Smrt je mým řemeslem
Robert Merle
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/40482/smrt-je-mym-remeslem-40482.jpg
5
3871
3871
Kniha Smrt je mým řemeslem, která poprvé vyšla v roce 1953 popisuje život němce Rudolfa Langa v rozmezí let 1913-1945. jako syn bavorského obchodníka odmítl otcovy plány a vstoupil do armády. Sloužil jako dragoun v Turecku, po skončení války však nemůže najít práci, a tak vstoupí do Freikorps. V roce 1923 jako nacista je odsouzen do vezení na deset let za politickou vraždu, ale brzy je osvobozen, po propuštění jde pracovat na statek jednoho statkáře. Pro svoji nacistickou minulost je vyhledán aby organizoval bojůvky SS, a za tyto zásluhy se stane důstojníkem v Dachau, odkud je převelen do Osvětimi. O rok později, v roce 1942 je již velitelem tohoto tábora, a zde se podaří zvýšit novou metodou zplyňování, vyhlazování vězňů, kterých začíná bát v táboře přebytek. Kniha končí procesem v Norimberku.... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 1955 , SNKLHU - Státní nakladatelství krásné literatury, hudby a uměníOriginální název:
La Mort est mon métier , 1952
více info...
Přidat komentář
Knihy s vojenskou tematikou nejsou moc pro mě (s čestnou výjimkou Remarqua), četla jsem ji kvůli psychologické proměně, kterou ušel týraný kluk k "největšímu vrahovi v moderních dějinách". Pokud je to opravdu psáno podle příběhu skutečného člověka, pak se sešly opravdu "mimořádné" okolnosti, které vedly k výsledku, který všichni známe. Přemýšlím, kdyby jeho otec nebyl magor, jestli by všechno nedopadlo jinak... Každopádně bylo zajímavé přečíst si k tomuto tématu něco z pohledu druhé strany, zatím jsem vždycky padla jen na příběhy vyprávěné z pohledu obětí (Remarque - Jiskra života, Picoult - Vypravěčka).
Je to skvělá kniha se strašným příběhem. Četla jsem ji několikrát. K tématu nacismu, druhé světové války nebo koncentračních táborů jsem toho přečetla a viděla víc než dost, ale nikdy mě nepřestane udivovat zrůdnost a rozsah všeho zlého.
Musím říct, že knih si skutečně vážim a nikdy bych je záměrně nepoškodila, když jsem se však dostala na konec knihy Smrt je mým řemeslem, chtěla jsem rozdělat oheň, knihu do něj hodit a dívat se, jak hoří. Neudělala jsem to, ale musím říct, že jsem o tom skutečně uvažovala. Nicméně kniha je dobře napsaná a hezky se čte. Je velice zajímavé sledovat myšlenky a pochody té druhé strany, která většinou nebývá tou hlavní. Opravdu úžasná kniha, ale velice zvláštně se čte. Nejhorši pro mě asi byla tato část: "Zabil jste tři a půl milionu lidi!" Požádal jsem o slovo a opravil ho: "Promiňte, zabil jsem jich jenom dva a půl milionu."
Zpočátku jsem s ním i nějak cítila.Přece jen ta výchova bez jakéhokoliv citu a vymývání mozku...Jakmile se ale kniha překulila přes polovinu,začínala jsem být nesvá,je psaná velmi syrově,věcně. Několikrát jsem ji musela odložit a myslela jsem,že to snad ani nedočtu. Měla jsem husí kůži, zvedal se mi žaludek,nedokázala jsem pak spát. Nedokážu pochopit,jak někdo může být schopný takových zvěrstev...Hluboce mě zasáhla a děkuju,že jsem se narodila v dnešní době a nemusela tohle zažít.
Na pozadí osudů fanatického Langa & Hösse ubíhá tehdejší válečné období a vznik holocaustu. Krutost, strach, hrdinství i zbabělost jsou pak atributy postav této knihy. Merle píše bravurně, dobře, je to samá přímá řeč, dialog, monolog, čili rychlý posun vpřed, ovšem žádné příjemné čtení to není, román je předvídatelně smutný i deprimující, na druhou stranu je ale dobře, že kniha vznikla, zapomínat by se nemělo...
