Slepá mapa
Alena Mornštajnová
https://www.databazeknih.cz/img/books/36_/363903/bmid_slepa-mapa-7BH-363903.jpg
5
6060
1441
Anna, Alžběta, Anežka. Tři ženy, tři generace, jedna rodina a mnoho životních zvratů, traumat a tajemství. Příběh začíná před první světovou válkou, kdy Anna, vypravěččina babička, odjíždí přes odpor svých rodičů s vyvoleným Antonínem do pohraničního městečka na severu Čech. Jako by počáteční písmeno jejich jmen vyjadřovalo naději, že právě tady spolu mohou začít nový život. Jméno však současně symbolizuje i to, co si vybrat nemůžeme, co je nám dáno jako rodinné dědictví, které si přese všechno odhodlání ke změně vždy neseme s sebou. Anebo také osud, na jehož zkoušky máme jen pramalý vliv. Nový začátek se tak záhy mění v boj o přežití, když je Antonín na frontě raněn a u Anny propuká tuberkulóza. O čtvrt století později pak čeká jiný nový začátek i jejich dceru Alžbětu, která musí prchat před německou armádou zabírající pohraničí, a po dalším půlstoletí změní dramatický zásah osudu — tentokrát v podobě důstojníka StB — i život vypravěčky příběhu Anežky. V roce 2018 dotisk.... celý text
Přidat komentář
Přečetla jsem ji jedním dechem. Sice jsem u ní neuronila slzu, jako v případě autorčiny knihy Hana, ale to nic neubírá na kvalitě této knihy. Autorka poletuje nad životy lidí třech generací, občas přiletí blíž, jindy na ně nahlédne z vyšší perspektivy - z perspektivy života, který je nezastavitelný. Každému vyměří čas, a pak už si jen běží svým tempem, nedbá útrap, které se v mezičase dějí. Jde si neoblomně za svým cílem. Jediné, co lze ovlivnit, je ten mezičas, za který každá z hrdinek poctivě bojuje. Navzdory době i osudu.
Tak hladkou, ničím nedefektovanou češtinu je radost číst. Začíná to pohledem hodně z dálky, spíš rodinnou kronikou, ve druhé části, kdy se vypravěčka narodí a začne mluvit o sobě, se odstup zmenší a pronikneme až k jejímu nitru – k úzkostem a strachům. Napětí je zvláštním způsobem stupňováno, to největší drama nastává až na úplném konci. Při čtení mě napadalo, s jakou samozřejmostí se domníváme, že máme právo na tzv. šťastný a klidný život, ale přitom to není vůbec jisté ani ničím zaručené. Dějiny se dějou dál... a lidé?
Hodnotím velmi kladně,byla jsem zvědavá jak se mi po Haně bude líbit,ale přečetla jsem jedním dechem,autorka bravurně vykreslila nelehké osudy hrdinek v náročný dobách 20.století. a konec? Byla jsem ráda,že to dopadlo tak jak to dopadlo.Těším se na Hotýlek.
Velmi pěkný příběh,kniha se dobře četla, myslím,že je to srovnatelný s Hanou. Hanu jsem četla před vice jak půl rokem,takže mám trochu odstup a tenhle příběh je myslím stejně kvalitní, dobře rozepsané lidské osudy spojené s naší historii.
Já jsem opět nadšená! Nemůžu se dočkat další knihy od paní Mornštajnové. Vše jen napsané s takovou lehkostí a samozřejmostí, nádherný příběh i jazyk.
Začátek trochu chaos v postavách, ale pak jsem se chytla a příběh pěkný, ale nejsem si jistá, jestli si ho třeba za půl roku budu pamatovat.
Ve srovnání s Hanou o něco slabší, pořád ale dostatečně dobré. Více pro ženy. Paní Mornštajnová psát opravdu umí!
První část se mi četla jako zvláštně, ta druhá byla lepší a víc mě bavila, lépe se četla :)
Ale prostě pro přečtení "Hany" jsem čekala víc...
Příliš hodně postav, často jsem se ztrácela v rodinných vztazích. Četla jsem ji dlouho a četla se mi špatně, nicméně jsem ráda, že jsem vydržela do konce.
První kniha, kterou jsem o Morštajnové přečetla, byla Hana. Protože se mi styl psaní líbil, sáhla jsem také po tomto titulu.
Kniha se četla dobře, příběh byl zajímavý, ale v podstatě bych řekla, že byl na jedno brdo s Hanou (3 generace, 3 linie).
Určitě řadím mezi lepší knihy, co jsem četla, obzvlášť jsem ráda, že byla napsána českou autorkou.
Hotýlek na mě ještě čeká :)
Obyčejný příběh obyčejných lidí v neobyčejných dobách.
Morštajnová mne nezklamala. Ba naopak. Sice v mých očích pořád hraje prim Hana, ale i tento příběh je velice čtivý a člověka až do konce nepustí.
Z meho pohledu Hanu neprekona, i presto jsem se do knihy jednou tak zacetla, ze jsem prejela vlakem zastavku a musela cekat na vlak zpet. A to hovori za vse :-)
Krásná knížka, stejně jako "Hana", ale třeba i "Žítkovské bohyně" nebo "Vyhnání Gerty Schnirch" Kateřiny Tučkové. Všechny tyto knihy se nejenom krásně čtou, ale hlavně podávají svědectví o naší historii, době nepříliš vzdálené, o obyčejných lidech, kterými jsme mohli být klidně i my. Moc doporučuji.
(SPOILER) Klíčový okamžik celého vyprávění nedává smysl (jakým způsobem chtěla hrdinka svého milého oním osudným udáním "neztratit"?), vývoj vztahů a vliv historických událostí na ně je dost předvídatelný. Ale to vám dojde patrně až po dočtení knihy nebo nad tím mávnete rukou a budete chtít číst rychle dál. Čte se to samo, aniž by se to čtenářovi podbízelo.
Štítky knihy
druhá světová válka (1939–1945) Státní bezpečnost (StB) první republika, 1918-1938 Sudety komunistický režim historické romány rodinná historie, dějiny rodu
Kniha Slepá mapa je v
| Právě čtených | 114x |
| Přečtených | 9 269x |
| Čtenářské výzvě | 2 401x |
| Doporučených | 627x |
| Knihotéce | 1 389x |
| Chystám se číst | 1 528x |
| Chci si koupit | 356x |
| dalších seznamech | 31x |
Knihy paní Mornštajnové jsou výjimečné v tom, jak bez příkras přiznávají chyby a přehmaty hlavních hrdinů. Není to jen dobrák, oběť. Jsou to i sobecké naivky, co zničí životy. Protože takový je život, protože chyby děláme všichni a občas i velké. S Annou byste se chtěli kamarádit, s Alžbětou už hůře a o Anežce nemluvě. A přesto věta, která mě stále napadá, je, takový je život a lidi jsou bytosti chybující.
Byl to moc hezký příběh o obyčejných lidech a těžkých životech v těžkých dobách.