Souostroví Gulag: 1918–1956
Alexandr Isajevič Solženicyn
https://www.databazeknih.cz/img/books/91_/91547/bmid_souostrovi-gulag-1918-1956-4KS-91547.jpg
5
275
58
Souostroví Gulag série
>
První české úplné vydání autorova stěžejního díla, odhalujícího a popisujícího poměry v sovětských komunistických koncentračních táborech, které se stalo synonymem politické a lidské obžaloby stalinismu. A. Solženicyn čerpá jak z vlastních zkušeností politického vězně, který prošel hrůzami Gulagu, tak z dobových dokumentů a mnoha autentických svědectví. Osud jednoho vězně, sledovaný a popsaný od zatčení přes vyšetřování, soud a transport do tábora, i další příběhy jednotlivých vězňů vedou pak autora k úvahám o nesmyslné krutosti a absurditě sovětského zákonodárství a poměrů ve Stalinově éře. Komplet tří svazků v kartonovém pouzdře. Komplet obsahuje: 1. díl. část I a II. – ISBN 978-80-200-1660-7; 2. díl. část III a IV. – ISBN 978-80-200-1661-4; 3. díl. část V až VII. – ISBN 978-80-200-1662-1.... celý text
Literatura světová Historie Historické romány
Vydáno: 2011 , AcademiaOriginální název:
Архипелаг ГУЛАГ (Archipelag Gulag) , 1973
více info...
Přidat komentář
Hrůznost režimu a zvůle v plné nahotě. Skutečnost,která člověku při čtení přijde děsivá a neskutečná a o to děsivější,že je to holá pravda. A hlavně mi z toho vyšlo,že v SSSR bych vážně nechtěla žít.
Neuvěřitelná trilogie, hodně smutné čtení o tom co vše je možné spáchat na vlastním lidu.
Přesně! Měl to být ráj pracujících, ten Sovětský svaz. Jenže se proměnil v pravý opak.
Nevím jestli je tato kniha povinná četba, jestli né tak by měly být. Hlavně pro ty kteří si stěžují v jaké špatné době se narodili a jak je u nás v Č.R. špatně. A hlavně u nás za komoušů nebylo tak zle. Zlé to opravdu bylo v SSSR. Nevěříte tak si Souostroví gulag přečtěte a budete dnešní i předchozí režim brát s ůsměvem.
Trochu mě mrzí ta pověst "Bible" hrůz GULAGu, kterou zastiňuje jiná, někdy srovnatelná, někdy i lepší díla. Docela mě štvalo, jak místy cenzuruje paměti jiných autorů a sám sebe prezentuje s aureolou proroka.
Rozhodně strašná a nebezpečná doba , v režimu , kde jednotlivec nemá v podstatě žádnou cenu a život dokáže zachránit naprosto absurdní čin , který člověk udělá z náhlého popudu .
Pamatuji si, jak úděsné bylo pro mne toto čtení. Přesto jsem to však přečetla do poslední řádky a říkala si přitom, ano, musíš vědět, že i takhle někde někdo žil. A patrně pořád někde někdo nějak podobně žije. Kdybych se však utápěla v litování všech těchto lidí, nijak jim to nepomůže. Mohu jistě najít způsoby, kterak být nápomocna aspoň někde, aspoň nějak.
Dalo sa to zlúsknuť, vadili mi tie politické úvahy, ktoré ako autor s horkosťou správne predpovedal sú už dávno zabudnuté (tak ako sa u nás za chvíľu tiež zabudlo na komunizmus, a jeho obete sú dnes na kraji spoločnosti podobne ako napr. jazz vo fun rádiu). Kto sa zaujíma o túto tému must read.
Autor, který obdržet Nobelovu cenu za literaturu zaslouženě. Po přečtení jsem si uvědomila, že krutost je věčná a nenapravitelná. Zabiješ-li jednoho člověka, jsi vrah, zabiješ-li tisíce, miliony nebo je umučíš, jsi národní hrdina, vzor. Včera MF Dnes napsala, že Stalin je aktuálně oblíben u třetiny Rusů a 45 procent si myslí, že jeho zločiny jsou ospraveditelné. K tomu není co dodat. Velký bratr už si brousí nože.
Farebné, popisné a napriek rozsahu mi to príde strohé. Keď som sa kedysi prvý krát začínal, čakal som beletristickejší pohľad, príbeh ... Ale dnes is to iné neviem predstaviť.
