Slovo o pluku Igorově

Slovo o pluku Igorově https://www.databazeknih.cz/img/books/25_/25993/bmid_slovo-o-pluku-igorove-rL5-25993.png 4 41 5

Slovo o pluku Igorově (rusky Слово о полку Игореве) je podle obecně přijímaného výkladu staroruský hrdinský epos napsaný neznámým autorem koncem 12. století, jehož námětem je neúspěšná výprava novgorodsko-severského knížete Igora Svjatoslaviče (1150–1202) proti kočovným Polovcům (Kumánům) roku 1185. Tento epos obsahuje oslavný zpěv, který vypravuje o tažení knížete Igora a jeho družiny na území Polovců (Kumánů), o zármutku Igorovy milé Jaroslavny, a o Igorově neúspěšné třídenní bitvě a následném úprku ze zajetí. Je zde opěvována láska k vlasti a jednota obyvatel ruské země. Dílo je známo pouze z opisu z počátku 19. století, jehož předloha údajně shořela roku 1812. Již od počátku uvedení eposu v širší známost jej proto doprovází spor o jeho historickou původnost.... celý text

Literatura světová Mytologie Historie
Vydáno: , V. Neubert a synové (V. Neubert)
Originální název:

Слово о полку Игореве (Slovo o polku Igorevě) , 1185


více info...

Přidat komentář

Alethea_k
08.10.2022 5 z 5

Vzhledem k předpokládanému stáří textu jsem očekávala katastrofu. Nicméně text se mi poměrně líbil. Nikdo nemůže očekávat druhou Annu Kareninu, avšak poté, co je čtenář obeznámen se základní historií Kyjevské Rusi, si může v klidu Slovo o pluku Igorově přečíst a bude mu dávat relativně smysl.
Za mě takový lepší Křest sv. Vladimíra od Borovského, minimálně mi čtení toto dílo velmi připomínalo.

Jaruš7
15.06.2022 5 z 5

Hezký epos o době dávno minulé a bohatýrech bránících ruskou zemi.
Už nevím kdo z autorů nazval svou vlast Rus - Máťuškou. Matička Rus - jak krásný přívlastek, je v něm cit, úcta a láska k rodišti - vlasti.
Je pak patřičné vzdávat ji poctu oddaností.

Citace:" Tvou družinu supi křídly skryli, kníže,
krev tvých bohatýrů
divoká zvěř líže."
Bratr Brjačislav křik bojový neslyšel,
bratr Vsevolod mu na pomoc nepřišel.
Skrz ohrdlí zlaté
Vasilkovič v hluši
jako bílou perlu
vydechl svou duši.
Zmlkly šťastné písně,
pláče země rodná,
žalně lkají trouby
nad hradbami Grodna.
Vnuci Vseslava a vnuci Jaroslava!
Praporce své složte,
do pochvy meč vložte.
Vaše různice a nekonečné hádky
dobré jméno slavných předků pokálely,
vaší vinou se teď pohanská sběř dělí
o Rus nešťastnou
o Vseslavovy statky,
váš spor polovecké dravce přivolává,
vy jste vydali svou zemi nepříteli.

Mlat je mrtvolami vystlán,
krev ho kropí,
z těl jak plevy z klasů
vyletují duše.
U Němigy zrno neosilo hlínu,
jsou do ní zasety
kosti ruských synů."

Vzpomínka na Ruské byliny a pohádky.


jindrich7442
05.03.2020 5 z 5

Nemůžu hodnotit jinak, než plným počtem. Knihu jsem sháněl před lety, kdy jsem byl hodně ponořen do mytologických témat. Svazek však nějak "zapadl" v knihovně. Dnes jsem na ní po dlouhé době narazil a začal listovat, rychle jsem se do tématu dostal a pohroužil. Samozřejmě báseň není nijak zvlášť obsáhlá a se správnou náladou se dá za hodinu pročíst. Vřele doporučuju všem kdo doposud váhali jako já :)

milan.krimsky
11.05.2019 5 z 5

Dodnes se neví kdo je autor, ale jinak dobrá kniha, která zachycuje průlet historií Ruska

HTO
30.11.-0001

Mj. tři české překlady http://nevmenandr.net/slovo/ tohoto veledíla, o němž někteří lidé tvrdí, že je po smrti Josefa Dobrovského dali dohromady Rusové z básní, které jim psal jako ukázky toho, jak asi mohla vypadat jejich dávná epika.