Netvora Rudolfa L. podla predslovu vraj stvorilo "militaristicke prostredie hitlerovskeho Nemecka", no moj doejm bol skor taky, ze Rudolf bol pošuk uz od detstva a jeho pošahany otec na tom mal urcite vacsiu zasluhu, nez nacisticka ideologia. Paradoxne sa mi zdalo jeho spravanie, v dobe ked bol dostojnikom SS ovela rozvaznejsie (rsp. menej psychopaticke) nez po cely zvysok deja.
Co sa knihy ako takej tyka, uvodne kapitoly/roky ma prilis nezaujali, cim bol vsak hlavny "hrdina" starsi, stavala sa kniha zaujimavejsou a od doby kedy sa stal dostojnikom SS som stranky hltal. Psledna cast knihy sa mi vsak zdala odflaknuta, kym v (pre mna) menej zaujimavych etapach Langovho zivota sa autor rozpisoval, tak od doby ked bola "Zvlastna Operacia" vlastne len zahajena preskakuje hned k poslednym mesiacom existencie nacistickeho Nemecka. Obrat vo vojne, rozvrat Tretej Rise, s nim spojeny zanik taborov, nasledne zajatie a sudny proces zhrnul na par stranach. Skoda, no aj napriek tomu to bolo dost dobre citanie.
Nechcete takovou práci! Na druhou stranu se potřebujete uživit. Jste člověk, který poslouchá a jeho život je na plnění příkazů založen. Nesmí vám vadit puch rozkládajícího se lidského masa ani fakt, že jste vlastně sám vrahem. Je to práce! Při čtení knihy jistě pochopíte část hlavního hrdiny a budete vděční za to, že jste tohle nemuseli podstoupit. Protože ruku na srdce, zachovali byste se jinak?
Kategorie klasické četby je pro mnoho z nás strašidelné odvětví. Někdy jde o složitost někdy o strach z toho, že to prostě bude nuda. Přesto jsem se na opakované doporučení dostal k této knize s mírnou skepsí a nehodlal jsem si nic zjišťovat. Očekával jsem prostě další příběh o utrpení a zrůdnostech, které se v minulosti stali. Jak já se mýlil...
Jednoduše řečeno. Tohle není obyčejná kniha. Nepodobá se to ani žádnému filmu na který bych si vzpomněl. Jde o jiný pohled a odvážnou myšlenku, s kterou autor přišel na téma utrpení za druhé světové války. Převážně se pojednává o otázce, kdo je vlastně oběť? Říkal jsem si, že mi nikdy v životě nebude sympatický Hösse a už vůbec nikdy bych ho nepochopil. Jak by ho mohlo něco omlouvat? Odpovědi na tyto otázky nejsou zdaleka tak jednoduché. Naprosto vše má dvě strany a čtenář se vžívá do utrpení ne jen židů, ale i zastáncům nacismu. Při čtení začnete pozvolna chápat, proč to udělal. Nejde o cítění sympatii nebo předhození jasné omluvy pro tyto činy. Jde o to, že lidský duch se dá snadno zlomit. Pokud je zlomen už v dětství, tak se spravuje velmi těžko. Lang prostě plnil rozkazy, protože to pro něj znamenalo řád a jistotu.
V knize nenajdete žádné pasáže, které by se dali popsat jako klasické citové vydíračky. Naopak. Vše je tak bezcitně podáno, že právě to vám přijde nejvíc šokující. Sami se totiž přistihnete, jak vás nešokuje to celé utrpení a to vás právě nakonec šokuje. Tohle mě nejvíc překvapilo. Byl jsem šokován tím, jak nejsem šokován. Šokující, že?
Kniha se strašně těžce popisuje. Má v sobě mnoho úvah, které nejsou jasně patrné. Musíte se nad ní zamyslet a brát ji tak, jaká je. Z pohledu druhé strany.
Tohle vše je psáno ich formou, která jako jediná tuto situace zvládá. Autorův um a cit pro stvoření něčeho takového mě nadmíru překvapil. Několik dní budu ještě o knize přemýšlet. Jedno je však jasné. Válka nikdy nemá žádného vítěze. Všichni jsme poražení.
Kniha je desiva sama o sobe a svem pribehu, ktery vypravi. Nektere pasaze zivota 'kata' jsou zbytecne rozcourane, ale zaver vas bude desit a budete mit nutkani zjistit si o tomto netvorovi na Googlu vice nez je v knize. Ja osobne ho mela v hlave par dni s jednou otazkou-jak tomu mohl skutecne verit?!
