Smrt je mým řemeslem
Robert Merle
Román Smrt je mým řemeslem je psychologickou studií "vzorného nacisty" Langa, inspirovanou skutečnou postavou válečného zločince Rudolfa Hösse. V horizontu let 1913 až 1945 zachycuje takřka deníkovou formou proměnu "obyčejného" člověka ve zvráceného jedince, zrůdu odpovědnou za vraždění v koncentračním táboře Osvětim. Krize poválečného Německa dvacátých let minulého století, růst nacismu a fašismu, mravní krach velké části národa - to vše vytváří horizont děsivého příběhu o ztrátě smyslu pro nejzákladnější lidské hodnoty. Cyničnost a nedostatek rozlišovacích schopností, které tento úpadek doprovázejí, nejlépe ilustruje scéna z knihy, kdy je Lang postaven ve Varšavě před soud. Na obvinění, že zabil tři a půl miliónu osob, požádá o slovo a odpoví, jako by nechápal pravý význam svých slov: "Promiňte, zabil jsem jich jenom dva a půl miliónu."... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2005 , Naše vojskoOriginální název:
La mort est mon métier , 1952
více info...
Přidat komentář
Spíše psychologický rozvor než popis válečných hrůz. Ty už přeci jen byly otázkou použité technologie.
Moje druhá kniha od Merleho, oproti Malevilu úplně něco jiného, ale neméně skvělé. Nejvíce mě mrazí z toho, že nejde o čistou fikci. Děsivé, ale přesto úžasné dílo.
Velmi dobrá studie pokrouceného systému a charakteru. Jen nutno říci, že pod tlakem okolností lidi takto někdy jednají, i když nejsou narušení, viz Luciferův efekt od Zimbarda.
Hlavní postava je od počátku prezentována jako narušená osobnost- jestli výchovou,nebo prostě jen tak....jiný tvor by asi tu mašinérii zrůdnosti nedokázal brát jako prostý úkol... rozkaz,ktery s pocitem cti plní. Oproštěn od veškeré lidskosti, pouze pragmaticky chladně řešený úkol...nakonec i stoické přijetí rozsudku... Mrazivé čtení...
Nemám slov. Škoda snad jen že to nebylo delší.
Pořád si nejsem jistá s tou spoilerovitostí toho, kdo byl vlastně ten Rudolf. Protože ve škole jsme si to třeba v příslušném období zmiňovali, ale když jsem knížku v létě vnutila mámě, tak ta to i přes znalost jiných Merleho děl nevěděla. No, takže jestli jste to nečetli a nechcete o tom nic moc vědět dopředu, tak tohle review radši dál nečtěte :)
Každopádně teda bylo to skvělý. To je takovej ten typ knížek, kdy sice znáte hlavní postavy a víte jak to dopadne (další taková je třeba Dva proti říši ), ale možná o to lepší to je a o to víc si to můžete užít. Laurent Binet se sice ve svým HHhH , který mimochodem naopak nedoporučuju, rozčiloval nad tím, když si autor vymýšlí něco, co ty historické postavy třeba ani nedělaly a neřekly, ale u Smrt je mým řemeslem i u těch Dvou proti říši byl výsledek toho ,,vymýšlení" tak skvělej, že mi to bylo upřímně jedno.
U Smrt je mým řemeslem si navíc autentičnost třeba vykreslení Hössovy osobnosti člověk může porovnat s jeho autobiografickými zápisky Velitelem v Osvětimi , které napsal během svého věznění po válce. Tam je jasně vidět, že prostě teda byl zvyklý plnit rozkazy, všechno provádět co nejsvědomitěji a že věřil, že jeho zkušenosti z dřívějšího věznění mu při vedení koncentračního tábora opravdu pomohou. Právě tak ho napadl onen pověstný nápis Arbeit macht frei, který u většiny lidí asi vyvolává spíš ušklíbnutí. Ale Höss díky svým zkušenostem opravdu věřil, že budou-li mít vězni v Osvětimi co dělat a kde pracovat, tak to pro ně bude celé lehčí. Z obou předchozích důvodů vlastně i sepsal ty zápisky - někdo mu to téměř přikázal (nebo ho spíš asi požádali a on se chtěl zavděčit) a navíc tak měl co na práci ve vězení.
