Smrt je mým řemeslem
Robert Merle
https://www.databazeknih.cz/img/books/20_/2087/bmid_smrt-je-mym-remeslem-wyS-2087.jpg
5
3847
652
Román Smrt je mým řemeslem je psychologickou studií "vzorného nacisty" Langa, inspirovanou skutečnou postavou válečného zločince Rudolfa Hösse. V horizontu let 1913 až 1945 zachycuje takřka deníkovou formou proměnu "obyčejného" člověka ve zvráceného jedince, zrůdu odpovědnou za vraždění v koncentračním táboře Osvětim. Krize poválečného Německa dvacátých let minulého století, růst nacismu a fašismu, mravní krach velké části národa - to vše vytváří horizont děsivého příběhu o ztrátě smyslu pro nejzákladnější lidské hodnoty. Cyničnost a nedostatek rozlišovacích schopností, které tento úpadek doprovázejí, nejlépe ilustruje scéna z knihy, kdy je Lang postaven ve Varšavě před soud. Na obvinění, že zabil tři a půl miliónu osob, požádá o slovo a odpoví, jako by nechápal pravý význam svých slov: "Promiňte, zabil jsem jich jenom dva a půl miliónu."... celý text
Literatura světová Romány Válečné
Vydáno: 2005 , Naše vojskoOriginální název:
La mort est mon métier , 1952
více info...
Přidat komentář
Začátek byl hrozná nuda, ale postupem to začalo být zajímavější a na konci už se nešlo odtrhnout. Občas mi vadila německá slova, nerozuměla jsem jim. Každopádně jak mi hlavní hrdina přišel citově plochý, nějakým způsobem se mě ten příběh nedotkl...
Jedna z prvních knih, kterou jsem od Merleho četl. Detaily jsem samozřejmě zapomněl, ale celkový dojem zůstal. Teď kvůli čtenářské výzvě jsem se odhodlal (po více jak třiceti letech) ji číst podruhé. Ale potřetí už asi nikdy.
Je to bravurně napsané, člověk to přečte prakticky na jeden zátah, ale obsah je drastický a z vnitřního necitelného projevu hlavního hrdiny jde hrůza.
Kniha je psaná formou deníku, Merleho jsem nečetl hooodně dlouho, Malevil snad před cca. 25 lety. No má škoda, kniha je velmi,velmi dobrá, a velmi silná! Není o zvrhlé krutosti jedince, není o šíleném vrahovi,který se v zabíjení vyžívá, je o poslušném, disciplinovaném, odhodlaném a organizačně zdatném jedinci-vojákovi-rolníkovi, a to je snad ještě horší!!! A určitě ještě dlouho budete přemýšlet, alespoň já jsem přemýšlel a stále přemýšlím!
Kdo poskládal slova za slovem? Rudolf Hoess, nebo romanopisec Robert Merle?
Osud příslušníka SS ve své hloubce odkrývá zrůdnost jakéhokoliv systému armád. Nechci zde ospravedlňovat člověka, ale jeho srdce.
Alespoň tak je pojatý popis všech událostí očima Hoesse, absolutní absence citu, lásky. Snad i onemocnění, složité dětství a vštěpená, nebo vrozená víra v autority. Jeho potřeba pro přežití. Jak málo stačilo, aby Hoess zemřel jako dvacetiletý muž.
Historie Osvětimi je vylíčena mechanicky. Hrůzostrašně. Přesto o vyhlazování Židů pojednávají jiné knihy.
Tahle je spouštěčem emocí k životu člověka, který měl smrt jako svoje řemeslo. Kat nevinných.
Geniální název knihy. Myslím, že věrohodnější a sugestivnější budete směrem k obsahu knihy hledat marně.
Merle ako vždy skvelý. Príbeh vskutku brutálny. Ešte desivejšie, že podľa skutočnosti. Už to nechcem viac čítať.
"Náš Führer Adolf Hitler jednou provždy stanovil, co je to čest SS. Učinil tuto definici heslem svého elitního vojska. 'Tvá čest,' řekl, 'je věrnost.' Napříště je tedy všechno dokonale prosté a jasné. Není už třeba se ptát svého svědomí. Stačí jen být věrný, to jest poslouchat. A díky této absolutní poslušnosti, jež je hluboce zakořeněna v duchu Černých oddílů, máme jistotu, že se už nikdy nezmýlíme, že půjdeme vždy správnou cestou, že budeme ve dnech dobrých i špatných neochvějně sloužit věčné zásadě: Německo, Německo, nade všechno." (s. 186-187)
Klíčový odstavec... Cesta k cíli, splnění rozkazu, s klapkami na očích a bez váhání. Likvidace tří a půl... pardon, dvou a půl milionu Židů jako technický problém a Rudolf Lang, typický voják, sedlácký dříč a milovník koní, jako jeho věcný řešitel. Čistá hrůza od začátku do konce; a to je holocaust ve své konkrétní podobě obsahem "pouze" poslední třetiny knihy...