Jako dítě by ho člověk litoval,snad i chápal.Výchova bez trochu citu v kombinaci s vymýváním mozku.Od roku 1942,to už bylo čtení s hubou dokořán.Hrůza,hnus,děs!Tohle vidět na vlastní oči,mám noční můry do konce života.
Silná kniha. Hodně silná, Z některých pasáží mi bylo zle. O to víc, jak neosobně a věcně byly napsané. Člověka to přivádí na myšlenku, kde jsou vlastně kořeny zla... Znepokojivá četba!
Přemýšlím teď o tom, do jaké míry je možné takové lidi litovat. Lidi, kteří byli vychováni k tomu plnit rozkazy za každou cenu, protože jedině ten, kdo jim tyto rozkazy dal, je zodpovědný za jejich realizaci. I tak se dá vysvětlit to, proč jsou někteří lidé zrůdy nevážící si toho nejcennějšího, co každý z nás má - života.
Silný příběh o slabém člověku. Pro mě ale velké zklamání. Merle je můj oblíbenec, ale tato kniha moje oblíbená nebude. Nemůžu si pomoci, ale pro mě bylo čtení do určité míry utrpení.
Velmi silný zážitek, který se dá jen těžko popsat: voják, který plnil rozkazy, fanatik rasismu. Skvěle převyprávěná autobiografie o zrodu a vývoji muže, který vyměnil svou víru v Boha za víru v Německo. To fašistické Německo, kde se za Hitlera dostali do vysokých funkcí hned dva Rudolfové Hessové. Jedním byl záložní vůdcův nástupce Rudolf Heß a druhým antihrdina této knihy Rudolf Höss, výborný organizátor, muž, který poslouchal rozkazy, pro národ se vzdal svého svědomí a zrůdné "technické" problémy v Osvětimi řešil s pověstnou německou důkladností.
100 % (1607 hodnotících, 93 %, 21. nejlépe hodnocená kniha).
V dětství zbavený sebeúcty a vlastní vůle nachází hrdina románu jediný smysl ve fanatickém plnění rozkazů a umírá aniž by opravdu žil svůj život. Čest, poslušnost a vlastenectví jsou potom snadno zneužity na něco extrémně hnusného a nelidského. Hodně odporný příběh, hodně mistrovsky napsaná a výjimečná kniha.
Četl jsem asi desetkrát, strašnej nářez. Nic jiného o tom asi nemá smysl říkat. Všichni si to přečtěte.
Vzala mi dech, prostě husí kůže... Prostě jak s člověkem zachází jako s položkou.. Nemám slov... Hodně jsem si při čtení vybavoval "Jiskra života" od Remarqua
Pro mne to byl zcela nový pohled na problematiku židovské otázky a koncentráků. Beletrie, kterou jsem doposud k tomuto tématu četla, byla z pohledu vězňů, pronásledovaných. Ukazovala zevnitř zavšivené baráky, bídu, hlad... zde jde o zcela nový pohled. Sledujeme životní příběh jednoho Němce, který dal zavraždit 2,5 milionu Židů, a přece jsem se v některých momentech přistihla, že s hlavním hrdinou v jistém smyslu soucítím, "sympatizuji" a snažím se ho pochopit. Jeho myšlenkové pochody a psychika jsou perfektně popsány a i mlčení je v jeho případě charakteristikou. Příběh muže, manžela,otce, vraha, Němce.... Silné čtení, které ovšem zhltnete jedním dechem.
Štítky knihy
koncentrační tábory druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) nacismus válečné zločiny nacisté rozhlasové zpracování holokaust, holocaust podle skutečných událostí
Autorovy další knížky
| 2005 |  Smrt je mým řemeslem |
| 1974 | Malevil |
| 1989 | Dědictví otců |
| 1974 |  Až delfín promluví |
| 1989 | V rozpuku mládí |
Dřív, než jsem knihu přečetl, přečetl jsem si Hößovy autobiografické zápisky "Velitelem v Osvětimi". Musím říct, že kniha mě naštvala několika pasážemi, které vynechává, ale v jeho zápiscích - tj. životopise - se objevily (např. Höß sloužil v KT Sachsenhausen, ale v knize "Smrt.atd.." to není). Naopak musím ale uznat chytlavost tohoto příběhu, ale kniha obsahuje tak 80% z jeho zápisků. Těch 20% se mi tam nějak ztratilo. Na poutavosti knihy to ale neubralo...