Souostroví Gulag jsem četl už několikrát, čtení je to dost náročné nicméně obsah převažuje a určitě se k těmto knihám chci ještě vrátit, některé pasáže pro mě byly nepředstavitelné... Je schopen něco takového člověk vůbec vydržet?. Dokud se mi Solženicynovo Souostroví nedostalo "pod oči", tak jsem měl za největší zrůdu 20. století Adolfa Hitlera, ale při čtení jsem s hrůzou zjistil, že Hitler byl oproti Stalinovi "břídil". Bohužel všude se hlavně mluví, učí a točí filmy o německých pracovních a vyhlazovacích táborech, ale to, jaké zlo a hrůzy se děly v sovětském svazu je jaksi v ústraní - přestože v Rusku zahynulo několikanásobně více lidí a trvalo to několik desítek let. A příjde mi, že je to nějak přehlíženo i když se už o tom může mluvit... Schválně se někoho ze svých známých, kteří třeba studují střední školu, co ví o koncentračních táborech... a jestli ví něco o těch od ďáďi Stalina v SSSR
Jinak díky této knize jsem dostal při maturitě z češtiny za 1 ... byla to oblíbená kniha předsedy maturitní komise - docela dobře jsme si o ní popovídali :o)))
Neskutečné. Takhle před volbami si říkám, že by měla být povinnou četbou, ačkoliv ten rozsah to nedovoluje. Jak spousta spolučtenářů píše, není lehké se knihou prokousat. Pokud chcete fakta alespoň trochu vstřebat, jejich množství četbu opravdu zpomaluje. Ale stojí to za to.
Solzenicyn me doslova chytil a jentak nepusti. Porad si rikam, jak je to, co v knihach popisuje, mozne a prijde mi to absurdni. Nejde se od toho odtrhnout a v dnesni dobe mi to prijde jako uzitecna vystraha. Doporucuji vsem.
Kniha neuvěřitelně nabytá děsivými fakty sovětských komunistických táborů. Velmi těžko se čte- Solženicyn zahlcuje informacemi. Musela jsem si vše dávkovat v malých přídělech.
Každopádně jsem velmi ráda, že jsem tyto knihy dostala a měla možnost nahlédnout pod pokličku přísně střežených tajemství sovětských koncentračních táborů.
Člověk člověku vlkem...
Souostroví Gulag je jedna z těch knih, které by měl číst každý. Její síla je mimojiné v mohutnosti počtu stránek. Nikde nejsou líčení totalitních zvěrstev tak naléhavá jako zde, a to právě díky pocitu nekonečného proudu dalších a dalších hrůzných svědectvích, výčtech mučení, absurdních obvinění, výslechů, trestů, poprav (především první části knihy mi svým neustávajícím výčtem připomněly 120 dnů Sodomy markýze de Sade - Souostroví sice působí v jiném smyslu než de Sadeho transgrese, nicméně do jisté míry analogicky). Solženicyn popisuje věci, které jsou dnes již sice různě umělecky či dokumentárně zpracované v jiných textech či filmech, ale namnoze spíše jen parciálně, nikde v takovéto ucelené rozsáhlé a přes autorovy omluvy za nedostatečnost dalších informací a za nedotaženost textu psaného za "bojových podmínek" velmi komplexní podobě. Kvantita čtenáři poskytuje svébytnou kvalitu zážitku. Rozsáhlost Solženicynových rešerší (neboť zde zdaleka nepíše jen o sobě a o tom, co on sám viděl nebo zažil) je udivující - na podobný text by za jiných okolností byl třeba kolektiv autorů. Nicméně Solženicyn zde nejen na tvůrčí rovině dokazuje, čeho je jedinec s vypětím vůle schopen dosáhnout. Souostroví popisuje skutečnost v níž je dokonale naplněn smysl Kafkovy povídky V kárném táboře.