----
Během procesu vykřikl prokurátor: ,,Zabil jste tři a půl miliónu lidí!" Požádal jsem o slovo a opravil ho: ,,Promiňte, zabil jsem jenom dva a půl miliónu." V sále se okamžitě ozval hluk a prokurátor křičel, že bych se měl stydět za svůj cynismus. Ale já jsem neudělal nic jiného, než že jsem upřesnil nesprávné číslo.
Antisemitský byl svět i před 2.WW. Pogromy, zabíjení, ghetta.. To vše tu bylo (bohužel) již před Hitlerem. Ale Hitlerův plán řešení židovské otázky a jeho samotná realizace.. ve spojení s německým systematickým a řádným přístupem.. Z toho mohlo vzejít jen to, co se stalo. Holokaust.
V závěru mne zaujala polemika o odpovědnosti vojáka. Kdo je vinen smrtí ve válce? Ten, kdo dá rozkaz: zabij, nebo ten, kdo ve skutečnosti zabije? Řekl bych, že pokud jde o smrt civilistů (navíc z rasových duvidů), jsou vinni oba.
Neuvěřitelný... četla jsem mnoho knih z prostředí koncentračních táborů, nicméně asi zatím nic tak strašného jako tuto. Velká část knihy je o Rudolfu Langovi, o jeho životě. Přiznám se, že mě to pak chvílemi přišlo už zdlouhavé, jelikož jsem se těšila právě na část z lágrů. Dočkala jsem se. Po přečtení více jak půlky knihy. Až ke konci jsem si pak začala uvědomovat, jaký to mělo smysl. Člověk je pak schopný se na vše dívat úplně jinýma očima. Lang byl zvíře, velké zvíře, ale nedělal nic jiného než že plnil své rozkazy. Poprvé jsem četla knihu ze strany důstojníka SS. Je to prostě úplně jiné a dost strašlivé. Jsou zde do detailů popsané všechny ty techniky vyhlazování. Tato kniha je nenahraditelná.
Je možné, že tady zazní dost velké SPOILERY!!! Tak radši varují předem, protože napíšu to, co právě teď cítím.
Je to zvláštní, ale já sním nějakým divným způsobem soucítím. Není to proto, že bych podporovala ty zrůdnosti, co prováděl, ale proto, že neměl lásku. Podívejte se na jeho dětství, přísný věřící otec, co všechny měl pod palcem. Ani jeho manželka se neodvážila ani ceknout či projevovat nějakou moc velkou náklonnost ke svým dětem. Přišlo mi, že Rudolf se cítil v bezpečí jenom ve svém pokoji. Ani nestál o to, že by se víc bavil se svými sestrami, ale je možné, že kdysi to tak asi ani nebrali nevím... Bohužel díky toho všeho se naučil jen plnit rozkazy. Myslím že to bylo proto, že nikdy nezažil co je to láska tak ani nikdy nemohl doopravdy milovat svoji ženu a děti.Průběhem čtení této knihy jsem si uvědomovala jednu věc - a to že mi tam chybí jakýkoliv projev lítosti z jeho strany za to co provedl. Lidské bytosti mají svědomí on ho neměl. zajímá mě zda to bylo výchovou? Jestli jeho otec v něm nezabil tu špetku lidskosti, co v sobě měl či zda za to nemohly ty neustále války do kterých se hrnul?
Ať odpočívají v pokoji ti, co je tak zrůdným způsobem připravil o jejich život.
Kniha o životě psychicky narušeného jedince, který je v nesprávný čas na špatném místě. Pak se dějí zvěrstva.
„Vstal jsem a začal přecházet po cele sem a tam. Po chvíli jsem se přistihl, že odpočítávám kroky.“
Fantastická záležitost. Doporučuji.
Tahle knížka je fakt síla. Je to asi špatné,ale nemohl jsem se odtrhnout. Langova (Hössova) logika je tady úplně až strašná. O to je horší, že byl zásadový a bral to jako práci, ve které byl svědomitý,jak kdyby vedl továrnu.