Nemôžem túto knihu hodnotiť a absolútne súhlasím s komentárom myryjam. Navštívila som ešte za socializmu niekoľko koncentračných táborov a nikdy nezabudnem na tú hrôzu, ktorou boli tieto miesta nasiaknuté. A stačila mi jedna kniha, Sophiina volba, ktorá ale nebola prvoplánovo o holokauste. Túto som prečítala do výzvy, a neľutujem, ale myslím, že stačilo. Súdny človek pochopí o čo ide, nemusí hltať desiatky románov s touto tematikou. Urobil sa z toho dnes obrovský biznis, a obávam sa, že efekt takého počínania bude potom už niekde úplne inde.
Moc tyhle válečná témata nevyhledávám, protože jsou vždy znepokojující a děsivé. Ale je to každopádně zajímavý náhled do duše válečného zločince a napsáno je to čtivou formou.
Tuhle knihu nebudu hodnotit hvězdičkami, protože to byla čirá hrůza, děsivý poslech - audiokniha - Norbert Lichý opět prokázal svoje mistrovství - po této knize jsem sáhla pro "doplnění vzdělání" a musím konstatovat, že vím, že určitě velmi dlouho nebudu číst žádnou knihu z koncentračního tábora - je to dnes populární - nakonec je to i ve výzvě na databázi. Já mám lehce jiný názor - souhlasím sice s tím, že tuto dobu je třeba připomínat ze zcela zjevných důvodů, ale v současné době se roztrhl pytel s knihami s touto tématikou - a stávají se z toho dobrodružné romány, nikoli mementa minulosti - děkuji za tuto knihu, ta tím mementem je.
Já nevím no. Miluji knihy s válečnou tematikou a na tuhle jsem se obzvlášť těšila, že to bude něco zase trochu jiného a + když jsem viděla vysoká hodnocení, tak jsem nemohla déle odkládat.
Noooo, jsem zklamaná lehce. Asi 60 % knihy mě moc nebavilo a zdá se mi, že se něco začalo dít, až když začala 2. světová válka.
Napsané to bylo krásně a to, co se dělo, byla hrůza. Sama jsem koncentrační tábor Osvětim navštívila a vždy při čtení některé knihy mám husí kůži, protože vím, že jsem těmi místy procházela.
Asi jsem od knihy očekávala více.
Tato kniha mne uchvátila již několikrát a pokaždé když ji čtu jsem z ní nesvůj. Jde o zajímavý pohled jak do lidské duše tak i na tak hroznou válku, jakou 2. světová válka byla.
Pokud člověk osobně navštíví třeba Terezín nebo Osvětim ihned se mu tato kniha vybaví. Bohužel ...
Dvě věty, které vysvětlují hodně.
„ Nemáte co myslet, máte poslouchat.“
„Německo neprohrálo, je pořád ve válce, nic na tom nezměnil Verailleský diktát.“
Není to samozřejmě autobiografie ani přesná biografie, ale ich forma sedí. Osobnost Rudolfa a hlavně dobu popisuje knížka dokonale. Rudolf může být reprezentantem válečných zločinců. Je možné, že mnozí z nich opravdu věřili, že jen „poslouchali rozkazy“. A že rozkaz byl „konečné řešení židovské otázky"? Co znamená vyřešit za měsíc n tisíc jednotek? Že ty jednotky jsou lidé? To neřešili.
Zajímavé je i prostředí, z kterého Rudolf pocházel. Napadlo mě, jestli v daném prostředí a dané době byla taková výchova neobvyklá.
Silně na mě zapůsobil třeba rozhovor s manželkou, když zjistila, co vlastně její muž dělá.
Možná se dá trochu pochopit, kde se takoví lidé berou, ale těžko. Jejich činy se však nedají ničím omluvit. Dokážeme se poučit, aby se už nikdy nic takového neopakovalo?
Posloucháno jako skvěle namluvená audiokniha.
Románový dokument podle skutečné události předkládá životní příběh nacistické zrůdy Rudolfa Hosse, který má na svědomí vyhlazení téměř 3 milionů židů za 2. světové války.
Přehledně a jasně je popsáno, jak se rodí zlo, jak se člověk přetváří ve lhostejného, alibistického a bezcitného netvora, pro kterého lidé přestali být lidmi, ale stali se "jednotkami". Nesnadné dětství ani německá bída po prohrané 1.světové válce nemohou být omluvou pro takové jednání. Děsivé čtení, které však není možno odložit a zapomenout.
