přidá a jdou dál pořád za svým cílem ... Co je jinýho a co se mi líbilo na celé sérii, je prostředí (Česko a okolní Evropa v postapokalyptickém světě to je bomba) a společnost, kde je vidět jak se různí lidé budou chovat v tak extrémních podmínkách. Samozřejmě to není žádnej psycholocko sociologickej rozbor, ale jde o to, že tak nějak si myslím, že by to vypadalo. Spousta magorů, lidi co si pamatují svět před snažící se žít civilizovaně, lidi co využívají situace a hlavně ostatní, bezohlednost, surovost ... Za mě super, přečteno celé v kuse. Ještě co mě tak napadá tak škoda toho nechutný cliffhengeru mezi 2 a 3 dílem, a na konci jsem si ještě říkal, že to mohlo být trošku víc prodloužený, co a jak ... (ale zase byl pěknej a aspoň trochu překvapivej).
Oproti předchozím dílům nic nového, pořád stejný scénář přesunout se, rozstřílet je a jít dál. Velmi nudné a předvídatelné. Trochu to zachraňuje konec, i když upřímně řečeno také nic, co bych nečekal. Jako oddechovka dobré, za sympatické postavy nechávám 3*, ale popravdě to už trochu nadhodnocuju.
P.S. Asi jsem přišel na to, co mi v této sérii chybí - je tu příliš málo upírů a superupírů :)
Miluji postapo, kdysi dávno jsem hrál Fallout jedničku, dvojku i Tactics (a ne jednou), takže je mi jasné, kde bral autor část inspirace pro sérii SPAD, což není výtka, naopak. Není nic špatného na tom, nechat se inspirovat legendami. Ve Spadu a Poločasu rozpadu se to povedlo, ale třetí díl Rázová vlna bohužel nepřináší nic nového. Po infiltraci a sabotáži na základně měnitelů už sledujeme pouze ústup, bitvu, přesun krajinou a zase bitvu, a tak stále dokola. Málem bych zapomněl, že před bitvou je vždy nějaký ten odstavec se sexem, který určitě nadchne nějakého mimoně (sorry teď se vlastně používá slovo nerd). Už žádná nová zajímavá lokace, žádné pozoruhodné společenství přeživších lidí, už se jen od jedné bitvy k druhé prodíráme tím, s čím jsme se seznámili ve dvojce. Cesta do finále příběhu je dlážděna stovkami mrtvých, smrt je tu tak běžná až vyznívá naprázdno a hlášku která by ji občas odlehčila, aby čtenář pohledal. Myslím, že by bohatě stačilo přidat k Poločasu rozpadu padesát až sto stránek a důstojně to ukončit. Rázová vlna je už jen továrna na slova, která vyplní poslední díl třemi stovkami hluchých stran. Škoda.
Jedním slovem super, jako oba předchozí díly. V souhrnu velice zdařilé české postapo.
Štítky knihy
boj o přežití násilí brutalita konec světa akční české sci-fi krveprolití otroci postapokalyptické romány
Autorovy další knížky
| 2016 |  Spad |
| 2014 |  Příliš dlouhá swingers party |
| 2010 | Hustej nářez |
| 2017 | Poločas rozpadu |
| 2020 | Operace Thümmel |
Kniha Rázová vlna je v
| Právě čtených | 6x |
| Přečtených | 1 361x |
| Čtenářské výzvě | 65x |
| Doporučených | 54x |
| Knihotéce | 436x |
| Chystám se číst | 119x |
| Chci si koupit | 59x |
| dalších seznamech | 6x |
„A střelců přibývalo. Vzduchem létaly kulky v hejnu, jako podrážděné včely před bouřkou.“
Už jsem psala u Poločasu rozpadu (druhého dílu), že nejsem běžný čtenář téhle akční literatury, to, že jsem se do Kotlety začetla je dílem náhody a dílem zvědavosti, vyzkoušet i něco trochu jiného. A vlastně to vůbec nebylo špatné „odskočit“ si k vedlejšímu stolu a ochutnat jinou nabídku ... a samozřejmě, musela jsem vědět, jak tohle dopadne :-).
V recenzích jsem si tak různě přečetla malé povzdychnutí od fanoušků „kotletovských šíleností“ (myšleno v pozitivním slova smyslu), že prý jim ten jejich oblíbený autor trochu vyměkl a výrazně ubylo akčních scén, mě („nepolíbenou“ kotletovským charakteristickým rukopisem) to tedy nepřišlo, asi, jak nemám z podobné literatury zkušenosti, tak jsem si spíš povzdychávala „ach jo, jen kdyby to nepopisoval tak realisticky“ :-) ... mě osobně by úplně stačil popis – viz. můj úvodní citát :-), ale tak, věděla jsem, do čeho jdu, takže je jasné, že ihned po otočení první stránky mě pohltila v rychlém sledu postupující akce utopená v litrech krve a jiných tělních tekutin, a vážně, kdyby to bylo jen o tom, vůbec bych nečetla, tohle ... brutální, syrové a drsné ... já prostě fakt nečtu. Jenže, ... za tím vším jsem objevila příběh, který mě zaujal, který má hlavu a patu a který je poměrně domyšlený, to mě překvapilo (už v předchozím dílu) a donutilo věnovat panu Kotletovi pozornost ... kterou ve finále musím ohodnotit 4* (abych byla objektivní, tak tohle hodnocení je opravdu čistě subjektivní a pouze v rámci hodnoceného čistě odpočinkového, odreagovávacího či brakového žánru, těžko bych si jinak sama před sebou zdůvodnila stejné 4* třeba pro Meyrinka, kterého jsem četla hned poté :-). Každopádně, panu Kotletovi určitě budu věnovat občasnou pozornost i nadále ... protože ono to fakt není vůbec špatné ...
... když totiž vynecháte tu akční krvavou linii, vyvstane před vámi dost realisticky promyšlený obraz postapokalyptického světa, bohužel přesně tak drsného, až brutálního, jaký by nejspíš mohl být ... v tomhle směru věřím panu Kotletovi skoro všechno ... ze vší té krve vyvstane dost uvěřitelný příběh, který má hlavu a patu, ale hlavně ... varující myšlenku ...
„Lidi jsou svině. Svět je zlej. Každej sám za sebe, to říkal táta.“
„Ne, tak to prostě není. Jsou lidi, co jsou svině. I za starých časů byli .... hamižný sobecký zmrdi, ale nakonec jsme za ně bojovali, protože tohle je taky součást toho, být člověk. Všichni nemůžou být svině a nesmí ... Takový svět odmítám přijmout.“
... abych nezapomněla, plukovník Michálek získal další obdivovatelku :-) ...
„Jen pro ten dnešní den, stojí za to žít, ... plukovníku.“