Dobře napsaná kniha o systémové zrůdě,která,řečeno nacistickou frází tzv."jen plnila rozkazy"
Knížka není, podle mého, dobře napsaná. Začátek knihy je vcelku zajímavým a podrobným pohledem na dětství hlavní postavy, ale tím to bohužel končí. Děj se odehrává skokově, i o několik let. Chybí hlubší popis postav, dějinných událostí, prostředí. Myslím, že by se souběžně s dějovou linkou dalo napsat mnohem víc.
Vysoké hodnocení je myslím dáno spíše detailním popisem obludností páchaných v koncentračních a vyhlazovacích táborech. Ovšem nechápu, jak za tohle někdo může rozdávat hvězdičky.
Závěrem si dovolím budoucího čtenáře varovat, bude vám z toho opravdu zle!
Hodně silná kniha! Dostala se mi před lety úplnou náhodou a to v rámci četby k maturitě. Přečetla jsem knihu na jeden nádech už jen proto, že mě toto téma velmi zajímá a přiznám se, že ačkoliv jsem již o holocaustu, nacistech a fungování koncentračních táborů přečetla opravdu hodně, tak z této knihy mi bylo velmi špatně. Obzvláště v částech, kde bylo popsáno, že zatímco v táboře lidé umíraly hlady a v pecích. velitel tábora si jen kousek odtud užíval rodinnou pohodu.
Je to dle mého jedna z knih, kterou by si měl přečíst skutečně každý a obzvláště pak dnešní mladá generace.
Aj keď sa tu nejedná o autobiografiu a myšlienky hlavnej postavy podliehajú autorovej umeleckej licencii, je tu celkom logicky vykreslený svet funkčného autistu, ktorému prepožičali moc rozhodovať o živote druhých.
Korunu tomu dáva pasáž kde zdôvodňuje, že ak jeho otec mohol konať príkorie na rodine v mene neexistujúceho boha, on to musí urobiť pre Ríšu....
Tuhle knihu by si mel precist kazdy. Libilo se mi, jakym stylem to autor napsal. Bylo to chladne, neosobni. No, diky tomu jsem to mohla cist, jinak bych to asi nedala. Zide jsou povazovany za jednotky urcene k likvidaci. Rudolf se do tehle masinerie perfektne hodil uz jen tim, jak ho otec vychovaval. Nemyslet, pouze plnit ukoly, byt poslusny. V detstvi byl polozen zaklad jeho zrudnosti. Pro me nejvystiznejsi hlaska z cele knihy je, jak Rudolf rika 'Nejsem smyslny.'
Napriek závažnej a ťaživej téme je kniha po literárnej stránke napísaná bravúrne a nútilo ma ju čítať takmer bez prestávky hoci aj dlho do noci. Teraz som nevyspatá a pod očami mám kruhy, ktoré spôsobila nielen nespavosť, ale hlavne uvedomenie si na aké cynické obludy "bez zmyselnosti" sa môžu zmeniť ľudské bytosti !!!
Je neuveriteľné ako "dômyselne" bola vybudovaná továreň smrti a pri čítaní mi behal mráz po chrbáte.
Som znepokojená i z toho dôvodu, že v poslednej dobe opäť fašizmus výrazne narastá aj u nás a...
Pane Bože pokorne prosím, aby sa už podobné zverstvá neopakovali !!!
Štítky knihy
koncentrační tábory druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) nacismus válečné zločiny nacisté rozhlasové zpracování holokaust, holocaust podle skutečných událostí
Autorovy další knížky
2005 | Smrt je mým řemeslem |
1974 | Malevil |
1989 | Dědictví otců |
1974 | Až delfín promluví |
1989 | V rozpuku mládí |
Kniha Smrt je mým řemeslem je v
Právě čtených | 42x |
Přečtených | 5 648x |
Čtenářské výzvě | 611x |
Doporučených | 585x |
Knihotéce | 1 166x |
Chystám se číst | 1 777x |
Chci si koupit | 396x |
dalších seznamech | 37x |
Znepokojující a děsivé. Moc toto téma nevyhledavám. Kniha byla skvěle napsána.