Těch faktorů, globálních a individuálních, proč se svět ocitl na několik let v Pekle, je několik. Ať už to byla bída obyvatel Německa, kvůli splácení válečných reparací, nebo vytvoření a uvěření společné konspiraci, že jsou obklíčeni a brzy přijde pomsta ze strany Židů a okolních států, z nichž měli vůdcové Německa pocity sevření. Tak ale i vliv výchovy na konkrétní zadavatele a plnitele rozkazů v jednotkách SS... ale i v podstatě všech dalších vojáků.
Příběh byl úžasně poutavý a cokoliv se dělo, mělo svůj význam a bohužel i následek.
Nevím, jestli je to spoiler, protože je to obecně známý historický fakt, ale tak pro jistotu warning aspoň tímhle způsobem :)
------
Líbila se mi reakce Rudolfa, když se dozvěděl o sebevraždě Himmlera. Rudolf naivně veřil, že když on byl vychován jako ostatní Němci a staví ctnost na první místo, tak že to tak budou mít i jeho nadřízení, a budou si za svými rozkazy stát a nést za ně zodpovědnost. Ale ono prd, posera Himmler si tam radši pod jazyk poslal lentilku a bylo vyřešeno. Zatímco Rudolf u soudu řekl, že přebírá za vše plnou zodpovědnost a že jeho podřízení za nic nemohou.. možná pro někoho předvídatelná věta (pro mě ne, já myslel že robot Rudolf aspoň na konci zapne nějakou sebereflexi a uvědomí si své činy) na základě Rudolfova vytéčného vztahu se spolupracovníky ve fabrice :----) byla právě tahle věta podle mě třešničkou na dortu v Rudolfově ctnostém životě.
Dostalo se mi něco úplně jiného, než na co jsem v této tématice zvyklá. V knihách o holocaustu se obvykle setkáváme s příběhem konkrétních lidí, obětí, kde nechybí emoce. Zde je vše popsané z druhé strany. Jde o čísla a popis procesu zabíjení, s hlavním cílem - dovést tento proces k „dokonalosti“. O lidech se mluví jako o jednotkách a nejdůležitější je splnit rozkaz, ať už je jakýkoliv. To vše mechanicky, bez jakéhokoliv projevu emocí, bez přijmutí zodpovědnosti za své činy a bez pocitu viny. Mrazivé, znepokojivé a těžko pochopitelné. Přesto výborně napsané a obohacující.
Slovy nelze popsat, co vám tahle kniha nabízí.
Příběh je to naprosto obyčejný a zároveň neskutečně výjimečný. Styl psaní autora je velice příjemný a čtivý.
Pokud se zajímáte o druhou světovou válku, psychologii nebo si chcete přečíst mistrovské dílo. Prosím. Smrt je mým řemeslem na vás čeká.
HODNOCENÍ: 4,5/5*
Beletristicky zpracovaný život známého válečného zločince Rudolfa Hösse, velitele koncentračního tábora v Osvětimi, z pera vynikajícího romanopisce Merleho podává sugestivní obraz hlavního hrdiny a jeho zločinného jednání v době druhé světové války. Je až fascinující ta naprostá citová plochost toho člověka, která mu ani při zpětném pohledu, když byl po válce souzen a po právu odsouzen k smrti, nedovolila nahlédnout na jeho činy sebekriticky.
Štítky knihy
koncentrační tábory druhá světová válka (1939–1945) Osvětim (koncentrační tábor) nacismus válečné zločiny nacisté rozhlasové zpracování holokaust, holocaust podle skutečných událostí
Autorovy další knížky
| 2005 |  Smrt je mým řemeslem |
| 1974 | Malevil |
| 1989 | Dědictví otců |
| 1974 |  Až delfín promluví |
| 1989 | V rozpuku mládí |
Kniha Smrt je mým řemeslem je v
| Právě čtených | 42x |
| Přečtených | 5 648x |
| Čtenářské výzvě | 611x |
| Doporučených | 585x |
| Knihotéce | 1 166x |
| Chystám se číst | 1 777x |
| Chci si koupit | 396x |
| dalších seznamech | 37x |
Pan spisovatel Robert Merle dokázal zobrazit podstatu vzniku zrůdného sociopata (tolik podobného jiným v té době), naprosto necitelného k dění v osvětimském koncentráku, za které odpovídal, které organizoval a o kterém rozhodoval.
Otec od rodiny? Je nepochopitelné, jak si podobní lidé dokáží důsledně v mozku oddělit myšlení týkající se jejich osobních záležitostí od těch "pracovních"....
Absence svědomí, jen perfektní subordinace a respektování hrůzných rozkazů. Á - pravda: "dobrý pocit" z vlastních organizačních schopností vedoucích k likvidaci 3 a půl milionů Židů, pardón, vlastně "jen" 2 a půl ....
Není to čtení pro zábavu, ale pro potřebu i po tak dlouhé době pochopit...doporučuji.