Jedna z mých nejoblíbenějších knih, která má podle mě nesmírnou obsahovou hloubku i literární kvalitu. Poprvé jsem slýchal úryvky ze "Souostroví" na Svobodné Evropě jako teenager (někdy začátem 80 let?), celé dílo se mi podařilo přečíst až po roce 1990, kdy u nás oficiálně vyšlo. Již předtím jsem znal Solženicynovu novelu Jeden den Ivana Děnisoviče, která u nás vyšla v 60tých letech, takže jsem již věděl, že Solženicyn je pozoruhodný autor ... ale teprve jeho Souostroví na mě zapůsobilo opravdu hluboce a v celé šíři. Uznávám, že toto veledílo se místy opravdu obtížně čte, protože se často střídá dokumentaristický, beletristický, místy i poetický a jindy až suše faktografický a historický styl ... dílo je také velké rozsahem atd. atd. Nicméně kdo má trpělivost a otevřenou mysl, musí se nechat tímto dílem unést a prožít spolu s autorem znovu utrpení tisíců a milionů lidí, jejichž osudy jsou duší této knihy. Podle mě nejde jen o odsouzení sovětské (nebo obecněji každé) diktatury a "otevření očí" pro budoucí generace - kniha pro mě má nadčasovost a obecně lidskou hloubku přinášející svědectví o utrpení, ale zároveň i o odvaze, víře a naději.. Je napsaná velmi úspornými prostředky, ale přesto velmi umělecky působivě. Opravdu doporučuju přečíst... Filip
Štítky knihy
totalitní stát gulagy vraždy násilí Sovětský svaz masové vraždy totalitní režimy zločiny komunismu komunistický režim represe
Autorovy další knížky
| 2000 |  Jeden den Ivana Děnisoviče |
| 2011 | Souostroví Gulag: 1918–1956 |
| 1990 | Souostroví Gulag - 1. díl |
| 1991 | Rakovina |
| 2004 | Dvě stě let pospolu. Díl 1, Dějiny rusko-židovských vztahů v letech 1795-1916 |
Kniha Souostroví Gulag: 1918–1956 je v
| Právě čtených | 40x |
| Přečtených | 369x |
| Čtenářské výzvě | 31x |
| Doporučených | 45x |
| Knihotéce | 191x |
| Chystám se číst | 441x |
| Chci si koupit | 107x |
| dalších seznamech | 5x |
Přiznám se, že zatím jsem přečetl pouze první díl ze tří. Je to masochistická četba. První díl popisoval stalinské soudní procesy a vazbu v moskevské Ljubjance, prokurátora Krylenka atd. a končil přibližně transportem v dobytčáku do jednoho gulagu na Sibiři. Tak snad někdy najdu odvahu i na ty zbývající 2 díly.
btw, někde na internetu jsem našel velmi výstižné shrnutí dějin SSSR, tak to sem kopíruju
"Všem, kdo se chtějí velmi rychle a efektivně orientovat v dějinách SSSR dobře poslouží následující text. Jen co umřel Lenin, ukázalo se, že druhý muž ve straně, soudruh Trockij, je zrádce. Kameněv, Zinovjev, Bucharin a Stalin Trockého svrhli a vyhnali ho ze SSSR. Jenže za pár let se zjistilo, že Kameněv, Zinovjev a Bucharin jsou také nepřátelé a zrádci. A tak je udatný Genrich Jagoda zastřelil. A o něco později Ježov zastřelil zahraničního agenta Jagodu. Za další pár let se však ukázalo, že Ježov není soudruh, ale sprostý zrádce a zahraniční agent. Tak ho zastřelil Berija. Po smrti Stalina všichni pochopili, že Berija je taky zrádce. A tak Žukov svrhl a zastřelil Beriju. Ale Chruščov brzy pochopil, že Žukov je nepřítel a spiklenec. A poslal ho do penze. A o něco později se zjistilo, že dokonce i Stalin byl nepřítel, škůdce a zrádce. A spolu s ním i velká část politbyra. Takže Stalina vyšoupli z mauzolea a čestní straníci v čele s Chruščovem rozehnali politbyro i s Šepilovem. Uběhlo několik let a už nešlo nevidět, že Chruščov je voluntarista, bídák, avanturista a nepřítel. Tak ho Brežněv poslal do důchodu. Jen co Brežněv umřel, zjistilo se, že byl senila, škůdce a překážka rozvoje. Pak přišli další dva senilové, jejichž jména si nikdo nepamatuje, protože padali jeden po druhém jak mouchy. Až se k moci dostal mladý a energický Gorbačov. A zjistilo se, že celá země je plná zrádců a nepřátel, ale on to prý spraví. A pak se SSSR rozpadl a zjistilo se, že Gorbačov je nepřítel a zrádce."